Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sedm her, v nichž naše budoucnost není růžová

aktualizováno 
Vybíráme hry, kde je vize zítřejších dnů nejmrazivější tím, jak reálně působí. Tyto kousky hrdě stojí po boku nejtemnějším vizím o budoucnosti lidstva. Nikoliv ale těm, kde na nás vyskakují mimozemšťané, ale těm, v nichž si lidstvo k sebedestrukci vystačí samo.

7. Homefront

Homefront

Rok: 2027
Svět: Impérium Severní Koreje obsadí tichomořské státy a o několik let později zaútočí i na Spojené státy. Odpálí jadernou nálož, čímž vyřadí elektroniku, a následně začne obsazovat USA. Americká armáda, dnes nejsilnější na celém světě, je ovšem poražena nikoliv brilantnější severokorejskou silou, ale protože se po dekádách světové ekonomické krize samovolně rozpadne.

Pravděpodobnost: Ekonomická krize je poslední léta skloňována každou chvíli. Málokdo si dnes ale umí představit, že by US Army padla jednoduše kvůli nedostatku peněz. Už nyní se ovšem v rámci škrtů potápí třeba kdysi všemocné Britské královské námořnictvo. To se po vládní reformě muselo vzdát svých letadlových lodí, a do budoucna tak vyrazí na velkolepé zahraniční mise značně oslabeno.

Chcete vědět víc: Homefront neupře inspiraci v patriotickém snímku Rudý úsvit z roku 1984, kde parta študáků vede sebevražedný odboj, tentokráte proti ruským okupantům. Bonusem Rudého úsvitu je mimo jiné i scéna, v níž chce Jennifer Gray (ta z Hříšného tance) po Patricku Swazeym (ten z Hříšného tance), aby ji zabil.

6. I Have No Mouth, and I Must Scream

I Have a Mouth, and I Must Scream

Rok: 106 let po konci světa
Svět: Zatímco dnes si s počítači hrajeme my, v budoucnosti si počítače budou hrát s námi. V příběhu temnějším než vypnutý monitor vytvoří válčící lidstvo superpočítače AM. Ty převezmou otěže destrukce do svých schopnějších rukou a Homo Sapiens se dostane na seznam vymýcených druhů. Tedy, až na šestici jedinců, které AM nechává přežít. Dokonalý počítačový intelekt se totiž po zničení světa nudí, a skupinku posledních lidí tak už po 106 let jako všemocný bůh různě tyranizuje.

Pravděpodobnost: Od chvíle, kdy počítač DeepBlue vyklepal velmistra Garryho Kasparova v šachu, uplynulo už 14 let. Letos pak program Watson na hlavu porazil lidské oponenty v americké verzi televizní soutěže Riskuj. Otázky přitom Watson dostával nikoliv v psané, ale v mluvené podobě. Lidské vědomí je pouze součtem složitosti jeho "obvodů", a protože vývoj umělé inteligence pracuje na stejném principu, je příchod nějaké obdoby AM pouze otázkou času.

Chcete vědět víc: Téma počítačů, které (skoro) převezmou kontrolu nad lidstvem, je ve sci-fi žánru už tak dlouho, až se z něho stalo jedno velké klišé. Od filmů jako Terminátor se přešlo k filmům jako Matrix, v poslední době ho roztomile zpracoval třeba i seriál (či hra) Battlestar Galactica. Sluší se rovněž dodat, že předlohou hry I Have No Mouth, and I Must Scream je stejnojmenná povídka z roku 1967, která ovšem zvládla naservírovat ještě depresivnější finiš.

5. Beneath the Steel Sky

Beneath the Steel Sky

Rok: příliš blízká budoucnost
Svět: Po euroamerické válce došlo v rámci reorganizace vlád na rozložení dnešní sociální ochrany pracujících. Ti, kteří tento směr následovali, se pojmenovali Unie a jejich sokové, kteří v původních hodnotách pokračovali, si dali název Korporace. Hra se odehrává v zastrčené Austrálii, nyní rozdělené do městských státečků, z nichž jeden je ovládaný, jak už to bývá, dominantním superpočítačem.

Pravděpodobnost: Vyjma klišé o totalitě zlého počítače operuje hra s ideou rozpadu dnešních výdobytků odborů. Třídní boj byl sice v módě spíše v minulém století, avšak i dnešní kolabující systém penzí naznačuje, že v budoucnu se může leccos změnit. Stačí se ostatně podívat na aktuální spor nejen našich politiků.

Chcete vědět víc: Hry se sociálním realismem příliš nezabývají, na to by počítače musely existovat už v éře Marxe a Engelse. Avšak pokud si vyberete náhodný film či knihu z první poloviny 20. století, je vysoká šance, že na utlačované dělníky narazíte v každém druhém dialogu.

4. Mission Critical

Mission Critical

Rok: 2134
Svět: Aliance svobodných států vedená Amerikou bojuje proti zbytku světa sjednoceného pod vlajkou Spojených národů. Důvod? Ti první vyznávají volný výzkum technologií, zatímco druhá parta se právem obává překotného technického vývoje. V rámci války se v hlubokém vesmíru střetnou posádky dvou hvězdoletů nad planetou, která může celý spor rozhodnout, a to kvůli tajemnému artefaktu. V epilogu odehrávajícím se o několik století později nás pak podle rozhodnutí hráče naši vlastní inteligentní roboti (kteří budou někým dříve či později vytvořeni) vyhladí, nebo se o nás začnou v míru starat.

