Střípky z podzimního COMDEXu

  • 1198
Ve dnech 16. až 18. listopadu se v kandském Torontu konala přehlídka hardwarových novinek – veletrh COMDEX Fall 2002. Sesbírali jsme pro vás několik zajímavostí, které pronikly na veřejnost: týkají se zejména populárního GeForce FX a Athlonu 64, prvních náznaků jejich výkonů a překvapení chystaných firmami Intel, AMD a VIA.

Poslední letošní COMDEX skončil a kromě oficiálního ohlášení GeForce FX přinesl ještě další věci, které by nás jako hráče mohly zajímat. Jednou ze zpráv, které ke mně prosákly, byly NVIDIÍ naměřené výsledky benchmarků právě výše zmíněného GeForce FX. Představte si tedy sestavu s Pentiem 4 3,06 GHz a 512 MB RAM, která je oživena Windows XP. Na takovémto počítači dává podle NVIDIE v Doomu III (nastavení High Quality) GeForce4 Ti 4600 20,9 FPS, zatímco GeForce FX 49,8 FPS. Známý překrásný benchmark Nature, který je součástí 3DMarku2001, naměřil při zapnutém antialiasingu 4x a anizotropickém filtrování 8x 16,2 ku 40,6 FPS. A konečně Unreal Tournament 2003 (demo Asbestos, 4x antialiasing + 8x anizotropické filtrování) vydal 39,3 respektive 108,4 FPS. Všechny benchmarky běžely v rozlišení 1280x1024 a 32bitových barvách. Čísla jsou to pro GeForce FX vskutku hezká, ale je třeba je chápat jednak velmi předběžně (čip jde do sériové výroby až za čtvrt roku) a jednak pocházejí z poněkud „zaujatého“ zdroje :-). Inu, Radeon 9700 bude v každém případě kralovat déle než bychom původně čekali.

Také už mám teď z více zdrojů dostatek informací k tomu, abych mohl uvést na pravou míru zavádějící tvrzení NVIDIE a Samsungu z jejich tiskových prohlášení. Paměť osazovaná do grafických karet s čipem GeForce FX nebude typu DDR II, jak jej definuje organizace JEDEC – bude se jednat o  hybridní technologii, která si půjčuje některé prvky z návrhu DDR II, ale stále přenáší data pouze dvakrát v jednom hodinovém cyklu (DDR II provádí čtyři přenosy).

Intel zřejmě nehodlá svou konkurenci zadupat do prachu; ať už ho k tomu vede cokoli, nebude podle zveřejněných plánů v příštím roce hnát frekvence Pentií 4 nahoru tak výrazně jako v roce letošním. Nedávno vypuštěné Pentium 4 3,06 GHz by mělo zůstat nejrychlejším modelem skoro půl roku a teprve někdy ve druhém čtvrtletí 2003 by ho mělo nahradit P4 3,2 GHz. Pomalý růst celkové frekvence bude Intel kompenzovat zvyšováním kmitočtu FSB: od druhého čtvrtletí příštího roku bychom měli mít k dispozici Pentia 4 s 800MHz FSB (4x200), a to už od modelu P4 2,4 GHz včetně! Přítomen v těchto procesorech bude i hyperthreading.

AMD využilo COMDEXu k ohlášení finálního jména pro procesory s jádrem ClawHammer – jak už se víceméně očekávalo, nástupci populárních Athlonů XP ponesou název Athlon 64. Anand měl příležitost si pohrát se systémem s Athlonem 64 běžícím na 1,4 GHz a podle jeho zjištění se výkon takovéhoto procesoru zhruba rovnal rychlosti Pentia 4 2,2 GHz, případně Athlonu XP 2200+. Dočkáme se však ještě Athlonů XP založených na novém jádře Barton, které budou pracovat s FSB na frekvenci 400 MHz; podle tvrzení AMD je výkonnostní přínos zrychlené FSB velmi slušný. Neméně zajímavou zprávou je to, že čipset VIA KT400A bude disponovat dvojkanálovým řadičem paměti a základní desky s ním se objeví na trhu už v lednu 2003. Všichni jsme přirozeně zvědavi na to, jak dopadne klání mezi momentálně nejvýkonnějším čipsetem pro procesory AMD, tj. nForce2, a výše zmíněným nováčkem ze stáje VIA.

Na závěr se podívejme na data, která vypovídají o popularitě procesorů AMD na světových trzích a v jednotlivých tržních segmentech. Následující graf porovnává podíl procesorů AMD pro stolní počítače ve druhém čtvrtletí minulého a letošního roku.

John Carmack

Vidíme zajímavý jev: v USA došlo meziročně k poměrně hlubokému poklesu, který však byl vyrovnán vzrůstem oblíbenosti v ostatních částech světa. Celosvětově tak podíl zůstává na 21 procentech (sloupec Worldwide). Rozbor podle cílových skupin pak ukazuje to, co bychom víceméně očekávali: v domácnostech jsou procesory AMD zastoupeny celými 39 % a směrem „vzhůru“ jejich popularita klesá – ve firmách se 100 až 499 počítači už je to pouhých 11,1 %, ve vládních organizacích 8,7 % a ve školství pouze 6,8 %. I takovéto podíly by však byly ještě před několika léty nemyslitelné a ukazují, že Intel už se nemůže cítit neomezeným pánem v žádné sféře.

Zdroje: Tom's Hardware Guide, AnandTech


Témata: Intel