Byly časy, kdy jednou z nejznámějších společností zabývajících se tvorbou a distribucí počítačových her byla firma Bullfrog. Někteří z vás určitě se slzou v oku vzpomenou na legendární kousky, jakými byly hry Powermonger a Populous. Kromě těchto strategií (a mnoha dalších her) má Bullfrog na svědomí ještě jednu nezapomenutelnou záležitost – mix akce a strategie s jednoduchým názvem Syndicate. Tato hra se na trhu objevila roku 1993 a stejně jako dva výše zmíněné tituly byla k mání nejen ve verzi pro PC, ale i pro Amigu a další platformy. Syndicate si získal v řadách počítačových hráčů mnoho příznivců nejen kvalitním zpracováním, ale hlavně díky originální koncepci a spoustě dobrých nápadů.
Děj hry se odehrává v relativně blízké budoucnosti, kdy je svět rozdělen spíše ekonomicky než politicky a u moci jsou silné korporace – syndikáty. Hráč se ocitá ve službách jedné takovéto organizace a jeho úkolem je podmanit si celý svět. K dispozici má komando čítající až čtyři agenty/agentky, s nímž musí projít asi padesátkou misí a podmanit si všechna světová teritoria. Nejedná se však o obyčejnou střílečku, jak by se snad z tohoto stručného popisu mohlo zdát, ale o hru postavenou na strategických základech. Mapa světa je rozdělena na jednotlivé regiony a jak si hráč postupně podmaňuje jednotlivá území, má stále více
možností jak ve hře pokračovat – tedy jaké sousedy napadnout. Kromě výběru misí je potřeba věnovat velkou pozornost také daňové politice (peníze získáváte z příjmů na obsazených územích, ale pokud budete obyvatele příliš odírat, tak se vzbouří a vy musíte daný sektor obsazovat znovu) a také výzkumné činnosti. Z peněz lze financovat různé kategorie výzkumu, vašim vědcům navíc pomůže, pokud si z mise přinesete nějakou věc, kterou ještě neznáte. Cílem výzkumu je vylepšování vašich agentů – tedy co nejlepší vybavení a efektivní tělní implantáty. Výroba vybavení samozřejmě také něco stojí, takže musíte setsakramentsky dbát na to, abyste udrželi rovnováhu mezi spokojeností obyvatel a technologickou úrovní vašich agentů. Co se vybavení týče, odvedli autoři skvělou práci – vynálezů je velké množství a až do finálních fází hry budete mít stále co vymýšlet a tím pádem i na co se těšit. Agenti mohou disponovat různými zbraněmi (kromě klasických pistolí, brokovnic a uzin se později objeví i laser, plamenomet, minigun, časovaná bomba a podobně), táhnout s sebou různé cereptičky (lékárničku, scanner, energetický štít a další) a také speciální věcičku – tzv. Persuadatron. Persuadatron je nejmodernější výkřik techniky, pomocí kterého lze přesvědčovat ke spolupráci neutrální civilisty i nepřátelské policisty a agenty. Něco na způsob fantasy kouzla Charm Person, ale v technické verzi. Někdy je použití tohoto vynálezu na správnou osobu přímo cílem mise. Jelikož se děj odehrává
v budoucnosti, nejsou ani těla agentů ušetřena hi-tech vylepšení – umělé oči pro lepší vidění, umělé nohy pro rychlejší běh a podobně, vše v několika verzích.
