Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: StarCraft II: Legacy of the Void je pořádný strategický nářez

aktualizováno 
Poslední kapitola sci-fi strategie StarCraft II s názvem Legacy of the Void je po letech čekání venku. Prastaré zlo se probudilo a asi nebude žádným překvapením, že je to zase pořádný strategický nářez.

Naše hodnocení

90 %
Jméno StarCraft II: Legacy of the Void
Žánr strategie
Platforma PC
Výrobce Blizzard (PC)
Datum vydání svět 10.11.2015 (PC)
Datum vydání ČR 10.11.2015 (PC)
 
  • Zábavná kampaň
  • Kooperativní režim
  • Multiplayer
  • Smysl pro detail
 
  • Příběh

Každá kapitola StarCraftu II byla v rámci real-time strategií sázkou na jistotu. Wings of Liberty (2010) celý epický příběh otevřelo, v roli vidláckých Terranů jsme odolávali invazi Zergů a zároveň i řešili „mezilidské“ konflikty a vztahy. V Heart of the Swarm (2013) jsme šli za krvelačnou pomstou s Královnou čepelí, která Arcturusu Mengskovi neodpustila tu „malou“ zradu na Tarsonisu. Teď nás čeká grandfinále za rasu Protossů.

StarCraft II: Legacy of the Void
StarCraft II: Legacy of the Void

StarCraft II: Legacy of the Void

V obou předešlých kampaních jsme také sledovali putování temného templáře Zeratula za odhalením děsivého proroctví o přicházející temnotě. Ta se plně projeví v Legacy of the Void.

Temný prolog

Je velmi pravděpodobné, že už jste zapomněli nějaké ty příběhové zvraty, které se odehrály v předešlých kampaních. Nevadí. K dispozici je svižná rekapitulace, která vás provede příběhem od prvního StarCraftu až do přítomnosti, kdy začíná prolog posledního dílu: Whispers of Oblivion, trojice misí, které uzavřou Zeratulovo pátrání.

Celkem mě překvapila nasazená laťka obtížnosti, nepůsobí totiž jako běžné prvotní mise StarCraftu. Ani na normální obtížnost se nenudíte, ale v hlavní kampani zase klesne, proto je pro ten správný pocit lepší zvolit vyšší. Whispers of Oblivion překlenuje období mezi kampaní Heart of the Swarm a Legacy of the Void.

Hlavní příběhovou kampaň sledujete z pohledu templáře Artanise, jenž připravuje invazi na domovskou planetu Aiur, kterou Protossové museli obětovat v krvavé válce se Zergy. Teď ji chtějí zpět a hodlají to udělat ve velkém stylu. První mise kampaně je přesně tak epická, jak by se dalo očekávat. Protosská domovská planeta je v troskách, všude hoří zbytky majestátních budov a vy pochodujete s ohromnou armádou od jednoho zergského hnízda k druhému a spravedlivě rozséváte chaos a smrt. Tutoriál, jak se hra ovládá, se objeví až zde, což je divné. Kdo by teď vůbec tutoriál potřeboval, že?

Jenže bitva se zvrtne a do hry se připlete Amon, entita, jež chce rozervat celý kosmos pomocí ohavných a silných hybridů. A tak vám nezbude než aktivovat prastarý odkaz svých předků Spear of Adun, což je majestátní loď, kterou Protossové postavili v době své největší prosperity. Stane se vaší mateřskou lodí a naleznete na ní vše, na co jste už z předešlých kampaní zvyklí.

Mateřská loď

Spear of Adun je vaším provizorním ostrůvkem klidu v nekonečné prázdnotě, kde si po každé z náročných misí chvíli odpočinete. Pokecáte se svými spolubojovníky o smyslu bytí a tak vůbec (Protossové takové rozhovory, zdá se, zbožňují, ačkoliv rozpoznat u nich emoce je nadlidský úkol), nebo třeba vylepšíte jednotky či systémy lodi. Aby se do každé mise dostalo trochu toho taktizování navíc, opět můžete plnit vedlejší úkoly, které vám vykoledují takzvaný solarit, substanci, která pohání systémy Spear of Adun.

