Když přijde řeč na remaky kdysi slavných a úspěšných her, dochází ke zcela chaotické situaci. Některé tyto počiny jsou totiž poměrně zdařilé a dokáží i v současné době prostřednictvím velmi slušné hratelnosti evokovat dobu „tehdy před lety“, zatímco jiným se to nedaří a vzbuzují v lepším případě rozpaky, v případě horším pak zhnusení, oboje doprovázeno myšlenkami typu „jak jsem to tenkrát mohl hrát?“
Hratelnosti moc nenapomáhá ani technické zpracování hry.
Bohužel nemá v tomto případě vůbec cenu chodit kolem horké kaše: Sensible Soccer 2006 se vůbec nepovedl a jediné, co se mu daří, je připomenout nám, že doba šestnáctibitů je již dávno za námi a nemá nám již moc co říci. A tím jsme rovnou u největšího průšvihu: tvůrci nám totiž servírují hru, která kromě novější a hladší grafiky nepředvádí prakticky nic navíc než původní tolik populární díly. Na obrazovce pobíhají dvě jedenáctky cel-shadových hráčů po jednolitě zelené placce v jednolitě barevných
dresech a čutají do míče jako zběsilí. Autoři od samého začátku sice tvrdili, že se bude jednat o veskrze arkádový fotbálek a nikdo nic jiného asi stejně nemohl ani čekat, ale rovněž se šéfové tvůrčího týmu v různých rozhovorech zmiňovali o tom, že hodlají
hráčům předložit zcela nový a neotřelý fotbalový zážitek. No, tak nějak nevíme, zdá se nám totiž, že se jedná o úplně stejný zážitek jako v původních dílech před dávnými roky.
Pokrok jde dopředu a s ním samozřejmě i videohry. Tím chceme říci, že arkádový fotbálek současnosti již vypadá podstatně jinak než před více než deseti lety, kdy byly fotbaly arkádové naprosto všechny, jelikož tehdejší technologie žádný zásadnější důraz na realismus neumožňovala. Když tedy chtěl někdo naprogramovat fotbal, byla to zkrátka spíše taková veselá čutaná. Dnešní Pro Evo Soccer naproti tomu má k reálnému fotbalu někdy snad až lehce nepříjemně blízko, a tak se pro tvůrčí týmy otevřel poměrně široký prostor pro experimentování s akčními fotbálky. Empiricky pak bylo zjištěno, že aby byl takový produkt skutečně zábavný a akční, není žádoucí, aby se hrálo na hřišti klasických rozměrů o standardních počtech hráčů. Menší
hřiště a menší počet hráčů totiž hru maximálně zpřehledňuje a zjednodušuje, čímž otevírá vrata čiré akční zábavě, což v plné míře dokazuje jak lehce stagnující FIFA Street, tak zejména
velmi svěží a prakticky po všech stránkách vynikající Mario Smash Football. A již v tomto bodě Sensible Soccer selhává.
Velké plochy o stejných odstínech působí téměř až uboze a pokusy o omluvy řečmi o stylovém cel-shadingu nemají šanci na úspěch.
Jak již bylo řečeno, hraje se na klasickém velkém hřišti o jedenácti čutálistech na každé straně. K tomu připočtěme vyloženě arkádový přístup ke tvárnění hratelnosti a dostáváme ve výsledku zcela smrtonosnou kombinaci, která hru doslova zabíjí. Umělá inteligence hráčů tím pádem totiž není na kdovíjaké úrovni, hraje se zde vyloženě hurá stylem, kdy zkrátka a dobře běhají víceméně za míčem, a tak se pak člověk jen diví, že se soupeřův útočník řítí zcela sám na gólmana nebo že slibně vypadající únik končí neúspěšně jen proto, že všichni spoluhráči jsou kdesi vzadu a nestíhají si naběhnout. Je to zkrátka celé
poměrně dost nepřehledné a ve výsledku to hře na akčnosti spíše ubírá.
Hratelnosti moc nenapomáhá ani technické zpracování hry, kdy dost často vlastně vůbec ani netušíte, zdali máte míč na kopačce vy nebo již soupeř, což vede k častým zbytečným ztrátám míče, jelikož si myslíte, že míč má soupeř a tlačítkem, které slouží k odebírání balonu si jej sami vykopnete ze hřiště nebo v lepším případě aspoň někam do prázdna nebo na kopačky soupeře. Ovládání celkově je rovněž dosti „povedené“. Což o to, již zmíněný Mario Smash Football nebo třeba Virtua Tennis jsou hry, s kterými se perfektně vyblbnete i při použití pouhých dvou tlačítek, ale v případě Sensible Socceru 2006 máte v této souvislosti pocit, že jste byli tak nějak podvedeni či okradeni. Podvědomě ještě najdete čudlík pro zrychlení běhu, nicméně stejně podvědomě budete hledat i tlačítka pro nějaké pokročilejší funkce nežli jsou dva typy přihrávek, které se v případě blízkosti brány mění i ve střely a v případě bránění na konzervativní odebrání míče a skluz. Toto hledání ale bude marné.
|
Co se týče grafiky, no, jak ji popsat? Velké plochy o stejných odstínech působí téměř až uboze a pokusy o omluvy řečmi o stylovém cel-shadingu v tomto případě nemají šanci na úspěch. Stylovou grafiku měl
Auto Modellista, Sensible Soccer nikoliv. Velké hlavy hráčů taky nijak zvlášť neocení, jelikož jako odemykatelný bonus se s nimi můžeme setkat v podstatě v každém druhém hokeji či basketu, takže zde máme další aspekt, který vyšuměl do prázdna, a dost příšerně dopadly navíc i zvuky, které působí dojmem, jako by pocházely ještě z původních dílů. Když jsme tak s kolegou u této hry seděli a konsternovaně uvažovali, zdali toto má být skutečně hra, která se prodává za nějakých 1300 korun, a zdali se náhodou nejedná o grafické znázornění zápasu z nějakého fotbalového manažeru z konce minulého století, stále jsme navíc nemohli přijít na kloub tomu, co nám navíc tak vadí na zdejších zvucích. Pak jsme zjistili, že je to tím, že tam vlastně žádné zvuky nejsou. Ze hry zní pouze jakési podivné šumění tribun, píšťalka rozhodčího a duté zvuky dvojího druhu při kopnutí do míče. V prvním případě je to ještě jakž takž, ovšem v případě
druhém hra vydá zvuk, jako když klepnete prstem do zapojeného mikrofonu. Vrcholem pak je situace, že když provedete skluz daleko od míče, a tím pádem se ho nedotknete, zvuk se ozve, ale když provádíte výkop brankářem, hra mlčí.
Má cenu ještě psát, že hra umožňuje hrát několik typů turnajů či lig jak předdefinovaných tak vlastnoručně vytvořených? Má cenu psát o možnostech tvorby hráčů i jejich zkomolených jmen v editoru, díky němuž si můžete postavit úplně celý váš oblíbený klub? Těžko říci, ale když už jsme to napsali, pak rovněž dodejme, že když vstoupíte do turnaje světového šampionátu, máte na výběr z týmů, které právě zápolí v Německu, ale rozlosování kvalifikačních skupin je následně zcela náhodné. Ale co, člověk evidentně nemůže chtít všecko.
Na druhou stranu je ale potřeba dodat, že když si na místní zvyklosti zvyknete, dá se i zde začutat vcelku příjemně.
|
Autentická vzpomínka na minulost
Plytká grafika| Sensible Soccer 2006 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
