Tahové válečné strategie patří mezi tu skupinu her, které se sice netěší široké oblibě, ale zato ti, kdož jim holdují, jsou ochotni u jednoho titulu strávit několik měsíců, v některých případech dokonce i let. Ačkoliv se jedná o strategie, s tituly jako C&C: Red Alert 2 či StarCraft mají společné snad jenom ono slovíčko "strategie". Zatímco klasické RTS si velice zakládají na dokonalosti enginu, precizním grafickém zpracování a svižné akci, u tahových válečných strategií jsou tyto prvky doslova podružné. Vycházejí totiž ze stolních her a tento rys si zachovávají doposud. Jen výjimečně jsou tedy kompletně trojdimenzionální, akčnost je nahrazena nutností skutečného strategického přemýšlení a více než hbité prsty se zde vyplatí mít alespoň částečné velitelské schopnosti.
Jen blázen by prohlásil, že hry z tohoto žánru zaujmou již na první pohled samotným zpracováním. Naopak, laikovi se zdají být všechny naprosto stejné, rozdíly v nich pozná jen skutečný zasvěcenec. Snad již od vzniku první takovéto hry si zachovávají všechny jednolitý ráz - hrací pole rozdělené na hexagony, stupňovitý terén, textury znázorňující různé druhy povrchu, sem tam nějaká cesta. Jednotky s velice malým počtem animací, pozadí naprosto statické. Do detailu propracovaný systém soubojů, při kterých procesor provádí mnohem více výpočtů, než u leckterých RPG čerpajících námět z pravidel AD&D. Způsob hodnocení mise
na základě obsazení klíčových strategických bodů na hracím poli. Ano, myslím, že jsem snad na nic nezapomněl. Tak takové byly válečné tahové strategie v dobách svého vzniku, takové jsou i nyní.
A přesně taková je i hra Rising Sun od společnosti TalonSoft. Jedná se vlastně již o třetí díl z jejich Campaign Series, které popisují dění během 2. světové války na různých koncích světa. První byla hra East Front, která však obsahovala velké množství chyb a nedodělků, a tak místo aby s tímto titulem TalonSoft prorazil, málem celý vícedílný projekt pohřbil již v jeho samých počátcích. Fatálnímu fiasku se naštěstí podařilo předejít následující částí nazvanou West Front, ve které byly již chyby odstraněny a engine byl celý přepracovaný. Na stejném základě pak vznikl tento třetí díl, ale nebojte - pokud máte předchozí tituly, nemusíte se obávat, že by vás Rising Sun neměl čím překvapit. Neodehrává se totiž v Evropě, ale v Tichomoří v letech 1941-1945. Tam panovaly zcela odlišné podmínky, než na obou "domácích" frontách, a vojska používala i zcela odlišné strategie a výzbroj. S tím vším tvůrci počítali, a tak se setkáte s mnohými modifikacemi pravidel a přidáním několika nových.
Jednou z prvních věcí, které bývají v recenzích hodnoceny, je grafické zpracování. Tentokrát uděláme výjimku. Již výše bylo uvedeno, že tento prvek bývá ve válečných tahových strategiích odsouván do pozadí a že Rising Sun je typickým představitelem svého žánru. Místo toho se tedy na tomto čestném místě věnujme tomu, co je u těchto her nejdůležitější - propracovanost pravidel a protivníkova umělá inteligence. Na obou jmenovaných prvcích se projevila skutečnost, že TalonSoft již jisté zkušenosti s obdobnými tituly má. Konec konců, již pár jich na trh vypustil a k nim přidal i větší množství datadisků. Čeká vás tedy vyvážený, časem prověřený herní systém, který má jen několik málo slabin. Mezi ty můžeme počítat poměrně velkou náročnost na hráčovu zkušenost. Ačkoliv TalonSoft tvrdí, že Rising Sun není určen jen ostříleným stratégům, ale díky detailnímu tutorialu je přístupný i naprostým nováčkům, lze s tímto tvrzením polemizovat. Nedovedu si představit, že by člověk tahovými válečnými strategiemi nedotčený měl tolik trpělivosti učit se všem potřebným znalostem, které jsou pro co nejlepší herní zážitek nezbytné. Není to ale nijak velký nedostatek, protože o to přitažlivější je Rising Sun pro ty, kdo mezi greenhorny již dávno nepatří a naopak hledají pořádnou výzvu. Nejenže je totiž tato hra komplexní, ona i AI nepřátelských jednotek nepatří mezi nejhorší. Naopak, je poměrně kvalitní a lze ji bez uzardění zařadit do lepšího průměru nejen v porovnání s tituly stejného žánru, ale i se všemi
ostatními hrami. I zde by se sice našlo pár drobností, které by šlo vylepšit, ale není jich mnoho. V zásadě tedy platí, že i když jste ostřílenými veterány a normálně vám nečiní problémy zvítězit i za těch nejobtížnějších podmínek, zde narazíte na téměř (ale jen téměř) dokonalého protivníka.
Zkrátka však nepřijdete ani v případě, že patříte do té skupiny hráčů, kteří nejraději testují své schopnosti na živých protihráčích. Ke klasickým způsobům multiplayera se zde přidává ještě další - po e-mailu, což dobře odpovídá charakteru celé hry. Zúčastnit se přitom může až šestnáct hráčů najednou, což je poměrně úctyhodný počet. Vše je přitom řešeno tak, že jednotlivé části jedné armády podléhají velení různých hráčů.
Co se týče ovládání, na to je třeba nahlížet dvojím způsobem. Pro člověka, který má s hrami tohoto typu již své zkušenosti, je velice jednoduché a de facto intuitivní. Pro začátečníka však může být kombinace více jak dvaceti klávesových zkratek ve spojení s ovládáním myší poněkud chaotické. Většina funkcí je sice přístupná i přes nabídku v dolní části obrazovky, ale nejsou zde všechny, a tak není možné na aktivní klávesy zapomínat. Když však budete mít dostatek trpělivosti a chuť naučit se vše, co vám hra nabízí, po odehrání jedné či dvou misí si
zvyknete.
Grafické zpracování je poměrně dobré, alespoň v porovnání s jinými tituly tohoto žánru, který se na výsluní rozhodně nevyhřívá. Animace jednotek jsou slabé a je jich jen velice málo, nikdo ale víc u tahových válečných strategií ani nečeká. Zvuky jsou na tom o něco lépe - střelba zní opravdu věrně a hudba dobře dokresluje atmosféru hry. Bohužel, jsou zde dva nedostatky. První je ten, že jedné jednotce je přiřazeno více zvuků, přičemž každý z nich je samplován ze zbraně jiné kadence. Občas se tak nestačíte divit, z čeho to ti vaši kulometčíci vlastně střílejí. Druhou vadou na kráse je to, že hudební doprovod naprosto ignoruje dění na monitoru. Stane se vám tedy, že zatímco jsou vaše jednotky nemilosrdně drceny a zašlapávány v prach, do uší se vám linou tóny veselé pochodové písně jako stvořené pro oslavy vítězství.
Je však zřejmé, že výše uvedená negativa nemají nejmenší šanci snížit celkové hodnocení Rising Sun někam pod úroveň lepšího průměru. Dlouho jsem byl na vážkách, zda snížit hodnocení kvůli vysoké obtížnosti, ale pak jsem si uvědomil, komu je tento titul vlastně určen - především zkušeným hráčům, kteří se nenechají jen tak něčím zaskočit. Proto je výsledný verdikt takový, jaký je.
| Rising Sun | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
