Space Rangers 2 - skvělý mishmash

Space Rangers 2 jsou jedinečnou hrou, které se k nám dostávají poskrovnu. O to více si jich musíme cenit. Kombinaci Elite, Pirates! a mnoha dalších byste skutečně neměli minout, mohlo by vás to dlouho mrzet, o čemž vás přesvědčí i naše recenze.

Jsou hry, po nichž se v den vydání jen zapráší. Takové hry jsou ale v mnoha případech jen matným odleskem předcházejícího hypu a nenaplněným přáním žvástům naslouchajících lidí. Mohou být sice krásné na pohled a působit dojmem přicházející budoucnosti. Ovšem v jádru jim tepe až překvapivě zastaralé a infarktem několikrát postižené srdce. Existují ovšem i zcela opačné příklady, o nichž toho před vydáním nikdo moc neví, ale šťastný člověk ten, který se nenechá odradit jejich nevábnou skořápkou, po několika hodinách nepřívětivého boje s herními mechanismy ji roztříští a napije se sladkého nektaru pozdvihujícího hratelnost na dosud nepoznanou úroveň. Škoda jen, že podobných projektů je dokončováno čím dál tím méně a když už se jim podaří vplout do tohoto zkaženého světa, jsou hráči s pohrdavými úšklebky zkopávány do hlubin kanálů, odkud je rybářským prutem lovíme my, proti diskriminaci zastarale vypadajících her bojující recenzenti BonusWebu.

Dvojka je tím, co vás bude, pokud na nás dáte, zaměstnávat po dobu několika následujících týdnů.

Není to tak dávno, co se nám na háčku uchytila amatérsky vypadající krabice s potiskem Space Rangers 2. Čekali jsme, že z ní vypadnou diskety, nakonec nás překvapilo jedno blyštivé DVD a azbukou napsaný popisek, na kterém naše elementární znalosti jazyka Stalina, Putina a Kurnikovové rozeznaly jakési přání dobré a dlouhé zábavy. Tenkrát jsme ještě netušili, jak tvrdou realitou reklamní letáček ve skutečnosti bude. První, převážně v kdysi největší komunistické zemi, distribuovaný díl podle internetových análů dohnal množství hráčů k nám všem dobře známému výroku: „jestli si teď nedojdu pro paštikový krajíc a nezapiju ho sklenicí dobře nadojeného mlíka, ráno mě budou plné noviny a svou smrtí jedině přileju vysokooktanový benzín do již tak zkušeným junákem rozdmýchaného ohně“.

První díl tedy raději nezkoušejte. Říkáme to ne proto, že bychom o vás měli nevalné mínění – opravdu si nemyslíme, že by si ho někdo z vás běžel koupit. Důvod je prozaičtější – na DVD se totiž vyskytuje právě i originál a lehce nepozorný, svým včerejším výkonem v Counter-Strike konsternovaný hráč by mohl kliknout na jeho instalační ikonu, přičemž by si Space Rangers následně i zahrál. Na tom by nakonec nebylo nic špatného a jak již z uvedeného vyplynulo, jde o skvělý kousek, jenže druhý díl je ve všech ohledech lepší, propracovanější, přístupnější, jen je škoda, že vypadá stejně blbě. Dvojka je tím, co vás bude, pokud na nás dáte, zaměstnávat po dobu několika následujících týdnů. V extrémně špatných (dobrých) případech, i měsíců.

O čemže to tu celou dobu tak nepřístojně plácáme a bezděčně kazíme vaše oči? Odpověď je tentokrát složitější. Přestože už jsem si k recenzi, podle shlédnutých obrázků, přitáhl škatulku s rozmazaným nápisem „tahové strategie“, po hodinách hraní mi došlo, že bych výsledný produkt musel minimálně rozčtvrtit, abych ho přístojně, objektivně a s čistým svědomím mohl právoplatně zařadit. S žánrovým mixem se samozřejmě nesetkáváme poprvé, avšak v tomto případě jsme v průběhu hraní zaznamenávali neustále nové, neočekávané prvky, přičemž původní tahovka se ukázala býti pouhou, k nabalování masa (a hráčů) sloužící kostrou.

Příběh má své pozadí, je silně ukotven v univerzu Space Rangers, a přestože navazuje na první díl, nemusíte mít tento dějově podchycen, jelikož v celkovém součtu na zdejší sci-fi telenovelu kaká bílý tesák. V daleké budoucnosti je zase jednou ohrožována aliance lidí a hodných mimozemšťanů zlými alieny. Vhodný to okamžik k navléknutí se do mundúru určeného zdejším strážcům pořádku kříženým s lovci odměn, takzvaných rangerů. Takový ranger je de facto vaší, RPG prvkům poplatnou, postavičkou, jež musí být hned zkraje hry nadefinována z několika různými bonusy oplývajících ras, povolání, přičemž ta se ještě blíže určí specifickými abilitami.

