Ježek Sonic se poprvé prezentuje na next-gen konzolích a hned v úvodu se tedy nabízí otázka, jak se mu tam vede. Na 128-bitových strojích se mu totiž příliš nedařilo. Zlí jazykové tvrdí, že za pokles kvality Sonicových her mohl přechod do 3D. Víme, že si to myslí i celá řada z vás, ale dle našeho názoru byl první díl Sonic Adventure pro Dreamcast prostě super, obzvláště ve své době. Následná série 3D pokračování typu Sonic Heroes, či závodní odbočka Sonic Riders pak ale opravdu nestály za nic.
Level design je sice striktně lineární, ale mnohdy nápaditý, co se týče témat nebo situací.
Na první pohled je jasné, že si hra bere ze svých trojrozměrných předchůdců všechny herní základy. Dokonce se může při prvních
pár okamžicích hraní zdát, že jde o pouhý remake Sonicova původního dreamcastového dobrodružství. Zpět je systém menšího města, ve kterém je nově i několik postranních úkolů. Některé jsou přítomny pouze ke zpestření, ale některé úkoly odemykají cestu dál do akčních kol. Ty jsou samozřejmě tím hlavním, ale k nim se dostaneme až později. Vedlejší úkoly se vždy odehrávají ve městech, kterých je několik, ale podíváte se i do údolí a jiných lokací, které systém města a komunikaci s jeho obyvateli
simulují. Obvykle jde o klasické úkoly typu sesbíraní co nejvíce kroužků či závodění s časem ve stylu probíhání checkpointů, naleznete zde však i mnohem složitější úkoly typu hledání určité postavy dle indicií apod. Bohužel ale tyto náročnější úkoly doplácejí na vyloženě špatné zpracování. Celkově Sonic The Hedgehog (dále jen Sonic X360) docela trpí přílišnou snahou Sonic Teamu o jeho zbytečné zdrsnění. Hra se snaží vypadat jako určená dospělejším, což se ale jeví v kontrastu s dětskými postavičkami přinejmenším zvláštně. Každopádně se opravdu dočkáte většího počtu monster, vize postapokalyptického světa a
méně infantilních scén. Sonic tedy opravdu dospěl, inu dobrá.
Akční kola jsou klasicky sonicovského stylu: klasické hopsání přes platformy, doplněné o loopingy, odrazové můstky a zrychlovací šipky. Vše je na svém místě. Patrné však je celkové zrychlení hry. Hra je o mnoho svižnější, spád zběsilejší a ona zmiňovaná rychlost několikrát vyšší. Dojem tohoto zrychlení mají na svědomí i umně zvolené blur efekty. Díky vhodně zvolenému stylu rozmazání krajů obrazovky máte nyní intenzivní pocit vystřelené kulky. Zpět je i schopnost skákat z jednoho vzdáleného předmětu na druhý pomocí správného načasování a zmáčknutí tlačítka pro skok. Nyní tak lze v mnoha naskriptovaných případech přeskakovat například i po řítících se kusech mola atd.
Design akčních levelů je tak ale opět silně lineární, občas nabízí možnost nějaké odbočky, alternativní cesty či skrytou lokaci, ale
jinak se řítíte neustále rovně za svým modrým čumákem a zpět ani o fous. Akční kola jsou přitom rozdělena, jak je tomu už od 2D dob, na checkpointy. Pokud tak v následujícím úseku levelu zemřete a budete mít ještě dostatek životů, tak můžete počítat s tím,
že se objevíte na poslední záchytné brance.
Sonic samozřejmě není jedinou hratelnou postavou.
Level design je sice striktně lineární, ale mnohdy nápaditý, co se týče témat nebo situací, které si na vás hra připravila. Podíváte se na slunné pobřeží (kde vás následně na molu prožene kosatka přesně jako v Sonic Adventure), do husté džungle, či do pouště, kde si odzkoušíte novou schopnost běhu po pohyblivém písku. Bohužel však není procházení, či spíše probíhání těchto levelů až taková zábava, jak by se na první pohled mohlo zdát. Samotná hratelnost má zdravé jádro a je též velmi zábavná, o
tom žádná.
Hlavním a asi největším problémem hry je ale naprosto frustrující kamera. Při ponechání kamery automatice se v akčních levelech nejednou dočkáte naprosté dezorientace. Mnohdy nebudete vědět, kam běžíte, skáčete a mnohdy ani vůbec co se vlastně děje. Kamera se dá sice stlačením levé spouště resetovat, ale ani to nefunguje tak, jak by mělo. O manuálním nastavení ani nemluvě. To, že má kamera horizontální invert, který nejde vypnout, bychom hře možná odpustili, to že se však zasekává o předměty při manuální rotaci však už nikoliv. Vrcholem všeho je pak nemožnost podívat se směrem vzhůru. Ve všech ostatních směrech je sice
s obtížemi, ale přesto možné se rozhlížet. Společně s ustavičným zasekáváním o polygony se tak může ze hry stát chvílemi fakt pořádný „opruz“. Výslednému dojmu nepřidává ani neustálý pokles frameratu, který je často k nevydržení. Plynulost hry padá mnohdy snad i pod deset snímků za vteřinu! Alespoň že fyzice se díky implementaci enginu Havok dostalo
viditelného zlepšení.
Sonic samozřejmě není jedinou hratelnou postavou. Svoji premiéru v Sonic X360 zažívá ježek Silver, který dokonale ovládá psychické schopnosti. Dokáže se díky nim vymrštit do několikametrové výšky, levitovat či přemisťovat i několikanásobně těžší předměty. Nedisponuje takovou rychlostí jako Sonic, ale jeho odlišné schopnosti přinášejí nový typ hratelnosti do sonicovských her a to je zcela jistě dobře. Třetí hlavní postavou je pak starý známý Shadow. Ten je jistě všem hráčům moc dobře známý i díky tomu, že se dočkal své vlastní hry – Shadow The Hedgehog. Každý ze tří hlavních hrdinů má navíc v záloze dva parťáky, kteří mu budou v těžkých chvílích nápomocní. U
Sonica je to známé duo Tails a Knuckles. Zatímco je dvouocasá lištička Tails symbolem lehkosti a možnosti vzlétnout i do největších výšin, tak Knuckles je přesný opak. Disponuje hrubou silou a svými ranami je schopný složit i betonovou zeď.
Silverovi pak pomáhá do Sonica zamilovaná Amy Rose, ohánějící se velkým kladivem a kočka Blaze, známá z NDS hry Sonic Rush. Shadowův tým je pak složen z netopýrky Rogue, schopné létat, a robota E-123 Omega, který je ekvivalentem Sonicova parťáka Knuckelse, především co se hrubé síly týče. Přibylo ale i něco nových nehratelných postav jako kupříkladu princezna Elise.
Všechny tři hlavní postavy mohou ve městech za získané body kupovat nejrůznější vybavení. Vylepšit si tak mohou mnohé ze svých schopností, které se jim budou hodit nejenom při skvěle zpracovaných soubojích s bossy. Herních módů je pak ale v Sonic X360 po málu. Kromě hlavního Story režimu je přítomno i volné procházení již zpřístupněných levelů a multiplayer. Ten je ovšem určen pouze pro dva hráče a jen offline. Hrát se dá v kooperaci i versus.
|
|
Doposud nejrychlejší Sonic
Zrádná kameraHru zapůjčila firma Gamehouse.
| Sonic The Hedgehog | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
