Svět je vzhůru nohama. To, co bylo ještě před nedávnem nemyslitelné, je dnes naprosto běžnou záležitostí. Nebo si snad pamatujete, že by někdy byl udatný rek Mario zvaný Dobyvatel v takových potížích, že by ho musela zachraňovat ženská? Ženská!?! Bohužel už je to tak, došlo k tomu nejhoršímu a Mario byl i se svým zeleným bráchou Luigim zajat bandou Bowserových pohůnků a jediná, kdo je může zachránit je právě princezna Peach, která se na dlouhou pouť vydává v růžových šatičkách a vyzbrojena roztomilým paraplíčkem. Pravda, na žádnou legii zkázy to nevypadá, ale opět se potvrzuje, že zdání může velmi často velmi značně klamat.
Pláčem je kupříkladu možné zalít malou rostlinku, která rázem vyroste a vytvoří tak žebřík do vyšších míst
Hra Super Princess Peach je ryzí plošinovkou, která na první pohled budí dojem, že se pouze jedná o lehce modifikovaného Maria, což byl ostatně i jeden z důvodů, proč nám tato hra ležela tak dlouho víceméně bez povšimnutí v redakci na stole. Těsně před jedním víkendovým výjezdem však nebylo po ruce víceméně nic jiného na hraní do vlaku, takže došlo i na princeznu Peach. Jaký údiv ovšem přišel,
když vyšlo najevo, že tato hra je nejen přinejmenším stejně dobrá jako nový Mario, ale v mnoha směrech dokonce i o kapánek lepší.
V recenzi New Super Mario Bros. jsme byli trochu rozmrzelí z toho, že hra se tváří prakticky úplně stejně jako kdysi před dávnými lety, a nyní se ukazuje, že řešení tohoto potenciálního problému leží hned vedle. Při tvorbě Super Princess Peach se totiž Nintendo drželo tradic mnohem méně nežli v případě Maria, což nám ve výsledku dává velmi solidní plošinovku s poměrně neotřelými prvky.
Klíčem ke všemu je paradoxně onen již zmíněný deštník. Nejenže se s ním dají mlátit nepřátelské potvory, ale navíc umí i mluvit, a tak vám dává rady do života i do hraní, umí protivníky absorbovat a navíc princezně propůjčuje čtyři speciální
schopnosti. Ve skutečnosti se jedná o nálady, jimž odpovídají čtyři srdíčka na dotykovém displeji. Pokud na jedno z nich ťuknete, Peach se dostane do odpovídající nálady, díky čemuž získá schopnosti, které v normálním stavu nemá. Jedná se o radost, jejíž aktivací lze doplňovat zdraví, ve stavu zlosti zase okolo Peach létají plameny, díky smutku pláče tak silně, že hrozí záplavy a v režimu dalšího druhu radosti se pak může vznášet a vířit okolo sebe vzduch.
V každém levelu jsou poschovávány tři červené houby, které byly zajaty společně s Mariem a Luigim a i ty pochopitelně musíte osvobodit.
Každá z těchto nálad má samozřejmě své využití i v samotné hře. Jednak dojde na jejich použití v soubojích s bossy,
ale přijde na ně řada i v řadových úrovních. Pláčem je kupříkladu možné zalít malou rostlinku, která rázem vyroste a vytvoří tak jakýsi žebřík do vyšších míst, pod ohněm hynou dřevěné plošiny, které vám brání v přístupu do některých lokací, a větrná smršť si zase dokáže poradit s hustými mraky a podobnou havětí, která vám brání v postupu.
Herním designem se Princess Peach řadí k těm nejklasičtějším z klasických plošinovek. Vedle likvidace nepřátel je tak samozřejmě potřeba dohopsat vždy alespoň jakž takž ve zdraví, přičemž cestou sbíráte mince a různé power-upy, která vám ve vašem snažení pomáhají. Zejména je vhodné hledat modré krystaly, které dobíjejí ukazatel vaší „magické“ energie, jež je spotřebovávána při pobytu Peach v některé z nestandardních nálad. V každém levelu jsou navíc v krabicích
poschovávány tři červené houby, které byly zajaty společně s Mariem a Luigim a i ty pochopitelně musíte osvobodit. Vedle toho
můžete čas od času narazit i na nějaký speciální předmět, jako kupříkladu nějakou minihru, která se vám poté zpřístupní, nebo
dílek do puzzle, která se pak dají prostřednictvím dotykového displeje složit, jakmile najdete všechny dílky jedné skládačky. Nejméně atraktivními pak jsou asi melodie, které si následně můžete v menu přehrát. Zmíněné mince zde ale rovněž nejsou jen tak pro nic za nic. Můžete za ně totiž nakupovat vcelku zajímavé věci, jako jsou třeba levely do miniher, větší kapacitu zdraví i „náladové“ energie, nebo třeba dílky do skládaček či zmíněné melodie.
|
Co se týče hratelnosti, jsme rovněž velmi spokojeni. Zatímco u Maria jsme byli motivováni víceméně tím, abychom došli na konec levelu, Princess Peach naopak dokáže motivovat k důslednému prozkoumávání úrovní a hledání skrytých předmětů, k čemuž nemalou měrou přispívá i skutečnost, že je zde možné ukládat hru po každém levelu. Příjemný je i návrh jednotlivých úrovní, díky němuž lze k cíli dojít i několika cestami a ne jen předem pevně daným postupem. Jednotlivé lokace jsou totiž často
propojeny typickými nintenďáckými rourami či dveřmi tak, že můžete dojít na konec úrovně, aniž byste byli ve všech lokacích, což
navíc vcelku příjemně nutí k opakovanému hraní levelu, protože třeba uvězněné houby jsou poschovávány tak, že je při prvním průchodu nemůžete všechny najít, aniž byste se vraceli. Akce je navíc po většinu času poměrně rytmická, díky čemuž lze poměrně pohodlně a bez frustrace zvládnout i obtížnější pasáže.
|
Rytmická hratelnost
Typově velmi podobné Mariovi| Super Princess Peach | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
