Resistance

Resistance

Resistance: Retribution – dojmy z hraní

Chiméry se chystají vtrhnout i na PSP a bude potřeba s nimi znovu zatočit.

Resistance: RetributionAkční hra Resistance: Fall of Man patřila k největším tahákům při startu prodeje konzole PlayStation 3, nicméně na červencové výstavě E3 došlo k oznámení, že se tato značka objeví i na handheldu PSP. Když jsme tedy na tuto hru narazili na Games Convention v Lipsku v hratelné formě, naváhali jsme ani sekundu.

Původní hra sice byla střílečkou z pohledu vlastních očí, ale čas prokázal, že to pro PSP není zrovna ten nejvhodnější žánr, a tak je logické a velmi rozumné, že Retribution na celou věc půjde o poznání jinak, podobně jako se to stalo v případě PSP hry ze světa Killzone. Hlavního hrdinu tak vidíme z pohledu třetí osoby a ani základní myšlenka hry není úplně shodná s původní předlohou.

Ovládání není příliš intuitivní.

Resistance: RetributionZatímco první Resistance stavěla stejně jako drtivá většina her tohoto žánru na pokud možno co nejrychlejší akci a co nejpřesnějších reakcích hráče, v Retribution je potřeba postupovat rozvážněji. Sami tvůrci tuto hru označují jako „cover shooter“, což znamená, že sice musíte střílet jako o život, ale zároveň je potřeba se i krýt za nejrůznější objekty nacházející se ve zdejších úrovních.

Krytí probíhá tak, že se prostě a jednoduše přitisknete například ke zdi, ale další prvky ovládání již tak jednoduché nejsou, což úvodní adaptaci pohříchu poněkud znesnadňuje. Využity jsou všechny ovládací prvky, které PSP nabízí, což sice nabízí slušné množství různých možností, ale zároveň díky tomu není ovládání příliš intuitivní.

Resistance: RetributionZákladem je analogová páčka, která obstarává pohyb po ploše levelu. Rozhlížení a zároveň poloautomatické zaměřování nepřátel je pak řešeno prostřednictvím hlavních tlačítek, což je sice elegantní řešení, ale v praxi se ukázalo, že není příliš použitelné. Rozhlížení totiž nebylo příliš plynulé a zaměřování zase nebylo tak přesné, jak bychom si představovali. Mnohdy bylo potřeba stisknout příslušné tlačítko vícekrát, než se podařilo zaměřit přesně to, co bylo zamýšleno. Dá se sice předpokládat, že byl tento stav zapříčiněn značnou rozpracovaností hratelné verze, ale ať už je to, jak chce, dobrý dojem to rozhodně nedělalo.

Otázkou zůstává, jak narychlo bylo rozhodnuto, že se hratelná ukázka Retribution v Lipsku objeví. Poněkud komicky totiž působilo, že některé záležitosti, zejména právě ohledně ovládání, mezi sebou museli diskutovat i lidé na stánku Sony, kteří tam byli právě proto, aby nám poskytovali informace a podávali pomocnou ruku při jakýchkioliv Resistance: Retributionnejasnostech při hraní. Vrcholem pak byla situace s odstřelovací puškou, kterou se ani tříčlennému koncilu lidí od Sony nepodařilo vyřešit, a tak nám nabídli, že nám daný level pustí znova od začátku. Ale třeba ještě bylo až příliš brzy ráno.

Plná spokojenost pak ale musí panovat, co se týče technické stránky hry.

Další funkce jsou pak namapovány na všechna čtyři tlačítka směrového kříže a stranou nezůstávají ani postranní tlačítka, takže zvládnout a pořádně si zažít ovládání této hry rozhodně nebude žádná zívačka. Důkazem budiž opět lidé od Sony, kteří se na směrovém kříži vcelku pravidelně přehmatávali, takže dělali úplně něco jiného, než chtěli, a o čem právě v danou chvíli mluvili.

Resistance: RetributionAkce sama o sobě ale působí velmi dobře. Je svižná a nepřátelé se na vás řítí bez rozpaků, což akci dodává i jistou dávku adrenalinového náboje. Díky konceptu hry a příjemně akční náladě tak Resistance: Retribution nemůže nepřipomínat Gears of War, i když zase až tak frenetická nám zdejší akce tedy nepřipadala.

Trochu nás ale zarazilo, že se nepřátelé chovali až příliš tupě. Možná to bylo dáno již zmíněnou rozpracovaností hry, možná i úrovněmi ztvárněnými do podoby lineárních koridorů (alespoň tedy ty, které jsme viděli), ale připadalo nám, že se protivníci nijak nesnažili nic moc vymyslet. Prostě jen drželi své pozice, případně se přesunuli do jiných určených pozic, a stříleli, dokud udatný hrdina nepadl k zemi, což se vzhledem k výše popsaným složitostem a nejasnostem v ovládání stávalo poměrně často.

Resistance: RetributionPlná spokojenost pak ale musí panovat, co se týče technické stránky hry. Zvuk vzhledem k obecnému ruchu na výstavišti pochopitelně nešlo příliš vnímat, ale grafika je již na první pohled velmi povedená. Vizuální provedení je hladké, plynulé a lokace, které jsme měli možnost vidět, působily uvěřitelným dojmem.

Velice dobře pak vypadali i nepřátelé v podobě Chimér, kteří sice ani zdaleka nebyli tak propracovaní jako na PS3, ale i na malém displeji PSP byli dostatečně odporní na to, aby svým velkým bráchům ani v nejmenším nedělali ostudu.Díky rozumnému počtu objektů a vcelku slušným detailům pak levely nepůsobily prázdně a celkově nás pohledná grafika dokázala u hraní udržet i přes zmíněné obtíže s ovládáním.

U předběžného zhodnocení Resistance: Retribution je tedy na místě pokud možno Resistance: Retributionco nejvyšší opatrnost. Na jedné straně tu totiž máme vysoké ambice potenciálně vynikajícího akčního titulu, ale na straně druhé je zde i pár věcí, která na nás příliš dojem neudělaly. Ovládání si člověk nakonec vždycky zažije, ale obtíže při míření nebo téměř nulová inteligence nepřátel nejsou ničím, co by jakékoliv hře prospělo. Ve výsledku tak bude hodně záležet na tom, co a do jaké míry tvůrci do vydání hry ještě odladí. Doufejme, že toho bude co nejvíc.

Index očekávání: 80%


Témata: Playstation 3