Po přestupu z osmibitů a šesnáctibitů na současná PC či konzole možná někteří pamětníci hořekovali nad vymizením některých žánrů. Přestaly se v hojnější míře vyskytovat logické rychlíky, opadly klasické arkády a do kategorie ohrožených druhů se také dostaly klasické pouliční mlátičky typu Double Dragon. Těm totiž posun do 3D prostoru sebral malebnost a ačkoli výjimky existovaly (například Fighting Force na PSone), těžiště nových her se jednoduše přesunulo jinam. Naštěstí jsou tu ještě hanheldy, pro které občas vývojáři opráší některý starší žánr. V případě Star Wars III: Revenge of The Sith to byl herní druh dosahující svého času hvězdné slávy. Stačí krom vzpomínaného Double Dragona uvést například Golden Axe nebo Renegade a těm služebně starším by se mělo udělat jasno.
Přesně v tomto koridoru se totiž na DSku nese a nic na tom nezmění ani několik misí ve stíhači. Na začátku všeho je výběr mezi Anakinem nebo Obi-Wanem a jak jistě všichni tušíte, tato volba je zásadní. Počáteční mise jsou sice společné, pak ale
po většinu hry každý z hrdinů sleduje vlastní příběhovou větev, aby se na konci osudově setkali. Hra tak věrně sleduje film a
předchozí věta tak snad neprozrazuje nic, co byste už neznali. Bohužel jednotlivé úrovně jsou dost monotónní. Pohyb zleva doprava by sám o sobě nevadil, sterilní prostředí bez možnosti jakékoli interaktivity ale zamrzí, stejně jako jeho malá rozmanitost. Jedna obvyklá podúroveň tedy vypadá tak, že si to štrádujete k pravému okraji displeje, otravující kolemjdoucí umravňujete světelným mečem a když pravý konec obrazu přestane "utíkat", konečně do něho zalezete a další kousek je za vámi. Zdálo by se to nudné, naštěstí jsou tu ale rozmanití nepřátelé, kteří dokáží překvapit a hrdinu si skoro až vychutnat.
|
Při střetnutí s bossy je základem úspěchu nalezení vhodné strategie. Je totiž rozdíl, stojí-li proti vám zrádný Dooku nebo obrněný tank s naváděnými raketami. Vše je jen otázkou bystrého pozorování. Zvláště u soubojů se Sithy či Jedii se nevyplatí zbrklost, protože zkušený bojovník dokáže z nedočkavce několika pohyby nadělat fašírku. Příjemným osvěžením jsou mise, ve kterých hrdina usedne do kokpitu vesmírného stíhače. Nejdřív jde jen o útěk z místa činu, při kterém si dosyta užijete kličkování v úzkém koridoru, pak ale přijdou souboje v otevřeném vesmíru. Ty jsou plně trojrozměrné a docela zábavné, ale
honičky s nepřátelskou přesilou mezi meteory zvládnete nejpozději na druhý pokus, zvlášť když zjistíte, jak zdálky vypadá ikonka pro zdraví lodě a nové rakety. A těchto misí je navíc dost málo, což je škoda, protože v těchto momentech konečně DSko ukazuje, že mu podobné zpracování nečiní potíže a že si s ním dokáže dobře poradit. Vše se vysvětluje ve chvíli, když se dovíte, že GBA verze této hry se liší právě jen tím, že neobsahuje tyto 3D úrovně (a dobrá, také obsahuje multiplayer, to je ale v tuto chvíli
podružné).
Každý správný chodec, nese s sebou bodec
Na špatné straně barikády, či silového pole, chcete-li, zpočátku stojí jen trošku přihlouplí droidi. Pak ale začne docela přituhovat a když proti vám vyběhne komando kombinované z vojáků s paralyzujícím laserem, něčím na způsob brokovnice a vrhačem granátů, máte se co ohánět. A to doslova. Útoky jejich hračkami totiž nelze na rozdíl od obyčejných laserů blokovat světelným mečem, takže dochází k tanečkům a úskokům mezi nimi a plně oceníte možnosti Síly. Ta totiž dělá každého Jediho
mimořádným bojovníkem. Anakin i Obi-Wan mají 6 speciálních schopností Síly a každá je navíc odstupňovaná do tří úrovní. Po dokončení každé lokality do nich investujete podle vlastního uvážení získané zkušenostní body. Ty obdržíte podle toho, jak rychle a jak efektně a efektivně každý level dokončíte, takže žádné opatrnické postupy se nakonec nevyplácí. Kromě Síly se po každé lokalitě upraguje i jedna z fyzických vlastností hrdiny (síla, vitalita, intuice).
S postupem ve hře hrdina získává i speciální bojové pohyby, které lze použít po dosažení určité úrovně na stupnici zobrazené v levém horním rohu displeje. U Anakina zobrazuje míru hněvu, u Obi-Wana Kenobiho to zřejmě bude hněv spravedlivých :-). Při aktivování těchto pohybů také jedině využijete dotykový displej, neboť jejich nákresy jsou na něm při hraní zobrazeny. Při intenzivní vřavě je ale rychlejší použít klasickou kombinaci tří nebo čtyř tlačítek. Se všemi těmito možnostmi je jádro hry, tedy bitky, pestré, nicméně dost dlouho se dá vyžít s pouhým mačkáním jednoho „rubato“ tlačítka, které generuje účinné kombo.
|
Pojď ven na férovku!Multiplayer je na hře to nejzábavnější. Jde v něm o souboje 1 na 1 ve stíhačích, tzv. dogfighty, při kterých na osmi mapách (od měst, přes otevřenou přírodu až po vesmír) proháníte jednu ze sedmnácti lodí. Některé z lokací se vyskytují i v hlavním příběhu hry, zde jsou ovšem o dost rozsáhlejší. Pokud není po ruce kamarád, stojí proti vám bot, to ovšem na zábavě neubírá.
Celkově lze Star Wars III: Revenge of The Sith považovat za zdařilou připomínku kdysi hodně populárního žánru, jemuž čas zase tolik na zábavnosti neubral. Někoho sice zamrzí nijak zvláště propracovaná 2D grafika, ale hudba a zvukové efekty hře dobře přidávají na atmosféře. Ovládání je přesné a hráč má při soubojích hodně možností.
| Star Wars Episode III: Revenge of the Sith | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
