Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Shellshock: Nam '67 - Guerilla nanečisto

  12:00aktualizováno  12. září 12:23
Jestli si některý z pohlavárů ID softu přes kultovní Wolfenstein vyřizoval účty s fašistickým hnutím, pak jsou holandští kluci z Guerrilla týmu alergičtí nejen na stánkaře z východu, ale i na jejich manželky, děti a vůbec.

Shellshock: Nam '67 Platoon
Pamatujete na Charlieho Sheena jako na rookieho vietnamského pekla? Novodobé křižácké výpravy nabyly děsivých podob nejen díky nemilosrdné M-16, šrapnelovému granátu a napalmu, ale také proto že už není bůh, který by toto (ne)lidské běsnění ukončil. Heslo „Bojovat za mír“ dosáhlo nového významu propojením bajonetu na hlavni automatické pušky se srdcem civilisty. To byl Vietnam druhé poloviny šedesátých a začátku sedmdesátých let. To je Shellshock.

V první řadě jde o jeden nepřetržitý, cynický masakr.

Málokdy se zadaří, aby se násilí ve hře nestalo jen pokřiveným maňáskem našich nechutných hrátek volných odpolední. Číst zprávy jako „..mladíci se inspirovali GTA“ zanechá sice na tvářích jen trochu soudných lidí úšklebek, ovšem něco jiného je v 19:30 sledovat rakety krátkého doletu dopadající na domy stojící pár hodin jízdy od vaší zahrady. Ale co lidé, kteří nemohou přepnout na MTV tak jako my? A co vojáci? Co se stane s lidmi, kteří jsou do soukolí násilí vtaženi nebo ho dokonce roztáčejí? I o nich Shellshock je, to zajisté, ale v první řadě jde o jeden nepřetržitý, cynický masakr.

Shellshock: Nam '67 Hra se tváří více než vážně – ingame scény týraných rukojmí, sebevražd zajatců i podřezávání civilistů, v nichž členové vašeho komanda hrají prim, jdou ruku v ruce s vaší cestou deštnou džunglí. Budete svědky přeměny vojína Kowalského v kreaturu s přezdívkou „Psycho“, budete procházet pevností, která je poseta nesčetnými mrtvolami nezjistitelného pohlaví a vyznání (ani Doom by se nemusel stydět) a stále budete plnit rozkazy, které se ženevskými konvencemi nemají nic společného. Postupem času ale hru brát vážně přestanete. Jistě, jde o válečný konflikt s momenty srovnatelnými s filmy jako Četa a Apokalypsa, ovšem tady jste hlavní postavou vy. A vy byste přece nic takového nedělali, že? Takže hru začnete vnímat jako lehounkou, ale do morku kostí násilnou arkádu, z vašich úst se povalí žokejové povzbuzování „padni žluťáku“ bez jakýchkoli potíží a při samotných ingame animacích se budete dopředu smát, protože vám je jasné, že veškerý odpor je marný, a že ta kudla v jejím krku stoprocentně skončí.

Clean view? Fire!
Atmosféra hry vás pohltí. Trojúhelníkovité klobouky se jako mor valí zpoza kmenů stromů a keřů a kulometná hnízda vás budou odstřelovat ze strategických pozic. Jednotlivé mise (11) jsou velmi věrohodně a plynule (bez loadingu) rozděleny na Shellshock: Nam '67 samostatné přestřelky (a checkpointy), kdy každý metr, každý kámen bude stát krev. Vietcong nikdy neútočí sólo a žádná přestřelka není otázkou pár okamžiků. Kapitolou samotnou jsou individuální akce vedené stealth stylem. Pokud jste schopný záškodník, zvládnete tyto mise jen s pomocí dvaceticentimetrové čepele, ale my ostatní se nevyhneme krev zastavujícím, odhalujícím hvizdům píšťalky, které jsou v okamžiku následovány vyrojením desítky Asijců a ke slovu se tak chtě nechtě musí dostat zase obligátní samopal.

Krajina je vymodelována vkusně a logicky a každá mýtina, každý háječek je unikátní.

