Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rise of the Argonauts – nejupovídanější akční RPG roku?

aktualizováno 
Akční RPG z prostředí řecké mytologie? Ta to bude lahůdka. A ona je, pokud hledáte spíše konverzační hru.
60

Rise of the Argonauts

Platforma: PC
Výrobce: Liquid Entertainment

  • Zajímavý námět
  • Pěkné prostředí
  • Atmosférická hudba
  • Kolísající framerate
  • Možná až příliš dialogů
  • Minimum akce i RPG prvků

Průměrná rubačka se spoustou zbytečně dlouhých rozhovorů a kopou nudy navíc. Chvílemi sice baví, ale už tu byla spousta daleko lepších her podobného žánru.

Herní karta

Rise of the Argonauts

Rise of the ArgonautsMy pamětníci víme, že když se před mnoha lety pronesla zkratka RPG, znamenalo to hru, ve které byly alfou a omegou dění sáhodlouhé rozhovory a spoustu hodin trvající bloudění po rozsáhlých levelech, to vše občas okořeněné o souboj, který byl ale jen takovou krvavější třešinkou na dortu. Ale Diablo a jemu podobní redefinovali žánr a situace se obrátila, většina akčních RPG sází na akci a dialogy tu hrají až druhé housle. A podle uvolněných videí a kuloárních zvěstí se něco podobného dalo čekat i od Rise of the Argonauts.

Mladý po uši zamilovaný panovník není žádný samotář.

Hra byla prezentována jako hyperakční RPGčko, kde bude vaším hlavním úkolem kosit desítky mytologických nestvůr ze starověkých bájí. A to je lákadlo jako hrom. Jenže něco se nám zvrtlo a s tím kosením kyklopů a jim podobných to není až tak žhavé.

Rise of the ArgonautsVe své podstatě je Rise of the Argonauts akčním RPG, ale jestli se tu bojuje 30 % herního času, tak je to moc. Zbytek doby, který u titulu strávíte, totiž budete konverzovat s desítkami přítomných postav nebo se courat po úrovních a hledat místa, kde je nutné vykonat další úkol.

Jak tedy může jít o akční hru, když tu akce tvoří jen stěží třetinu času? Jednoduše, většina rozhovorů je určena k tomu, abyste si vylepšili své bojové statistiky (vysvětlíme níže) a stejně tak, když se po dlouhých minutách dopravíte na místo, kde máte splnit úkol, čeká vás tam obvykle bitva.

Rise of the ArgonautsPříběh začíná tak, že král Iáson musí přihlížet tomu, jak magický šíp vystřelený vrahem ze skupiny zvané Blacktongues zavraždí jeho milovanou ženu. Ale Iáson jako pravý starořecký hrdina nehodlá nechat odejít svou ženu do podsvětí lehce a rozhodne se situaci zvrátit. Chvilku musí zjišťovat, jak se dá zabránit tomu, aby jeho milovaná odešla na věčnost, až se nakonec dozví, že jedinou možnou cestou je legendární Zlaté rouno. A tak zorganizuje výpravu za tímto mystickým předmětem.

Mladý po uši zamilovaný panovník není žádný samotář, takže na jeho výpravu se vydává s dalšími společníky. Hned z počátku se k němu připojí Herkules, později satyr Pan, nejrychlejší žena světa Atalanta nebo nezranitelný Achilles. Nejčastěji se do plnění úkolu pouští Iáson a dva společníci. Vy ovládáte zmíněného krále, o argonauty se stará umělá inteligence a vcelku jí to jde, protože spolubojovníci se snaží a jen pasivně nepřihlížejí tomu, jak dostáváte na kokos.Rise of the Argonauts

Ale jak bylo popsáno výše, tak šancí dostat po kebuli není tolik. Spoustu času budete trávit konverzací s mnoha lidmi, které potkáte. Má to několik důvodů. Samozřejmě se od některých dozvíte, co dělat dál, ale s jinými se pustíte do sáhodlouhých dialogů z jiného důvodu. Mnohokráte dostanete na výběr jakou otázku/odpověď zvolit a podle toho, jak si vyberete, se vám přičítají jakési splněné dialogové úkoly.

