Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Služba Steam naučila Rusy nekrást. Její šéf odhalil klíč k úspěchu

aktualizováno 
Tajemství kolem služby Steam poodhalil spoluzakladatel společnosti Valve Gabe Newell na technologické konferenci. Hlavní je nabídnout lidem hry hned a nechat je snadno zaplatit. Pak platí i za hry zdarma.

Counter-Strike: Global Offensive

On-line služba Steam je obecně uznávaný lídr v oblasti digitálního prodeje her. Původně vznikl jako systém pro zajištění aktualizací 3D střílečky Counter-Strike. Už před šesti lety ale firma Valve prostřednictvím Steamu začala prodávat hry nezávislých vývojářů. Během několika let se Steam proměnil v jeden z nejdůležitějších zdrojů videoher pro PC hráče se 35 miliony aktivních uživatelů.

Valve jako provozovatel Steamu zůstal i přes velký úspěch soukromou firmou, která nemusí zveřejňovat informace o svých hospodářských výsledcích. Každý údaj o tom, jak se Steamu daří, je proto vzácností. Spoluzakladatel Valve Gabe Newell odhalil několik šperků ze své pokladnice na konferenci TechNW.

Nejvíce pozornosti vyvolaly informace o působení Steamu v Rusku, které je v USA, ale i v Česku, považováno za absolutní ráj pirátů. Valve v Rusku již nějakou dobu působí. Minulý týden firma oznámila, že ruským hráčům umožní nakupovat hry přes internet bez platební karty, a to složením peněz na jednom ze 450 tisíc obchodních míst, které má k dispozici ruský partner Valve, společnost Xsolla.

Pirátství není náš problém

Newell v průběhu diskuse na konferenci TechNW prohlásil, že Rusko je pro Valve druhý největší evropský trh hned po Německu. Valve pravděpodobně utrží většinu z 210 milionů dolarů, které podle výzkumu společnosti NewZoo Rusové utratí za hry v digitální distribuci (jde přibližně o 1/7 z 1,5 miliardy dolarů, které tvoří obrat celého ruského trhu s hrami).

Gebe Newell

Gebe Newell

Newell uvedl, že pirátství není záležitost ceny, ale hlavně služby a dostupnosti. Podle něj si na pirátství ve východních zemích stěžují zejména lokální distributoři, kteří potřebují půl roku na lokalizaci hry.

Steam nejenže prodává hry i lidem, kteří by si je jinak stáhli nelegálně, ale navíc slouží jako protipirátský systém pro vydavatele her, kteří nechávají tituly aktivovat pomocí Steamu.

Zkušenost Valve odráží to, co dokázal vybudovat Apple s hudebním obchodem iTunes. Pokud je nákup dostatečně snadný, lidé nakupují. A pokud jsou se službou spokojení, nehrozí, že by porušovali pravidla, kvůli kterým by o přístup ke službě přišli. Valve se Steamem mělo štěstí i v tom, že od počátku kladlo důraz na komunity. To před 6 lety, před Facebookem, nebylo samozřejmostí.

Slevy prodají 40× více

Newell se  v rámci konference podělil i o informace, které se na veřejnost už dostaly, tedy o úspěšnosti výprodejů na Steamu. Nejprve mluvil o ekonomické poučce, podle které změny cen ukázaly, že firma utrží ve výsledku stejně. Když ale zkusili krátkodobý výprodej Counter-Strike se slevou 25, 50 a 75 procent, tak při nejvyšší slevě zaznamenali čtyřicetinásobné zvýšení obratu.

Nejde prý o krátkodobý efekt, který následuje komerční smrt zlevněné hry. Sleva se prý projevuje i zvýšeným zájem o hru v kamenných obchodech, prodává se i po skončení výprodeje. Spokojení zákazníci fungují jako chodící reklama pro další zájemce. Jak se efekt nárůstu obratu liší pro tři různé úrovně slev, už Newell neprozradil.

Hry zdarma trochu jinak

Newell se věnoval i ekonomice her bez placení, respektive tomu, jak z bezplatných her Valve získává peníze. Zatímco hry na hrdiny, které je možné hrát v základu zdarma, prý donutí kupovat placené služby jen 2-3 procenta hráčů, Valve u své "bezplatné" hry Team Fortress 2 mají úspěšnost 20 až 30 procent. Celkový počet hráčů se přitom zvýšil na pětinásobek. 

Newell přiznal, že tato čísla zatím pokládají za překvapivá a úplně jim nerozumí, ale Valve prý hodlá pokračovat v experimentech, aby zjistili, jak konkrétní herní obsah ovlivňuje ochotu hráčů platit.

Autor:


Témata: Apple, Steam, Valve




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.