Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Seriózní hry bojují proti AIDS i ukážou život v uprchlickém táboře

aktualizováno 
Boj proti AIDS, demagogii i poučování o fungování světa. To vše nabízejí hry, u nichž jde o zábavu až v poslední řadě.

Darfur is Dying

O videohrách jsme zvyklí uvažovat především jako o zábavě. Ale stejně jako má filmový svět své dokumentární a naučné snímky, existují i podobně angažované herní tituly. Zvládají vše od výzkumu viru HIV po upozorňování na velkou sílu médií.

Seriózní studium

Nejběžnější formou seriózních her je tzv. edutainment, tedy hry, které zábavnou formou školí studenty. Hrám jako pomůcce při studiu se v minulosti věštil neúspěch. Ale nezávislý hit Angry Birds o střílení prakem po zlých vepřících, už do školních lavic dávno zavítal.

Není jediný. Hry řady DimensionM, vyučující matematiku, už si rovněž odbyly premiéru ve školních lavicích. Výrobce vydává další pokračování, například Evolver či Dimenxian. Mají úspěch, ačkoliv všechny vypadají jako primitivní sci-fi střílečky z pohledu první osoby.

Bradley Trainer

Bradley Trainer

Hry na bázi edutainmentu jsme rozebrali v nedávném doporučení, kterými tituly doplňovat základní školní předměty od tělocviku po dějepis. Cela řada dalších her nabízí náhled do rozličných povolání. O snadný přístup kantorů ke hrám se snaží společnost Caspian Learning, nabízející snadné nástroje pro tvorbu vlastních vzdělávacích her.

Její web už poskytuje řadu vlastních titulů, od Airport Security, čili simulátoru bezpečáka na letišti, řešícího otisky prstů, po titul Machine, jenž po hráčích chce sestavení komplikovaných strojů, jako by šlo o skládačku. Není to ojedinělý trend. Hry jako Minecraft dokazují, že přetrvává hlad po inteligentních videohrách, v nichž si hráči mohou postavit doslova cokoliv.

Koncept využití her ve školství má ovšem určité mouchy. Jak dokázal průzkum profesora Kurta Squira, při němž se snažil učit dějepis pomocí Civilization 3, zhruba čtvrtina studentů raději studovala fakta z knih, než aby hrála hry. Řada oficiálních institucí se navíc vyhýbá videohrám jako médiu, jak dokazuje i české školství.

DimensionM: Evolver

DimensionM: Evolver

Zatímco edutaiment má stále své chyby, seriózní hry už nyní výrazně pomáhají v medicíně.

Seriózní medicína

Poslední důkaz je přitom sotva několik týdnů starý. Je jím úspěch hry Foldit, která napomohla řešení proteinového problému, jemuž vědci čelili přes deset let. Proteiny jsou v podstatě skládačky, a hráči Foldit se v jejich skládání navzájem doplňovali tak úspěšně, že jim řešení rébusu zabralo méně než tři týdny. Hráči tak pomocí hry poskytli klíč k boji proti viru HIV

I další výzkumníci využívají konceptu, kdy hráči podobně jako ve Foldit pomáhají seriózní vědě. Videohra EteRNA byla spuštěna před necelým rokem a umožňuje hráčům designovat nové komplexní RNA molekuly. Nejlepší z návrhů mají být syntetizované v laboratoři Standfordské univerzity.

Dr. Treuille, vedoucí projektu, se vyjádřil v tom smyslu, že EteRNA mezi lidmi demokratizuje vědu. Potvrzuje to i další hra postavená podobně: v titulu Phylo pomáhají hráči luštit lidský genom.

Historie a definice seriózních her

Mezi seriózní hry se řadí tituly, které se zaobírají především vážnými problémy a zábava je u nich až druhořadá. Mají přitom poměrně široké pole působnosti: od reklamních titulů přes politicky motivované až po hry, které řeší či propagují otázky zdraví.

