Re-volt, aneb autíčka na ovládání

  • 28
Re-volt, aneb autíčka na ovládání
Re-Volt: krásná grafika, slušná hratelnost. Nic více, nic méně.

Co by pořádný chlap neudělal pro opojný pocit rychlosti z jízdy. Když nemá na Ferrari, ale má řidičák, koupí si škodovku a dá na ni spoilery jako z formule 1. Když nemá ani ten řidičák, koupí si rádiem řízený model toho Ferrari. A když nemá ani na ten model, koupí si simulátor modelu na PC!?

Připadá vám takový závěr vzhledem k cenám počítačů nelogický? Nejste sami, ale vývojáři Acclaimu, který vydal závody autíček pod názvem Re-Volt, zřejmě takto nějak přemýšleli. Nápad udělat simulátor rádiem řízeného modelu, který je svým způsobem zase simulací normálního auta, ovšem působí trochu jako z dílen Járy Cimrmana.

Přesto Re-volt není špatná hra. Má všechno, co mají dobré počítačové závody aut mít a navíc dokáže zapůsobit velice dobrým prvním dojmem díky své skvělé grafice. Nepřináší ale nic nového nebo objevného - jako by tento kousek byl do posledního puntíku sestaven podle kuchařky "Jak udělat dobrou závodní hru". Jen přidat špetku invence se jaksi zapomnělo.

Kdo nemá na modrého bavoráka, pořídí si žlutého re-volťáka.

Hoď do hrnce pár aut, tratí a bonusů...
Re-volt jsou klasické závody autíček. Jak je psáno v kuchařce: Jako grunt dej do kotle pár aut, několik tratí, nějaké ty bonusy a taky možnost škodit soupeřům, ať je nějaká legrace. Za stálého míchání přihoď možnost časem vyhrát nová auta a nové tratě. Opepři tréninkem, jednotlivým závodem, turnajem, samostatnou jízdou na čas a bojem proti vlastnímu stínu. Nech projít varem, vysmaž do podoby kulaté placky a prodej.

Pohádka na dobrou noc
Žila byla firma Toy-Volt, která vyráběla hračky a hry pro děti z celého světa. Dokázala osvobodit elektrická autíčka, aby mohly vyrazit i za zatuchlé zdi dětských pokojů - mohly pak jezdit uvnitř, venku, nahoru i dolů. Milá autíčka okouzlovala velké i malé kluky a dokonce i holky. Nikdo neví, proč se stala tak populární. Jasně, že Toy-Volt zaměstnával ty nejlepší designéry a marketingové specialisty na světě, ale muselo v tom být ještě něco víc, něco... magického.

Hned se nerozčilujte, jaké dětinské povídačky na vás vytahuji. Zhruba v podobném duchu je formulována základní story, na které je celý Re-volt postaven. Hra totiž vznikla kolem myšlenky: "Finally, frustrated kids of all ages can drive their R/C cars where their moms would never have let them!" Tedy po našem: Konečně mohou frustrovaná dítka všeho věku řídit svá RC autíčka tam, kde by jim to jejich maminky nikdy nedovolily!

Vhodně odpálená raketka vždycky potěší, soupeř radostí až poskočí (ale nerozbije se ani nevybuchne, škoda).

No fuj - a tohle přesně je napsáno v jednom ze souborů na cédéčku s Re-voltem. Obávám se, že to bude i v tištěném manuálu, který jsem neměl při recenzování k dispozici, neb se teprve vyráběl.

Realisticko nerealistická simulace
Jak jste již jistě pochopili, aby Acclaim nějak odlišil Re-Volta od plejády podobných produktů, hovoří o něm jako o takřka dokonalé simulaci RC modelů. No, není to tak docela pravda. Pokud ovládáte skutečný rádiem řízený model, vidíte ho jen z jednoho místa a tudíž z tohoto postu musíte přehlédnout celou trať. V Re-Voltu to naštěstí neplatí. Autíčka sledujete klasickým pohledem typickým pro závodní hry, tedy shora zezadu (s obvyklou možností přepnout na kameru umístěnou jakoby na předním spojleru). Díky tomu mohli autoři opustit myšlenku jednoduchých trati. Ty ve hře jsou dost složité, dlouhé a tím i vcelku zábavné.

Kromě toho - zajděte do obchodu a chtějte RC model, který umí střílet po soupeřích rakety, vypouštět jim do cesty krutě neekologické olejové skvrny nebo uštědřovat solidní elektrošoky. Prodavač by si rezignovaně poklepal na čelo a po krátkém telefonátu by nejspíše elektrošoky hrozily vám. Autíčka v Re-voltu na rozdíl od těch skutečných ovšem možnost zákeřně škodit soupeřům mají (dá se však vypnout). Výsledek: není to simulace, ale docela klasické závody autíček.