Když se tedy náhodou od hovoru dostanete k boji, ovládání Iásona není nijak složité.

Na vaši cestu dohlížejí čtyři bohové Ares, Hermes, Apollo a Athéna, když plníte úkoly nebo konverzujete, často máte možnost určit, kterému z těchto čtyř byste se rádi zavděčili. Stačí poté nakouknout do menu, do položky Aspects, kde u každého z nesmrtelných vidíte seznam splněných misí. Ten můžete převést na zkušenostní Rise of the Argonautsbodíky a investovat do desítek schopností, které bohové nabízejí.

Některé úkoly jsou univerzální a lze je využít u každého z Olympanů, jiné lze zasvětit jen jednomu bohovi. Většina ze schopností, které si můžete „nakoupit“ je spíše pasivního rázu, ovlivňují vaše zbraně, zdraví nebo dokonce vaše argonauty. Existují zde i takzvané God Powers, z nichž čtyři lze rozložit na směrový kříž. Jde obvykle o poněkud mocnější schopnosti, ovšem nejsou tak silné, že jejich jedním použitím zlikvidujete padesát nepřátel najednou.

Když se tedy náhodou od hovoru dostanete k boji, ovládání Iásona není nijak složité. Má slabý útok, silný útok, odražení štítem, uskočení a blok. Útoky lze kombinovat do jednoduchých komb, kdy výsledkem některých je, že se zpomalí čas a vaše po krvi toužící srdce si může vychutnat například detailní rozseknutí nepřítele na dvě půlky nebo uražení hlavy palicí.

Rise of the ArgonautsMladý král má v inventáři tři zbraně a štít. Rychlý meč, silnou palici a oštěp, se kterým lze vrhat do dálky. Jejich atributy se nevylepšují, ale čas od času naleznete nový silnější kousek. Zbraně lze přehazovat i během bojů, takže není problém dvakrát seknout mečem, praštit palicí a bodnout oštěpem, ale hraní se obvykle zvrhne jen v to, že stisknete párkrát slabý úder, jednou silný a je vystaráno. Nepřátelé nejsou přílišnou výzvou a nenutí vás taktizovat.

Zbraně, brnění a božské síly jsou jediné možnosti jak vylepšit své atributy, ovšem to, jak na tom jste, prostě nezjistíte, nemáte kde. Můžete tak spoléhat jedině na to, že každý nový předmět, který naleznete je lepší než ten, který zrovna máte. Žádné RPG orgie se tedy nekonají, odpadá (jistě k nelibosti spousty hráčů) možnost studovat v inventáři desítky zajímavých předmětů, prodávat je a nakupovat další.

Argonauti

Zajímá vás, kteří legendární hrdinové se s vámi budou plavit na lodi Argo a přiloží svůj luk/ruce/oštěp k dílu?

Herkules – syn boha Dia, který je považován za nejsilnějšího muže světa, k boji nevyužívá žádné zbraně, jen své pěsti velikosti lidské hlavy.
Pan – moudrý satyr, který je starý stovky let. Pan ovládá magii a díky tomu dokáže léčit své společníky i vrhat mocná kouzla na nepřátele.
Achilles – muž, kterému se nedostanete na kobylku, pokud na to nepůjdete přes patu. K boji se připojí hlavně proto, aby získal slávu. K sekání nepřátel na kusy používá oštěpu.
Atalanta – žena vychovaná kentaury je nejrychlejší dívkou světa, k likvidování nepřátel využívá luku.

Rise of the ArgonautsSamotná herní náplň také není extra úchvatná, většinou se vše zvrhne v jednoduchý řetězec – pět minut budete konverzovat, abyste se dozvěděli, co dál, pět minut poběžíte k místu, kde na vás čeká úkol, a dvě minuty budete tisknout slabý a silný úder.