U všech z nich platí, že sice po formální stránce nemohou konkurovat špičkovým komerčním hrám, ale své neduhy vyvažují prezentovaným tématem, které atraktivně přibližují běžné populaci. A především, seriózní hry lze dnes nalézt takřka všude.

Paradoxní je, že termín původně nevznikl pro videohry, nýbrž pro hry stolní. Popsal ho v roce 1970 spisovatel Clark Abt ve své knize Serious Games. Jeho kniha přitom vyšla jeden rok před první komerční videohrou vůbec.

Už předtím se mezi vážné hry řadily například vojenské strategické "hry". V roce 1980 se tak objevil vojenský trenažér The Bradley Trainer, v němž vojáci pilovali své schopnosti ovládat tanky. Další známá hra jménem Freedom! v roce 1993 řešila problematiku otroctví.

Jak před několika lety ve svém článku o seriózních hrách na Bonuswebu popsal David Sillmen, seriózní hry jsou v posledních letech výrazně na postupu. Dílem za to může rozvíjející se počítačová gramotnost a dílem internet. Poslední pokrok seriózních her totiž ukazuje, že mohou doslova zachraňovat životy.

Tzv. distribuované výpočty skrze videohry jsou novou módou ve vědě. Nejnověji je využívá i "hra" Planet Hunters, ve které lze objevit skutečné planety ležící mimo naší sluneční soustavu.

Seriózní hry nabízejí nejenom pomoc při výzkumu nemocí, ale také při varování před nemocemi. Re-Mission pomáhá popularizaci boje proti nádorovým onemocněním, zatímco novinky jako Privates či Birth Control Brigade zase varují před nemocemi pohlavními.

Foldit

Foldit

Seriózní společnost

Hry lépe pohltí díky svému interaktivnímu konceptu. Platí to nejenom pro školní předměty, ale také pro společenská témata. Ostatně jiná z prvních videoher, Oregon Trail, by se podle dnešních měřítek řadila mezi seriózní tituly. Hra simulovala útrapy bílých kolonistů v Severní Americe a v 80. letech byla mezi studenty velmi populární. Dnes hra zažívá návrat prostřednictvím telefonů a Facebooku.

Náročnost plánování je vděčné téma kvůli své příbuznosti herním strategiím. Ostatně už první SimCity bylo jako simulátor města seriózní hrou. V jeho tradici a tradici skomírajícího žánru budovatelských strategií pokračuje třeba FloodSim. Flashová hříčka hráče staví do role člověka starajícího se o protipovodňové strategie.

CityOne, oficiální se seriózntitul společnosti IMB, ukazuje, že ích her chytají i velké společnosti. V něm se hráči učí, jak řešit problémy sužující moderní velkoměsta, jako trable s nedostatkem vody či stagnující ekonomikou. S popisem "SimCity pro dnešní generaci" koncept CityOne už zaujal obchodní analytiky. Ti další společnosti nabádají k tvorbě podobných her.

Od společnosti je jenom krůček k politice. Právě v té mají videohry ještě co dohánět: velmi málo komerčních titulů se odvažuje vyjadřovat nějaký světonázor, na rozdíl od filmu, hudby či literatury. Jak ale dokazují seriózní hry, i zde může dojít k nějakému posunu.

CityOne

CityOne

Seriózní politika

Politické tóny jsou stopovatelné už ve vojenských simulacích. Ruku k dílu v nich přiložili i čeští vývojáři z Bohemia Interactive s jejich VBS1 a VBS2, známými předělávkami válečné akce Operation Flashpoint.

America’s Army je už hra s jasnějším názorem. Reklamní produkt propagující americkou válečnou mašinérii se dočkal konkurentů, a to i od bratrské americké Národní gardy. Jejich PRISM: Guard Shield funguje už od roku 2006.

Americké národní instituce se vůbec do videoher zamilovaly. Agentura pro výzkum vesmíru NASA loni uvolnila hru Moonbase Alpha, v níž hráč zachraňuje vesmírnou základnu od srážky s asteroidem. Jde přitom pouze o první titul z plánované vesmírné on-line hry Astronaut: Moon, Mars and Beyond. 

