Firma Capcom šla na letošní výstavě E3 v Los Angeles z extrému do extrému. Zatímco demoverze zamrzlé akce Lost Planet 3 se tvářila, jako by snad chtěla hráče odradit (naše dojmy z hraní najdete zde), šestý díl hororu Resident Evil na tom byl přesně opačně. Demo nabídlo 3 různé krátké epizody: děsivý průzkum, akci a něco mezi.
V každé z nich se zároveň objevily různé postavy, což je jedině dobře vzhledem k tomu, že ve hře jich budeme střídavě ovládat šest. Hra je totiž rozdělena do tří příběhových linií a v každé z nich je věnována pozornost dvěma postavám.
To je také základním předpokladem pro značnou orientaci hry na kooperaci obou postav. Zatímco v pětce působila spolupráce hlavních hrdinů občas spíše kontraproduktivně, v šestém by měla být situace podstatně lepší.
Hratelná ukázka toto tvrzení potvrdila, ale přesto se nelze zbavit dojmu, že tím hlavním cílem je v první řadě kooperativní multiplayer dvou živých hráčů. Nedá se říci, že by počítačem ovládaný parťák dělal nějaké problémy, alespoň co se týče předvedeného dema. Ale přesto jsme při hraní měli pocit, že kdybychom ovládali pouze jednu postavu, nic by se nestalo.
Ano, jsou zde samozřejmě místa, kde je spolupráce obou potřeba, ale děje se tak podle všeho na pevně daných pozicích, které by v případě jedné postavy zkrátka vypadaly jinak. To samé platí o akci. Být tam méně zombíků, abyste to nějak rozumně stíhali ustřílet sami, tak je z toho rázem klasická akce pro jednoho.
Ovšem akce to není vůbec špatná, ať už hrajete sami nebo s někým dalším. Poprvé v řadovém dílu se totiž objevuje možnost při pohybu zároveň střílet, což přidává hře na dynamice i spádu. V kombinaci s někdy opravdu značným množstvím protivníků se tak člověku občas rozbuší srdce i při boji.
Vůbec špatná ale není ani celková atmosféra, která je možná až překvapivě tíživá. Samozřejmě se zde objevují i standardní "lekačky", ale občas se mnohem horší pocity vkrádají při pobytu v temných bezútěšných prostorách, nezřídka i patřičně zdevastovaných. Ale není to ten klasický pocit typu "odkud asi něco vyskočí?". Je to podstatně jiné. Těžko se to popisuje a nejvýstižnější je zřejmě říci, že se mnohdy cítíte fakt docela divně a nepříjemně.
Možná k tomu přispívá asi i chyba. Někdy se k vám přidá ještě další postava, která vás někam vede. Když jdete za ní, jde váš hrdina pomalu. Když se ale dotyčná osoba vzdálí, vaše postava popoběhne, aby svého průvodce dohnala. Kvůli tomu často nemůžete odběhnout dopředu a prozkoumat terén. Snad plná hra odhalí, zda to byl záměr, nebo jen chyba v demu.
Z technického hlediska je na tom Resident Evil 6 takříkajíc standardně dobře. Graficky neohromí, ale vypadá to v pohodě. Jistý pokrok pak bylo možné postřehnout v ozvučení, kdy zdejší hrdinové už nemluvili jako panáci, deklamující předepsané texty, ale už se to i blížilo reálným konverzacím.
Svým způsobem jde také o návrat ke kořenům. Počet nemrtvých je občas tak velký nebo situace natolik ožehavá, že nejlepším řešením je útěk pryč, tedy jako za starých časů prvních dvou dílů.
Demoverze předvedená na letošním ročníku E3 navíc naznačila, že by tu občas mohla být i nouze o střelivo, přestože dynamické akční pasáže nasvědčují opaku. Zdá se totiž, že by hra mohla nabídnout více typů hratelnosti, tedy herních stylů. Vycházíme z toho, že v jednom místě vám zkrátka došly náboje, respektive nepřátel bylo tak moc, že ustřílet nešli.
Otázkou zůstává, zda obě polohy nebudou střídány nějak násilně a účelově. Pokud budou ale přechody řešeny smysluplně a s citem, pak by Resident Evil 6 mohl nabídnout i více než jen akci.
