Jedni ho bezmezně milují, druzí ho stejnou měrou nenávidí. O kom je řeč? V tomto případě o jednom z nejznámějších herních tvůrců současnosti – Chrisu Taylorovi.
Člověku, který je na jedné straně schopný přijít s hyperkomplexním strategickým Supreme Commander a pokoušet se nastavit žánru RTS novou laťku, na straně druhé se ale neštítí ani okopírovat diablovský princip a vytvořit fantasy rubačku Dungeon Siege.
Hrám Chrise Taylora je zkrátka třeba přijít na chuť. Na jeho obranu je nutné říci, že spoustě hráčů vyhovují, o čemž svědčí vynikající prodeje Dungeon Siege i Supreme Commander a skutečnost, že Chrisovo nezávislé studio nejenže stále funguje, ale dokonce má trojici rozdělaných titulů. Jedním z nich je Space Siege, jenž již brzy zaútočí na regály.
Video
Ač to tak řada médií předkládala, Space Siege má s Dungeon Siege společný pouze žánr a jedno slovíčko v názvu. Gas Powered Games totiž přenesli těžiště jinam a herní princip dost drsně zjednodušili. A to tak, že proti němu působí Dungeon Siege jako ukázka komplexního titulu.
Opět: někomu to vyhovovat bude, jinému ne. Neznamená to však nutně, že by si tvůrci zjednodušovali svou práci. Jak již bylo řečeno, útočí z jiných front.
Hlavní hrdina Seth má naprosto jasný úkol. Na palubě vesmírného plavidla naplněného posledními zbytky lidí po útoku mimozemšťanů na Zemi, musí zabránit tomu, aby aliení zárodky ohrozili přeživší v útrobách obřího korábu.
Po celou dobu hry se bude muset rozhodovat v jedné otázce. Nakolik je ochoten postoupit své lidství na oltář osudu lidstva. Seth se totiž může mechanicky vylepšovat a postupně ze sebe dělat kyborga.
Tím však ztrácí své lidství, což pochopitelně není úplně nejlepší. V závislosti na jeho rozhodnutích se bude odvíjet i příběh. Zní to velmi slibně a jde jednoznačně o příjemné osvěžení oproti klasickému rozhodování v oblasti dobra a zla.
Nejdůležitější pravidlo herního konceptu akčních RPG Space Siege neporušuje. Za každými dveřmi a každým rohem čekají na hráče hordy nepřátel, jež stisknutím tlačítka myši můžete rozsekat, zpražit, ogrilovat, zlaserovat či vyhodit do povětří.
Pokud byste ale hledali nějaké třídy, zkušeností body, postupy na vyšší levely či bodíky, za něž byste si vylepšovali postavy, hledali byste marně.
Autoři velmi tvrdě vypnuli motivační motor složený z levelů a sběratelské horečky, jenž poháněl každé významnější akční RPG od dob prvního Diabla. Věru odvážný krok.
Začnete jako nijak specializovaný Seth, vybaveni puškou a světelným mečem. Zlikvidovaní nepřátelé se starají o doplňování energie, která slouží k provádění speciálních útoků, jako jsou například elektrické výboje, hody granátů či obzvlášť silné rány mečem.
Namísto předmětů budete sbírat takzvané materiální body. Ty investujete do upgradů, ať už týkajících se vylepšení brnění, zbraně nebo třeba zvýšení počtu hitpointů. Potěší, že jakmile si něco vylepšíte, na Sethově zevnějšku se to okamžitě projeví. Kromě toho lze tyto bodíky investovat i do nejrůznějších pastí, dronů či medikitů.
Nové kvéry najdete v průběhu dobrodružství zcela automaticky. Není jich však velké množství. Kromě energetického meče a pušky najdete už jen devět zbraní.
Mezi nimi nesmí chybět brokovnice, raketomet ani třeba „chaingun“, který ale Seth může použít teprve v mechanické podobě, tedy poté, co se z něj definitivně stane kyborg.
Stejně automaticky přibývají speciální schopnosti, které se však následně nedají vylepšovat. Aspoň že víceméně při starém zůstaly vlastnosti. Do talentů střelby či síly lze stále investovat postupně získávané bodíky. V celkovém součtu jde ale jen o minimální zásah do vývoje charakteru.
Může to působit snad až nudně. Ale jsou tu další zajímavé herní elementy. Například HR-V. Robot, který se k Sethovi přidá krátce po začátku hry. Dají se mu zadávat jednoduché příkazy, jako 
například drcení mimozemšťanů, různé pozice či provádění speciálních útoků. Do hry se tak dostává týmový element.
Naskytne se řada situací, kdy se bude dát skvěle využít. Například pálíte po alienech na dálku, zatímco parťák je drtí hezky z blízka a znemožňuje jim kontakt s vámi.
Robůtka lze rovněž vylepšovat, opět za materiální bodíky. Jakmile zemře, můžete si v hojně se vyskytujících automatech opatřit dalšího. Smrt ve Space Siege vůbec nepředstavuje problém. Když skoná sám hlavní hrdina, objeví se u posledního checkpointu. Penalizace neexistuje, stejně jako systém volného ukládání.
Podle prvních dojmů bude poměrně citelnou slabinou hry monotónní prostředí vesmírné lodi Armstrong. Ještě štěstí, že se na ní díky mocnému fyzikálnímu enginu dá leccos rozmlátit. Bitky s nepřáteli tak mají skutečně něco do sebe, a když nic jiného, aspoň vypadají efektně. Autoři na to evidentně spoléhají jako na jednu ze svých silných zbraní.
Ale tou vůbec nejsilnější má být překvapivě příběh. Krátce po intru, v němž je zachycen odlet vesmírné lodi Armstrong od explodující Země, se dozvíte, že se mimozemšťané dostali i na palubu.
Seth je spolu s dalšími zachránci uveden do hibernačního spánku, aby jim mohly být udělány potřebné úpravy. Když se ale hrdina probudí, chodby lodi jsou podivně prázdné. Co se stalo? Na to budete muset kousek po kousku přijít.
Závěr hry bude do značné míry závislý na tom, zda se nakonec kyborgem stanete nebo nikoliv. První varianta má řadu, zejména brutálních výhod. Například elektronický mozek zvýší šanci na zásah a kovová ruka rozdává velmi tvrdé rány. Mechanoidům ale zůstanou odepřeny některé člověčí funkce.
Výběr ovlivní také skutečnost, jak vás budou přijímat okolní postavy. Zatímco komunikační specialistka Gina vás jako člověka obejme, jako kyborg s ní budete jen těžko navazovat hovor. Ovšem kybernetické doktor DeSoto zase nevěří lidem. Babo raď.
Pozornost věnují autoři také multiplayeru, který poběží buď přes LAN nebo speciální internetovou platformu GPGNet, která je jakousi obdobou slavného Battlenetu.
Největším příslibem je kooperativní mód, kdy se do akce budete moct pustit až ve čtyřech hráčích a zajímavě kombinovat své dovednosti a zbraně.
Popravdě si nejsme úplně jistí, zda se Gas Powered Games vydali tou nejsprávnější cestou. Space Siege na první pohled působí snad až příliš zjednodušeně. Dalo by se ale říci, že zjednodušení již tak primitivního Diablo principu je hotovým uměním. Jsme zvědaví, zda akční RPG postavená na jiných pilířích než levelování a sbírání předmětů dokáže obstát. Koneckonců hratelná demoverze napoví (935 MB).
