Tvorba počítačových her někdy připomíná onu notoricky známou pohádku, kterak pejsek s kočičkou vařili dort. Do pomyslného hrnce symbolizujícího rodící se hru se postupně přidávají samé dobroty. Třeba takoví Sims. Nebo lahůdka v podobě Sim City. Výtečný RollerCoaster Tycoon. Neméně skvělý Railroad Tycoon. Ještě špetku Civilization a jemně pokrájeného Tigera Woodse (dobrá, to sice není hra, ale golf symbolizuje více než dostatečně). Na rozdíl od nepovedeného smrdutého eintopfu, který v pohádce přinesl břichabol zlotřilému hafanovi, to tentokrát vypadá, že by výsledek mohl opravdu stát za to. Není divu, když se pejsek jmenuje Sid Meier a kočička Will Wright...
Zdá se to neuvěřitelné, ale inspirací k tvorbě SimGolfu byl Sidu Meierovi jeden večer po partičce golfu, kdy si prohlížel časopis věnovaný tomuto sportu milionářů. Na jedné stránce byla krásně kreslená schematická mapka hřiště, vzdáleně připomínající obrazovku ze Sim City. „Řekl jsem si, že by to mohl být skvělý nápad na hru,“ komentoval situaci později Sid, „když dokázal Will Wright
získat srdce hráčů stavěním města, půjde to i s návrhem golfového hřiště.“ Hráč dostane na výběr jedno ze čtyřech prostředí, ve kterém se bude stavět - vyprahlou poušť kdesi v Arizoně či Nevadě, tropickou přírodu Floridy nebo Havaje, větrem bičované skotské louky i klasiku v podobě lesnatého terénu amerického severovýchodu. Účelem hry je vytvořit v typickém isometrickém prostředí známém z všemožných tycoonů co možná nejzajímavější a nejzábavnější hřiště - nesmí být ani příliš jednoduché, ani nehratelně obtížné. Virtuální golfisty nebudou bavit kilometrové přechody mezi jednotlivými jamkami, ani třicetimetrové puty na obřím greenu (o kilometrových fairways nemluvě). Nemalou pozornost je nutné věnovat i ubytování a občerstvení - jak sami autoři přiznávají, kombinace jamky, kde většina lidí zahaje birdie (tj. jeden bod pod par - něco jako když dáte ve fotbalu gól z trestňáku), s barem, kde hráči svůj úspěch okamžite zapijí, je celkem úspěšná. Naopak nevhodně umístěný bunker, kam se z kopce od jamky skutálí většina míčků, dokáže lidi většinou jenom naštvat. Existuje nespočet povedených kombinací - ať již luxusně
zařízené hřiště pro mírně pokročilé magnáty, stroze vybavený areál hostící opravdové profíky, nebo něco úplně jiného, fantazii se meze nekladou. Důležitou stránku finančního managamentu představuje rovněž udržování golfového klubu, tedy jakési uzavřené komunity velmi dobře situovaných lidí, kteří se na hřiště chodí pobavit. Právě proto je důležité držet "zápisné" dostatečně vysoko (boháči se neradi zahazují při golfu s nemajetnými - není to sport pro každého), čas od času vypsat nějaký ten klubový turnaj s atraktivní dotací a v neposlední řadě pronajímat pozemky poblíž hřiště ke stavbě letních sídel výstředních milionářů.
Slovíčko Sim a grafická podoba loga napovídá, že bude mít hra cosi společného s veleúspěšnými The Sims. „Z počátku jsme chtěli udělat jenom obyčejný modelář golfového hřiště,“ vysvětloval Sid, „ale postupem času jsme zjistili, že stavba hřiště v sobě zahrnuje také nemalý psychologický prvek, a tak jsme se rozhodli vybavit jednotlivé hráče sofistikovanou umělou inteligencí. Čím jsou chytřejší, tím podrobněji jednotlivé jamky
analyzují a jejich následné komentáře jsou o to zábavnější.“ Právě pozorování hráčů, kteří se prohánějí mezi jednotlivými jamkami, bude tvořit podstatnou část hry. Do areálu tak může zavítat šéf s podřízeným, aby oslavili nedávné zaměstnancovo povýšení. Špatně navržené jamky však bosse rozlítí natolik, že v následné hádce zaměstnance vyhodí. Jindy se zase potkají u jedné jamky dva golfisté opačného pohlaví a protože je hned vedle stánek s občerstvením, zasednou na skleničku. Další jamky již absolvují společně a na konci se už může oslavovat chystaná svatba. Pokud vám to připomíná Sims, jste na správné adrese: „Vždy mne fascinovalo, jakou velkou online komunitu si kolem sebe Sims udržovali. Právě pojetí Sims pro mne symbolizuje budoucnost on-line her, kdy si jejich příznivci vzájemně vyměňují zkušenosti a části hry, které sami vytvořili. Něco podobného chceme mít i v SimGolfu.“ Díky spolupráci pod křídly stejného vydavatele (Electronic Arts) bylo možné realizovat i takový malý zázrak - do SimGolfu bude možné importovat postavy vytvořené v The Sims.
Kromě importu Simů z jiných her však také půjde vytvářet své vlastní golfisty - a to jak amatérské hráče, kteří dokáží pobavit spíš slovním a sociálním projevem na hřišti (nebo různými skiny - již teď je hotová sada postaviček ze Star Treku), tak vyloženě profesionální golfisty. Takového virtuálního dvojníka Tigera Woodse, ve hře prozaicky nazvaného Joe Cool, však bude nejprve nutné náležitě vytrénovat (pokud na hřišti například nepůjdou hrát dlouhé drajvy, těžko se je Joe naučí) - teprve pak se bude moci kvalifikovat do některého z turnajů SGA (Sim Golf Association), kde se už bude hrát o velké peníze (za ty pak půjde zvelebit domácí hřiště, které se tak může dostat mezi pomyslnou smetánku hostící SGA Tour). To vše bude možné zažít jak off-line s předem definovanými hřišti, tak i v rámci on-line komunity, kdy se mezi sebou skupinka hráčů dohodne, že si založí vlastní SGA Tour, která se bude odehrávat na jejich vlastních greenech. Takový on-line turnaj však bude probíhat pouze zprostředkovaně - každý z hráčů si stáhne příslušné hřiště, off-line si jej odehraje a následně nahlásí výsledek.
Čeká nás tedy nová herní revoluce, která přinese dokonalou kombinaci budovatelské a pečovatelské strategie? O tom se budeme moci přesvědčit už tento podzim, kdy by se měl SimGolf dostat do obchodů. Jak ostatně přiznal sám Sid Meier: „Tahle hra pro mě osobně znamená malý návrat ke starým dobrým časům, kdy vynikaly nové tituly zejména hratelností a ne jenom dokonalou grafikou či ohromující prezentací. Ačkoliv to bude relativně snadná a jednoduchá věc, nebudou v ní chybět překvapení v podobě legračních postaviček, otevřených konců a zcela nového náhledu na hraní...“
