Dr Ryuta Kawashima

Dr Ryuta Kawashima

Světoznámý doktor se spletl. Tréninkem mozku nezmoudříte, ukázal výzkum

  • 18
Uživatelé si myslí, že vylepšují kondici svého mozku, ale ve skutečnosti si jen hrají.

Jedním z důvodů úspěchu handheldu Nintendo DS jsou i aplikace, které mají za cíl zlepšit vlastnosti mozku. Trénují například rychlé provádění jednoduchých aritmetických operací, postřeh založený na vizuálním vjemu nebo paměť. Nejnovější výzkum ale ukázal, že jsou na tom vlastně úplně stejně jako všechny ostatní hry. Trénují totiž akorát schopnost hráčů hrát sama sebe.

Brain TrainingAsi nejznámějším zástupcem této kategorie her je Brain Training od Nintenda. Přímo v názvu se dokonce zaštiťuje jménem doktora Kawashimy. Ten působí na jedné z tokijských univerzit a je velmi známým vědcem v oblasti neurologie. A přece by své jméno nepropůjčil něčemu, co nefunguje. Nebo ano?

Skupina výzkumníků z Velké Británie si myslí něco jiného. Proto provedli pokus, který ve výsledku jejich hypotézu potvrdil. Nejednalo ale o žádný test na několika lidech v laboratorních podmínkách. O spolupráci totiž požádali diváky britské show Bang Goes The Theory. Test trval šest týdnů a zúčastnilo se ho přes 50 tisíc lidí. Jedenáct tisíc ho dokončilo, což se už dá považovat za slušný vzorek.

Co je to Brain Training?

První díl vyšel v roce 2006 a okamžitě zaznamenal obrovský prodejní úspěch. Není tedy divu, že se záhy objevila celá řada napodobitelů.

Myšlenka je naprosto jednoduchá: řešením jednoduchých úkolů zlepšit funkci mozku. Tento záměr společně s nenáročným a uživatelsky příjemným rozhraním přitáhl i lidi, kteří do té doby o hry nejevili žádný zájem. Ve hře je i systém vyhodnocování vašich úspěchů. Nejprve podstoupíte úvodní test a na základě toho vám hra poradí, na co byste se měli zaměřovat. Zároveň vám doporučí, abyste se cvičením věnovali každý den, protože jen tak může výkonnost vašeho mozku růst. Dokonce vám to průběžně i kreslí do grafů, což ještě o kus zvyšuje motivaci se k Brain Trainingu vracet.

- přečtěte si recenzi hry Brain Training

Brain TrainingTest probíhal po internetu a na začátku byli účastníci vyzváni ke splnění několika úkolů. Měřily jejich schopnosti ve čtyřech oblastech: v logickém myšlení, krátkodobé verbální paměti, prostorové paměti a v přiřazování.

Potom byli tito lidé rozděleni do tří skupin. První průběžně plnila úkoly podobné těm, které se vyskytují ve hrách určených na trénování mozku. Zaměřovaly se na krátkodobou paměť, pozornost či jednoduché aritmetické operace. Druhá experimentální skupina řešila úkoly zaměřené více na logické uvažování jako plánování a řešení problémů.

Třetí skupina byla kontrolní a musela pouze odpovídat na předkládané otázky, podobně jako ve vědomostním kvízu.Při hledání odpovědí mohli tito lidé dokonce pátrat na internetu nebo v jiných zdrojích. Po šesti týdnech pak všechny tři skupiny podstoupily test stejného typu jako na začátku.

Jak se dalo očekávat, všechny skupiny zaznamenaly zlepšení v té oblasti, v níž byly předchozích šest týdnů trénovány. V případě prvních dvou se Brain Trainingzlepšení v dané oblasti pohybovalo mezi 67 a 163 procenty.

Výsledky v dalších oblastech ale už ani zdaleka nebyly tak povzbudivé. Obě experimentální skupiny totiž sice celkově zaznamenaly jisté zlepšení v závěrečném "všeobecném" testu, ale podle autorů se tyto nárůsty pohybovaly od "malých" až po "velmi malé". V případě velmi malých zlepšení pak dokonce 95 % z nich zaznamenalo zlepšení prakticky nulové. 

A aby toho nebylo málo, jisté zlepšení v závěrečném testu vykázala i třetí, kontrolní skupina, která po šest týdnů pouze odpovídala na vědomostní otázky. A dokonce si vedla i lépe než druhá, protože se u ní objevilo zlepšení ve více oblastech.

Na základě toho pak autoři pokusu došli k závěru, že neexistuje žádný důkaz, že by hry zaměřené na trénink mozku měly u zdravých dospělých jedinců vliv na celkové zlepšení mozkových funkcí.


Témata: Kvíz