Sergej Galjonkin byl v roce 2014 na seznamu nejdůležitějších lidí v herním...

Sergej Galjonkin byl v roce 2014 na seznamu nejdůležitějších lidí v herním průmyslu v rámci postsovětského bloku. | foto: Sergej Galyonkin

Ukrajinec boří mýty o herním průmyslu, těží data ze Steamu

  • 4
Ukrajinec Sergej Galyonkin narušil nedostupnost statistik z digitálních obchodů. Jeho projekt SteamSpy totiž těží veřejně dostupná data z distribuce Steam, ze které lze některé trendy a informace vyčíst.

Sám Galyonkin připouští, že technika není stoprocentně přesná a pro některé typy statistik bude zkreslená. Řada vývojářů však potvrzuje, že informace o hrách přibližně sedí.

Galyonkin se prací v herním průmyslu živí, má zkušenosti s marketingem, výzkumem a analýzou dat. V současné době pracuje pro společnost Wargaming.net, která vytváří například hru World of Tanks.

SteamSpy je pro Galyonkina volnočasový projekt, na němž pracuje od dubna a koncem června zveřejnil první závěry, které ze statistik vycházejí. Ty boří řadu mýtů a přesvědčení o tom, jak se hráči chovají a o co mají zájem.

Pokud se vývojáři v minulosti dostali na Steam, měli vyhráno. Katalog her byl omezený a pozice v obchodě znamenala publicitu, která povětšinou zajistila úspěch. Jak ale situace vypadá v roce 2015? Galyonkin uvádí, že se jedné hry v průměru prodá 32 tisíc kopií.

Projekt SteamSpy vytváří Sergej Galyonkin

Free2play hry se zpravidla těší z desetinásobného počtu hráčů, když však desetina z nich platí, je to úspěšný projekt. Čísla tak v nejlepším případě vyjdou nastejno.

Galyonkin varuje před řadou přesvědčení, která v herním průmyslu panují. Například, že ženy zastupují téměř půlku hráčské základny. To je podle některých studií pravda, na Steamu ale zástupkyň něžného pohlaví objevíte něco mezi čtyřmi až osmnácti procenty.

Vytvářet tedy tituly orientované na ženy a vydávat je na Steamu nemusí být nejúspěšnější taktika. Galyonkin radí takové hry cílit například na sociální sítě jako Facebook.

Neplatí ani tvrzení, že hry v předběžném přístupu zažijí „dvojité vydání“. Tedy že vyvolají zájem při uvedení do předběžného přístupu a také po vydání hotového titulu.

Ve skutečnosti se však počítá jen vydání v rámci služby Early Access. A průměrný počet prodaných kusů tu dosahuje 9 tisíc. Oproti hotovým hrám je to tedy méně než čtvrtina. Výjimku prý netvořil ani ostře sledovaný projekt Broken Age.

S rostoucím počtem her na Steamu klesají průměrné prodeje jednotlivých titulů.

Specifické vkusy a návyky různých národů

Pokud například hra v Rusku není dostupná s lokalizací a za nižší cenu, koupí si ji jen 1,7 % z celkového počtu uživatelů na Steamu. Pokud však tuto informaci zohledníte, číslo stoupne na 6 %. V případě her s obchodním modelem free2play pak celkový počet hráčů činí 22 %. „Hráči DOTA 2 tohle pochopitelně vědí,“ píše Galyonkin ve své analýze.

Rusové inklinují především ke hrám z druhé světové války a k postapokalyptické tematice. Pravým opakem jsou Němci, kteří oproti světovému průměru kupují o 15 % více her ze žánru simulátorů nebo titulů s důrazem na realističnost. Zájem tam tak je například o českou hru Arma 3 či nezávislou konkurenci SimCity v podobě Cities: Skylines.

Nejoddanějšími hráči jsou pro změnu Britové. Ti za hry na Steamu utrácejí nejvíce peněz a tráví s nimi nejvíce času. Běžný uživatel z britských ostrovů má odehráno 734 hodin a vlastní 41 her.

Neplatí také tvrzení, že v Číně se hry jen kradou. Hitové hry si po lokalizaci a úpravě ceny vedou obstojně. Například 11 % hráčů Grand Theft Auto V pochází z Číny, kde se prodalo 225 tisíc kopií. To odpovídá obratu ve výši přibližně 6,75 milionu dolarů, tedy zhruba 162 milionům korun.

A v Japonsku jsou pro změnu populární jakékoliv hry se zombie tematikou. Zatímco jakákoliv jiná hra v Japonsku získá 1 % z celkového počtu uživatelů, zombie tituly se vyšplhají na 4,5 %.


Témata: Steam