Nic proti rozhovorům, jsou obvykle zajímavým „kořením“ hraní, ale kromě těch, během nichž se dozvíte další úkol, jsou tu hlavně proto, abyste mohli vyžebrat od božstva další schopnosti. A určitě by bylo zábavnější obdržet je skrze boj a ne díky nepříliš zábavným dialogům. A mezi námi, pokud je budete přeskakovat (není nutné je poctivě sledovat, protože když dojde na nutnost zvolit si odpověď, u každé uvidíte, kterému bohovi se zavděčíte, když tu či onu zvolíte), nic moc se nestane.

Všechny mise ale nejsou založeny jen na nezávazném pokecu, možnost zalíbit se bohům se nabízí i skrze jiné cesty. Když někoho najdete, zabijete dostatek nepřátel nebo dorazíte k nějakému místu, i tak lze získat další schopnosti. Není to nějak Rise of the Argonautssložité, na mapě uvidíte místa, kde se vyžaduje vaše přítomnost a samotné úrovně nejsou příliš rozsáhlé, ani nenabízejí přehršel odboček. Problémem je, že k dispozici není žádná minimapka a pokud chcete zjistit, kam zamířit, musíte skočit do menu. A to zbytečně zdržuje v případě, že se do mapy potřebujete podívat častěji.

Pokud přeskočíme na technické zpracování, tak ani z toho nejsme zrovna uchváceni. Některá místa sice působí dobře, jsou propracovaná a dobře jsou na tom i modely postav, ale co na tom, když snímkování neustále kolísá bez zjevných důvodů a hraní to docela slušně znepříjemňuje. Příjemná je ale hudba a dabing také není špatný.

Nemůžeme si pomoci, ale převládá v nás zklamání. Akce je tu nedotažená, nevyžaduje nic než jen zběsilé mačkání pár tlačítek, většina dialogů tu jen zbytečně zdržuje, technická stránka má pár nepříjemných problémů, RPG prvky jsou osekány na minimum a drobnosti jako chybějící minimapa nebo nemožnost zjistit, jak je na tom váš hrdina, na zábavnosti také nepřidají.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

60 %

Čtenáři

75 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 232 čtenářů

Témata: Apollo, dabing, Diablo


Nejčtenější

Iron Harvest
Strategie Iron Harvest obohatí 1. světovou válku o bojové roboty

Nový trailer očekávané strategické hry Iron Harvest ukazuje, jak by vypadala bojiště 1. světové války, kdyby mělo lidstvo k dispozici obří bojové roboty.  celý článek

Kingdome Come: Deliverance
Nový trailer na Kingdome Come poodhaluje příběh a létají v něm výkaly

Nová ukázka z historického RPG ukazuje násilný přechod hlavního hrdiny z bezstarostného mládí do dospělosti.   celý článek

Matterfall
Retro na steroidech: Matterfall je mistrovská střílečka se vším všudy

Vývojářské studio Housemarque se vrací s další arkádou, která zaujme nonstop akcí a retro feelingem.  celý článek

Black Mirror Remake
Česká adventura Posel Smrti se dočká remaku. Budou ho dělat Němci

Jedna z nejlepších českých her vůbec se po 14 letech od vydání dočká kompletního přepracování. Nepracují na něm však původní autoři a od originálu se má lišit...  celý článek

Jak už je u her od Bethesdy zvykem, neobdrželi jsme s předstihem novinářskou...
Vývojáři otočili, demoverze Prey je nakonec i na Steamu

Tvrdili, že kvůli možnosti vracení her na Steamu PC hráči demoverze nepotřebují. Teď už ji jejich hra má také.   celý článek

Další z rubriky

Warhammer 40 000: Dawn of War 3
RECENZE: Warhammer 40 000: Dawn of War 3 je velkým šlápnutím vedle

Pokud se mohli vývojáři z Relic Entertainment něčím chlubit, tak tím, že jejich realtimové strategie patří k naprosté špičce žánru a při jejich koupi...  celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.