Star Wars Galaxies: Velký skok pro Impérium

Skok do světelné rychlosti přináší do online verze Hvězdných válek citelně postrádané vesmírné souboje na slavných strojích filmové trilogie. Imperiální piloti, nasedněte do svých Tie Fighterů, musíme zničit tu rebelskou verbež.

Je to přesně rok, co jsem vyvolal bouři nevole kritikou online hry Star Wars Galaxies: Empire Divided, kterou jsem hodnotil jen krátce od vydání, kdy nepůsobila zrovna povedeným dojmem díky velkým množství omezení, chybám v ekonomice a řadě dalších problémů. Od té doby SWG vyrostly z ošklivého káčátka v poměrně elegantní labuť, která nabízí přepracovaný systém vývoje postavy, vozítka a hlavně zdlouhavou cestu k titulu Jediho. Datadisk Jump to Lightspeed tak překvapivě nelepí záplaty na nemocná místa původní hry, která byla opravena v rámci pravidelných updatů.
Naopak, rozšiřuje záběr hry za horizont jednotlivých planet, tedy zpřístupňuje vesmír pilotům stíhacích strojů, a vnáší do hry důležitý prvek - nutí hráče skutečně hrát, ve vesmíru nezáleží jen na vybavení vašeho Tie Fightera nebo X-Wingu, důležité je také to, jak máte nabroušenou myš a klávesnici a nakolik ovládáte taktiku vesmírného boje. Ten probíhá v reálném čase a ve volném prostoru podobně, jako ve slavné sérii vesmírných simulátorů ze světa Star Wars.

Nejde jen o stupeň vzbavení vaší lodi, důležité je to, jak máte nabroušenou myš a klávesnici a nakolik ovládáte taktiku vesmírného boje

Noví hráči nebo veteráni, kteří si kvůli datadisku vytvořili novou postavu, se o možnostech svého uplatnění ve vesmíru dozví hned v úvodní sekvenci, která hráče seznamuje s ovládáním (které se ani po 15 měsících od vydání nezměnilo a je pořád stejně divné, i když je možné zvolit různé přednastavené styly). Postavy existující před nainstalováním rozšíření dostanou email s nabídkou vstupu do letectva strany, ke které náleží spolu s koordinátory nejbližšího rekrutačního centra. K dispozici jsou pilotní profese tří typů podle politického přesvědčení postav - imperiální pilot, rebelský pilot a soukromník typu Han Sola, který se prostě jen tak protlouká vesmírem. Čtvrtou novou profesí spojenou s datadiskem je výrobce lodí. Pravděpodobně je vhodné podotknout, že datadisk přidává také dvě nové rasy: Ithoriany a Sullustánce.

Ithoriani: Inteligentní hlemýždi

Ithoriani jsou v obydleném vesmíru známí také pod nelichotivou přezdívkou kladivouni, podle tvaru jejich hlavy, která připomíná křížence mezi kladivem a hlemýžděm. Proti této přezdívce se nijak nebrání, jde ve své podstatě o pacifisty. Domovská planeta Ithor odpovídá pozemským představám o ráji, je plna jasného slunečního svitu, porostlá lesy, kterými proudí jemný vítr, a osázená četnými vodopády. Ithoriani uctívají bohyni jménem Matka Džungle a žijí v harmonii se svým okolím. Z toho vyplývá, že nejde o žádné velké válečníky, preferují diplomatickou činnost, práci v zemědělství nebo řemesla.