Pravděpodobnost: Mission Critical nedělá z existence umělé inteligence všemocnou zlou entitu, ale naopak důvod k apokalyptickému konfliktu mezi lidmi samotnými. Mezinárodní spory o geneticky modifikované potraviny i výzkum kmenových buněk prozatím končí maximálně u vykřičených hlasivek, i dnes se ale kdekdo obává, že kráčející a od lidí nerozeznatelné roboty na chodnících potkáme až příliš brzy. A je to právě strach z neznámého, který stál na počátku leckterého útlaku i války.

Chcete vědět víc: Pak se podívejte na video a řekněte sami, jste-li z pokroku ve vědě v úděsu či v úžasu:

3. Fallout

Fallout

Rok: 2161
Svět: Atomová válka restartovala civilizaci, jež ani po dvou staletích od konfliktu nesahá předválečné éře ani po kotníky. Pokud přeživší nepadnou kulkou mutantů či nájezdníků, skolí je hlad, nemoci nebo zmutovaná fauna. Přitom se ukazuje, že i svět před válkou byl plný korupce i nedostatku, a že jaderná očista proběhla v rámci bojů o poslední zbytky ropy.

Pravděpodobnost: Fosilní paliva nejsou do kategorie neobnovitelných zdrojů zařazena pro nic za nic. O jejich možném vyčerpání se mluví už desítky let. Jisté však je, že tzv. ropný vrchol, kdy těžba černého zlata dosáhne vrcholu, a pak bude už pouze klesat, nám pomalu klepe na dveře. Původně měl ostatně přijít už v roce 1995. A vzhledem k faktu, že na fosilních palivech je založena celá naše civilizace od dopravy přes výrobu léků po plastové tašky v supermarketech, půjde nedostatek ropy ruku v ruce s krvavými mezinárodními třenicemi.

Chcete vědět víc: Druhý úsvit civilizace po jaderné zkáze popisuje jeden nový film, kniha či hra zhruba každý týden. V záplavě děl žánru "postapo" (post-apocalyptic) se přesto leskne několik nestárnoucích perel. Například benzínem čpící snímek Šílený Max či katolickou církví prodchnutá kniha Chvalozpěv na Leibowitze z roku 1960.

2. Mirror’s Edge

Mirror's Edge

Rok: blízká budoucnost
Svět: Na rozdíl od vizí světa zničeného válkou Mirror’s Edge ukazuje velkoměsto, v němž je přebytek zdrojů a neexistuje kriminalita. Za tuto cenu ovšem populace zaplatila ostrouháním osobních svobod, kdy totální zákaz kouření patří mezi to nejmenší zlo. Zmanipulovaná média, zmanipulované volby a monstrprocesy s disidenty se s až nebezpečnou věrohodností ptají, kolik svobodomyslných jedinců by totálně spořádaná a dokonale uniformní společnost musela obětovat.

Pravděpodobnost: Pro příklady zřízení, které snaží nabízet existenci založenou na dostatku, ale vykupuje jí potlačováním všeho odlišného, se nemusíme dívat dále než dvě dekády zpět do naší minulosti. Ne nadarmo se říká, že historie se opakuje.

Chcete vědět víc: Klasikou žánru je kniha 1984 od George Orwella, Mirror’s Edge se ale subtilnějším (a proto i mrazivě uvěřitelnějším) pojetím blíží spíše Soumraku civilizace od Aldouse Huxleyho. I ten ukazuje, že svět dokonalého konzumu by byl možná ještě zrůdnější než jeho pendrekový protipól. Ti z nás, pro něž literatura není šálkem kávy, si Soumrak civilizace mohou nahradit akčním filmem Demolition Man se Sylvestrem Stallonem. Jeho parťačka se ne náhodou jmenovala právě Huxleyová.

1. Deus Ex

Deus Ex

Rok: 2052
Svět: Vynikající mix konspiračních teorií má vše, co v realitě nechceme: smrtící a lidmi vytvořený virus, proti němuž jsou chráněni pouze vyvolení členové vládnoucích vrstev, svět ovládaný diktátory, robotikou a nanotechnologií vylepšovaní lidé, proti nimž jsou běžní smrtelníci silní jako moucha proti plácačce. Hra vyšla rok před 11. zářím 2001 a obě věže Světového obchodního centra v ní už chyběly.

Pravděpodobnost: Masivní šíření robotických implantátů sice ještě není na pořadu dne, i dnes už ale existují první kyborgové, kombinace stroje a člověka, kterým umělé protézy nahrazují ztracené části těla. Ve zbytku svých témat o elitářských skupinkách, které zpoza roušky tajemství doopravdy vládnou světu, se Deus Ex inspiruje i existujícími konspiračními teoriemi. Nejslavnější je ta o zboření Světového obchodního centra americkými tajnými službami. Kdo ví, možná je realita Deus Ex skoro totožná s tou za našimi okny.

Chcete vědět víc: Ani ne tak pro zápletku, ale spíše pro velmi podobnou atmosféru lze doporučit jedině fenomenální snímek Blade Runner z roku 1984. A pokud vám je u Deus Ex proti srsti fakt, že kopete za hodnou stranu, okuste prastarou taktickou strategii Syndicate, v níž vy jako hráč vykonáváte zlou korporátní zvůli a masakrujete civilisty po stovkách.

Autor:






Nejčtenější

The Last of Us: Part 2
Sony potvrdila suverénní pozici, ukázala The Last of Us 2 či remake Crashe

Společnost Sony slavila v Anaheimu narozeniny své konzole PlayStation a při té příležitosti se neváhala pochlubit svými připravovanými tituly. Největší bombou...  celý článek

Dead Rising 4
Rolničky, rolničky, zombie tu jsou zas! Recenze vánoční řežby Dead Rising 4

Nic nemá na vůni cukroví, svařáku a shnilého masa. Letošní vánoční sezona se proto neponese v duchu porcování kaprů, ale zombií.  celý článek

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.