V parném létě se každý rád nějakým způsobem zchladí a osvěží. Někdo to řeší ledově vychlazeným nápojem, jiný zase koupáním ve studené vodě a další třeba hltáním obrázků a informací o připravovaném titulu Shaun White Snowboarding (dále pouze SWS). Proč? Protože hra vypadá jednoduše skvěle. Její základní koncept přitom stojí na vcelku prostých podpěrách – snowboardista, hora a na ní desítky lidí, kteří něco potřebují.
Celé to ještě umocňuje fakt, že se hráč po oné hoře může pohybovat bez jakýchkoliv hranic či omezení, a jestliže si ji chce sjet ještě jednou, má možnost nasednout na lanovku nebo se rychle přenést zpět na hřeben. Lanovka má však před snadným přemístěním se na vrcholek určité přednosti, jelikož z ní může hráč kdykoliv seskočit a jet si dolů svou vlastní cestou nebo si jen dojít po svých pro nový úkol.
Atraktivně vyhlíží možnost strhnutí laviny.
Tím se již pomalu dostáváme k nejznatelnějším rozdílům oproti konkurenčním titulům, kterými nemyslíme jen ty na sněhu, ale i ty skateboardové. Například v dosti úspěšném Skate jste se sice mohli volně pohybovat po městě, nicméně při plnění nějakého úkolu už byl váš pohyb dosti omezený. V SWS si můžete kdykoliv seskočit z prkna a například dojít si po vlastních k určené osobě či místu. Právě taková maličkost pak může hrát velice důležitou roli na hraně zábavy a frustrace – stačí si představit, že dvakrát minete danou lokaci a pokaždé musíte sjet zase dolů k lanovce, abyste se dostali na vrchol hory a netrefili se ani potřetí.
Nejenže nemáte neustále k nohám přirostlé prkno, ale kromě chození si můžete na jakémkoliv místě vytvořit výchozí bod, na němž se po zmáčknutí určitého tlačítka objevíte, ať jste, kde jste. Funguje to kupříkladu tak, že jakmile se dostanete na začátek snow-parku, v němž si chcete natrénovat nějaké speciální triky, vytvoříte si „orientační“ bod, na nějž se máte možnost po sjezdu zase přemístit – tedy za předpokladů, že si nechcete celý kopec vyjít pěšky. Díky tomuto hernímu mechanismu se budou daleko snadněji a bez frustrací plnit i různorodé úkoly, v nichž máte sjet půlku hory a vrátit se společně se získaným předmětem zpět na hřeben. Něco takového fungovalo i ve .Skate, ovšem ne v takovém měřítku, v jakém to bude právě v SWS.
Při sjíždění hory samozřejmě nebude hráč omezen jen na otočky při letu, ale k mání mu budou i další triky – konkrétněji graby a grindy. Po této stránce by měl být SWS daleko více realistický než jeho konkurent SSX (next-gen pokračování v nedohlednu), 
a to hlavně proto, že nepůjdou dělat hyper-mega triky doprovázené tisícem otoček a trhnutím několika světových rekordů. Provádění triků by se ve hře opravdu mělo držet hranic reality, ale to ovšem nutně neznamená absenci nějakých těch dost šílených kousků. O tom se však může začínajícímu hráči jen zdát – nejprve si totiž musí patřičně vylepšit atributy jeho snowboardu.
Atraktivně vyhlíží i možnost strhnutí laviny, což se vám při neopatrné jízdě a nerespektování informačních značek klidně může stát. Nejprve nejde o nic hrozného, jen se trošku třese svah, avšak když se na horizontu objeví valící se tuny sněhu, i sám Shaun White má v kalhotách. V tu chvíli vám nezbývá nic jiného než ujíždět, jak vám prkno stačí a doufat, že narazíte na nějaké větší těleso, za nějž se můžete na pár chvil schovat. S takovou lavinou se budeme moci seznámit hned, jakmile narušíme křehkou rovnováhu tun sněhu tvrdým pádem na nově napadanou vrstvu nebo nebezpečným grindem po stromu, jenž sníh podpírá. Velké využití bude mít podle slov vývojářů i v onlinovém multiplayeru.