Poté, co si vyberete misi a pohrajete si s equipment-managementem, můžete se vrhnout do akce. Cíle jednotlivých misí jsou poměrně různorodé – od destrukčních úkolů typu vyhladit agenty, zabít nepřátelského politika či zničit obrněné auto s důležitou zásilkou, až po akce, ve kterých je nutno dbát opatrnosti, tedy po akce typu eskort důležitého informátora, přesvědčení nepřátelského vědce a podobě. V akci můžete ovládat celou skupinu nebo jednotlivé agenty, přičemž ostatní spolubojovníci se o sebe umí postarat, zejména pokud jim pomocí hormonů naboostujete inteligenci. V každé misi vám váš úkol bude samozřejmě znepříjemňovat horda nepřátelských agentů a policistů. Hra byla na svou dobu vytvořena velmi realisticky a města (což je nejčastější prostředí mise) žijí svým životem – auta jezdí po ulicích a řídí se světelnou signalizací, na domech blikají světelné reklamy, po chodnících se pohybuje spousta lidiček a někde se můžete svést městským vlakem. Vaše taktika se musí odvíjet od typu úkolu a díky dobře vymyšlenému systému lze dělat například takové věci, jako že jedním agentem rozstřílíte na kraji města auto s několik civilisty, čímž na sebe upoutáte pozornost policie a další agenti mohou relativně nerušeně dělat svou práci na opačném konci města. Inteligence nepřátel je na slušné úrovni a leckdy se například stane, že
když chcete ke spolupráci přesvědčit nepřátelského vědce, jeho ochranka ho raději zastřelí, aby zabránila úniku informací. Policisté se k vám chovají podle toho, jak se chováte vy. Pokud jste nenápadní, máte zbraně pod pláštěm nebo třeba máte speciální přístupovou kartu, považují vás za slušné občany a nechají vás být. Pokud se ale promenádujete po ulici s plamenometem v ruce, čekejte z jejich strany tvrdší akci než pouhou domluvu nebo pokutu. Všudypřítomné civilisty můžete nemilosrdně kosit (ať už pro odreagování, nebo pro přitažení pozornosti policie), ale lze je využít i jinak – pokud je přesvědčíte ke spolupráci, budou za vámi ťapkat a případně si vezmou zbraně zabitých nepřátel, aby vám pomohli ve vašem boji. Máte-li na své straně dost civilistů, můžete „persuadnout“ i nepřátelského policistu či agenta, jejichž bojový výkon rozhodně není k zahození.
Všechny mise jsou zpracovány v přehledném izometrickém pohledu se spoustou drobných detailů. Kromě nejčastěji zastoupených měst se pár misí odehrává také na vojenských základnách nebo v průmyslových komplexech. Architektura je ale všude stejná (a stejně dobrá) – futuristické budovy, líbivé elektromobily, občas nějaká ta zeleň a tak dále. Všechna vozidla můžete použít a některé věci lze zdemolovat, stromy zapálit a podobně. Na svou dobu jsou výborně zpracované i postavičky, a to jak agenti v dlouhých pláštích, tak uniformovaní policisté i civilisté, kteří klidně chodí, panicky pobíhají nebo třeba také hoří –
podle toho, jak se k nim chovají vaše zbraně. Grafika je slušná i v neakčních částech hry, „cyber“ atmosféru dokresluje jak styl menu a briefingů, tak podařené intro ukazující mimo jiné chirurgickou úpravu budoucího agenta. Zvukové efekty spolehlivě dokreslují atmosféru krvavé práce agentů, ponejvíce se jedná o bojové zvuky jako je štěkot kulometu, křik hořícího civilisty či výbuch policejního auta.
Syndicate byl ve své době opravdu excelentní (a nutno podotknout, že i dost krvavou) zábavou, kterou dnešní hráči příliš nehrají jen vzhledem k zastaralému technickému zpracování. Syndicate přišel s naprosto originálním herním pojetím zasazeným do cyberpunkového prostředí nedaleké budoucnosti, které se přeci jen v počítačových hrách uplatňuje o něco méně než třeba fantasy, současnost či naopak vzdálená budoucnost. Je pravda, že hra byla ve své době dost hardwarově náročná, ale přesto si získala spoustu fanoušků. O tom svědčí i fakt, že se krátce po jejím vydání objevil datadisk s názvem The American Revolt, který se začal prodávat ve společném balení s originální hrou. A že je tato hra inspirací až do dnešních dnů dokazuje i skutečnost, že celkem nedávno (asi před dvěma lety) vyšla hra Syndicate Wars těžící z tohoto oblíbeného a vyzkoušeného tématu. Hra Syndicate je zkrátka legenda, na kterou nelze jen tak zapomenout.