Re-volt

Hratelnost? Slušná.
Ale vězměme to od Adama: instalace hry je bezproblémová, což potěší. Po spuštění hry je nutné vybrat jazyk, kterým s vámi bude komunikovat (čeština ale k dispozici není). Proč člověk musí jazykovou mutaci znovu vybírat při každém spuštění hry, jsem ale nepochopil. Zbývá vybrat počet soupeřů (pokud jich chcete méně než osm, musíte to po každém spuštění hry také znovu nastavit), vybrat obtížnost a typ závodu, v obchodě s autíčky zvolit krabici s tím pravým modelem a vyrazit do boje.

Pokud se oprostíte od infantilního vyznění hry, kde člověku ani nedělá extra radost zákeřně likvidovat ta krásná autíčka soupeřů, hratelnost Re-Voltu je vcelku dobrá. V pohodě u něj zkysnete i do hluboké noci, zvláště pokud vám chybí poslední krok k získání nového auta nebo trati.

V případě Re-Volta jde navíc o klasický rodinný produkt, který grafikou uchvátí i malé děti. Na ty pamatuje nejnižší ze čtyřech stupňů obtížnosti, který zpomaluje rychlost jízdy autíček napolovic. I tak si ale dítko asi moc nezazávodí, protože obtížnost hry nespočívá ani tak v rychlosti aut, jako spíš ve složitosti tratí, které si jezdec musí dokonale pamatovat, aby uspěl.

Re-Volt

Grafika je opravdu skvělá
Grafika hry je nádherná. V naleštěné podlaze supermarketu vidíte odraz autíček. Na mramoru v muzeu se blýskají odlesky stropního osvětlení. Na karosériích se odrážejí barvy věcí v okolí. Mění se barva světla, stíny jsou samozřejmostí. Můžete jezdit v uličkách městské periferie a proplétat se mezi pohozenými basketbalovými míči, v supermarketu narážet do nákupních košíků, které poslušně dbají fyzikálních zákonů akce a reakce. Kromě toho jde bojovat se soupeři na cestičkách botanické zahrady nebo se prosmýknout tmavými chodbami muzea a koutkem oka pozorovat exponáty.

Tratí je opravdu hodně, další například vedou obchodem nazvaným Svět hraček nebo se klikatí na palubě lodi Toytanic. Navíc je zde opět klasická možnost jezdit trati v opačném směru nebo zrcadlově převrácené.

Nudí vás tratě i auta? No problem!
Acclaim v Re-voltovi pamatoval i na hračičky, které po čase začnou standardní trati nudit a přibalil ke hře editor k vytváření nových. Práce s ním je vcelku jednoduchá a intuitivní.

Re-Volt
Výrobce: Acclaim
Distributor: Acclaim
Minimální konfigurace: P200, 32 MB RAM, 3D akcelerátor 4MB, 102 MB HD
Doporučená konfigurace: Pentium II 300 MHz, 64 MB RAM, Voodoo 2, SB 16, joypad
3D karty: pouze D3D
Multiplayer: ano
Verdikt: Dobré ale poněkud infantilní zá-

vody autíček se skvělou grafikou.
Hodnocení 6/10
Druhá strana mince by Vreco
Grafika, hratelnost i hudba v téhle hře jsou prostě vynikajicí a je jisté, že Re-Volt chytne každého milovníka autíček. Je to sice o něčem jiném, než NFS 4, nicméně hra je originální a je prostě cool.
Hodnocení 8/10
Přesto se však vyskytl problém, který dobrý dojem z editoru zhatil. Po vytvoření trati se mi textury uložily mimo pracovní adresář hry, takže jsem chvíli jezdil jen v bílém korýtku, než mi došlo, že textury budu muset na harddisku najít a přesunout tam, kam patří.

Pokud majitele tohoto závodního kousku omrzí i auta, má možnost si stáhnout nové modely na adrese www.revolthq.com.

Takřka hamletovská otázka: mít či nemít?
Re-Volt jsou vcelku dobře udělané závody autíček. Nic víc, nic méně. Kdo má v oblibě agresivní kousky jako je třeba Rollcage nebo Breakneck N.I.C.E II, bude nejspíš hodně zklamán infantilní atmosférou Re-voltu. Hráč toužící po krásné grafice a vcelku slušné hratelnosti tohoto komerčně laděného produktu by mohl být spokojen. Vzhledem k tomu, že například Need for speed IV hodnotíme v našem magazínu známkou 8/10, nelze v tomto případě dát více než šestku - tedy známku pro mírně nadprůměrnou hru.