Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spawn: Armageddon - poznejte peklo

  12:00aktualizováno  21. května 8:49
Vy, kdo máte rádi comicsy, hrdiny, nerozpakující se rozmáznout protivníkovi obličej o zeď, a hry s jednoznačnou náplní sestávající ze soubojů s hordami nepřátel, čtěte dále. Čtěte o hře, která by mohla být vaším favoritem.

Spawn: Armageddon Hra je založena na comicsové sérii Spawn od Todda McFarlanea, který se právě díky Spawnovi stal skutečným guru na scéně kreslených příběhů s hláškami v bublinách. Ačkoliv jsem se nikdy ke čtení téhle pekelné série nedostal, mám jakýsi všeobecný přehled o tom, o co v ní vlastně rámcově běží. Částečně je to způsobeno filmem Spawn, který běžel i u nás, částečně šuškandou a drby na internetu, kde toho člověk dost pochytí, a něco jsem se dozvěděl taky právě díky mlátičce Spawn: Armageddon. Ano, jde skutečně o mlátičku téměř v klasickém duchu, kdy postupujete pořád dále a přitom rubete do zástupů příšer. V příběhu jde o prastarou válku mezi Nebem a Peklem, a taky o Ala Simmonse, bývalého člověka, který propadl peklu, protože za živa nebyl moc hodný chlapec. Jeho nový šéf, démon Malebolgia, s ním uzavřel dohodu – pošle ho zpátky na Zemi, a on za to povede jeho armády do války proti Nebi, až přijde Apokalypsa. Bohužel milý pekelník zapomněl dodat, že Al se nevrátí ve své původní podobě, ale jako Spawn, odporná humanoidní zrůda, jejíž vzhled je poněkud vylepšen symbiotickým kostýmem se zabudovanými vystřelujícími řetězy a pláštěm propůjčujícím nositeli schopnost plachtění. K vyšetření příčin a důsledků události, která se stane na začátku hry (energetický úder vedený z Nebe přímo skrz New York až do samotného Pekla, z nějž teď na povrch vylézají démoni), budete mít k dispozici přehršel zbraní včetně brokovnice, raketometu a speciální nebeské protipekelné pušky. Bojovat budete se zástupci obou stran a někdy to nebude právě nejjednodušší.

Spawn: Armageddon Spawn: Armageddon je označen poměrně striktním věkovým omezením (šestnáct let) a je asi jasné, za co. Stejně jako v předloze se zde krví a násilím příliš nešetří. Vraždy pekelných příšer i andělských tvorů probíhají za použití celkem kvalitně implementované sady úderů sekyrou, které jsou poměrně rozmanité a dá se dokonce hovořit o rozdílné (i když pochopitelně jednoduché) strategii boje s různými protivníky. Sekyra jakožto primární zbraň společně s řetězy nebo některou z bouchaček coby sekundární zbraní je doplněna „pekelnými silami“, jejichž používání je závislé na vaší zásobě nekroplazmy. Musím říct, že bych v průběhu hraní uvítal poněkud větší množství poněkud zajímavějších příležitostí k využití potenciálu těchto kouzel – ano, jsou to ve své podstatě útočná a obranná kouzla. Většinou si bohužel vystačíte se standardní rubačkou v kombinaci s řetězy, a to ostatní přijde ke slovu jen málokdy, vlastně převážně ve chvílích konfrontace s bossy, kteří jsou zčásti zajímaví (obří opice a ultimátní bojovník určený přímo pro boj s vámi), zčásti docela nudní (obě verze Violatora). Zástupy vašich obětí nezůstávají ležet tam, kde jste jim odebrali licenci k bušení do vaší okostýmované tělesné schránky, nýbrž se rozplynou a na jejich místě zůstanou ležet sebratelné věci, mezi něž se počítá střelivo do zbraní a barevné koule (červené doplňují zdraví, zelené nekroplazmu a modré, nazývané „duše“, slouží mezi misemi coby platební jednotka, za niž se dá nakoupit vylepšení zbraní, případně prodloužení zásobníku zdraví či nekroplazmy). Tyto věci rovněž vypadávají z rozbitelných součástí výbavy levelů – nábytku, popelnic, aut a podobně – a dávají tak záminku k ničení všeho, co se vám dostane pod ruku. Pokud Spawn: Armageddon vám to až doteď připadalo celkem v pohodě, přišel čas říci vám něco o tom, jak se s tím páni vývojáři zas až tak moc nebabrali.

Odfláknutost zaviněná pravděpodobně snahou o dodržení nějakého zabijáckého termínu bije do očí bůhvíproč zejména v první polovině hry. Prostředí je tvořeno polygonovými monolity a nudnými texturami, architektura levelů je místy až trapně jednoduchá a invenčnější postupy jsou hákovány chybami enginu, s nimiž se potýkat nebývá žádný med. Jako příklad můžu uvést situaci z počáteční fáze hry, kde se nacházejí ve vzduchu zavěšené bedny, na něž je potřeba vyskočit standardním způsobem zachycení za okraj a vylezení. Blbé je, že ono zachycení jaksi funguje jen na jedné straně bedny – což ale může být jen můj dojem vzhledem k tomu, že někdy se to prostě nepodaří ani na tom jednom vyvoleném místě. Každopádně podobných záležitostí bych našel více a vždy jde o protivné bazírování na tom, kde zrovna stojíte nebo jaká je vaše poloha vzájemně k nějakému místu, protože někdo prostě neměl čas tyhle věci upravit tak, aby byly k hráči přívětivější. Další problémy jsou s kamerou, která se zastavuje o zdi. Ono to tedy vypadá logicky, ale bohužel je do téhle vlastnosti nechtěně zahrnuta neschopnost nastavit se do lepšího či dokonce použitelného úhlu, dostane-li se v průběhu hraní nějaká stěna kameře do cesty. Několikrát jsem vzdoroval situaci, kdy jsem viděl jen detail textury zdi (s ohledem na jejich většinovou hnusnost dost neutěšený pohled), za níž jsem mohl tušit existenci pekelného antihrdiny, a žádné hýbání s páčkou upravující pohled nepomáhalo, jediným řešením se ukázalo z Spawn: Armageddon příslušného místa odejít a vrátit se tam nějakým nekrkolomným způsobem. Tento problém ovšem není zas tak častý a zcela odpadá v pasážích, kdy je kamera posazená ve fixním úhlu a nedá se s ní vůbec manuálně hýbat. Ještě něco: kdyby se vám náhodou stalo, že jste někde zavření, nevíte co dál a skutečně nikde kolem se NEDÁ cokoliv s čímkoliv dělat, zkuste rozjet misi znova. Párkrát se mi to totiž opravdu stalo a znovunahrání pozice pomohlo.

