Když se Silent Hill objevil na PSone, všichni, kdo milujeme japonské horory, zastoupené u nás do té doby zvláště sérií Resident Evil, jsme šokováni vydechli. Tohle byl svět, o jakém se nám nesnilo ani v té nejděsivější noční můře, kterou voláme do snů, abychom alespoň ve spánku cítili strach, který horory euroamerické provenience nejsou schopny dodat. Silent Hill udeřil s razancí pneumatického kladiva. Když vzpomenu na první scénu z jeho „nightmare“ verze, jakmile si vybavím pohyb po zrezlé drátěné konstrukci, která nahradila ulice, když vidím ve vzpomínkách znovu stopy krve a slyším zvuky zrůd, rozlije se mi v srdce ono podivné nadšení milovníka pořádného hororu.Ano, ten pravý strach je až tam, kam nevidíme, kde jen „cosi“ tušíme, hrůza to není šašek s motorovkou od krve, pravá hrůza se skrývá ve stínech, šeptá v temnotách, plíží se v mlze. Neznáme její tvar, děsíme se jen z náznaku tvaru toho, co naše mysl není schopna přijmout. To je strach, který proniká do morku kostí, strach, co nepotřebuje krev a krutost, je to strach samotných hlubin naší duše.
Máte rádi filmy? Knihy? Hry? Každé zvláště? V tomto titulu jsou zmíněné ingredience spojeny do jednoho komplexu.
Je jen málo lidí, kteří pronikli do říše strachu a nevrátili se zpět ve stavu šílenství jako blekotající trosky. Jedním z nich byl Howard P. Lovecraft. Kdo četl, ví. Ví, co jsou Shoggoth, zná planinu Leng, naskakuje mu husí kůže z psího vytí, hledá v archívech tajemný Necronomicon. Ještě pár jednotlivců se podívalo za černou oponu do říše strachu, například švýcarský surrealistický malíř H.R. Giger, „otec Vetřelce“. Byl mezi nimi však také tým Konami, který přivedl na tento svět hrůznou realitu Silent Hillu a dal "život" Pyramidheadovi. Skupina lidí, kteří vše, co jsme mohli považovat za krásné, otočili naruby a ukázali, že i to nejnevinnější je uvnitř strašlivé. Zůstalo po nich městečko na tichém kopečku, městečko, které jsme již čtyřikrát navštívili a pokud ovládáme japonštinu, dokonce pětkrát.
Je to kruté, psát recenzi nebo zamyšlení nad hrou, kterou si jen minimum našinců kdy zahraje, ale třeba se někdo rozhodne, že ta hra za znalost japonštiny stojí. Jak možná víte, možná nevíte, mezi původním Silent Hillem na straně jedné a jeho druhým, třetím a čtvrtým dílem na straně druhé se nachází hra,
která je unikátní i pro samotný svět Silent Hillu. Tato hra se jmenuje Silent Hill: Play Novel a její domácí platformou je GBA. Svého času se Shinji Mikami z tvůrčího týmu Resident Evilu nechal slyšet, že ruší projekt na GameBoy Color, protože z handheldu prostě nejde vyždímat strach. Inu, je vidět, že jeho fantazie je omezená a nakonec skutečnost, že Silent Hill je před Resident Evilem, co se děsu týká o koňskou délku, to jenom dokonale potvrzuje.
Svět však prezentují pouze snímky a animace z prostředí městečka, na nichž se objevuje text popisující situaci.
