Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Reportáž z ECTS - den nultý

  12:08aktualizováno  10:18
První z reportáží z letošního ECTS se zaobírá letovými podmínkami na trase Praha - Londýn, kvalitou anglického alkoholu, pohledností anglických žen a útulností anglických hotýlků. Koho zajímají spíše herní novinky, ten si musí počkat do zítřejšího dopoledne.
Vysmátý Jarek Kolář z Pterodonu (v brýlích) krátce po přistání v Londýně

Jak jsme stoupali a letěli a dopadli...
Je sobota 2. září a já společně s kolegou Honzou Bílkem sedíme v letadle a cestujeme do Londýna na největší v Evropě pořádaný mezinárodní veletrh o počítačových hrách - ECTS. Letíme ve výšce deset tisíc metrů, rychlost je 800 kilometrů v hodině a venku je hluboko pod bodem mrazu, konkrétně -45 stupňů Celsia. Letadlo se chvěje v turbulencích, notebook se mi chvěje na klíně a jídlo, které jsme dostali přímo na palubě letadlo, které bylo chutné a jehož bylo dost, se nám chvěje v žaludku. Dvě řady za námi sedí Jarek Kolář z Pterodonu a devítičlenná výprava z Illusion Softworks vedená bossem Petrem Vochozkou. Protože v této mini-sérii článků budu popisovat hlavně to, co zažíváme a jaké z toho máme pocity, upozorňuji vás na to již nyní, abychom se po návratu z veletrhu v diskusních fórech nedočetli, že jsme trotlové a že vás naše plky nezajímají. Takže nezajímá-li vás to, nečtěte tuto sérii, zpravodajské články najdete jinde na těchto stránkách.

Krátce před přistáním jsme se dostali do šílené turbulence, která brutálním způsobem ovlivňovala náš let. Nečekané propady o několik desítek metrů, prudké naklánění se letadla zleva doprava, při němž jsme si s Honzou mysleli, že jsme na lodi. Mořská nemoc nás nakonec naštěstí neskolila, avšak nepříjemný tlak v uších, který u mě osobně odlehl až po dvou Guinessech a jednoho menu u Burger Kinga, také nepatřil mezi vítanou vlastnost oněch turbulencí a přistání. Ačkoliv jsem téměř neslyšel, pasovou kontrolou jsem prošel bez vážnějších problémů a bez prasklého močového měchýře jsme s Honzou a "Vochozkovou bandou" dorazili po půlhodině jízdy metrem a pár minutách pěší chůze do našeho hotelu.

Londýn - město plné krajánků a krajanek
Jak už tento podnadpis napovídá, během prvních pár hodin v Londýně jsme potkali řadu lidí z České a Slovenské republiky (nepočítám lidi z naší dvanáctičlenné výpravy) - ať už se jednalo o krásné slečny (zejména Slovenky byly fakt nádherné... já to vždycky říkal, že na Slovensku jsou nejhezčí holky na světě :-)), které nám zvedly náladu, nebo o kolegy z "pařanských" magazínů, s nimiž setkání také jistě potěšilo, avšak co se pohledu na ně týče - už to přeci jenom nebylo ono. A to jsem vám ještě nepopisoval do růžové blůzičky a černých upnutých kalhot oděnou prsatou blondýnku, která podle Petra Vochozky "neměla Takhle nějak vypadá bordel na pokoji, kde bydlíme - televize, notebooky, mobilní telefony a hadrypodprsenku a stály jí bradavky". Prostě první den jsme na práci neměli náladu, narozdíl od šmírování zdejších slečen. S uspokojením jsme pak konstatovali, že Češky a Slovenky jsou mnohem pěknější než Angličanky a s tímto jsme šli také obhlídnout zdejší putyky a otestovat anglické pivo.

Protože se zrovna dnes, tedy v sobotu 2. září, hrál fotbalový zápas mezi Anglií a Francií, bylo vskutku obtížné najít místo. Proto jsme se nejprve občerstvili v Burger Kingu, přičemž cestou do něj jsme potkali výpravu Art Consultingu - šéfredaktora PlayStation magazínu Honzu "Bludra" Modráka a někoho ze Score, protože však byla tma, nevšiml jsem si, s kým si to Bludr kráčel večerním Londýnem. Tipoval bych to však na Tukana nebo na Bílčocha. Každopádně jsme pokračovali uspokojit náš žaludek a následně co nejdřív najít nějakou tu dobrou putyku, v níž by bylo alespoň trochu místa, neboť jedenáctá hodina večerní se povážlivě blížila a kdo zná Anglii ví, že později už se žádný alkohol neprodává a to nejen v pohostinských zařízeních - překvapilo mě, jak v jednom non-stopu jako do trezoru uzamkli všechny alkoholické nápoje - skříně byly zavázány zámkem a před nimi byla ještě mříž, pochopitelně také opatřena velkým visacím zámkem.

Každopádně beztak nebylo o co stát, do Anglie jsme si s Honzou "na zahřátí" propašovali lahvinku Whiskey, Honza navíc nešel s námi testovat zdejší stravu a pivo, ale prošel si noční Londýn a objevoval jeho krásy, což jsme se my (já, Petr Vochozka a další lidi z Illusionu) snažili napodobit u Angličanek, avšak ani po dvou pivech se nám to nedařilo. Bohužel ani zdejší pivo není nic moc. Ačkoliv mi byl doporučen irský Guiness, vůbec mi nechutnal (a nebyl jsem sám) a tudíž jsem si dopil svou skleničku a do další se nepouštěl, naopak Fostress nebyl vůbec nejhorší. Nicméně o pivu tahle reportáž není.

