Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

StarLancer - vzdušná výzva od Microsoftu

  12:00aktualizováno  15. února 2003 12:56
Microsoft je, jak víme, výrobcem nejpoužívanějšího operačního systému. Avšak nejen to. Produkuje i hry, které možná nepatří mezi kultovní, ale jsou každopádně kvalitní. Patří mezi takové i StarLancer? Nebo by bylo lepší, kdyby se švec držel svého kopyta? Možná, že se odpověď skrývá v následujícím článku. Kdo ví?

StarLancer

"Všude kolem, kam jen oko dohlédne, se rozkládá nikde nekončící vesmír bez hranic, jehož temnotu projasňují myriády hvězd," říkal jsem si v klidu své hlavy. "Oku se zdají být malé jako špendlíkové hlavičky, přesto jsou však mnohem, mnohem větší, než moje rodná planeta. Planeta, o kterou nyní bojuji s jinými, pro které je Země také domovem. Proboha, proč to vůbec děláme? Proč se musíme prát s těmi, kdo jsou vlastně našimi rodnými bratry? Proč nejsme schopni a ochotni se v klidu dohodnout? Proč..."

Z přemýšlení mě vytrhl vzrušený hlas mého wingmana: "Letka na jedenácté hodině, šest strojů, rychlost 2-5-0, kurs 1-8-1, 0-3-2." Tisknu mikrofon a s potlačovaným chvěním v hlase sděluji: "Rozumím." Tak sbohem, klidná hlídko, sbohem, sladkobolné přemýšlení. Jdeme nakopat pár... (censored).

Jak jste již mohli poznat z úvodních řádků a okolních obrázků, nová hra StarLancer nás provede červí dírou do budoucnosti a do hlubokého vesmíru, ve kterém se odehrává bratrovražedný boj mezi obyvateli Země. StarLancer Lidé z Digital Anvil vám v produkci od Microsoftu připravili hru ve stylu Hvězdných válek, ve které se ocitnete v kůži jednoho ze členů 45. dobrovolnické letky Aliance, která se společně s ostatními spřátelenými státy snaží zastavit ničivý postup zákeřné Koalice.

Co se originality námětu týče, není nic moc, ale uznávám, že jen stěží je možné vymyslet něco jiného, než co tu už v tisícerých obměnách bylo dříve, takže za toto jim nelze žádné body strhnout. Za poněkud trapné však považuji postavení Ruska do čela zlotřilé Koalice. V Americe se možná ještě nedoslechli, že čas propagandy z dob Studené války již skončil. Přicházejí tedy o pomyslný bodík ne za nedostatek originality, ale za použití již obehraného klišé. (Proč ne Vietnam? Japonsko? Etiopie? Česká republika?)

S potěšením na duši musím naštěstí oznámit, že toto je jedno z velice mála slabých míst, které StarLancer má. Tvůrci jinak namířili své hvězdné kopí tím správným směrem. Hra je velice dobře vyváženou kompozicí příběhu, scénáře i grafického zpracování, což vše ještě podtrhuje příjemná a velice vhodně zvolená zvuková kulisa. Nemluvě o hratelnosti. A ovládání. A zábavnosti. A vůbec, pěkně jedno po druhém.

StarLancer

Dlouho jsem váhal, čím začít. Má to být grafika, nebo raději scénář? Chtěl jsem začít tím lepším, ale nemohl jsem se rozhodnout. U většiny her sice platí, že čím lepší je grafické zpracování hry, tím více je příběh tlačen do pozadí, a pokud je zase velká pozornost věnována scénáři, doplácí na to samotná vizualizace projektu. U StarLanceru je však scénář i grafika na stejně (vysoko) postavené příčce, takže jsem se nakonec musel rozhodnout podle abecedy - a zvítězilo grafické zpracování.

Již samotné intro je velice působivé a dobře zpracované, takže poté, co jsem si prohlédl screenshoty, jsem neodolal a spustil si jej znovu. A tato vysoko nastavená laťka zůstává na svém místě i během hry samotné, takže se nemusíte bát, že po líbivé úvodní videosekvenci na vás čekají holé a žalostně jednoduché polygony, u kterých byste se museli hodně snažit, abyste v nich viděli nepřátelské letouny. Ne, bitevní křižník vypadá opravdu jako křižník, jednotlivé typy letounů budete schopni od sebe rozpoznat vlastním zrakem (pokud se k nim dostanete dostatečně blízko) a nestane se vám, že byste si spletli ruskou Sabre s blížícím se torpédem (u kterého se podrobnější prozkoumávání během akce nedoporučuje).

StarLancer

Je sice pravda, že na obdivování krás hvězdného pozadí, otáčejících se planet, kolem prolétávajících letounů a raket nebývá při hře příliš času, o to více si však můžete vše vychutnat v momentech, kdy máte jako pilot "vesmírné stíhačky" chvilku na odpočinek. To vám umožňuje i HUD - displej, na který se promítá kromě vašeho skutečného výhledu čelním sklem i množství detailních informací o poškození, zbraních, štítu, zaměřených nepřátelských letounech, radaru, rychlosti a ... a mnohé a mnohé další informace, které můžete, ale i nemusíte během letu potřebovat. HUD je totiž koncipován tak, aby vám byl schopen poskytnout co nejvíce údajů, ale zároveň aby nebyla pilotova informovanost docílena na úkor jeho výhledu.

