Čuk a Gek, Bonnie a Clyde, Jeníček a Mařenka - to všechno jsou více či méně známé dvojice postav. Tou určitě méně známou dvojkou bude i ta v případě znovu oživené motorkářské šílenosti od vydavatelského gigantu Electronic Arts s názvem Road Rash - Jailbreak. Jak už název napovídá, nepůjde zdaleka o nějaké bezzubé závody na jednostopých vozítkách, ale o pořádně napumpovanou adrenalinovou injekci, po které i ti nejznuděnější z Vás budou utírat z čela kapičky potu a v duchu si budou opakovat: "Již nikdy více...".
Ale to už mohou tušit všichni konzoloví fandové, kteří už s Rashem měli tu čest v jeho prvotní podobě - hře s názvem Road Rash 3D na Sega Genesis. Když se tenkrát Road Rash objevil poprvé, sklidil velký úspěch, přestože obsahoval v porovnání z dneškem mnohem menší množství soubojových prvků a pouze dvě herní nastavení. Road Rash Jailbreak sice opravil uvedené nedostatky, ale nějak postrádá přízeň předcházející éry RR na Genesis a 3DO. Jak již bylo řečeno, RR3D byl rozhodně více než akcí spíše závodní hrou, neboť jen malé procento hry bylo tvořeno duely mezi motorkáři a především šlo o to, kdo dřív dojede k cílové pásce. Nový Rash nasazuje na rozdíl od svého staršího brášky daleko silnější přítomnost boje o pozice za použití nikoliv jen jízdních technik, ale v podstatné míře technik boje "muže proti muži", a to s použitím všemožných prostředků, počínaje železnou trubkou a konče slzným plynem.
"Jailbreak" znamená v překladu z anglického jazyka do naší sladce znějící mateřštiny "útěk z vězení". Tento v očích zákona zcela jistě nechvályhodný čin je v Road Rash - Jailbreak pomyslným cílem vašeho "utrpení" s ovladačem Playstation v ruce a věřte, že to na mou duši nebude nijak lehká záležitost - místy vám z toho dokonce bude pěkně šoufl. V intru této divočiny se seznámíte z párečkem podivných příslušníků lidského pokolení. S vysokým, pěkně udělaným pirátem silnic Spazem a jeho nerozlučným přítelem - miničlovíčkem Puntem, který je sice malý vzrůstem, ale zato charakterem určitě převyšuje mnohé ve svém okolí. Z důvodů, které zjistíte (nebo taky ne) na začátku hry, je Spaz uvězněn policií a vaší povinností je samozřejmě pomoci mu z té šlamastyky ven, a to za metodického vedení "made in Spaze&Punt". Jak to asi uděláte? Jednoduše. Musíte sehnat sajdkáru a pak to nebude žádný problém - prostě si pro něj zajedete.
To by ovšem taková hra netrvala moc dlouho, neníliž pravda? Takže abyste to neměli zas tak jednoduché, v průběhu několika hodin, které uplynou od úvodního seznámení do chvíle, kdy Spaz za vaší asistence odfičí v sajdce z nehostinného světa cel a policejních obušků do rádoby svobodné idylky benzínem provoněného ovzduší silnic za letního svítání, musíte absolvovat desítky závodů, kdy řítící se po rozžhaveném asfaltu budete vystaveni nejen otravnému štěrku odletujícímu od zadních kol vašich protivníků, ale také ranám jejich pěstí, což je hlavním atributem, který dělá Road Rash tím čím je - perfektně zábavnou akcí na dvou kolech.