Nejen váš snowboarďák však bude brázdit zasněžené svahy – kromě tzv. quest-giverů (ti, co zadávají úkoly) zde budou i lidé, s nimiž se můžete spřátelit a něco speciálního od nich získat. Vše to funguje jednoduše: stačí pro ně splnit nějaký počet úkolů či je porazit například ve slopestylu, a hned máte jejich sympatie. Za odměnu vás mohou naučit nové triky, ale i odemknout nějaké nové oblečení nebo design prkna.
Další slibně vypadající stránkou SWS by měla být hra pro více hráčů po síti.
Ačkoliv se to může zdát, hratelnost není jediným důležitým faktorem SWS. Grafická stránka hry by se totiž už teď dala označit za úžasnou, ohromující a krásnou. Nemalý podíl na tom má fakt, že celou vizualizaci dostal na starost engine Scimitar, známý z hitu Assassin’s Creed a plánovaný do připravovaného Prince of Persia: Prodigy. Na vydaných screenshotech i trailerech si můžete všimnout neuvěřitelné 
vykreslovací vzdálenosti a na to, že budeme mít k dispozici bez omezení celou velkou zasněženou horu, vypadá grafika opravdu skvěle.
Kamera „za zády“ ale také nezůstane pořád statická, bude se totiž dynamicky měnit (přibližovat a oddalovat) podle situace, každopádně ji budeme moci změnit na „pohled z očí snowboardu“, kdy je kamera připnuta na předek prkna a sami tvůrci by její použití doporučovali jen těm jedincům, kteří netrpí závratí a nevolností.
Další slibně vypadající stránkou SWS by měla být hra pro více hráčů po síti. Podle posledních informací se bude na jedné hoře dát hrát pouze v 12 lidech, což ale neznamená, že by se to do data vydání nemohlo změnit. V online režimu se bude kromě ježdění po boku ostatních hráčů dát i soutěžit a vyhrávat kredity potřebné k vylepšení některých atributů vašeho prkna či postavy samotné. Takové kredity budete moci získávat skrze sázky s ostatními na svahu – jednoduše je kupříkladu 
vyzvete (nebo oni vás) k trikovému souboji typu „že nedáš víc než 15 000 bodů?“ a jestliže vyhrajete, získáte slíbenou částku. Stejně tak budete moci sázet na souboje jiných hráčů. Příjemný je také fakt, že mezi singleplayerovou kampaní a multiplayerem se bude moci přeskakovat zmáčknutím pár tlačítek: tedy podobně, jako to bylo u Burnoutu.
Ubisoft má v těchto dnech má už odprezentován SWS jak na E3, tak na nedávném Lipském GC. Z obou výstav si odnesli novináři, kteří měli se hrou tu čest, jen a jen pozitivní dojmy, nehledě na to, že obzvláště na GC vzbudila díky svému výjimečnému grafickému provedení pozornost i u lidí, kteří snowboarding vůbec nesledují. Prezentovala se úroveň, v níž měl hráč možnost vyzkoušet většinu triků a párkrát se přenést zpět na hřeben hory, aby poté natrefil na rozlehlou half-pipe a dlouhý rail. Všechno vypadalo plynule a možnost změny kamery opravdu bodla hlavně v momentech, kdy hráč přesně chtěl znát místo dopadu.
Opravdový Shaun White je navzdory tomu, že prodělal dvě operace srdce a má dychtivého konkurenta na každém kroku, jednou z největších ikon dnešní snowboardové scény. Jeho talent na prkna byl odhalen už v jeho čtrnácti letech, kdy začal rovněž se skatingem, nicméně na sněhu získal již 10 zlatých medailí, včetně jedné z olympiády v Turíně. Sami tedy usuďte, jestli mají lidi z 10tacle důvod po něm pojmenovat svou hru. SWS má u nás vyjít 14. listopadu a určitě je proč se těšit.
Index očekávání: 85%
