Dobrovolně si protáhnout na dvojnásobek taneční je asi stejná zábava, jako hrát déle než dvě hodiny libovolný titul z dílny nechvalně proslulé spolupráce Cat Daddy Games a Activision Value divize. Pravda, potenci by i exministr Březina mohl těmto budgetovým vývojářům a distributorům závidět, k čemu je ale potence, když výsledkem je stále a znovu nula. Recyklace v podobě druhých dílů, které jsou až na jednu dvě minoritní změny se svými předchůdci doslova shodné (například Golf Resort Tycoon 2) je pak vrcholem neumětelství a nekonečné vypočítavosti. Do řady nevydařených pokusů o zaujetí hračičkovského publika a zároveň poměrně široké komunity skejťáků se přede dvěma lety zařadil i Skateboard Park Tycoon, který si na BonusWebu sice v rámci sázky s redakcí dnes již neexistujícího webu iGames vysloužil recenzi dlouhou nekonečných 10 000 znaků, hodnocení však nebylo nijak zvlášť pozitivní a nulová očekávání tak provázela i nedávno vydané pokračování s číslovkou 2004 v názvu.
Jsou překvapení příjemná a nepříjemná. Skateboard Park Tycoon 2004 se naštěstí neřadí do škatulky k náletu roje zdivočelých včel či nálezu obřího ptačího exkrementu na předním skle zánovního automobilu. Ano, zní to neuvěřitelně, ale SPT2004 nejenže není adeptem na nejhorší budovatelskou strategii roku, ale dokonce si v rámci budgetového žánru vede přímo výtečně.
Začátky nikoho zvlášť nepřekvapí. Absentuje jakákoliv intro sekvence, menu pak dává vybrat v podstatě jen mezi volnou hrou a sérií misí. Prvně jmenovaná možnost obsahuje celkem osm prostředí, v nichž je možné vybudovat vlastní skate park, vystavět v něm nejrůznější rampy, zábradlí, lavičky, skokánky a další propriety, následně se přepnout do pohledu první osoby a vlastnoručně si ve svém ráji vyzkoušet širokou škálu triků a fintiček – buď jen tak nezávazně, nebo v rámci soutěže s počítačovými skejťáky. To není nic zvlášť objevného, trochu zbytečné je jen uzamčení všech prostředí, do nichž se hráč nepropracoval v kampaňovém módu, takže si v praxi musí sérií misí projít každý, kdo se chce ponořit alespoň trochu do hlubin SPT2004.
Kdo by však očekával sérii nudných úkolů ve stylu naprosté většiny tycoon klonů, bude příjemně překvapen. Kampaň je značně variabilní, a to jak co se prostředí týče (byť se vždy pět misí odehrává v totožném prostoru, takových míst je celkem osm), tak i co do stylu hraní jednotlivých misí. Budovatelské, kdy cílem je vystavět skate park o určité hodnotě či počtu návštěvníků, tvoří jen malou část z celkové sumy úkolů. Mnohem zábavnější jsou sportovní exhibice, kdy je cílem za určitý čas předvést co nejvíce divácky atraktivních triků, soutěžit lze v jízdě na čas po ne zrovna umetených cestičkách skrzevá park a městskou zástavbu, popřípadě sbírat v drsném časovém limitu zlaté mince. Mezi lahůdky pak patří mód "Monkey Sees Monkey Does", v němž jde o to předvést stejné triky, jako opička, která jede před hráčem – je nutné si zapamatovat jejich pořadí a funkční klávesy a provést je na stejných místech. Originalitu nepostrádá ani varianta na "Capture the Flag", v níž musí hráč postavit skokánky tak šikovně, aby se během jedné jízdy dokázal dostat hned na několik obtížně přístupných míst, která jsou označena vlaječkami.
Nedostatkem invence tedy autoři netrpěli. Bohužel, koncept jejich hry lze považovat za chytrý jen velmi obtížně. Jak budovatelská tak sportovní část nejsou příliš propracované a samy by v konkurenci ostatních titulů neuspěly. Stavba skate parku je mimořádně otravná, neboť rozdíly mezi různými druhy ramp, skokánků, nájezdů, zábradlí a dalších příležitostí pro skejťáky, aby předvedli své umění, jsou malé a na miniaturních obrázcích ve stavěcím menu se těžko poznají. Ke stavbě každého jednoho objektu je pak navíc potřeba minimálně o jeden klik více, než by bylo nezbytně nutné, a hra si objekty nepamatuje, pouze za pomoci klávesové zkratky. Vyrobit tak obstojnou U-rampu ne úplně jednoduchého tvaru či sérii několika po sobě jdoucích skokánků je bída a utrpení.
Vedle široké nabídky zmiňovaných míst pro ukojení skejťáckých potřeb už lze jen sem tam rozestavit nějaké to občerstvení a pár druhů obchodů, tím ale veškerá interaktivní část končí. Aby se neřeklo, občas se přihlásí nějaký ten sponzor, hráč mu postaví stánek v areálu a on mu za to odvádí peníze, to je ale jen chabá záplata na fakt, že zde není žádný mikromanagement zaměstnanců, nelze se podívat na jednotlivé návštěvníky a jejich úspěchy, či podnikat nějaké propagační kroky. Nezbývá, než sledovat útrpně pomalu rostoucí (v lepším případě) křivku financí a "těšit se" na výstavbu nového megalomanského skokánku, který zvedne rating parku o jeden či dva bodíky…
Oproti koncentrované nudě části stavěcí jsou závody nejrůznějšího druhu příjemným zpestřením. Hra disponuje širokou škálou různých skoků, mezi kterými nechybí základní a snadno proveditelné triky jako Indy, Nose či Tailgrab, ale ani skoky o poznání složitější, při nichž se jezdec ve vzduchu točí do neuvěřitelných poloh (Madonna, Rocket či Christ by v reálu skutečně stály za vidění a obdivný potlesk). K hratelnosti nelze mít prakticky žádnou vážnější výtku – snad jen slidovacím trikům po zábradlí či okrajích chodníků by slušela lepší ovladatelnost. Problém této části hry je jediný a jmenuje se Tony Hawk's Pro Skater. Kdo by si chtěl koupit Skateboard Park Tycoon 2004 pouze kvůli sportovní části (a dost těžko si lze představit někoho, kdo by stál více o nevábné stavění), narazí na těžké rozhodnutí. Když už neinvestovat spoustu peněz do čtvrtého dílu, proč si neudělat dobře nedávno zlevněnými díly předchozími, které i přes své relativní stáří strčí SPT2004 do kapsy?
Zkrátka a dobře, ačkoliv Cat Daddy Games nelze upřít nedostatek snahy a na jejich obyčejně bídné poměry i dostatek dobrých nápadů co se konceptu hry týče, Skateboard Park Tycoon 2004 nemá valnou budoucnost. Stavěcí část je nudná a propojení se sportováním je na nízké úrovni. Jako samostatné skejťácké závodění si pak hru koupí v konkurenci bezvadného THPS skutečně jen málokdo. Audiovizuálně průměrná budgetovka zkrátka špičkovým áčkovým produktům konkurovat nemůže.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|