Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chci psát historii, tvrdí profesionální hráč počítačových her

aktualizováno 
Soutěžení v počítačových hrách se v posledních několika letech přesunulo z okrajové záležitosti do pozice, kdy boj o mistrovský titul dokáže zaplnit sportovní stadion. „Od začátku jsem věděl, že se popularita profesionálního hraní časem vyrovná tradičním sportům,“ říká úspěšný polský hráč TaZ.

Mezi popularitou jednotlivých her a množstvím peněz v soutěžích existuje takřka přímá úměra. S rostoucím počtem diváků a fanoušků rostou i platy profesionálních hráčů, čímž opět roste zájem lidí o kariéru „kyberatleta“.

Nejlepší týmy vydělávají i stovky tisíc dolarů za rok a být jedním z nich je snem řady náctiletých. V souvislosti s tím jsme na akci Intel Extreme Masters v Katovicích vyzpovídali devětadvacetiletého polského hráče Wiktora Wojtase, známého pod pseudonymem TaZ.

Ten za hvězdný tým Virtus Pro hraje týmovou střílečku Counter-Strike: Global Offensive, ve které vždy soupeří dva týmy po pěti hráčích. Za vítězství na turnaji navíc od konce března bude možné získat půl milionu dolarů, tedy zhruba 12,5 milionu korun.

Intel Extreme Masters 2016
Intel Extreme Masters 2016
Intel Extreme Masters 2016

Fotografie z katovické akce Intel Extreme Masters 2016


Mohl byste popsat svou profesi? Většinová společnost v tom pravděpodobně vidí jen zabíjení nepřátel.
Counter-Strike je extrémně taktická hra. Úspěch je z osmdesáti procent otázkou taktiky, z patnácti procent se na tom podílí psychologie a míření i střílení je důležité jen z pěti procent. Paralelou mohou být basketbalisté z NBA, ale zapomeňte na běhání a skákání. I tady se musíte rozhodovat v milisekundách. Excelentní týmová spolupráce je samozřejmostí a zaostávat nemůže ani komunikace. Důležitá je koordinace očí a rukou, musíte dobře zvládat stres... Schopnosti potřebné pro úspěch by vydaly na knihu.

Má to i nějaké stinné stránky?
Dlouhodobou agresi to nevyvolává a všichni víme, že je to jen hra. Po zápase si s protivníky přátelsky plácneme rukou. V Counter-Striku sice pálíte na protivníky, mám ale pocit, že je to pro děti a náctileté mnohem lepší než spousta sportů. Třeba i fotbal, u kterého si můžete zlomit nohu.

Ale tradiční sporty jsou zdravé pro tělo.
To jistě. Ale co když jsou elektronické sporty zdravé pro mysl? Možná to mladým lidem pomáhá rychleji dospívat, protože to po nich vyžaduje spolupráci v malých skupinách. Musíte si počkat na výzkumy, řada už jich probíhá.

Wiktor Wojtas známý jako TaZ

Wiktor Wojtas známý jako TaZ

Mohl byste popsat psychologickou stránku soutěžení? Máte nějaké postupy, jak se na turnaje mentálně připravovat?
Nejsem si jistý, že je něco takového možné. Soutěžím už hodně dlouho a jsou chvíle, kdy se cítím neporazitelný. Někdy jsem ale zranitelný a musím tomu čelit. Zatím nemáme psychology, kteří by nám s přípravou pomáhali. Musíte to zvládat sám a řekl bych, že je to pro mladistvé zdravé. Čas od času za své výkony dostanete po čuni. Tím se zocelujete a rychleji dospíváte.

Trávíte čas cvičením nebo posilováním? Je něco takového součástí vašeho rozvrhu?
Netrávím, ale pomáhá to. Když žijete ve zdravém těle, prospívá to mysli. Zlepšuje se tím vaše uvažování a jste otevřenější novým věcem. Pro úspěch to ale nutné není. Existuje spousta skvělých hráčů, která se o své tělo příliš nestará. Vnímám to jako pozitivum. Uspět můžete i v případě, že máte problémy se zdravím. Možná není úplně nejlepší sledovat nezdravě vypadající lidi. Je to ale zároveň světlou stránkou elektronických sportů. Klíčem pro úspěch není krása ani země původu.

Jak dlouho hrajete profesionálně a jak dlouhou kariéru ještě očekáváte?
Živím se tím třináct let a zvládnu klidně dalších třináct až patnáct roků. Pokud mě to bude bavit, nevidím v tom problém. Je to o lásce k soupeření. Pokud chcete soutěžit rok nebo dva a máte pocit, že jste uspěli, v pohodě. Běžte si. Dokázat se ale dá mnohem více. Cílem není jeden mistrovský titul, chci psát historii.

Mapa Inferno v Counter-Strike: Global Offensive

Mapa Inferno v Counter-Strike: Global Offensive

Nebojíte se, že s přibývajícími roky budou vaše reflexy upadat a přestanete s mladšími hráči zvládat držet krok?
Zatím z toho obavu nemám.

A přemýšlel jste někdy nad tím, jak se budete živit po ukončení profesionální kariéry?
Ano, dlouho to pro mě představovalo problém. Profesionálnímu hraní jsem obětoval vše a nebylo to dobré rozhodnutí. Nevypadalo to, že odvětví má budoucnost. Ale já miloval soupeření, účast na turnajích a některé soutěže jsme i vyhrávali. Věřil jsem, že scéna poroste. V elektronických sportech jsem viděl potenciál a vidíte, kde jsme dnes.

