Již na první pohled není Sonic Riders další klasickou sonicovskou hrou. Ne tedy, že by si modrý ježek nevyzkoušel i jiné žánry, ale tak nějak jsme si na sbírání kroužků, různorodé skákání a projíždění loopingů již zvykli.Sonic Riders je závodní hrou maximálního arkádového ražení. Sonic však nezávodí po svých, ani v minikáře, jak tomu bylo v minulosti, nýbrž na futuristických hoverboardech, známých např. z Airblade. Základní premisa je přitom velmi jednoduchá.
Příběh je klasicky pohádkový. Důležité je, že se Sonic opět pokusí překazit plány zlého Dr. Eggmana.
Hra obsahuje okolo jedné desítky tratí nejrůznějších témat, ohraničených podobně jako v klasickém Wipeoutu mantinely. Stejně jako ve jmenované klasice futuristického závodního žánru, jsou po trati rozesety všemožné power-upy a zrychlovací pruhy. Power-upy jsou přitom
povětšinou klasického sonicovského typu, ale najdete i nějaké nové, poněkud tvrdšího kalibru. Krom toho, že narazíte na klasické ochranné bubliny, se v Sonic Riders seznámíte i s boxerskými rukavicemi a dalšími donucovacími prostředky na zpomalení soupeřů.
Těch se na trati sice nepohybuje mnoho, ale i tak vám dokáží průběh hry znatelně ztížit. Ne že by jejich inteligence byla natolik důmyslná, ale i s předdefinovanou a očekávanou strategií vás dokáží předjet či na chvíli imobilizovat. Krom nich vás dokáže dočasně zpomalit i vyčerpání obnovujícího se energického paliva vašeho hoverboardu. Pokud dojde k jeho absolutnímu vyčerpání, tak jeho služby vypoví a vy budete muset hezky pěšky k nejbližšímu boxu. Ty jsou relativně systematicky rozmístěné po všech tratích a jsou schopny vám požadované palivo, či chcete-li energii, doplnit na maximum. Jejímu úplnému vyčerpání však lze díkybohu zabránit. Tratě obsahují totiž nemalý počet skokánků, na kterých můžete provádět značně omezený počet triků, za jejichž úspěšné provedení (důležité je i hladké přistání) se vám tolik důležitá energie dobíjí. S trochou nadsázky by se tak dali Sonic Riders označit za mix F-Zero GX a
SSX s partou pestrobarevných zvířátek.
Největším lákadlem Sonic Riders je ultra-rychlá hratelnost a všudypřítomný pocit opravdové rychlosti.
Provádění triků při skocích ale naštěstí není jediný způsob, jak si energii dobít. Triky se dají provádět i při jízdě na turbulenci. Ano, v Sonic Riders je možné ve svůj prospěch využít vlastností vzdušného víru. Kromě provádění triků a následného nárůstu energie, můžete turbulenci využít i jako nejúčinnější turbo ve hře. A kdyby bylo provádění triků na vás přeci jenom příliš obtížné (což díky primitivnímu ovládání pomocí pouze pravé analogové páčky opravdu nehrozí), obsahují některé tratě jakési „odpočinkové“ úseky, kde se přemísťujete v in-game animaci z bodu A do bodu B a rotací pravé analogové páčky po směru hodinových ručiček si můžete palivo obnovit tou nejlehčí formou. Bohužel je ale design tratí jako takový až na pár výjimek naprosto fádní a působí dosti omšelým dojmem. Navíc nejsou ony tratě ani bůhvíjak dlouhé.
Výběr jezdců je z počátku složen pouze z klasické sonicovské bandy ve složení Sonic, Tails, Knuckles, Amy a konkurenčního týmu
Babylon Rogues. Postupem času se ale odemkne více jak dvojnásobek postav z ježkova univerza. To samé platí i o hoverboardech pro všechna zvířecí individua. Dokonce si můžete pořizovat či vyměňovat závodní vybavení v obchodě, kde vás obslouží Chao. Sonic Riders obsahuje celou řadu odemykatelných bonusů, což je jednou z jeho silných stránek.
Hra obsahuje klasický story mód s odpovídající náplní, dále režim Mission, kde musíte vždy dojet závod za určitých podmínek a několik dalších módů podporujících i hru více hráčů. Ta je, jak tomu tak u Sonica bývá zvykem, povedená a zabaví navíc na solidně dlouho a nenásilně tak prodlouží životnost. Nepříjemné však je, že některé více hráčům přístupné režimy budete muset hrát na rozdělené obrazovce i v případě, že budete hrát sami.
|
Příběh je klasicky pohádkový a jeho rozborem se zabývat tedy opravdu nebudeme. Důležité je, že ve hře narazíte na staré známé
postavy a Sonic se opět pokusí (samozřejmě že úspěšně) překazit plány zlého Dr. Eggmana. Vše na svém místě, přesně tak, jak Team Sonic zamýšlel. Technické zpracování je na stejné úrovni jako ostatní ježkovy 128-bitové pokusy. Neurazí, ale valit bulvy ani ušiska nad tím nebudete. Grafika je barevná, roztomilá, ale z technického hlediska spíše podprůměrná. Zvuková kulisa společně s hudbou je velmi repetitivní a nenávidět ji budete, ať je vám osm nebo třicet.
Největším lákadlem Sonic Riders je podobně jako v ostatních hrách s modrým ježurou ultra-rychlá hratelnost a všudypřítomný pocit opravdové rychlosti. Fanoušci budou této kombinaci jen těžko odolávat, ale hra má šance zaujmout i ostatní hráče. Nedosahuje sice kvalit prvního Sonicova 3D dobrodružství pro Dreamcast, ale rozhodně se povedla více, než nevyvážený
|
Všudypřítomný pocit rychlosti
Design tratí| Sonic Riders | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
