Když se před pěti lety na scéně objevila nezávislá hra Savage, zaregistroval ji málokterý mainstreamový hráč. Šlo přitom o originální projekt, který drze bortil hranice mezi žánry akcí a strategií – a to celé navíc na internetu, tedy v multiplayerové hře. Ti, kdož se nenechali odradit menší komplikovaností při učení se základním principům, se mohli pouštět do monumentálních akčních bitev, ale v odlehčeném strategickém režimu se také starat o globální blaho. Nechybělo získávání zkušeností, lepší výbavy, řada statistik. Zatímco se většina hráčů vrhá do tvrdých bojů, vybraný jedinec koordinuje činnost týmu jakožto celku – stejně jako ve strategickém titulu. Není třeba připomínat, že v multiplayeru to byla veliká zábava, ačkoliv se hra nevyhnula určitým problémům a její grafika nebyla zrovna na špici. Druhý díl přichází se stejným konceptem, který se snaží vylepšit v detailech.
"Savage 2 je tak jedním z titulů, kteří nutně potřebují zodpovědné hráče, jinak si ho prostě neužijete."
Stejně jako v každém jiném online titulu se i zde v interním browseru poohlédnete po vhodné hře a vyberete si jednu z dvojice partají – lidé nebo monstra. Stejně jako v RPG si na počátku musíte vytvořit postavu, což probíhá volbou jedné ze tří tříd s různými schopnostmi. Nejde ale o konečný počet – čtyři další se k dispozici otevřou v průběhu hry, za předpokladu, že váš tým bude dostatečně úspěšný. To funguje zase podobně jako ve strategii. Stavíte doly na předem daných těžících místech a z rostoucího bohatství zvelebujete svou základnu. Jedná se především o konstrukci nových budov, které hráčům umožňují sahat po dalších třídách. Jde to i bez něj, hra je nicméně mnohem efektivnější, když se kormidla ujme jeden z hráčů a zastává roli komandéra, jenž z ptačí perspektivy rozhoduje o výstavbě. Kromě toho rozdává svým svěřencům pohybové a útočné příkazy. Zároveň má přístup k podpůrným kouzlům. V boji například krátkodobě zvýší svému týmu odolnost brnění, popřípadě se postará, aby jejich údery nepřítele více bolely nebo aby dokázal rychleji běhat. Rovněž padlé parťáky dokáže oživit rovnou na bojišti.
VIDEO
Velitel má sice rozhodovací moc a přehled, bitvy jsou však rozhodovány na zemi a bez řadových bojovníků by to zkrátka nešlo. Cílem obou týmů je zničit nepřátelské velící středisko – tím se postarají o vítězství v daném kole. Jenže toho nelze dosáhnout jinak než opravdu cílenou a propracovanou spoluprací. Savage 2 je tak jedním z titulů, kteří nutně potřebují zodpovědné hráče, jinak si ho prostě neužijete. Při testování jsme naštěstí narazili většinou na solidní spoluhráče, kteří dokáží realizovat i komplikovanější taktiky. Rozdílné třídy se přitom musí doplňovat podobě jako v MMORPG. Kněží jsou ideální na léčení, ale neměli by si po světě pochodovat sami, jelikož jsou hodně snadnou kořistí. Lučištníci drtí nepřátelské šiky na dálku, ovšem musí se sami starat o zásoby šípů, které rychle dochází. Pracanti umí postavit muniční stan, který střelcům šípy dodává. Každopádně se hodí i legionáři s těžkými sekyrami, jimiž se ohání v popředí fronty. To jsme si popsali některé z lidských tříd, monstra však mají adekvátní protiklady. Někdy se ale obě strany neliší jen graficky. Proti budovám lidé posílají obléhací zařízení, bestie v tomto směru naopak spoléhají na Behemothy, kteří jsou vysocí jako barák a kmenem stromu dokáží rozmlátit jakoukoliv stavbu.
Dvě odlišené frakce a celkem čtrnáct hratelných tříd (sedm za každou frakci) mají řadu výhod, ale také pár problémů. Tím největším je zejména minimální míra osvětlení toho, co která ze tříd umí. To se dozvíte pouze v textovém přehledu při výběru postavy, ovšem ve hře už jste odkázáni jen na mnohdy nejasné symboly schopností. Pak nezbývá než zkoušet a zkoušet, což pochopitelně k týmové hře příliš nepřispívá. Dlouhá doba nutná k zapracování komplikovala již přijetí prvního Savage. Druhý díl jen na tom ale přeci jen lépe. Přinejmenším se v tutoriálu dozvíte, jak funguje ovládání. Osvojíte si principy herního konceptu a naučíte se, jak se chovat v boji. Ten sice na první pohled vypadá jako prostá klikačka, vyžaduje ovšem jistý cvik, tedy pokud chcete přežít déle jak pár minut.
Boj se překvapivě opírá o osvědčený koncept „kámen-nůžky-papír“. To znamená, že máte prakticky jen tři varianty akce a reakce. Klasický úder se dá blokovat, což útočníka na chvíli ochromí a dá prostor pro vlastní ránu. Sekundární útok je pro změnu neblokovatelný, na druhou stranu způsobuje jen malé poškození. Bitky probíhají rychle, díky dobře vymyšlenému bojovému systému jsou ale zároveň taktické. Jakmile se přestanete soustředit a adekvátně reagovat na akce protivníka, končíte a můžete začít čekat na respawn.
Savage 2 je kromě tutoriálu a tréninkové arény hratelné výhradně s lidskými spoluhráči a oponenty. Nepřátelé řízení umělou inteligencí tu existují jen v podobě neutrálních skupin, které na mapě hlídají důležitá místa a jsou jako dělaní na získaní solidní porce zkušeností. Svou postavu totiž můžete konstantně vylepšovat s tím, jak stoupáte po úrovních a získáváte bodíky do vlastností i schopností. Nicméně po skončení hry či změně serveru tyto zkušenosti nenávratně mizí. Nicméně výsledky, jež jste ve hře zaznamenali, jsou uloženy do celkových statistik, které pak každému hráči vypočítávají jakýsi celkový level. Ten ve hře nemá žádný přímý vliv, řídí se podle něj ovšem doporučení, na jaký ze serverů se vrhnout. Někde hrají profící, jinde zase začátečníci, což je příjemné a nehrozí tak přílišná frustrace ani nuda.
Na grafice je stále poznat, že S2 Games za sebou nemají žádný velký vydavatelský dům, a tak museli někde ušetřit. Neznamená to, že by Savage 2 vypadalo špatně, třeba design postav a efekty nevypadají špatně, avšak prostředí působí lehce pustě a je málo variabilní. Zvuky jsou vcelku kvalitní, jen hudby mohlo být více. Ještě dodejme, že si hru nepořídíte jinak než prostřednictvím downloadu (700 MB) přes internetu. To umožnilo udržet velice příznivou cenu ve výši třicet dolarů (cca 500 Kč), což se za takový titul vyplatí.
Savage 2 si oblíbíte především tehdy, jste-li přístupní novým a neohraným konceptům. Jistě, mix strategie, RPG a akce už tu párkrát byl, ovšem zatím se nedokázal zcela prosadit. Přitom jde po určitém zapracování a uvyknutí o hodně zajímavou a zábavnou záležitost, obzvlášť když se Savage 2 může opřít o relativně kultivované a ke spolupráci ochotné hráče.