Ovládání vaší postavy se děje klasickým PS2 FPS stylem. Levý analog pro chůzi, pravý pro pohled. Rozdíl je v tom, že postavu stále sledujete zezadu a tak se opticky zmenšuje úhel periferního vidění. Ovšem nic, na co by si člověk po pár minutách nezvykl. Problém může nastat s příliš tvrdou muškou, zejména když se snažíte dostat do kříže hlavu enemáka šedesát metrů daleko. Vedlejších činností se mnoho nedočkáte – kromě klasického podřepu a plazení zvládnete ještě tak vylézt po žebříku nebo zasednout za těžký kulomet, ale na skákání, zadávání příkazů parťákům nebo na jízdu v džípu či tanku zapomeňte. Shellshock je tvrdě věcnou akční záležitostí, i když by si její engine možná zasloužil něco víc. Akčně je pojatý i systém vašeho zraňování, který jako by z oka vypadl kontroverznímu Getaway, přičemž ukazatel aktuálního stavu je Shellshock: Nam '67 zapracován do barvy měnící hodnosti seržanta. Na lékárny a mediky také narazíte, ale spoléhat na ně nelze, a tudíž vběhnout berserker stylem o pár metrů dál, než dovolí palebné krytí nepřátel, se rovná smrti. Proto je váš postup vázán na milosrdně rozmístěné kameny a stromy poskytující vám alespoň dočasný stín bezpečí. Tedy pokud nedovolíte, aby došlo k vašemu obklíčení. Počítat musíte také s municí, ale není problém ze země zvednout AK47, či jinou nepřátelskou výzbroj, a oplatit stejnou mincí.

Většinu úkolů plníte pospolu s dalšími třemi až pěti vojáky, a i když nejste velitelem skupiny, následují vás a leckdy dokáží vyřešit bezvýchodnou situaci jinak vyžadující obratně vrhnutý granát do okna bunkru. Jinak jejich AI, a vlastně AI obecně, není žádný nadstandardní zázrak. Vietnamčíci a Vietnamčice se z několika směrů prodírají džunglí a ve spojení se strategicky rozmístěnými odstřelovači nebo už zmíněnými kulometnými hnízdy ji mění v zelené peklo. O zdraví soukmenovců se obávat nemusíte. Pokud dostanou svou dávku olova, padnou sice k zemi, ale za pár okamžiků se oklepou a pokračují v běsnění. Po zdárném splnění hlavních úkolů mise (volitelně i sekundárních) jste dopraveni na základnu, kde se jednak můžete dovyzbrojit několikerými typy automatických pušek, granátů, či pistolí, ale také si můžete za psí známky padlých severních Vietnamců u místního překupníka směnit prášky pomáhající vám při sniperování, fotografie polonahých krásek nebo za regulérní vietnamské prostitutky. Zkrátka vše, co voják potřebuje ke štěstí.

Zbraně a ti druzí

Najednou u sebe můžete mít toliko pouze jednu zbraň ze tří kast. Jednu velkou (do níž patří pušky, odstřelovačky, samopaly a brokovnice), jednu malou (pistole s nebo bez tlumiče) a granáty nejrůznějšího typu (kouřové, tříštivé, signální). Jen škoda, granátomet a jeho rudý ekvivalent v podobě pancéřové pěsti nemají samostatnou třídu, protože jejich munice je značně omezená a v džungli se, vyzbrojen pouze pistolí, turistika nedoporučuje. Po stisknutí R3 kamera zajede hned za vaše pravé rameno a tak vám umožní pohodlnější míření za cenu zhoršené pohyblivosti.

Shellshock: Nam '67 Džungle
První polovina hry se odehrává pod větvemi na PS2 nadstandardní džungle. Spolu s levely ve městě je tato část hry nejpovedenější a to jak z grafického hlediska, tak z herního. Ještě nikdy jsem necítil takové nebezpečí z volné přírody a betonové zástavby jako v Shellshocku. Krajina je navíc vymodelována vkusně a logicky a i když by se mohlo nabízet zjednodušené řešení v podobě opakujících se míst, je zde vše umně zamaskováno, přičemž každá mýtina, každý háječek je unikátní a na momenty jako je dobývání dřevěné lávky jen tak nezapomenete. V poslední třetině hry se ale engine začíná místy značně zadýchávat, a i když nejde o žádné fatální slowdowny, celkový dojem ze hry, která v džungli nabízí neotřelý zážitek, ale později v rozvalinách nestíhá, poklesne.