Příjemné, nesmírně příjemné je, že jako rekrut dostanete od svého cvičitele přidělen základní vesmírný dopravní prostředek zcela zdarma. To znamená, že se do kosmu dostane téměř okamžitě i úplný nováček bez peněz, zkušeností a perfektního vybavení. Základní verze Tie Fightera (popisuji pouze imperiální stranu hry, kdo by hrál za rebely?) plně postačí na plnění prvních úkolů a získání zkušeností na postup v tréninku, který odemyká čtyři různé dovednosti, které zpřístupňují nové verze lodí, lepší vybavení, možnost použití vylepšených droidů pro řízení a opravy lodi. Spolu s vylepšováním lodí se otevírají také nové mise a úkoly, které je nutné plnit pro další postup ve hře. První dvě patra pyramidy postupu jsou poměrně jednoduchá, úkoly se dají bez problémů plnit na vlastní pěst a ani to moc nebolí. Třetí a čtvrtá úroveň ale znamená obrat a bez pomoci přátel či náhodných spolubojovníků, kteří se s vámi spojí v boji proti vesmírným pirátům nebo zástupcům opačné strany politického souboje mezi Impériem a rebely, se nikam nedostanete. Tento přístup má svá pro a svá výrazná negativa. Online hraní pro velkou řadu hráčů, autora recenze nevyjímaje, představuje možnost hrát si podle svého a nenarážet na přísná omezení. Nutnost spojovat se do skupin pro další postup ve hře naopak umožňuje poznávat ve hře nové lidi, navazovat přátelství a tak vůbec. Bohužel je smutnou zkušeností, že často narazíte na pitomce, kteří vás přivedou do záhuby, takže to poznávání nových lidí může být draze vykoupeno.

Smrt ve vesmíru není samozřejmě nic příjemného, ale ceny oprav lodí jsou na civilizovaných planetách poměrně nízké (ale drasticky stoupají v méně obydlených oblastech, kde navíc nedokáží loď opravit dokonale), takže jediným problémem je psychická únava naklonovaného pilota, kterou je nutné léčit opět spoluprací s dalšími hráči - baviči, kteří unavenou mysl rozptýlí. Nutno zároveň říct, že jsem se s podobným problémem v podstatě nesetkal díky asistenci letky české imperiální buňky Imperial Peace Forces sídlící ve městě Bohemia, jejíž pilotka Aureol mi byla zkušeným velitelem i rádcem. Nemluvě o vybavení pro můj nový Tie Fighter, které si nenechala zaplatit. Počínaje druhou třídou vesmírných lodí totiž sami rozhodujete o vybavení, které nese. Můžete volit mezi větší výdrží a slabšími zbraněmi a naopak nebo si můžete vybrat zbraně specializované na ničení štítů, kterým déle trvá zničení samotného železa nebo naopak, blaster, který se pomalu prokouše štíty a potom zničí loď během okamžiku. Toto se hodí zejména při skupinových bojích, kdy specializované letouny správně nasazené znamenají velkou výhodu oproti neutrálně vybavené flotile nepřítele.

Často bylo vidět Tie Figter a X-Wing bok po boku, jak honí vesmírné piráty a podobnou verbež. Protože podobné chování není vhodné a neodpovídá prostředí Hvězdných válek, sáhli vývojáři k drastickému opatření - zrušili veškeré postihy za smrt ve vesmírném PvP.

Pokud se hráči podaří získat výcvik ve všech šestnácti oborech potřebných pro ovládnutí i experimentálních bojových lodí, otevře se hráči hluboký vesmír, nikoliv Deep Space 9, ale oblast galaxie, která je určena ke střetům dobra a zla (dobra a pořádku na straně Impéria, zla a chaosu na straně rebelů). Nutno říct, že měsíc po uvedení datadisku nepatřilo vesmírné PVP k oblíbeným zábavám hráčů, naopak, bylo velice často vidět Tie Figter a X-Wing bok po boku, jak honí vesmírné piráty a podobnou verbež. Protože podobné chování není vhodné a neodpovídá prostředí Hvězdných válek, sáhli vývojáři k drastickému opatření - zrušili veškeré postihy za smrt ve vesmírném PvP, čímž tuto část hry oživili, ale zbavili prvku skutečného rizika. Nevypadá to ale, že by si hráči stěžovali, mnohdy je lepší oželit původní záměr a upustit od utlačování hráčů a nechat je prostě nevázaně bavit.