Další seriózní hry zaujímají k vládním institucím vlažnější postoj. Může jít o Democracy, ve které převezmete roli politika supervelmoci během jeho vládnoucího období, či Global Conflict: Palestine, jenž vás posadí do role reportéra pracujícího v horkém Jeruzalémě. Tyto hry jasně ukazují šedivé prostředí mocenské politiky v celé její nepřehlednosti. Blízký východ je ostatně vděčné téma mezi seriózními hrami, jak dokazuje i strategie PeaceMaker. V té si hráč zkusí funkci místního zprostředkovatele míru. 

Právě Global Conflicts: Palestine je titulem organizace Serious Games Initiative. Ta se zabývá propagováním a rozšiřováním konceptu seriózních her už od roku 2002. Její edice Hry pro změnu a Hry pro zdraví nabízejí celou škálu videoher s poselstvím.

Vážných her přibývá. Například Darfur is Dying simuluje život v uprchlickém táboře během súdánského konfliktu. Hra se dočkala široké publicity do takové míry, že ji někteří označují spíše za výkladní skříň vývojářů než za fungující agitku.

Nejnovější diskutovaná hra se jmenuje Warco: The News Game a je podobná Global Conflicts. I zde hráč zaujímá roli novinářky, která svým výkladem konfliktu ovlivňuje celou mediální realitu. Tentokrát jde o kameramanku. 

WARCO: The News Game

WARCO: The News Game

Komerční seriózní hry?

Politicky kontroverzních nebo reálně zpracovaných témat se komerční videohry štítí jako čert kříže. Výjimky se přesto najdou.

Řadí se mezi ně i česká ARMA 2 jako věrné zpracování vojenského simulátoru. Ačkoliv nese jednostranné prezentování příběhu, je jako ultravěrné zpracování války de facto protiválečnou hrou. Překvapivé politické téma nesla kupodivu i střílečka Call of Duty: Modern Warfare 2, stejně jako nedokončená akce Six Days in Fallujah.

Podobné tituly jsou často kritizovány pro svou snahu o kontroverzi či překrucování, a mnohdy kvůli tomu také neuspějí (vice v našem přehledu "her, za ty zlé"). Je to ale právě snaha být na hranici, která definuje umělecké dílo s názorem.

Naopak prostorové vnímání a logiku využijete ve hrách od Valve: jejich hry Half-Life 1 a 2 v tom byly revoluční. Letos pak Valve pokračovalo s Portalem 2. Další hry jako Civilization či Assassin’s Creed zase přibližují historii. Řada z nich se přitom řadí mezi nejprodávanější tituly vůbec.

V současné době je jasně viditelný úbytek fantaskních her. Stačí ostatně srovnat nejpopulárnější střílečku 90. let, tedy Doom s jeho bojem proti démonům, s nejpopulárnější střílečkou současnosti, tedy válečnou sérií Call of Duty. Je tedy jenom otázkou času, než vznikne seriózní hra s ryze komerčním záměrem.

Call of Duty: Modern Warfare 2

Call of Duty: Modern Warfare 2

Budoucnost je seriózní

V článku o seriózních hrách jsme před třemi lety konstatovali, že žánr se začíná rozvíjet. Částečný neúspěch kontroverzních komerčních her by mohl budit dojem, že seriózní hry jsou slepá větev interaktivního média. Ostatně, nemluví se o nich ani zdaleka tak moc, jak by mělo.

Namísto toho se ale ukazují tituly jako Foldit, které už poskytují skutečně hmatatelné výsledky. A to jsme v článku pominuli baterii výlučně reklamních her.

Čeká nás ještě dlouhá cesta do trvalého uznání videoher jako etablovaného kulturního média schopného nejen bavit, ale i učit. První vlaštovky tu už ale dávno jsou.

Autor:






Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.