Co se týče sportovních kompilací, nejvíce o sobě dávaly vědět i přes kolísavou kvalitu virtuální verze olympijských her. Existuje tu docela silná konkurence v podobě série Winter Sports od německého vývojářského studia 49Games, které mimochodem pracovalo na oficiální hře zimních olympijských her Torino 2006. A tentokrát se vytáhli. Jejich Winter Sports 2011: Go for Gold není úplně dokonalý titul, ale je zábavný a má správnou zimní atmosféru.
Hra je zábavná, lehce ovladatelná, technicky dobře zpracovaná a i přes pár nešvarů jsme s ní spokojeni. Tak nějak si představujeme směsici zimních sportů v hráčsky přívětivém podání. Nevytáhli jsme paty z místnosti, a přesto jsme měli dojem, že jsme ti největší borci na lyžích, sněžném skútru i snowboardu.
Winter Sports 2011 nabízí jak hru pro jednoho hráče, tak pro více lidí lokálně i on-line. Pokud zasednete ke konzoli sami, pak je hlavním módem kariéra. V té si vyberete předdefinovaný tým, zvolíte si národnost a začnete.
Na každý typ závodu máte jednoho sportovce. Před startem vidíte svou skupinu, která se navzájem povzbuzuje, po závodě si gratuluje nebo se naopak utěšuje. Neovlivňuje to hraní, ale je fajn, že herní postavy nejsou jen suše stojící panáci, ale chovají se docela "lidsky".
V kariérním módu jsou dostupné různé turnaje složené z několika disciplín. Občas nás překvapilo, jak jsou jednotlivé poháry koncipovány. V prvních několika turnajích se například málokdy objevil skok na lyžích a v jiných se čtyřikrát opakovala ta samá disciplína.
Většiny závodů se účastní čtyři týmy, bodována jsou první tři místa. Za medailové umístění získá tým zkušenostní body, které využije během nakupování schopností a talentů pro jednotlivé sportovce. Nevylepšuje se celý tým naráz, ale je nutné vybrat jednotlivce, kterému pomůžete zlepšit jeho dovednosti. Je to velmi dobrá motivace, proč se snažit být co nejlepší, protože zkušenostních bodů není zrovna mnoho.
Pokud chcete, získáte je i v nepovinných úkolech. Jsou to samostatné závody, které mají vlastní specifika. Například se na dráze objevují číslice a vy musíte dojet do cíle v časovém limitu a ještě zadat jejich správný součet. Nebo na dráze projíždíte předem určenými body a podobně. Za postranní mise dostanete nejen zkušenostní body, ale také zpřístupníte předměty pro závodníky.
Zkušenosti jsou také potřebné k otevření dalších závodů. Naštěstí lze opakovat turnaje dokola, takže když nemáte dost bodů k otevření nového pohárového klání, stačí si zopakovat pár těch, kterými jste už prošli.
Vedlejší závody můžete restartovat bez mrknutí oka, pokud tušíte, že do cíle nedorazíte v dobrém čase. Ne tak u turnajů. Jestliže nemáte zakoupenou "divokou kartu", jednotlivé disciplíny nelze restartovat. Je možné pouze začít znovu celý turnaj, a ten může mít být složen třeba z osmi sportovních klání.
Není to tak otravné, jak se zdá. Alespoň většinou. Je to spíše motivující a člověka to nutí snažit se. Většina sportů je dobře zvládnutelná, takže při troše pozornosti a šikovnosti by neměl být problém dojet nejhůře třetí. Ale dostat se na zlatý stupínek, to je občas fuška.
Pro všechny dostupné disciplíny platí, že jejich ovládání není vůbec složité. Winter Sports 2011 po vás nežádá, abyste se naučili kouzla a čáry s ovladačem. Sází na vaši pozornost a šikovnost. Neperete se se složitými ovládacími prvky, ale maximálně se svými pomalými reflexy.
Pravidla každého sportu jsou snadná a lehce vstřebatelná. A drtivá většina disciplín je zábavná, tedy bohužel až na výjimky, jako je třeba jízda na bobech. Tento sport už je trošku frustrující a dostat se na přední příčky je složité.
Jednu věc ale postrádáme u všech sportů: důležité informace na obrazovce. Čas od času vám hlas moderátora ohlásí, kolikátí jste a také vidíte šipku nad soupeřovou hlavou s pořadím. Jenže pokud je za vámi, šipka poletuje jen na spodku 
obrazovky s číslem a není jasné, jak je rival daleko. A v případě, že má před vámi velký náskok, je šipka špatně viditelná.
Chybí mapa, takže netušíte, jak vzdáleni jste od cíle. Je to docela nepříjemné, protože nevíte, jestli je vhodný čas použít "adrenalin" (dočasné zrychlení).
Je to zdánlivá drobnost, ale samotné hraní docela znepříjemňovala. Hlavně, když si člověk uvědomí, že jednotlivé závody nemůže restartovat a větší chyba vede k opakování celého turnaje. A opakovat 8 disciplín není žádná radost.
Pokud nemáte chuť pouštět se do kariéry, zkuste si zatrénovat nebo zvolit možnost Quick Cup, kde si odehrajete jeden předem sestavený turnaj. Nebo si ho poskládáte sami. Je to dobrá cesta, jak si v klidu zahrát a vyhnout se sportům, které vám nevoní.
Hra více hráčů je vítaný a vysoce zábavný přídavek, protože právě tento typ hry vyzývá k tomu, pozvat kamarády a pořádně si zapařit. Ovládání i herní principy se nemusejí dlouho vysvětlovat a většina sportů je lákavá. Na zimní herní odpoledne je hra jako dělaná.
Ke zpracování nemáme podstatnějších výhrad, grafika je povedená, postavy se pohybují reálně a plynule, prostředí je moc pěkné a dýchá z něj zimní atmosféra. Jen je škoda, že některé modely postav byly použity vícekrát. Například bruslařka jednoho týmu byla vzhledově totožná s lyžařkou soupeřů. Líbivé jsou animace ceremoniálů po skončení turnaje nebo úvodní filmečky k jednotlivým závodům.
Hudba je velice jednoduchá, nenáročná, ale současně neuvěřitelně příjemná. Dokonale dobarvila pohodový nádech, který Winter Sports 2011: Go for Gold má.
Z celé hry dýchá uvolněná nálada, která je osvěžující. Je to ten typ hry, který 
vybízí, abyste se usadili do křesla, zapnuli televizi a konzoli, podívali se z okna, jak sněží, a pak se pustili do hraní. Hra není úplně jednoduchá, ale ihned pochopíte, jak ji hrát, a pak už záleží na tom, jak zruční budete.
Winter Sports 2011: Go for Gold má několik chyb, z nichž nejvýraznější je absence informačních prvků na obrazovce a několik ne úplně povedených disciplín. I přesto je to pravděpodobně nejpovedenější kompilace zimních sportů, kterou jsme měli za poslední roky v ruce.
