Vítejte v jedné z nejkrvavějších a nejnásilnějších her, které kdy byly pro Dreamcast vytvořeny. Nejlepší a pro někoho naopak nejhorší věcí je ovšem ta, že hlavní příčinou těchto jatek jste vy - coby hlavní hrdina!
Stačí naznačit, že jste obrovitý nabubřelý chlápek jménem Gatsu, který umí skvěle házet nože a ještě lépe se ohánět svým mečem. Ovšem jeho meč měří dobré dva metry. To se to pak seká, že? Navíc vyznává jediné krédo. Jestliže mu kdokoli zastoupí cestu, je nejlepší mu obrovitou čepelí meče řádně nasekat dužinu. A nikdo mu to nevymluví, ani vy ne. Naopak se vám to po chvíli začne líbit.
Proč? Protože není každý den posvícení a s kvantem rudého kečupu obzvlášť. Opravdu se nestává každý den, abyste doslova masakrovali proudící davy nepřátel jako na běžícím páse a ještě je porcovali obrovitým náčiním v podobě vašeho ostrého "kamaráda". Právě pro tyto morbidní pochoutky má Sword of the Berserk u majitelů nejlepší konzole od Segy takový úspěch.
Navíc, každý protivník končí svoji životní pouť probodnut, poté naporcovaný horizontálně a ještě rozsekaný vertikálně, což signalizuje velké množství tělních tekutin mimo jejich
vyhrazené parkoviště v podobě lidského těla. Do těchto řádků to vypadá, že zde píšu o naprosto nezajímavé povrchní mlátičce, která slabého ducha nahrazuje tunami krve a násilí. Ovšem zdání klame, přátelé! Když se osmělíte a strčíte ruce do všech těchto rozsekaných bezhlavých tělíček a řádně zahrabete v koši vnitřností, dostane se vám odměny v podobě velmi komplexní a zajímavé hry s propracovaným příběhem, kterou příkladná prezentace a multimediální zpracování posunuje na čelní místo podobně koncipovaných kousků.
Zapomeňte konečně na špatné tituly jako Fighting Force a jim podobné, co v sobě nemají ani špetku dobrodružství a zajímavého příběhu. Sword of the Berserk umí tolik co ony, ale ještě mnohem víc a vše obaluje skvělým příběhem a zpracováním. Už při počátečním hraní jistě zjistíte, že s vaším hrdinou není něco v pořádku. Jistě, je to příkladný a čestný muž, který chrání slabé a utlačované před silnými a zlými. Jenže ho provází ošklivé vzpomínky a ještě horší dětství. Proto putuje po světě, aby se zbavil těchto nočních můr a nalezl odpovědi na temné stránky své duše.
Navíc se dostane ne svojí vinou do míst, kde řádí záhadný kult rozsévající virus, jenž má na svědomí mutaci nebohých vesničanů do zpitvořených zrůd a příšer. Dál už ale nebudu nic prozrazovat, protože bych odkryl až moc jednu z nejlepších vlastností této hry a tou je
propracovaný příběh, který se celé hraní zdárně rozvíjí a pomáhá rozplétat nitky o zlu a nicotě světa, ale též o Gatsuově duši.
Tato vzrušující dějová linka je objasňována hlavně pomocí velkého počtu in-game filmů, které tvoří více než polovinu celého herního času. I když hra není nijak převratně dlouhá, filmů a animací je opravdu požehnaně. Nejdříve vás začnou nudit, protože se budete vždy těšit na další boj, ale postupně - jak se bude odvíjet story, se budete do filmové části ponořovat hlouběji a hlouběji, až si budete myslet, že již několik hodin sledujete napínavý animovaný film s interaktivní vložkou v podobě vlastního bojování.
A u akce se teď na chvíli zastavím. I když se na první pohled může zdát, že zběsilým mačkáním tlačítka pro útok našinec nejdál dojde, není tomu tak. Soubojový systém je velmi jednoduchý, ale též velmi funkční a intuitivní. K dispozici máte dva typy útoku, vodorovný a vertikální sek. Každý se hodí pro jiný druh boje a prostředí. Vodorovným úderem víceméně v pohodě rozřežete všechny nepřátele ve vaší blízkosti. Naproti tomu vertikální sek se skvěle hodí do úzkých chodeb a místností, kde by druhý útok způsobil pouze náraz meče do zdi.
Rychlou kombinací obou tlačítek pro útok se dají docílit i poměrně dlouhá komba, navíc se po zvlášť zběsilém máchání mečem zakrátko dostaví jakýsi „Berserk“ mód, ve kterém Gatsu podobně jako Wolverin z X-Menů pro GBA kosí protivníky s ještě větší razancí než dříve.
Kromě obrovitého meče umí hlavní hrdina šikovně ovládat ještě další trojici vrhacích zbraní. Kombinace těchto smrtících nástrojů s trochou vaší šikovnosti by měla zaručit poměrně bezproblémový postup hrou, zvláště když si zvolíte nejlehčí ze tří obtížností.
Kvalitní prezentaci umocňuje špičková grafika, jež patří k tomu nejlepšímu, co se v daném žánru dá nalézt. A to prosím byla hra vydána již v roce 2000. Animace charakterů, provedení nepřátel a bossů i velmi detailní ponuré středověké exteriéry se podílejí na pastvě pro vaše oči. Když se k tomu přidá ještě chytlavá a procítěná symfonická hudba se skvělými zvukovými efekty, ve výsledku dostáváte naprosto bezchybnou kompozici audiovizuálního podání.
Samozřejmě ani tomuto jinak výbornému kousku se nevyhnulo několik chybek. Předně tvůrci pramálo počítali s využitím dlouhého meče v úzkých prostorách, kde je naprosto nevyhovující horizontální úder, protože se tímto zbraň vždy zarazí do okolní zdi. Vertikální sek totiž není na
větší počet dotírajících nepřátel tolik účinný a tak si kolikrát řeknete, že to vývojáři s délkou Gatsuova meče krapet přehnali. Také se občas setkáte s protivníky, kteří se při útoku zaseknou před zdí či objektem a vesele pochodují naprázdno. A do třetice musím zkritizovat malou volnost ve vašem konání. Prakticky vždy máte za úkol pouze vybít veškeré nepřátele v dané lokaci, přičemž po splnění úkolu ihned následuje další video sekvence. Trocha volnosti navíc pro průzkum, hledání, objevování a řešení hádanek by jistě bodla. Ale musíme vzít v potaz, že hra je čistokrevná mlátička a jako takovou ji musíme brát.
V případě, že na tato pravidla přistoupíte, hra vás jistě nezklame, protože ke kvalitní soubojové složce přidává i velmi propracovaný příběh a to vše oblečené do slušivého grafického a zvukového kabátku.
| Sword of the Berserk | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
