Na začátku byl mravenec
Nápad na vytvoření hry simulující život a vztahy se nezrodil ze dne na den. Vedla k němu poměrně dlouhá cesta, na jejímž začátku i konci najdeme jedno jméno: Will Wright (jemuž jsme věnovali samostatný článek). Sims univerzum je neodmyslitelně spjato nejen s ním, ale i s vývojářským studiem Maxis, které spoluzakládal.
Ať si o sérii myslíte cokoliv, herního génia Willu Wrightovi upřít nelze. Prvního velkého úspěchu dosáhl s titulem SimCity, v němž se hráč pustil do budování města. Právě tento vavřín zapříčinil, že následovaly další Sim hry.
Pro náš článek je nejdůležitější ta s názvem SimAnt (1991). V té se hráč staral o blaho mravenčí kolonie: sháněl potravu, bojoval s nepřátelským červeným druhem a prováděl řadu dalších věcí.
Titul jako takový není příliš podstatný, daleko zajímavější jsou myšlenkové pochody, jež se odehrály ve Wrightově hlavě. Ten byl spokojený s tím, že se podařilo převést přirozené modely chování mravenců do hry. Začalo mu vrtat hlavou, jestli by se nedalo něco podobného provést i s lidmi.
Simulátor, ve kterém si hráč postaví dům a bude se starat o své virtuální já, chtěl poprvé protlačit už v roce 1993. Tehdy se mu to ještě nepodařilo. Projekt s názvem Home Tactics byl odsunut na vedlejší kolej a Wright na něm pracoval pouze ve svém volném čase. Maxis ho opět "vytáhnul" až po šesti letech.
Začaly intenzivní práce, jejichž součástí bylo i laborování se zaměřením hry. 
Cílem bylo vytvořit dílko přiměřeně realistické a zároveň značně odlehčené, což se nakonec povedlo. Tento směr si série drží do dneška.
Není příliš velkým překvapením, že autoři chtěli další úspěch. Díky schopnému marketingu (chaty na oficiální stránce, vydávání se hrou souvisejících prográmků) utvořili početnou fanouškovskou základnu dřív, než hra vůbec vyšla. K tomu na PC došlo v únoru roku 2000.
Od té doby se datuje nesmírně úspěšné tažení celé série a zatím to ani nevypadá, že by mělo brzy skončit.
První díl rozšířilo sedm datadisků a v září 2004 vyšel díl druhý. Kromě řady herních změn (přání a obavy, umírání simíků, hlubší sociální vazby atd.) přišel se zásadní novinkou, jíž bylo kompletní převedení do 3D. Po osmi datadiscích a bezpočtu balíčků přidávajících nové haraburdí nám bylo naservírováno třetí pokračování, jež přineslo uspokojivou evoluci.
Úplně bez povšimnutí nenecháme ani titul, jenž nesl jméno The Sims Online. Logicky se jednalo o masivně multiplayerovou variantu téhle populární hry. V současné době již není ze strany vydavatele EA oficiálně podporována, a přestože u nás tento počin příliš známý není, ve světě se objevují iniciativy přející si jeho znovuzrození.
Série Sims se sice považuje za převážně počítačovou záležitost, ale nesmíme zapomenout na konzole. První díl se na PlayStation 2, XBOXu a GameCube objevil v roce 2003 kompletně ve 3D a ještě přidal speciální úkolový mód. Dvojku si kromě majitelů zmíněných velkých konzolí osahali i hráči na Sony PSP, Nintendu DS nebo GameBoy Advance. Další příklady ponechme stranou.
Hrajeme si s panenkami
Mnozí si pokládají otázku, co stojí za tak masivním úspěchem této značky. Stručnou odpověď zřejmě nenajdeme. Sims nabízí velmi širokou škálu vyžití, ve které si prostě a jednoduše každý najde to svoje.
