RECENZE: Originální akce a bez krve? Splatoon ukazuje, že to jde

Hry od Nintenda jsou, byly a vždy budou úplně jiné. A to platí i u nové multiplayerové akce. V žánru, kde lidem trhají mimozemská monstra hlavy a pálí po sobě vojáci, přinášejí taškařici, ve které po sobě děti stříkají barvy.

Než ale začnete obracet oči v sloup, vězte, že Splatoon není podřadná hříčka. Je to originální multiplayerová akce pro Wii U, která k danému žánru přistupuje značně nintenďácky. Vše začíná výběrem pohlaví, v roli chlapce nebo dívky se vrhnete do Inkopolis, města, kde hlavní roli hraje barva (ve hře jí říkají inkoust kvůli chobotnicím, ale to nám nejde přes pysky i v psané formě. Navíc už jste viděli růžový inkoust?). Tato děcka ale nejsou obyčejnými dětmi. Říkají si Inklings a umí se proměnit v chobotnice.

Vymalujte úrovně

A tím se dostáváme k hlavní náplni hry: i když je Splatoon multiplayerovou akcí, ani náhodou v ní nejde o zabíjení. Svého protivníka sice můžete sejmout nenásilně barvou, ale žádné body za to nezískáte. Úkolem v hlavním režimu boje o území je obarvit co největší plochu v úrovních. Stříkáte, barvíte a snažíte se pokrýt větší území než protivník. Jak jste na tom, vám ukáže mapka na displeji Wii U GamePadu.

Splatoon

Pravidla jsou jednoduchá: kdo nastříkal více barvy, ten vyhrál. A je už jen na vás, zda si zvolíte ovládání pomocí analogových páček, či zkusíte pohybové zaměřování pomocí gyroskopu. Já preferoval páčky.

Čáry máry fuk a je z vás chobotnice

Zbarvená místa lze samozřejmě přebarvit na barvu podle týmu, z čehož se stávají často lítá klání. Kdo toho obarví více? Vyplatí se zbarvit neobarvená místa, nebo raději přebarvit ta protivníkova? Splatoon vybízí konceptem nejednou k taktizování.

Barva však není neomezená. Jakmile dojde, musíte se změnit v chobotnici a nasát ji z postříkaných ploch. Zároveň tím získáte několikanásobně větší rychlost, pohybovat se najednou budete jako blesk, a to v horizontálně zbarvených plochách, ale i těch vertikálních. Dostanete se tak tam, kam byste jinak nemohli.

Splatoon

Stabilní hra i s Japonci

On-line klání se hrají ve čtyřech proti čtyřem. To je sice v době, kde se po mapách prohání až 64 hráčů, najednou dost málo, na druhou stranu jsou utkání stabilní.

I když se mi několikrát stalo, že mě hra vykopla z lobby kvůli nějaké chybě, nikdy ne přímo při hraní. A to, i když jsem hrál většinou s japonskými hráči z druhého konce zeměkoule. To vše při stabilních šedesáti snímcích za vteřinu. Navíc když čekáte, až se připojí ostatní hráči, můžete si na displeji Wii U GamePadu zahrát zábavnou hříčku Squid Jum (viz rámeček).

Málo arén a ještě méně režimů

Arény jsou slušně velké, vyloženě rozlehlé však nikoliv. Hernímu pojetí to maximálně vyhovuje. Navíc jsou plné ramp, kopců i propadlin, abyste mohli využít i své schopnosti v roli chobotnice. Celkem jich je ale pouze pět.

Hopsejte s chobotnicí při čekání na další hráče

Čekání v lobby je věc mnohdy ubíjející. Ve Splatoon si veškeré čekání můžete zpříjemnit tím nejlepším způsobem: zahrát si zábavnou 2D hříčku Squid Jump. Princip je jednoduchý: se svou chobotnicí musíte vyskákat po plošinách co nejvýše, abyste unikli vodě. Každé malé dítě přece ví, že chobotnice se bojí vody, ne? Dobře, je to ptákovina, či spíše lépe řečeno chobotňárna, ale zatraceně zábavná. Navíc si můžete tuto minihru odemknout v kompletní verzi.

Vážně, Slatoon nabízí pouze pět levelů, což je zatraceně málo, i když další po vydání přibývají. Ještě horší je, že herní režimy jsou pouze dva, a hráč je tak odkázán na to, co Nintendo ještě ke hře vydá. Válka o území je již zmiňovaným základním režimem. V něm se budete muset zásadně zlepšit, abyste dosáhli desátého zkušenostního levelu a dostali se i k obarvování zóny.

Vylepšete si potěr

V tomto režimu musíte obarvit vyznačenou zónu uprostřed levelu. Jakmile na ní udržíte barvu 100 sekund, vyhráli jste. Splatoon navíc postrádá některé zásadní vlastnosti. Například možnost vybrat po klání další úroveň. Dostanete tu, kterou vybere hra. Navíc nelze komunikovat hlasem, takže se svými spoluhráči nemůžete vymýšlet taktiku. To je trochu zpátečnické.

Alespoň že lze vylepšovat postavu. Můžete si pořizovat nové zbraně, ať už válečky na barvení či nové vodní pistole, do nichž narvete barvu, dále čepice, trička a obuv. Ty ale nejsou jen pro parádu. Získáte díky nim větší rychlost či zkrátíte dobu znovuzrození po barevné eliminaci.

Originální hopsačková hra pro jednoho hráče

Multiplayer lze hrát i na jedné Wii U konzoli, a to na rozdělené obrazovce při třiceti snímcích za vteřinu. Upřednostňuji však on-line klání. Singleplayer je však věc jiná! Byť je to k nevíře, je naprosto super, vtahující, zábavný a originální. Jeho pojetí je totiž značně hopsačkovité. Budete využívat všechny své schopnosti, především jako chobotnice.

Představte si například levitující krychli, na kterou nemůžete jako děcko vyskočit. Obarvíte ji, obarvíte i zem před propastí a hop, vsáknete se do ní a dostanete se rázem na druhou stranu. Nápadité a zábavné. Bohužel zhruba po pěti, šesti hodinách je singleplayeru konec a vy si budete přát, abyste měli více úrovní než třicet.

Barevná grafika jak na tripu

Pokud máte kladný vztah k Nintendu, což předpokládám máte, určitě se vám zalíbí možnost pořídit si sběratelsko-interaktivní figurky Amiibo, díky nimž odemknete nové výzvy a předměty. Splatoon je samozřejmě hrou pro Wii U, takže ji nelze vizuálně porovnávat s on-line hrami na konkurenčním platformách. Na poměry Wii U je však Splatoon hezký. Jde o barevnou hru s dobrou viditelností, příjemnou animací a již zmiňovanou hladkou plynulostí. Hudební doprovod je navíc správně asijsky ujetý a jeho jednoduché elektronické melodie si budete prozpěvovat.

Hlavně pro nintenďáky

Hodnotit Splatoon není nic jednoduchého. Akce je originální a pobaví, i když k ní zpočátku přistupujete s nedůvěrou. Na druhou stranu toho oproti konkurenci nabízí zatraceně málo. Obsahu je nedostatek, což citelně pocítíte už po několika týdnech hraní. Záleží tedy spíše, do jaké míry jste Nintendu nakloněni, či zda vás láká „jiná“ multiplayerová akce.