Jak vyplývá z předešlého, RRJ není v žádném případě jen závodní hrou. Kdyby jí byla, nedopadlo by zřejmě její hodnocení vůbec dobře, ba dokonce bych si troufl říct, že takovou závodní karikaturu by Electronic Arts zcela jistě nepustili do světa. Byl by to stoprocentní propadák. Ačkoli se v poslední době titulům z dílny Electronic Arts bůhvíjak extrémně dobře nedařilo - což předznamenal už průběh loňské E3 - pokračování série Road Rash s podtitulem Jailbreak by mohlo trochu zvednout sebevědomí vývojového týmu EA a kdo ví, možná bychom se mohli dočkat nějaké další závodní pecky, která by mohla konkurovat třeba bezpochyby špičkovému Gran Turismu nebo V-Rallye. Nebo snad ne? Omlouvám se, ale nechal jsem se trochu unést. Ta konkurenceschopnost bude asi jen mou fantastickou vizí, neboť co se týče realističnosti okolí a realističnosti chování vozidel - do GT a V-Rallye mají Electonic Arts vzhledem ke kvalitě recenzovaného titulu ještě daleko. Berme však v úvahu to, co jsem naznačil v úvodu téhle recenze - Road Rash není "jen závodní hrou". Zatímco v Gran Turismu nebo V-Rallye jste po nějaké chtěné či nechtěné kolizi dvou a více vozů prakticky pokračovali v dalším soupeření bez jakýchkoliv problémů anebo maximálně s brzdovým světlem vyřazeným z provozu, Road Rash - Jailbreak vás v tom lepším případě po několika havárkách pošle nemilosrdně do autu, a to z důvodu absolutně nevyhovujícího technického stavu vaší mašiny pro další provoz na silničních komunikacích. V tom horším případě skončíte s rozmlácenou hubou na krajnici a neštěkne po vás ani pes. Maximálně na vás vybafne kolemjedoucí polda, který vám bez milosti zatrhne vaše choutky prohánět se po vyprahlých silnicích a pošle vás na nějakou dobu za katr a to vám k získání kvalitního umístění v závodě asi moc nepomůže.
Nyní však opusťme rovinu víceméně filosofického tlachání a podívejme se na systém hry, která ve své podstatě - opomineme-li nějaký ten bezvýznamný příběh a celkem nic moc videofilmečky, sem tam se objevivší na obrazovce - skýtá celkem dost dobrou úroveň zábavy a hratelnosti. A o to vlastně nám hráčům jde, že?
V úvodu hry si můžete zvolit tu nejbližší vašemu srdci ze tří jazykových variant, a to angličtinu, němčinu nebo francouzštinu. Dle vašeho výběru se vám v té či oné znakové sadě objeví menu, ve kterém si dále můžete zvolit styl hry pro nejž se rozhodnete. Hlavní rozdílnost dvou základních režimů vyplývá již z jejich názvů a i pro pouze česky mluvící herní publikum to bude jasné jako facka. Sólo a multiplayer. Myslím, že není nutno více dodávat, ale přece snad jen něco málo musím podotknout.
V módu jednoho hráče lze projít titulním režimem Jailbreak, v němž závodíte na různých tratích a spolu se ziskem prvních pozic v cíli zvyšujete i své postavení (úroveň), přičemž krom toho získáte přístup k novým a silnějším motorkám a dalším tratím, popřípadě dostanete do výbavy nějakou novou zbraň. Jakmile projdete všemi nástrahami a dosáhnete nejvyššího postavení v gangu, dostáváte za úkol osvobodit legendárního Spaze ven ze žaláře. Tento režim bude pro mnohé zřejmě výchozí záležitostí.
Dalším z režimů pro jednoho hráče je režim "Five-O", v němž dostáváte roli policisty a vaše práce spočívá v zatýkání určitých zákon porušujících motorkářů v pevně stanoveném časovém limitu. Problémem může být skutečnost, že časový limit v některých případech postačí tak akorát na dohonění zločince a na jeho "sesazení" ze sedla motorky pak zbývá doslova už jen pár vteřin, což ve svém důsledku mohou někteří jedinci považovat za dost frustrující. Posledním ze svaté trojice je sám za sebe mluvící režim "Time Trial", známý všem závodů lačným herním fandům.
Novinkou v sérii Road Rash je již zmíněný multiplayer. Obsahuje režim "Skull to Skull", kde si to můžeš rozdat s kámošem, dále režim Side Car (Co-op), jehož náplní je absolvování závodních tratí v sajdkáře za výraznější či méně výrazné pomoci kamaráda spolujezdce (v herní terminologii RR označeném jako Monkey), režim Cops & Robbers - takovou hru na honěnou, kde jeden z hráčů je ten zlý a zdrhá, zatímco druhý jako všemocný polda jej pronásleduje. Určitě nejsilnějším aktivem hry, pokud jde o multiplayer, je režim Side Car (vs.) - režim sajdkár, kde mohou proti sobě usednout dva páry jako posádky dvou soupeřících týmů. Tento režim je určitě jednou z deviz pro příliv případných zájemců o koupi této hry, ale k mé lítosti jsem jej nemohl otestovat pro absolutní nedostatek kolem se vyskytujících spoluhráčů.
