Basketbal mě na počítači nikdy moc „nebral“. Všechny ty NBA xxxx od EA si byly podobné jako vejce vejci s tím, že se rok od roku mírně vylepšovala grafika a zhoršovala prezentace. Věc u EA Sports vlastně očekávaná (viz sestupné tendence vrcholící v NHL 2003). Vlastně tak trochu nechápu šílence, kteří je v téhle loupežničině podporují a rok co rok si kupují poupravené verze sportů, když mají na trhu možnost zvolit velmi zdatnou a kvalitativně vyšší konkurenci (Pro Evolution Soccer 2, High League Baseball atd.). Jen na kvalitní hokej, který by srazil dodnes dominující NHL, se stále čeká… i když arkádový NHL Hitz by mohl být více než dobrou alternativou, no necháme se překvapit. Jenže to už odbíhám od dnešního tématu - basketu. Prozatím nejlepší pouliční „košíková“, jak již jistě všichni víte, se na trhu objevila pod hlavičkou EA Big. NBA Street je poctivě odvedená práce; hratelná, dynamická a poměrně atmosférická… A právě atmosféru se snažili hoši od Black Ops více vypilovat.
To, že je street doménou černých amerických bratrů, je jasné. Všechna ta utkání doslova dští gangsta atmosférou, hip hopovou kulturou a obklopují je nám z televizní bedny dobře známí drsňáci v dlouhých hadrech, ověnčení zatraceně velikými zlatými a stříbrnými přívěšky. Všichni tihle týpci se přepravují ve svých upravených skákajících širokých kárách a řídí se heslem „čím výš mi to skočí, tím větší jsem bourák“. Nevím proč, ale tahle kultura je mi prostě tak nějak sympatická, asi za to mohou Cypres Hill, povedená hip-hopová partička, která si rozhodně nebere servítky a textuje o sto šest, plísníc americkou pop - kulturu. Proč se o nich zmiňuji jste se už asi dovtípili, jejich singl Low Rider jest pilotní skladbou zde recenzované hry. Černou atmosféru dále doplňují takové hvězdy jako XZIBIT, DMX, Smut Peddlers, Redman pospolu s Method Manem, Mos Def, Nate Dogg a další současní ukecaní velikáni. Komentovat zápas tvůrci nechali samozřejmě zatraceně drsného a květnatými frázemi přetékajícího speakera. Hudební a zvuková stránka jest tedy výborná.
Activision se drápou poslední dobou stále výš na herním žebříčku a snaží se nám přinést do našich doupat dokonalá DVD - ani tady neostrouháme lusku. Kromě sympatických návodů jak hrát, nasnímaných v renderovaných sekvencích, představení všech courtů (dva hračičkové předvádějící s míčem vychytávky a kamera přitom objíždějící herní plochu, samozřejmě vše s hudbou), inter a making of se dočkáte i několika velmi příjemných videoklipů, včetně zmiňovaného Low Ridera. Spousta dalšího materiálu je samozřejmě uzamčená a vy si je musíte vydobýt. Když vám ještě sdělím, že hudba je v Dolby Pro Logic II a hra kromě obligátních zvukových norem ve výborně namíchaném DTS, bude vám jasné, že prezentace dostává plný počet bodů.
Věnujme se ale samotné hře. Herní menu vám nabídne tyto položky: světový turnaj, lord of the court, plný court a půl court. Poslední dvě jsou klasickými variantami; plný kurt dvě družstva proti sobě (5 na 5, 4 na 4 a 3 na 3) a půl kurt 3 hráči na 3, 2 na 2 a jeden proti jednomu na jeden koš. Pán courtu je kampaní, kdy si vyberete jeden tým a postupně s ním pokoříte všechny ostatní. Světový turnaj je obdobný, ale můžete měnit hráče v sestavě. Zajímavostí jsou zde možnosti sázek, návštěva tatoo studia, nákup přívěšků, či pořizování oblečků od renomovaných značek. Nechybí nákup ligového, či editace vlastního ballera, ale novum jsou změny jeho položek za doláče. Peněz zkrátka není nikdy dost…
Herní engine je vyveden v celkem slušné grafice, která ale působí přirozeněji než v konkurenci od EA Big (ti mají takový zvláštní a zcela nenapodobitelný rukopis - viz postavy v SSX Tricky). Modely postav jsou poněkud hrubšího zrna, ale jejich animace působí díky povedenému motion capture téměř realisticky. „Přilepení“ obličejových partií a podobnost originálu by snad dnes již nikoho neměla překvapovat. Replaye povedených fines, drsné dopady na zem, či provokační pohyby (někdy si ta zatracená PS2 opravdu říká o rozšlápnutí) taktéž. Samotné hrací plochy se nacházejí jak v realisticky (haly a některé venkovní kurty) tak i nereálně působících prostředích (šamanská víska apod.), přičemž všude dominují příjemně vyvedené graffiti. Celkově má tedy Street Hoops autentičtější, avšak hrubší grafiku, než konkurenční NBA Street.
Jak že se to hraje? Stejně jako všechny ostatní hry tohoto žánru. Běhání sem tam s míčem, přesné i nepřesné přihrávky, tuny zakončovaček, driblovací parádičky, obíračky, fauly; zkrátka všechno, co byste od basketu čekali. Maličko zamrzí občasné prolnutí polygonů, či „zabruslení“ ballera; tyto situace se však vyskytují spíše sporadicky. Celkem vzato ovládání zvládnete tak za půlhodinku a budete ve hře jako doma. Inteligence a schopnosti protivníků samozřejmě závisí na jejich statistikách a občas vás tito pěkně potrápí… Dva kampaňové režimy společně s vyděláváním peněz a odemykáním bonusů (včetně filmů a klipů) zaručí poměrně dlouhou životnost. Připojením dvou multitapů získáte navrch další devizu; 8 hráčů v módu 4 proti 4, to už je opravdu skupinová zábava slušného kalibru…
Celkově si myslím, že Street Hoops je silně atmosférickou sportovní zábavou, která zaručí poměrně příjemně strávené hodiny u PS2. Není až tak podařená, jako zmiňovaný titul od EA Big, ale nabízí přirozenější prostředí. DVD bonusy potěší každého hip hopového nadšence. Slabší grafika v tomto případě není až tak velkou překážkou, zvuková jest pravým opakem - výtečné DTS potěší hlavně vlastníky domácího kina.
| Street Hoops | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
