Sega Sports Tennis je vlastně "pouhou" konverzí předchozího úspěšného dreamcastového počinu Virtua Tennis 2K (recenze) a to - až na několik nepříliš podstatných maličkostí - takříkajíc kompletní. Takže vlastníci Dreamcastu, kteří zkušeností s touto verzí bílého sportu již jednou prošli, nemusí na zdejší tenisové kurty znovu vstupovat, nemá to význam.
Ještě bych chtěl předeslat tolik, že to, co mi osobně stačí, resp. stačilo na konzoli Dreamcast, nemá a nemůže mít stejnou kvalitativní hodnotu na PS2, kterážto by měla být výkonnostně někde jinde. Na druhou stranu, na PS2 má Sega Sports Tennis svou premiéru, čímž se můj kritický náhled na některé momenty v něm obsažené poněkud otupuje. Ale konečně k věci.
Sega Sports Tennis je vpravdě lákavé tenisové představení, v němž se zajímavě snoubí arkádové prvky se simulací. V první řadě se na tohle zápolení moc pěkně dívá a má to stylovou atmosféru. Divácká 2D kulisa o sobě často dává vědět, čároví rozhodčí svižně uskakují před ostře vypálenými míčky, nechybí efektní opakovačky (tady je věčná škoda, že podobně jako ve fotbale nejde vytáhnout ze zajímavé výměny něco více, než jen poslední a rozhodující okamžik), či v neposlední řadě prostřihy na projevy a emoce jednotlivých aktérů momentálně hraného zápasu, kde nechybí třebas podiv nad uznáním podle hráče jasně autového míče, vzrušená gestikulace po vydařeném prohozu či oklepání antuky z podrážky rámem rakety! Opravdu povedené. K tomu si připočtěte efektní stínování a máte tady něco, co vás zaujme už na první pohled. Navzdory tomuto faktu jsme se však v redakci shodli, že dreamcastová inkarnace vyhlíží přeci jenom o něco lépe… byť např. taková síť je na PS2 mnohem méně zubatá.
S obličejovými texturami skutečných hráčů zvučných jmen se z toho rázem stává hodně prestižní vystoupení, v němž je prostor pro osmičku mužských zástupců bílého sportu (T. Henman, T. Enqist, C. Moya či P. Rafter) a jejich ženských protějšků (Serena a Venus Williams, A. Stevenson či M. Pierce). Nutno poznamenat, že se tvůrci asi nechali do značné míry ovlivnit několika nelichotivými prohlášeními ze strany některých tenistů, nelze tady nevzpomenout na Richarda Krajicka. Jinými slovy, půvabnější polovina lidstva v Sega Sports Tennis nevypadá zrovna k světu, pokud je zrovínka Mary Pierce znázorněná jako olbřímí a poněkud neforemná krabice, musím říci, že něco je špatně. Odhodím-li džentlmenství a připomenu, že takto kdysi opravdu vypadala Američanka Lindsay Davenport, může být. Ale podle jedné šablony se přeci nemusí dělat zbytek světa? No nic.
Vedle jistých diferencí mezi mužským a ženským tenisem, projevujících se v razanci úderů a v rychlosti, se můžete nadít i zvyšující se obtížnosti, přičemž autoři nabídli hned tři, kdy ta poslední je opravdu smrtonosná. K tenisovému projevu. K využití jsou toliko tři tlačítka, pro lob a pro liftovaný a čopovaný úder, poslední button na pravém panelu dualshocku je pro přepnutí pohledu na dění, čili můžete se na tenis dívat buď shůry, nebo téměř v klasické třetí perspektivě z pohledu zpoza hráče. Při druhé alternativě si připadáte opravdu "in". Rozrůzněnost úderů pak zohledňuje fakt, kterak rychle jste u míče. Je-li to včas, dokážete
přesněji a razantněji umístit míč do soupeřova rohu. Nutno však podotknout, že si zde protivníci až příliš často vypomáhají beckerovskými robinsonádami, kdy takto v pozdějších fázích hry či při vyšší obtížnosti běžně vracejí do pole jinak nedoběhnutelné míče, což je místy docela hodně otravné. A když už jsem nahlédl na odvrácenou stranu zdejší tenisové mince, musím ještě zkonstatovat, že systém volejů není také dvakrát propracovaný a dosti často evokuje spíše badminton… Zejména ve čtyřhře z toho pak máte hodně smíšené pocity. To samé se dá říci i o podání, které je na jednu stranu vymyšleno geniálně. Stisknete tlačítko, pročež se začne plnit stupnice razance podání a pokud dané tlačítko stisknete napodruhé a to ve správnou chvíli, dočkáte se opravdového děla, jehož kvalita je zase poněkud negována skutečností, že i přesně umístěné a s maximální razancí vypuštěné podání vám soupeř dokáže returnovat, což je opravdu zvláštní. A to jsem ještě použil eufemismu. Není to však ani první, natož poslední věc, která významně sráží význam slova simulace a nahrazuje jej výstižnějším pojmem zovoucím se arkáda. Ale nejvyšší čas, abych se závěrem odstavce zase vrátil k pozitivním momentům hry. Animace některých úderových fází jsou jedním slovem příkladné, s vytočením trupu a stylově vedenou rukou, a třebaže se kupř. na antuce nedočkáme klasického sklouzávání, přesto se Sega Sports Tennis snaží zohledňovat odlišnost v rychlosti jednotlivých povrchů (antuka, tráva, umělý koberec), byť opět spíše v arkádové rovině.
Co se týče herních módů, musím především vyzdvihnout multiplayer, zde až pro čtyři hráče (MultiTap), který navzdory všemu hned tak nezevšední a třebaže sem tento režim nejraději hrával v singlu, nic to nemění na tom, že i s přihlédnutím k poněkud rozporuplnému doublu je díky této fázi Sega Sports Tennis nutnou povinností pro eventuální herní párty! Pak je tady Tournament, kde musíte v několika kolech projít až do finále, přičemž každý zápas se hraje toliko na jeden set, na jiném povrchu a v odlišném prostředí. Exhibition je vlastně jen pro rozehrání a do jisté míry může suplovat trénink. A konečně hlavní herní režim - World Tour, kde začínáte s nickou, kterou skrzevá tréninkové minihry vylepšujete v jednotlivých atributech, abyste posléze přes účast a následné výhry v malých satelitních turnajích dosáhli vyššího ranku, umožňujícího přístup do prestižních soutěží s vysokými cenami. Což není vůbec špatné a i když jsou některé minihry po čase již trochu nudné, přesto stojí tento mód za zvážení, neboť si i díky němu zpřístupníte př. další kurty pro hraní, nemluvě o lepším pochopení nuancí a hlavně mechanismů zdejšího tenisu.
Co říci závěrem? Sega Sports Tennis je velice chytlavé sportovní představení, které místy trochu ztrácí na přitažlivosti díky nevyváženým výkonům vašich soupeřů a pochybnému systému volejů, nicméně i přesto se to dobře hraje, ovládání snadno a rychle přejde do krve a naposledy, je tu multiplayer, v němž s ohledem na zdejší soupisku nechybí ani možný mix pro čtyřhru. Co si více přát? Inu nabízelo by se, že po vzoru již jednou odehraného zápasu v singlu mezi mužem a ženou nabídne i Sega tuto divácky velmi vděčnou a atraktivní alternativu, když už nic tak třeba jen z toho důvodu, aby se mohla určit př. výkonnostní diference mezi dvěma hráči, kteří v multiplayeru soupeří proti sobě navzájem. Ale to až snad zase někdy příště - a že to příště odhaduji velmi brzy!
| Sega Sports Tennis | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