StarCraft II: Legacy of the Void
StarCraft II: Legacy of the Void

StarCraft II: Legacy of the Void

Spear of Adun vám může z orbity slušně pomáhat. Jak budete postupovat hrou, odemknete si nové podpůrné i útočné systémy lodi. Už jen pro plnou podporu mateřského plavidla je dobré sekundární úkoly plnit, jinak byste se ochudili o pozdější super vychytávky. Aktivní schopnosti můžete mít vždy čtyři a dvě pasivní. Čím silnější schopnost je, tím víc solaritu potřebujete.

Velice užitečný je paprsek, který na určitý čas urychlí stavbu jednotek ve zvolené továrně, takový chrono boost na steroidech. Ten využijete, pokud na vás jde vlna nepřátel a potřebujete kvapem odolávat přesile, nebo když už se vám nechce nepřítele tolerovat ani o minutu déle. Také to jinak celkem pomalou hru za Protosse příjemně urychluje.

Podobně užitečnou schopností je i štít. Ten na čas ochrání všechny vaše jednotky a budovy na mapě a orbitální kanon zase s přehledem rozmlátí i silnější protivníky. Chytré použití a kombinování schopností lodi je často klíčové pro úspěch.

Na palubě nesmí chybět ani vylepšovací centrum, kde volíte mezi několika typy jednotek. Vaše mise není jen válečná, ale i diplomatická. Proti armádě Amona byste sami neměli šanci, a tak cestujete z jednoho zapadlého koutu galaxie do druhého a sbíráte spojence. Právě spojenci pak odemykají různé typy jednotek.

StarCraft II: Legacy of the Void
StarCraft II: Legacy of the Void

StarCraft II: Legacy of the Void

Mými nejoblíbenějšími se stali temní templáři z frakce Nerazim. Díky schopnosti bleskové teleportace můžete z početné armády nadělat sekanou a navíc jsou neviditelní, pokud není v okolí detektor. Nepřátelé po bitvě vypadají, jako by spadli do mixéru, což je vizuálně atraktivní. Za řeč stojí i vylepšený Collosus, který laserem udělá ohnivou zeď a Zergy spálí na prach, či upravený Void Ray, který umí pálit na více cílů naráz.

Do Prázdnoty

Kampaň má opět výbornou výpravu, na kterou jsme u her od Blizzardu zvyklí. Nechybí skvělé animace ani ozvučení, ale abych řekl pravdu, tak mě hra trochu zklamala. Předešlé díly načrtly několik příběhových rovin, které byste čekali, že se budou nějakým způsobem dál doplňovat, ale to se neděje a známí Zergové i Terrani hrají v poslední kampani jen druhé housle.

Fotogalerie

Dokonce tu chybí i možnost zásadní volby. Tím nemyslím rozhodnutí, na kterou planetu se podívám, ale kroky, které by nějak ovlivnily příběh nebo aspoň vztah hrdinů. Možná za to může protosská nátura, ale od posledního dílu bych čekal více emocí, strastí a zvratů a možnost aspoň trochu ovlivnit směřování celého příběhu.

Mnoho nápadů se recykluje z minulých kampaní, ale to se dalo čekat a až tak to nevadí. Samotný závěr hlavní kampaně je pak sice strašný masakr, ale tomu, který jako by vypadl z Hvězdné pěchoty na konci Wings of Liberty při útoku na Char, se nevyrovná. Některé mise originálními nápady srší, nejednou jsem si připadal, že nehraji strategii, ale hru na hrdiny. Nešlo jen o levely, kde ovládáte jednoho z hrdinů - v soubojích občas narazíte i na super silné protivníky, před kterými je dobré aktivně uhýbat. Palec nahoru si zaslouží i mise, ve které základnu přesouváte na kolejnicích po mapě od zdroje ke zdroji. Nebo mocenská „přetlačovaná“.

Po zdárném dokončení hlavní kampaně naštěstí všechno nekončí a přichází epilog Into the Void. Ten je tím pravým finále a Legacy of the Void konečně vytahuje všechny karty na stůl. Škoda jen, že není delší.

Příjemné novinky

Blizzard samozřejmě opět hrábl do hry více hráčů a přidal každé straně po dvou nových jednotkách. Vždycky jsem nejraději hrál za buranské Terrany, proto jsem nejdříve vyzkoušel jejich nový arzenál. Terrani jsou zase o něco mobilnější díky jednotce Cyclone, čtyřkolce, která může zaměřit cíl a poté na něj za jízdy pálit jako zběsilá. Využijete ji proti silnějším protivníkům. Liberator je název nové letecké jednotky, která se však umí změnit v létající dělo. Je velice mobilní a univerzální, protože v normálním stavu si slušně poradí s nepřátelskými leteckými jednotkami a jako dělo zase umí být dobrou předsunutou obranou.

