Saw: dobrá hra podle brutálních filmových hororů

Není to vůbec špatná hra podle filmu a ani špatný zástupce žánru survival hororů.

SAW

Hráč se vžije do role detektiva Tappa a do hry vplouvá dosti zhusta, tedy přesně tak jak se na Saw sluší a patří. V úvodní interaktivní scéně je nutné se vysvobodit z první pasti, jíž je Jigsawova oblíbená helma. Ta vám při neobratné manipulaci rozsekne hlavu.

Zejména zástupcům dnešní mladé generace jistě není zapotřebí představovat pojem Saw. V určité krizi hororového žánru ve filmu se právě tento snímek dokázal před několika lety  prosadit. - více o filmu na iDNES.cz

Šlo o hodně levný, rafinovaný a neskutečně brutální počin. Lidé se chytli a od té doby tu máme v podstatě každý rok další pokračování. Do kin už míří šestka.

Lidé ale na Saw, pro nějž se mezitím vžilo označení "hororové porno" chodí, tak proč nepokračovat a proč si k tomu vlastně nestřihnout ještě videohru?

Autoři sice udělali celou řadu rozporuplných rozhodnutí, je však třeba říct, že se svého úkolu nechopili vůbec špatně. Co mohlo skončit katastrofou, je ve výsledku vcelku dobrá, byť nijak zázračná hra.

Jen škoda, že hra hráčům PC verze neřekne, jak ji mají ovládat, a tak se v mém případě už první scéna stala zdrojem určité frustrace. Je třeba točit myší (případně analogovou páčkou u gamepadu). To se na základě symbolu na obrazovce dá dobře pochopit. Ovšem malá čísla, jež se zobrazují na helmě a jež je třeba vymačkat pro osvobození se, se dají snadno přehlédnout, obzvlášť když nevíte, co se po vás chce.

Na druhou stranu, už první scéna vás dobře naladí na atmosférickou notu Saw. Minihra je v zásadě primitivní, avšak skutečnost, že zprvu nevíte jak na ni, takže párkrát skončíte s rozseknutou hlavou, dokáží rozproudit krev v žilách i za chladného podzimního počasí.

Detektiv záhy pochopí, že se stal jednou z hraček v dalším ďábelském plánu masového vraha Jigsawa, kterého celý svůj profesní život pronásleduje. Nyní ale musí běhat podle Jigsawova pískotu. Směšnou a zároveň hrozivou maskou zastřená tvář často prohlašuje, že chce akorát napravit zkažené lidi a že nikoho vlastně nezabíjí. Vždy jsou tu různé možnosti, byť z jejích důsledků – smrti, sebevraždy či sebezmrzačení – asi nikdo nejásá.

Jako detektiv Tapp se dostanete do Jigsawova blázince a samozřejmě tu nejste sami. Uvězněna je tu celá řada dalších lidí, kteří dostávají od pošahance úkoly podobně jako vy. A jak už to v Saw bývá zvykem, ty vedou k dramatickým střetnutím, ale i plnění hádanek, mnohdy v časové tísni. Jen pokud zvládnete vše dokonale plnit, máte nárok přežít k další volbě.

Hádanky, střety, volby a do jisté míry i příběh je extraktem toho nejzajímavějšího, co se v sérii Saw kdy urodilo. Výmluvná je skutečnost, že jde většinou o prvky z prvních dvou dílů, které jsou považovány za nejkvalitnější. Abychom se obešli bez spoilerů, řekneme jen, že si užijete opravdu hodně brutality, o kterou se sami budete muset postarat.

Narazíte na řadu kultovních scének, ve kterých si zahrajete hlavní roli, což je příjemné zejména pro fanoušky filmové série. Ostatní mohou být o to více ohromeni. Herní grafika sice nemůže být tak realistická jako filmové ztvárnění, ale i tak se občas budete zdráhat zahrát si na chirurga či lovit mezi injekčními stříkačkami jisté předměty.

Ačkoliv vás některé herní situace překvapí, další ohromí a jiné potěší svou rafinovaností, nečekejte, že byste si od začátku do konce užívali prvotřídní kvality. Hádanky i scény se docela dost opakují.

Herní Saw je v pravém slova smyslu survival hororem. Nejde tu o nic jiného než o přežití, a i to je docela sporné tím, jak moc se to jeví beznadějné. Herní průběh je výrazně lineární, kdy Jigsaw ovládá všechny dveře či faktory svého blázince.

Přes nejrůznější pasti se postupně propracováváte k velkolepým koncům jednotlivých kapitol, kde na vás čeká pokus o záchranu lidí, jež znáte z minulosti. To jsou ty nejrafinovanější hádanky z celé hry, které tvoří její vrchol a dají vám nejvíce zabrat. Odměna však bývá "sladká".

Nepředstavujte si, že by všichni lidé v Jigsawově blázinci byli na stejné lodi jako detektiv Tapp. Naopak. Jigsaw to opět vyřešil fikaně a zašil do Tappova hrudníku klíč, jenž je pro ostatní uvězněné šancí na osvobození. A ti se o tuhle šanci hojně pokoušejí.

Tím se dostáváme k nejslabší části hry, kterou je boj. Je velká škoda, že si na něm, a zejména pak na pohybu hrdiny, nedali autoři víc záležet. Takhle je totiž velmi nepřesný a kvůli tomu místy frustrující. Můžete útočit, blokovat i navádět nepřátele do pro ně škodlivých prostředí. To vše ale hatí špatný pohyb a ovládání.

Obvykle si budete muset vystačit se zbraněmi na blízko, jako jsou trubky či nože. Škoda, protože třeba z revolveru se střílí docela dobře a jedna trefa obvykle na vyřazení protivníka stačí.

Saw je postaveno na Unreal engine 3, tudíž není třeba se bát špatné grafiky. Ta je v zásadě pěkná, zejména některá místa blázince svým vizuálním stylem zaujmou. Jindy se grafické motivy opakují více než je zdrávo. Modely postav hře také pověst nevylepšují. Rozhodně potěší kvalitní dabing, především Jigsawa a podmanivá hudba.

Dohromady tak s určitým překvapením musíme konstatovat, že Saw není vůbec špatná hra. Jako doplněk filmové série, která už dávno klesla do podprůměru, je dokonce výborná. V kontextu survival-hororového žánru se pak drží v nadprůměru. Zaujme především tísnivou atmosférou a některými scénami či hádankami, které se ale hojně opakují.

Proto lze doporučit hraní Saw po kapitolách, jež vám zaberou tak půl hodinky. Po dokončení jedné dejte hře na den dva vale a vrhněte se na další. Tak omezíte stereotypní efekt a pokaždé si hru užijete nejlepším možným způsobem. Ale to, jak a zda vůbec se do hry pustíte, už je stejně na vás samotných.