Poté už vaše virtuální alter ego usedá do vesmírné kocábky a vy se s ním vydáváte do hlubin nicoty potírat vesmírné agresory a zároveň si prosívat duny svého písečku. Začátky jsou krušné a ani tak proškolený pařan, za jakého se se svou pověstnou skromností považuji, necítil pevnou půdu pod nohama. Znáte ten pocit, když víte, že vám něco uniká? Tak toho se prvních pár hodin u Space Rangers 2 nebudete moci zbavit. Dá se to dá říci i eufemisticky – budete tápat, topit se a čekat na pomocnou ruku. Ta skutečně přijde a představuje jí důstojný, byť jenom tříprstý tutoriál, který nastíní, jak by asi co mělo fungovat a alespoň orientačně určí směr, jímž by se vaše následující kroky měly ubírat. Ono těch směrů je více, takže to vlastně není vůbec jednoduché, ale pokud jsem vás předchozí řečí vystrašil, je namístě opět zklidnění. Hra vám nabízené funkce povětšinou dobře popíše, takže jestli jste měli z angličtiny jedničky, dvojky, budete vždy zhruba vědět co a jak.

S žánrovým mixem se samozřejmě nesetkáváme poprvé, avšak v tomto případě jsme v průběhu hraní zaznamenávali neustále nové, neočekávané prvky

Jak už bylo řečeno, lodičku posunujete po neuvěřitelně rozsáhlé mapě, vyžadující občasné zapojení světelné rychlosti, tahovým způsobem, který je ale i na dnešní poměry svižný, vzhledem k simultánnímu počítání akcí všech zúčastněných, tedy viditelně především dalších postaviček v plavidlech. Těch je tu skutečně hodně, přičemž neuplyne dlouhá doba a začne to kolem vás doopravdy fičet. Budete bojovat, přepadat, odhalovat pašeráky, eliminovat nepřátele společnosti nebo třeba uzavírat aliance se stejně smýšlejícímu rangery. Ti vás potom následují, doprovázejí na misích, a aby toho nebylo málo, lze jim zadávat i jednoduché rozkazy.

Space Rangers 2 přitahují především volností v hráčově konání, jež prakticky nemá žádné mantinely. Pravda, občas je zapotřebí splnit příběhový úkol, ale kdy se tak stane, je pouze na vás. Místo toho se můžete vypravit na dráhu ochránce, piráta, obchodníka, průzkumníka nebo třeba všech dohromady. Každá kariéra přitom má co nabídnout a je poctivě komplexní i návyková zároveň. Kupříkladu překupníci si užijí pravé hody, poněvadž zdejší ekonomická situace není dílem žádné náhody, nýbrž exaktně promyšleným systémem, který dává chytrým a bere hloupým. Informace poskytované servisy na takřka každé planetě se v tomto případě rozhodně vyplatí brát v potaz.

S tím jak budete postupovat hrou, se kupodivu nevyhnete ani všemožným vylepšováním kocábky, k níž si za herní dobu vytvoříte silný vztah. Je třeba se však rozhodnout, zda se do budoucna chcete bojovat spíše jako bojovník nebo obchodník. Lze totiž mít buď dobře vyzbrojenou nebo skutečně velkou loď. Obojí naráz je značně neefektivní. Jedna hra se dá pařit něco přes deset hodin a podle bodů na konci příběhu se zapíšete do patřičných míst výsledkové tabulky. A ta motivuje k dalšímu hraní, zvláště, když je pořád co objevovat a herní elementy se objevují dynamicky i náhodně, takže žádné dva průběhy nejsou stejné.

Ještě se musíme zmínit o minihrách, které Space Rangers 2 výrazně připodobňují k Meierovým Pirates! Jednou narazíte na klasickou 2D střílečku, jindy se textovou formou budete snažit prokousat z vězení, ale zřejmě nejvýznačnější záležitost této složky představuje realtime strategie spouštěná při dobývání planet. Ta nám ovšem do oka příliš nepadla – je prostě moc zjednodušená, aby mohla nabídnout nějakou výraznější výzvu. Potěší ale příležitost chopit se vybrané jednotky a ovládat jí přímo z pohledu třetí osoby. Autoři si s detaily vskutku vyhráli a ani já si nejsem jist, zda se mi všechny podařilo objevit. Každopádně však stojí za to se po nich pídit.

Klady a zápory

Spousta možností
Dynamicky žijící vesmír
Velká znovuhratelnost

Grafika je za opicemi
RTS část je docela nudná

A jsme u zřejmě nejslabší stránky Space Rangers 2 – technického zpracování. Přestože grafika nehraje prim, atmosféře přeci jen přispívá, pokud je povedená a masivní, což se v tomto případě říci nedá. Větší vzor minimalistiky byste hledali asi stěží. Většina hry je 2D tvořená víceméně účelovými sprity, akorát RTS část se přesouvá do 3D prostoru. Hardcore hráčům to vadit nebude a i ostatní časem usoudí, že i takováto propast se dá s trochou sebezapření překlenout.

Space Rangers 2 přitahují především volností v hráčově konání, jež prakticky nemá žádné mantinely.

No, ale pořád zůstane spousta lidí, kteří titul kvůli jeho vzezření odkopnou do kanálu. Ti ale nevědí co činí a oč přichází. Nechme je u jejich Age of Empires 3, Call of Duty 2 a dalších plytkých pozlátek a pojďme si užít oslavu herního designu v ryzí, pozornost neodvádějící, podobě. Jen se připravte na něco té tvrdé práce zpočátku, která ovšem nezůstane nedoceněna. Až si budete mocnou raketkou poletovat po nekonečných hlubinách vesmíru a rozhodovat důležité situace, poznáte, jak se hrálo za starých časů.