StarCraft II: Legacy of the Void
StarCraft II: Legacy of the Void

StarCraft II: Legacy of the Void

Zergové získali Revagera, velkého brouka, vyvíjí se z Roache. Jeho největší předností je speciální korozivní útok s plošným poškozením. Protossům se vůbec nelíbí a při správném načasování je zhoubou každé obrany. Možná si pamatujete na postrach z Brood War-Lurkera. Tak to můžete jásat, je zpět a je to stále stejný parchant. Evolvuje z Hydraliska a pokud se zahrabe, tak je zkázou všemu živému i neživému díky ostnům, kterými proráží zemi.

Protossové vyhrabali ze skladů Distruptory, levitující koule vystřelující sférický proud energie, ale na chuť jsem jim moc nepřišel. Mnohem zajímavější mi přišli adepti, protosští válečníci vládnoucí schopnosti odhmotnění - trochu netradiční způsob teleportace. Odhmotnění mohou projít celou nepřátelskou základnou bez povšimnutí a zaútočit hezky zezadu. Nepřítele to zaručeně zmate.

Ve hře jsou i kooperativní mise, kde si volíte mezi šesti hrdiny (Jim, Královna čepelí, Artanis, Swann, Zagara a Vorazun). Každý hrdina má jedinečné schopnosti, například Jim si na pomoc přivolá bitevní loď Hyperion, Artanis má neustálou podporu z orbity a takový Swann ovládá super dělo. I skladba jednotek se liší. První trojice je pro začátečníky, druhá už vyžaduje více zkušeností.

Kooperace je očividně více směřována na hráče, kteří ze všeho nejraději hrají kampaně, je různorodá a nezabere vám ve většině případů déle než půl hodiny. Skladba misí je dost podobná těm kampaňovým, také vás žene kupředu, a tak není čas na otálení. Škoda, že misí je zatím tak málo. Rozhodně má obrovský potenciál do budoucna. Pokud narazíte na dobrého parťáka, jde o pohlcující zábavu, která vám vydrží i po dohrání všech misí, protože je zde speciální systém, který vám postupně odemyká nové možnosti pro jednotlivé hrdiny. Čím těžší navolíte obtížnost, tím více zkušeností dostanete.

Stejný potenciál má i takzvaný Archon mód, kdy dva hráči ovládají jednu bázi. Pokud jste ve StarCraft multiplayeru nemohli vše uklikat, můžete si s kamarádem rozdělit úlohy. Jeden se může starat o základnu, zatímco druhý expanduje. Asi nemusím říkat, že je třeba naprosté sladění a pevné nervy do začátku, jinak si tento mód moc neužijete. A toho druhého budete chtít zabít víc než nepřítele.

StarCraft II: Legacy of the Void
StarCraft II: Legacy of the Void

StarCraft II: Legacy of the Void

Klasický multiplayer je stále skvělý, dravý a nutí vás k rychlému expandování na další naleziště kvůli nedostatku zdrojů. To nemusí být zrovna potěšující zpráva pro hráče, kteří upřednostňují defenzivnější styl hry. Naštěstí většina map je koncipována tak, že lze celkem efektivně bránit několik základen najednou.

Konec jedné legendy?

Legacy of the Void uzavírá příběh se všemi přísadami, které Blizzard léta servíruje. Ač jde řemeslně stále o skvělou práci, jisté zklamání z celého rozuzlení přetrvává. Poslední kampaň StarCraftu II těží doslova na dřeň všechny nápady z předešlých let a přidává něco navíc. Stále tak jde o nejzábavnější real-time strategii, která ví, jak hráče přikovat k monitoru a nepustit.

Velkým překvapením je kooperativní hra, která v sobě spojuje zábavnost tradičního multiplayeru s chytrostí a promyšleností kampaně. Hra více hráčů je jako vždy brilantní a nové jednotky vybízí k novým taktikám. Uvidíme, čím nás překvapí Blizzard příště.

Autor:

Hodnocení hry

Redakce

90 %

Čtenáři

89 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 170 čtenářů





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.