Nyní se dostáváme ke krásnému předělovému místu mezi grafikou a příběhem. Tímto styčným bodem je místo, na kterém jako piloti (ne hráči) trávíte nejvíce svého času - tímto místem je mateřská vesmírná loď. Nemohu si pomoci, ale tvůrcům se zde podařilo skloubit líbivost s funkčností. Veškeré dění je i zde kompletně ve 3D, mezi vlastními ubikacemi se skutečně pohybujete... Je zřejmé, že tvůrci vynaložili maximální snahu nejen na to, aby vás zatáhli do děje samotného, ale kompletně do života jednoho z členů vaší 45. dobrovolnické letky.

StarLancer

Tato snaha se však neomezuje pouze na dění mimo samotnou akci, ale graduje právě v jednotlivých misích. StarLancer vám v nich nenabízí jen pouhou akci v kokpitu vesmírného letounu, kdy je zapotřebí sestřelit vše, co nemá na svých křídlech vaše barvy, ale požaduje po vás i poměrně velkou dávku operativního i taktického rozhodování. Stejně jako ve skutečnosti, tak ani zde nikdy nevíte, kam vás který úkol zavane, a zda se jednoduchý transport nákladního konvoje nepromění ve vaši nejhorší noční můru, nebo jestli zdánlivě opuštěné bojiště, po kterém jen sem a tam prolétají trosky, se nakonec nestane místem vašeho věčného odpočinku. Každá mise v sobě skrývá ukrytý háček, který ovšem objevíte až ve chvíli, kdy se na něj doopravdy chytíte.

Tím se dostáváme k otázce hratelnosti. I zde jsem byl příjemně překvapen. Poněvadž se můj joystick poroučel nedávno do Silikonového nebe, byl jsem odkázán jen na klávesnici. I z ní je však StarLancer jednoduše ovladatelný a nepocítil jsem tak žádný handicap. A mise bývají sice dlouhé a obtížné, jsou však přesto zvládatelné a zábavné. Nepřátelé sice přílišnou inteligencí neoplývají, přesto jsou natolik inteligentní, aby se nedali několika dobře mířenými ranami sestřelit a vám přidat další zářez na pažbu.

StarLancer

Nerad bych ale, aby to vypadalo, že hře StarLancer zcela nekriticky nadržuji. I zde jsem našel několik drobností, které vám mohou více či méně otrávit život. První je nemožnost ukládání pozic během misí. Tím je sice zabráněno poněkud nečestnému souboji stylem "Save/Load", zároveň tím však dochází k jedné nepříjemné skutečnosti. Již výše jsem se zmínil, že předem nikdy nevíte, co všechno na vás daná mise chystá. Někdy se plnění všech úkolů protáhne na hodinu, někdy i více (nejvíce jsem hrál asi dvě a půl hodiny v kuse). Nemožnost ukládání pozic vás tak nutí hrát jen v případech, kdy víte, že máte alespoň dvě až tři hodiny času, během kterých se kromě ovládání letounu musíte i modlit, aby vám nespadl systém. Na obranu StarLanceru však musím říci, že během celého hraní mi počítač spadl pouze jedenkrát (a to mi jinak padá i několikrát do hodiny, nejspíš v závislosti na tlaku vzduchu).

Další slabinou je již zmíněná nízká inteligence nepřátel (a i spojenců). Někdy, zvláště při boji s několikanásobnou přesilou, se to může zdát být velkou výhodou, trpí tím však celá myšlenka jinak velice realisticky ztvárněné hry, která tak nabírá zcela jiný nádech a z vás se může absolutně nezaslouženě stát opěvovaný superhrdina.

Abych však nepomlouval - až na tyto kazy se jedná o velice dobře propracovaný vesmírný simulátor, který nabízí díky volitelné obtížnosti spoustu zábavy jak pro zkušené piloty, tak i pro naprosté rookies. Navzdory svým nesporným kvalitám se z něj sice nejspíše nestane zrovna kultovní hra jako Wing Commander, každopádně však stojí za ozkoušení.

StarLancer
Výrobce: Digital Anvil
Distributor: Microsoft
Minimální konfigurace: Pentium 200, 32MB RAM
Doporučená konfigurace: Pentium 300, 64MB RAM, 3D akcelerátor
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Dobře propracovaný vesmírný simulátor, který by si neměl nechat ujít (nejen) každý milovník soubojů v kosmu.
Hodnocení 85%

Autor:




Nejčtenější

Jak už je u her od Bethesdy zvykem, neobdrželi jsme s předstihem novinářskou...
Vývojáři otočili, demoverze Prey je nakonec i na Steamu

Tvrdili, že kvůli možnosti vracení her na Steamu PC hráči demoverze nepotřebují. Teď už ji jejich hra má také.   celý článek

Kingdome Come: Deliverance
Nový trailer na Kingdome Come poodhaluje příběh a létají v něm výkaly

Nová ukázka z historického RPG ukazuje násilný přechod hlavního hrdiny z bezstarostného mládí do dospělosti.   celý článek

Black Mirror Remake
Česká adventura Posel Smrti se dočká remaku. Budou ho dělat Němci

Jedna z nejlepších českých her vůbec se po 14 letech od vydání dočká kompletního přepracování. Nepracují na něm však původní autoři a od originálu se má lišit...  celý článek

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři jí předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Iron Harvest
Strategie Iron Harvest obohatí 1. světovou válku o bojové roboty

Nový trailer očekávané strategické hry Iron Harvest ukazuje, jak by vypadala bojiště 1. světové války, kdyby mělo lidstvo k dispozici obří bojové roboty.  celý článek

Další z rubriky

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Jak se s Death Knighty změnil Hearthstone? První dojmy

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

Strafe
RECENZE: Střílečka Strafe vám spočítá, kolik krve jste prolili

Současná doba přeje odvážným experimentům. Strafe se možná na první pohled jako jeden takový netváří, ale pod maskou retro akční hry se skrývá nečekaná...  celý článek

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.