Jak jsme bydleli, bydlíme a pár dní ještě bydlet budeme
Newern hotel - průměrný hotel střední velikosti na Newern street, v němž jsme byli ubytováni. Zástupci bratislavského a pražského týmu Illusion Softworks byli ubytováni ve třetím patře, Petr Vochozka spolu s "Mafiány" si zabrali přízemní pokoj a místnost číslo 22 ve druhém patře zbyla na mě, Honzu a kluky z Hidden & Dangerous 2 týmu - game designera Sepa a animátora Alexe. Místnost byla malá, zato zde bylo pět postelí, což kompenzovalo nedostatek prostoru. Malá televize taky potěšila, byť jsme ji museli kvůli nabíjení notebooků (našeho a Sepova) a mobilních telefonů (roamujeme všichni) odpojit a ještě k tomu připlatit 4 britské libry za zapůjčení dvou konvertorů do elektrické sítě, neboť do anglických zástrček evropskou bez konvertoru jen stěží zapojíte.

Takhle vypadá záchod a koupelna v kosmické lodi a taky v hotelu, v němž bydlíme

Velice zajímavě vypadala také koupelna, záchod a sprchový kout dohromady v jedné místnosti 3x1 metr. Sprchový kout připomínal sprchu v kosmodromu (ani ne metr krát metr, všechno z plastu a všechno v béžové barvě), záchod byl hodně nízko a neustále existovalo riziko, že se někdo z nás netrefí a ani vypínače světla na provázku nebyli pro našince zrovna nejobvyklejší. Naštěstí jsme se se všemi nástrahami malého anglického hotýlku vyrovnali, na toaletu a koupelnu v kosmonautském stylu jsme si zvykli a naše přístroje také nedostatkem energie v akumulátorech netrpěly. Jen naše peněženky to vše nesly s nelibostí - jen za prvních pár hodin padly desítky liber, například cesta "undergroundem" z letiště do hotelu stála v přepočtu zhruba 150,- Kč, pivo přišlo na stejnou částku a za menu u King Burgera byste u McDonnalda nebo v KFC měli tři střední menu. Nicméně na zdejší ceny si musí našinec zvyknout, ostatně platy redaktorů herních magazínů třeba nejsou o mnoho menší než renta zdejších nezaměstnaných :-).

Jediné, co mě hodně mrzelo, byla nemožnost stabilně roamovat s využitím data/fax. Ačkoliv jsem byl vybaven mobilním telefonem Ericsson R320 s infrared-portem a tímtéž disponoval i notebook, abychom mohli bez problémů zasílat nezávisle na provozu ECTSáckého press-centra kolegům v České republice články, spojení přes jakéhokoliv operátora jelo neuvěřitelně pomalu a po pár minutách padalo, což vás zhruba po deseti neúspěšných pokusech, kdy neodešlete ani bajt a přitom zaplatíte něco kolem stovky rozhodně nepotěší (stejně jako hovor na info-linku operátora se stížností a prosbou o radu, kdy se za téměř pět set korun nedozvíte nic jiného, jen si můžete poslechnout pěknou novou písničku RadioMobil help-line). Každopádně ani tato komplikace nás nesložila na lopatky, vymysleli jsme způsob jak vám aktuálně předávat informace z Anglie a věřím, že se nám bude dařit zasytit váš hlad po nejnovějších informacích ze světa počítačových her. Takže pokud jste dočetli první díl této mini-série reportáží až sem, věřím, že se setkáme i u té zítřejší a prvních zpravodajských článků.

Autor:




Nejčtenější

League of Legends
Slavný fotbalista vyhrál soud s autory League of Legends

Slavný nizozemský fotbalista Edgar Davids uspěl s žalobou proti provozovatelům hry League of Legends. Jedna z postav se totiž notně inspirovala jeho vzhledem.   celý článek

Jak už je u her od Bethesdy zvykem, neobdrželi jsme s předstihem novinářskou...
Vývojáři otočili, demoverze Prey je nakonec i na Steamu

Tvrdili, že kvůli možnosti vracení her na Steamu PC hráči demoverze nepotřebují. Teď už ji jejich hra má také.   celý článek

Wolfenstein II: The New Colossus
Wolfenstein 2: střílet nácky je lepší se zbraní v každé ruce

Koncem října se vrátí bijec nacistů B.J. Blazkowicz, aby dokončil rozdělanou práci z New Order, na nějž hra navazuje. Pár věcí se změní.  celý článek

Destiny 2
VIDEO: Sci-fi Destiny 2 je nejhezčí na PC

Zatímco první díl střílečkové hry na hrdiny vyšel pouze na konzole, druhý se podívá i na počítače. A bude tam vypadat zdaleka nejlépe.  celý článek

DuckTales (NES)
James Bond, Spiderman i strýček Skrblík. Nejlepší hry s licencí - díl druhý

V pokračování našeho přehledu nejlepších her na motivy filmů, seriálů, komiksů a knih připomínáme některé tituly, které si vybaví spíše ti dříve narození....  celý článek

Další z rubriky

Artifact - The Dota Card Game
Valve oznámilo novou hru. Není to ta, v niž jsme doufali

Valve na turnaji The International 2017 oznámilo novou hru. Není to ovšem Half-Life 3, ale nová digitální karetní hra.  celý článek

No Man’s Sky portal
Vezmou hráči konečně No Man’s Sky na milost? Chystá se obří patch

Chystaný patch pro kontroverzní vesmírný simulátor No Man’s Sky přidá do hry více příběhu a teleportační portály.  celý článek

Grimoire : Heralds of the Winged Exemplar
Dílo šílence, nebo génia? Přes 20 let vyvíjená hra je konečně hotová

Krokovací dungeon Grimoire: Heralds of the Winged Exemplar byl poprvé oznámen v roce 1997. Po více než dvaceti letech je konečně venku. Jeho přijetí je však...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.