Vaše herní kvality můžete ve výše uvedených režimech RRJ otestovat na několika desítkách různých tratí, přičemž absolvovat je můžete v necelé dvacce motocyklů a 6 sajdkárách. K radosti "rádomlátícíchdovšeho" fanoušků tato hra obsahuje kromě tratí, motorek a jejich řidičů také řadu zbraní, jako je trubka, baseballová pálka a další, jejichž objevení nechám raději na vás samotných, abych vás neochudil o nějaké to překvapení. A co se týče jejich používání, netkví jen v bezhlavém mlácení do soupeře, ale také ve zvládnutí nespočetného množství jednoduchých komb, jež vám bezpochyby pomohou poslat v případě potřeby leckterého ze soupeřů rychlým způsobem k zemi.
Prolustrujeme-li ovládání, je v průměrné úrovni jako u většiny závodních her a vyjma aktivace bonusového turbozrychlení (které se mi osobně spouštělo, i když jsem zrovna nechtěl) se dá ohodnotit jako příjemné a intuitivní. Nechybí ani podpora analogového ovládání a vibrační funkce, takže majitelé Dualshocků, Twinshocků a podobných chvějících se pomůcek určitě zajásají.
Hratelnost je úchvatná, ale uplyne ještě dlouho dní do té doby, než se Road Rash stane opravdovou hitovkou, a to především z toho důvodu, že z grafického hlediska to není vůbec nic moc vzhledem k možnostem, které dnes Playstation představuje. Ohraničený "jízdní koridor" váš reálný pocit ze hry rozhodně nepodpoří, neboť pokud náhodou opustíte silnici v důsledku rychle projeté zatáčky,
namísto jednoduchého zabřednutí do hlubokého písku znemožňujícího jízdu špatným směrem se zastavíte o neviditelnou bariéru v poli několik metrů od krajnice tzv. na fleku, a to i v rychlosti přesahující 100 km za hodinu. Tento absolutně nereálně působící nedostatek mohl být klidně zamaskován alespoň nějakou barikádou z kamení a stromů, ale v EA si s tím zřejmě nedělali moc starostí a tak nám hráčům nezbývá nic jiného, než se s tím smířit. Druhým defektem grafického zpracování, který mě osobně naštval možná víc než předchozí, je skutečnost, že pokud si třebas chcete v průběhu závodu zkrátit cestu v ostré zatáčce přes krajnici tvořenou pískem, může se vám stát, že než se ocitnete znovu na silnici, místo očekávaného smyku vás překvapí totální utopení se ve změti textur, jako byste se ocitli pod vozovkou.
Takže jak již jsem uvedl, grafika vzhledem k úrovni dnešních PS her rozhodně nepůsobí tím nejlepším dojmem, dokonce bych si tvrdil podotknout, že se pohybuje stěží v průměru. Okolní prostředí je chudé na detaily a motorkáři jsou také celkem nezajímaví na pohled.
Zvuk v této hře rovněž není nijak převratnou záležitostí, což je způsobeno zřejmou jednoduchostí zvukových efektů i skladeb, tvořících hudební kulisu, i když na druhou stranu se dá říci, že sountrack jako celek lze považovat co se týče stylového pojetí za odpovídající k danému typu hry. Jasně! Není nad pořádný, ale opravdu pořádný rock&roll! Snad by EA mohli příště zaangažovat nějakou lepší (byť dražší) kapelu.
Abych však byl upřímný, jedna věc mě ve zvukové rovině hry opravdu dostala. Tou nejlepší symfonií pro má ouška byly výkřiky motorkářů ve chvílích, kdy letíce vzduchem po srážce s civilním vozidlem "rasheři" vydávají skřeky podobné těm, které slyšel generál Custer těsně před tím, než ho ve známé bitvě u Little Big Hornu prošpikovali rudokožci svými šípy. Ale to by už byl zas jiný příběh.
Den se chýlí ke konci a ve světle stolní lampy mísícím se se září monitoru PC-čka podléhám čím dál silnějšímu nutkání vyměnit tvrdou židli u psacího stolu za měkkou matraci své postele. Z těchto neskrývaných sobeckých důvodů bych tedy vše shrnul v závěrečném verdiktu.
Přes všechny nedostatky, které jsem této závodně-akční hře vyčetl, musím konstatovat, že Road Rash - Jailbreak je nepochybně hrou hodnou zájmu hráčské veřejnosti, a to zejména díky své schopnosti hráče pohltit svou opravdu skvělou hratelností, která mnohdy chybí i těm nejlépe graficky zpracovaným hrám. Tak zadek do sedla, ruce na řidítka a jedééééém!
| Road Rash - Jailbreak | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