V době vydání se objevila řada pozitivních ohlasů, a pochopitelně i spousta těch rozpačitých. Představa simulátoru reálného života děsila některé hráče před deseti lety a mnohé z nich děsí dodnes. Tento úhel pohledu můžeme označit za, do jisté míry, omezený, protože Sims určitě nejsou o tom, že by reflektovaly každodenní rutinu.
Jestliže celou problematiku značně zjednodušíme, můžeme hru rozdělit do tří částí: tvorba simíka, stavba a vybavení příbytku a jako poslední samotné virtuální žití. Každá z nich zaujme jiný oddíl publika, každá se značně liší od té další.
Dnes si už nikdo nedokáže představit Sims bez propracovaného editoru postavy, ve kterém si na nedostatek možností nelze stěžovat. Sonda do historie sice ukáže nepříliš ideální situaci u prvního dílu, avšak ten další přišel s dosud nebývalými možnostmi a ten poslední je ještě rozšířil.
Svého virtuálního človíčka si upravíte podle gusta ať už po stránce obličejové, nebo co se týká vlastností. Fantazii se meze nekladou, a pokud chcete určitým způsobem ventilovat zlost, vytvořte nevkusně oblečeného jedince s obličejem tak akorát pod pytel.
Ne každého baví hrát jen s jedním simem a tak si vytvoří rodinu nebo alespoň zamilovaný pár, který časem zplodí dítě. Od druhého dílu funguje přenos genetických vlastností, a když máte dva ošklivé jedince, z jejich dítěte s velkou pravděpodobností krasavec nevyroste.
Právě široké možnosti úpravy postav učarovaly nejednoho z nás. S tím přímo souvisí i uživatelská přívětivost, která zdánlivě složitý proces uzpůsobila i těm méně zručným. Kouzlo tkví v tom, že pokud nechceme, nemusíme se s vytvářením nijak párat, navolíme přednastavené možnosti a hurá k dalšímu úkonu.
Naši virtuální zástupci jsou hotovi, a co dál? Nebude od věci je někam nastěhovat. Buď si zvolíme jeden z již stojících domků, anebo postavíme a vybavíme fungl nový. Právě projektování sídla bývá nejoblíbenější částí pro některé hráče. Upřímně řečeno, není se čemu divit.
O stavbě baráku platí něco obdobného jako u předchozí zmíněné části. Není třeba se s ní nějak párat, stěna sem, stěna tam, střecha, dveře, okna a je hotovo. Na druhou stranu lze postavit honosnou vilu, se složitější strukturou, dvěma podlažími, balkónem a dalšími věcmi. Záleží na každém z nás, jak moc ho stavění zaujme.
Přehled Sims titulů |
|
PočítačeThe Sims: Livin' It Up (Livin' Large) The Sims: Superstar The Sims 2: Ve světě podnikání The Sims 2: Šťastnou cestu The Sims Příběhy mazlíčků The Sims Online |
KonzoleThe Sims (PS2, Xbox, GC) The Sims: Bustin out (PS2, Xbox, GC, GBA, Ngage) The Urbz: Sims in the City (PS2, Xbox, GC, NDS, GBA) The Sims 2 (PS2, Xbox, GC, PSP, NDS, GBA) The Sims 2: Pets (PS2, GC, PSP, NDS, GBA, WII, Ngage) The Sims 2: Castaway (PS2, PSP, NDS, WII) The Sims 2: Apartment Pets (NDS) Zrušené tituly |
| Tučně jsou samostatné tituly. | |
S tím souvisí také výbava domku. Jednou z částí je volba lina, koberců nebo třeba tapet, naproti tomu stojí koupě nábytku. Kdo hrál některý z dílů série, jistě ví, že vybavení nelze pohodit ledabyle. Člověk během chvíle zjistí, že se sim do postele nedostane přes její čelo a vůbec, že to simové nemají v tomto směru jednoduché a v provedení žádaného úkonu jim zabrání zdánlivá maličkost.