Sullustánci: gremlini vracejí úder

Skřítky z televizních filmů Gremlins připomínají pozemšťanům obyvatelé planety Sullust, Sullustánci. Jejich domovská planeta je pravým opakem Ithoru - plná aktivních vulkánů a obklopena jedovatými mraky místo dýchatelné atmosféry připomíná spíše lidskou představu pekla. Kvůli neobyvatelnému povrchu planety se Sullustánci přesunuli do podzemí, kde dokázali vybudovat obrovská města. Díky pobytu celých generací v komplexních tunelech získala tato rasa přirozený orientační smysl, který se neomezuje pouze na podzemí rodné planety, ale rozpíná se i do kosmu. Proto jsou Sullustánci vyhledávanými navigátory a průzkumníky. Sullustánci jsou velkými přívrženci Impéria díky tomu, že více než polovinu populace zaměstnává jedna z největších vesmírných korporací SoroSuuB (určitě znáte XP-38 landspeeder přezdívaný pomalá želva), která je provázána s imperiální mocí přímo bytostně.

O zábavě je možné mluvit například v případě vesmírných lodí pro více hráčů, kdy pilota doplňují střelci u laserových děl. Tento prvek se skutečně povedl a připomíná hodiny strávené u X-Winfg vs Tie Fighter v síťovém režimu. Update přidal také podporu force feedback joysticků a gamepadů. Loď se sice dá obstojně ovládat kombinací myši a klávesnice, piloti vybavení veselým klacíkem mají ale nezanedbatelnou výhodu. Nakonec nechybí ani zábavní lodě, které lze použít například pro požádání vesmírných party, v takové luxusní jachtě totiž nechybí bar ani spousta dalšího vybavení, které lze navíc rozšiřovat. Chudý imperiální pilot ale toto zná jen z vyprávění. Na druhou stranu zábavní velkolepou jachtu dostali všichni hráči SWG, kteří mají herní učet nejméně 12 měsíců starý (a celou dobu hezky platili měsíční poplatky).

Nabídka datadisku zahrnuje kromě samotného výcviku a otevření možnosti vesmírných bojů také řadu úkolů, questů, které jsou umístěny do vesmíru. Původní verze datadisku na CD zahrnovala v podstatě jen úkoly potřebné pro výcvik a dosažení čtvrtého stupně pilotských dovedností. Až měsíc nebo více od vydání datadisku SOE do hry přidalo množství nových questů, které nejsou přímo svázány s postupem postavy, ale nabízejí větší rozmanitost a novou zábavu v meziplanetárním prostoru.

Motivace hráče spočívá nejen v samotném boji a získávání zkušenosti pro odemknutí nových lodí a vybavení, ale také v řadě předmětů, které lze nalézt pouze v kosmu, nejžádanější jsou přitom součásti pilotní výbavy. Potěšující drobností je skutečnost, že základní pilotní kombinézu dostanete za splnění úkolů přímo od svého velitele poměrně záhy po prvním usednutí do kokpitu. Ve vesmíru samozřejmě vaše oblečení není vidět, není ale nad pocit síly a moci, když kráčíte starportem oděni do černé kombinézy a prodíráte se davem tatooinských civilních krys, které čekají na meziplanetární stroj. To je vlastně další výhoda, kterou hráčům dává datadisk - nemusejí čekat na pravidelné spoje mezi planetami a jednotlivými starporty na planetách mohou cestovat sami ve svých stíhačkách.

Když jsme u výhod, které přináší datadisk, tak je nutné přiznat, že těch výhod není nakonec až tolik. Pro skalní příznivce Star Wars znamená Jump to Lightspeed doplnění chybějícího kousku skládačky. Kousku, který měl být ve hře od jejího vydání. Správně, největší výtka směřující ke skoku do světelné rychlosti je ta, že jde o placený datadisk. Vlastně je to, jako byste museli platit dvakrát za jedno svezení. Datadisk navíc ztrácí kouzlo pro nové hráče, dodává se zvlášť, hráč tak musí koupit dvě poměrně drahé krabice. Datadisk navíc neobsahuje ani obligátní měsíc v ceně, čímž hodnota datadisku dost klesá. Ne, že by samotný datadisk byl špatný, ale za třináct set korun je jeho nabídka dost chudá, zvlášť, když legendární X-Wind vs. Tie Figter neztratil na zábavnosti ani dnes.