A kde momentálně jsme?
Může z toho být plnohodnotná kariéra. Pro děti vyrůstající při sledování profesionálních zápasů to může představovat budoucnost. Z některých z nich se stanou příští hvězdy. Lze tím vydělávat parádní peníze a věřím, že se naše příjmy během dalších tří až pěti let vyrovnají tradičním sportům.

Vaše situace se značně zlepšila.
Přesně tak. Léta jsem k tomu přistupoval jako k práci. Zažil jsem však i období, kdy jsem třeba půl roku nevydělal nic a žil z dříve vyhraných peněz. Dnes je situace mnohem lepší.

Mapa Nuke v Counter-Strike: Global Offensive
Mapa Nuke v Counter-Strike: Global Offensive
Mapa Nuke v Counter-Strike: Global Offensive

Úroveň Nuke se v posledních týdnech v Global Offensive dočkala změn.

Víte tedy, čím se v budoucnu budete živit?
Ne, ale možností je spousta. Nejsem si jistý, co pro mě bude nejlepší. Jsem ten typ, co se okolo elektronických sportů bude pohybovat celý život. Ale cítím se dobře v řadě rolí. Nemám problém s komentováním her, nemám problém s analýzou zápasů, organizátorům událostí mohu pomáhat jako konzultant. Klidně mohu pracovat jako manažer týmu, být koučem, řídit nějakou profesionální organizaci.

Zdá se, že máte široký záběr.
Moje zájmy se neomezují jen na jednu oblast. Chci zjistit, co pro mě v budoucnu bude nejzajímavější. Ale zatím to neřeším. Chci ještě vyhrávat. Chci v Counter-Strike: Global Offensive psát polskou historii.

To v praxi znamená co?
Ve hře Counter-Strike 1.6 jsem byl v nejlepším týmu všech dob (jeho tým Pentagram v letech 2005 až 2007 vyhrál polovinu hlavních turnajů a ve většině ostatních skončil na druhém místě, pozn. red.). Něčeho takového chci dosáhnout i v Global Offensive. Chci, aby náš odkaz byl větší než my.

Zní mi to tak, že se momentálně budoucnosti neobáváte.
Když se příliš bojíte budoucnosti, nemůžete se soustředit na přítomnost. Důležité je zabývat se tím, co se děje teď. Dejte tomu maximum a věřte, že budoucí výzvy zvládnete řešit. Pokud pro mne v profesionálním soutěžení jednou nebude místo, postavím se tomu čelem. Bude to pro mě veliká ztráta. Ale naučil jsem se, že život umí být tvrdý a nesmíte se tím nechat srazit na kolena. Klíčové je si i v takových chvílích dokázat najít své místo ve světě.

Wiktor Wojtas známý jako TaZ

Co je podle vás zásadní pro další rozvoj a růst profesionálního hraní?
Potřebujeme omezit počet lig. Hlavní je, aby se do soutěží investovalo více než do samotných organizací.

A mohl byste popsat, jak vypadá váš běžný den?
Řekl bych, že na něm není nic výjimečného. Trénování Counter-Striku je naší prací, ale i koníčkem. Máme místo, kde krátce před turnajem cvičíme společně. Ale jinak hrajeme z domu a čas věnovaný tréninku se různí. Někdy to může být pět nebo šest hodin denně, ale v posledním čtvrt roce se scéna tak rozrostla, že to může být i devět až jedenáct hodin.

Používáte při trénování nějaké speciální postupy, nebo hrajete zápasy celý den?
Samozřejmě. Když trénujete sám, cvičíte míření na speciálních mapách, pilujete schopnosti s konkrétními zbraněmi a zlepšujete své reakce. Můžete také sledovat zápasy jiných týmů a učit se z nich. Kromě toho trénujeme taktiky se spoluhráči. Cvičíme je s protivníky, ale i bez nich.

Rozhoduje za vás někdo o tom, jak bude trénink organizovaný?
Náš tým se potkává v předem vymezeném čase, ale při individuálním cvičení je to na každém z nás.

Nakolik byla cesta k profesionálnímu hraní úsilím a nakolik se to „prostě stalo“?
Vždy jsem chtěl cestovat po světě a účastnit se turnajů. Jakmile jsem se dozvěděl, že ve Spojených státech existuje profesionální scéna, chtěl jsem se stát její součástí. Už před patnácti lety mi bylo jasné, že chci soutěžit. Ale tehdy to byl především sen. Nejsem z bohaté rodiny a vše jsem si v životě vybojoval tvrdou prací.

Pochyboval jste někdy o tom, že dokážete uspět?
Věřil jsem si. Od začátku jsem totiž věděl, že se popularita profesionálního hraní časem vyrovná tradičním sportům. A ten den se blíží.

Měl jste konkrétní strategie, jak svých cílů dosáhnout?
Jednoduše jsem chtěl být nejlepší. Úvodním cílem bylo být na prvním místě v Polsku, později jsem chtěl být nejlepší na světě. Naštěstí jsem našel krajany se stejnými ambicemi a náš úspěch pro polskou scénu představoval zlomový moment. Světu jsme dokázali, že země bez rychlého internetu a jakékoliv podpory může vyhrávat. Bylo to především otázkou ohromného úsilí. Musíte svým snům věřit a tvrdě pracovat na jejich realizaci.

Autor:




UNEX a.s.
Specialista povrchových úprav (Uničov

UNEX a.s.
Jihomoravský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 20 000 - 24 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.