Prezentace hry je splácaninou dobré práce a místy opravdu otřesně působících nedodělků. Soundtrack je poměrně slušným mixem hardrocku a elektroniky a chlubí se použitím písně „Use your fist and not your mouth“ od Marilyna Mansona; jinak na něm není nic speciálního. Zvuky jsou většinou kvalitní a atmosférické. O grafice jsme už mluvili... musím říct že animace postav jsou celkem povedené, ale jinak neočekávejte žádnou krásu; na druhou stranu se nedá zase tvrdit, že by to nemohlo být horší. Nějakých těch efektů proměnlivé kvality se rozhodně dočkáte, hezký detail je třeba krev odkapávající ze sekery poté, co jste s ní někoho rozporcovali. Úplně jiný šálek kávy než grafika hry jsou podle očekávání (obzvláště u Namca) filmečky, kterých není přehnané množství, ale jsou vskutku překrásné, včetně „kamery“, střihu a tak vůbec. Ke zpříjemnění herního zážitku je zde i pár bonusových záležitostí, jednak hezké artworky, k nimž mám jedinou výhradu týkající se jejich trestuhodně nízkého rozlišení, a za druhé obrázky z obalů comicsového Spawna, z nichž u těch, které jste ještě nezískali, máte napsáno, v jaké Spawn: Armageddon úrovni na jaké obtížnosti se nacházejí.

Spawn: Armageddon je zvláštní hra. Vlastně bych vám ji přese všecko i doporučil, ale těch výhrad je přespříliš a nemůžu říct, že by se nad všemi dalo přimhouřit oko. Způsob, jakým jsou některé věci odfláknuté, nemůže napravit ani pocit relativní zábavnosti po většinu času. Jakmile hru dojedete na některou z obtížností, můžete si vybrat libovolnou úroveň a zahrát si ji v této obtížnosti znovu, což může čas od času přijít vhod. Bohužel jsem skeptický k možnosti, že by někdo chtěl procházet celou hru znova na jinou obtížnost, protože na to je tady té atraktivity dle mého názoru přece jenom trochu málo, bez ohledu na nějaké sbírání comicsových obálek (ano, už po prvním průchodu odemknete veškeré artworky a rovněž veškeré info o protivnících, které se ukládá do jakéhosi „bestiáře“). A ptáte-li se, zda brát či nebrat, musím vám bohužel poradit, ať si počkáte na VELKÉ zlevnění. Tahle hra za moc peněz nestojí.

Spawn: Armageddon
Výrobce/Vydavatel Point of View/Namco
Platforma GameCube
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 2 bloky
Verdikt: Nic extra, přesto se to dá celkem hrát. Pokud však nechcete překousávat chyby a nedodělky, dejte ruce pryč.
Hodnocení: 50% (info)

Autor:




Nejčtenější

Wolfenstein II: The New Colossus
Wolfenstein 2: střílet nácky je lepší se zbraní v každé ruce

Koncem října se vrátí bijec nacistů B.J. Blazkowicz, aby dokončil rozdělanou práci z New Order, na nějž hra navazuje. Pár věcí se změní.  celý článek

Destiny 2
VIDEO: Sci-fi Destiny 2 je nejhezčí na PC

Zatímco první díl střílečkové hry na hrdiny vyšel pouze na konzole, druhý se podívá i na počítače. A bude tam vypadat zdaleka nejlépe.  celý článek

Uncharted: The Lost Legacy
RECENZE: Uncharted Lost Legacy je dámská jízda ve velkém stylu

Voda je mokrá, drogy špatné a Uncharted je jednou z nejlepších her vůbec. Nic se na tom nemění ani v novém přídavku Lost Legacy, kde ikonického Nathana Drakea...  celý článek

Ukázka ze hry Fapic
Kvantita na úkor kvality, Steam praská pod náporem špatných her

Ani nově zavedený vstupní poplatek nedokáže zabránit vydávání stále většího množství špatných her. Jen za první týden tohoto měsíce jich vyšlo přes 200.  celý článek

Další z rubriky

League of Legends
Slavný fotbalista vyhrál soud s autory League of Legends

Slavný nizozemský fotbalista Edgar Davids uspěl s žalobou proti provozovatelům hry League of Legends. Jedna z postav se totiž notně inspirovala jeho vzhledem.   celý článek

Iron Harvest
Strategie Iron Harvest obohatí 1. světovou válku o bojové roboty

Nový trailer očekávané strategické hry Iron Harvest ukazuje, jak by vypadala bojiště 1. světové války, kdyby mělo lidstvo k dispozici obří bojové roboty.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.