K atmosféře hodně přispívá zvuková kulisa. Nejen, že i v největším hluku poznáte, jestli není někde v okolí sniper, ale hlavně zastavit nekončící zástup komunistů s jejich jedovatými, přízvukem okořeněnými poznámkami „Give up, yenkie!“ vhání adrenalin do žil. Na duhou stranu, pokud budete při postupu dostatečně tiší, dočkáte se domorodých rozhovorů, které vám pomohou odhadnout směr a počet představených hlídek. Příběh vás pravděpodobně za pačesy nechytne, ostatně to Shellshock: Nam '67 ani hry tohoto typu v úmyslu nemívají. Sem tam vysvobodit zajatce či novináře, támhle dopravit munici či jiné obvyklé vojenské obyčejnosti, zde se odehrávající na širším pozadí dvojitých agentů a zrady ve vlastních řadách.

Počet mrtvých
Až potud je vše v pořádku. Se Shellshockem se dostanete na místa na PS2 dosud nevídaná a pokud je vaší krevní skupinou masomlýnek, užijete si podle gusta. To, co Shellshock sráží z rozletu na kolena, je její prachbídná délka. Za dvě, tři odpoledne ji máte z krku. Hra se vás sice snaží nalákat na tři stupně obtížnosti a kolekci nahotinek, ale, ruku na srdce, to je trochu málo. A je to zatraceně málo, když si uvědomíte, jak kvalitní celá hra vlastně je. Každopádně se holandskému Guerrilla týmu podařil velký vstup na velkou scénu a pokud ve stejných stopách půjde i jejich nadmíru očekávaný Killzone, máme se opravdu na co těšit.

Shellshock: Nam '67
Výrobce/Vydavatel Guerilla/Eidos
Platforma PlayStation 2, Xbox
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 233 kB
Verdikt: Naturalisticky odhalené spálené maso a kosti v podařené akční záležitosti, která by neměla uniknout vaší pozornosti. Pokud vám tedy nebude vadit kratší hrací doba.
Hodnocení: 75% (info)

Autor:




Nejčtenější

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři ji předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Končím s vtipy o nacistech, slibuje populární youtuber PewDiePie

Po nedávných událostech v Charlottesville se jeden z nejpopulárnějších youtuberů rozhodl, že už nebude dělat žádné vtipy o nacistech.  celý článek

Batrman: The Enemy Within
Recenze nového Batmana od Telltale nebude. Je to totiž pořád to samé

Ano, nový interaktivní seriál od Telltale se opět podařil. Pokud vás bavila první sezona, běžte si koupit i druhou. Pokud vás první sezona nebavila, druhou si...  celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Zaklínač 3: Srdce z kamene
VIDEO: Vtipný mod do Zaklínače 3. Geralt sviští jako profík na skejtu

Tohle video pobaví. Geralt se díky volně stažitelné modifikaci hry Zaklínač 3 pohybuje po herním světě jako na skateboardu.   celý článek

Další z rubriky

Sniper: Ghost Warrior 3
RECENZE: Sniper: Ghost Warrior 3 se příliš veze na vlně zájmu

Série Sniper: Ghost Warrior se vždy řadila spíše mezi ty, od kterých se toho očekávalo méně. Mezi vydáním druhého dílu a tím současným však uběhly čtyři roky a...  celý článek

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

Warhammer 40 000: Dawn of War 3
RECENZE: Warhammer 40 000: Dawn of War 3 je velkým šlápnutím vedle

Pokud se mohli vývojáři z Relic Entertainment něčím chlubit, tak tím, že jejich realtimové strategie patří k naprosté špičce žánru a při jejich koupi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.