Takže k Silent Hill: Play Novel. Máte rádi filmy? Knihy? Hry? Každé zvláště? V tomto titulu jsou zmíněné ingredience spojeny do jednoho komplexu. Když budete schopni luštit rozsypané zrní japonských abeced a znaků, ponoříte se do světa, kde budete sledovat film, číst knihu a zároveň hrát hru. Jak jsou jednotlivé části dokonalé, tak je dokonalý i celek. Ale dost již úvodu a o co tedy vlastně v případě Silent Hill: Play Novel jde? Ačkoliv mistrovsky natočený horor, nebo kvalitní hororová hra dokáží vzbudit dokonalý pocit hrůzy a strachu, nejvíce ho naleznete v knihách. Text dokáže totiž nejlépe zacházet s jemnými ingrediencemi, náznaky, umí gradovat a vytvořit atmosféru, která ve filmu nelze tak dokonale napodobit. Při procházení všech dílů SH série nacházíme mnoho textových odkazů, které nám nenápadně posilují pocit strachu. Když si pustíte Silent Hill: Play Novel, ocitnete se v reáliích prvodílového SH. Svět však prezentují pouze snímky a animace z prostředí městečka,
na nichž se objevuje text popisující situaci. Že je to kostrbaté? Ale kdeže! Statický záběr dokonale navodí atmosféru a mistrovsky napsaný hororový text pochmurně líčí situaci, využívajíce toho, co tradiční hra neumí. Popisuje pocity samotného Harryho Masona, jak vnímal svět, do kterého se dostal. Statické obrázky co chvíli střídají krátké animace v kvalitě FMV ze Silent Hillu pro PSOne. Děj se začíná odvíjet a vy zjišťujete, že v ruce nemáte žádnou pro handheld upravenou konverzi, ale svébytný titul, který prozrazuje hodně nového o světě Silent Hillu.
Právě tento svět je úrodnou půdou pro nesčetné množství spekulací. Jako každý dokonalý horor je psaný bez jednoznačného významu, často nechává hráče, aby si domyslel, jak to vlastně s tou podstatou Silent Hillu je. Stačí se projít po internetu a zjistíte sami, že neexistuje hra, u které by se tak vášnivě debatovalo nad její dějovou podstatou. Najděte dva hráče Silent Hillu, kteří se zcela shodnou nad tím "jak to autoři mysleli" v prosté většině. Bude to zázrak.
Bohužel Konami hru nepřeložilo do angličtiny a titul tak neopustil svou rodnou zemi.
Čtete tedy text podmalovaný obrázky a animacemi, do uší vám ze sluchátek zní ona kakofonie zvuků děsu a utrpení a vy si ani neuvědomujete, že zíráte na maličký displej GBA. Ve hře se setkáte samozřejmě i se souboji, které jsou řešeny kombinací FMV a textu. Objeví se před vámi animace monstra, přes které jde text a možnosti, které zvolíte k jeho likvidaci (útěku). Zvolíte a nesete důsledky volby. Díky tomu, že jde o FMV animaci, monstra jsou krásně detailní. V Silent Hill: Play Novel tedy nepotřebujete rychlost reakcí prstů, jak tomu je ve většině her. To ovšem neznamená, že by hra byla nudná. Nakonec i v takovém RPG jako je legendární Final Fantasy VII při soubojích rychlost prstů klíčová není. A Silent Hill: Play Novel samozřejmě staví na atmosféře a příběhu. A právě forma playbooku, tedy popsaného mixu hry, filmu a knihy, je v tomto případě naprosto geniální.
Bohužel Konami, která tento titul vydala v Japonsku již v roce 2001, hru nepřeložila do angličtiny a titul tak neopustil svou rodnou zemi. Přesto máte každý, kdo recenzi čtete, možnost se alespoň na kousek podívat. Skupinka nadšenců vytvořila internetovou verzi. Ta je bez animací, pouze statické obrázky a text, ovšem zato jde o text anglický, jak se můžete podívat na screenshotu. Problémem je fakt, že nadšení z nich vyprchalo v okamžiku, kdy Harry potkává policistku Cybil. Ale i tak se můžete podívat, o co nás Konami svojí neochotou k překladu připravila. A kdo ví, třeba se kvůli Silent Hill : Play Novel odhodláte ke studiu japonštiny.
| Silent Hill: Play Novel | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