Stavěním budov a jejich následným zútulněním se dá strávit neuvěřitelné množství času. Výsledky jsou často nekvalitní, ale spoustě hráčů to nebrání v tvorbě nových stavitelských projektů, jež poté klidně hodí na internet, kde si ho mohou stáhnout a využít další ze sim fanatiků.
První dvě zmíněné části by s trochou fantazie vydaly na samostatné hry, avšak s největší pravděpodobností nepatří mezi to, co zapříčinilo úspěch Sims. Klíčem k zástupům příznivců je zdařilá simulace života, jež má tak blízko a zároveň daleko k tomu skutečnému.
Základem všeho jsou propracované sociální interakce, nutnost vyprazdňovat a krmit našeho sima a řada dalších věcí, mezi které patří třeba chození do práce či nákup nového vybavení. Ať zní tyhle úkony jakkoliv rutinně, Sims pozitivního jedince omrzí až po dlouhé době nebo třeba nikdy. Kouzlo je v tom, že se dění neodehrává v napodobenině skutečného světa, nýbrž v komiksově stylizovaném a odlehčeném prostředí.
Simové jsou žárliví, hodní, zlí – ovšem natolik specifickým způsobem, že reálného člověka příliš nepřipomínají. Jejich počínání je po většinu času úsměvné, avšak například navazování přátelství nebo flirtování v hráči probouzí přiměřené napětí.
Nechce se vám chodit do práce? Nemusíte, buďte třeba spisovatel na volné noze, ale hlavně plaťte účty. Jinak přijde exekutor a svým vysavačem vás připraví třeba o ledničku. Bojíte se smrti ve skutečném životě? V Sims se jí budete bát také, ovšem samotný akt úmrtí působí spíše úsměvným dojmem. A co víc, váš sim se třeba vrátí jako duch.
Je jedno, jestli žijete osamělý život nebo máte početnou rodinu. I z vlka samotáře časem uděláte otce od rodiny. Možnosti jsou opravdu široké, a byť připomínají reálný život, jsou mu na hony vzdálené. Časem narazíte na spoustu maličkostí, které oživují hraní a v normálním světě se s nimi nesetkáte.
Tři výše zmíněné části fungují v dokonalé symbióze a navzájem se prolínají. Hráči si je oblíbili v různých intencích a nejlépe se baví ti, co si nedokážou představit jednu bez druhé. Znovu zopakuji, že díky tomuhle má série Sims tolik oddaných příznivců.
Klíč k miliónům prodaných kusů
O fanouškovskou základnu je dobré se starat, což v případě Sims znamená vydávat hodně datadisků a ještě více přídavků s vybavením. Základní hra sama o sobě toho sice nabízí hodně, ale časem omrzí. Proto vycházejí přídavky.
V minulosti jsme díky datadiskům mohli čarovat, nastěhovat sima do bytu, začít podnikat nebo studovat na univerzitě. Třetí díl se za dobu své existence dočkal jednoho velkého přídavku, díky němuž jsme se vydali na dovolenou plnou dobrodružství. S jistotou lze říci, že nebyl poslední.
Právě v těchto přídavcích vidí hodně lidí ukázku herního konzumu, kdy se prodá všechno, co pod známou značkou vyjde. Na druhou stranu se nedá mluvit o čirém vykořisťování, protože to, co nám autoři (potažmo distributor) servírují s nálepkou "přídavek", disponuje jistými kvalitami a standardy, bez kterých by se určitě ozvali i ti nejvěrnější.
Jistým důkazem, že tato strategie funguje budiž následující: v roce 2008 série překročila hranici 100 miliónů prodaných kusů; základní The Sims 2 si do léta 2007 koupilo 13 miliónů lidí a třetí díl zaznamenal nejlepší start v historii série se 1,4 miliony prodaných kusů za první týden. V prosinci 2009 to činilo už 4,5 milionu kopií, což mu vysloužilo pozici nejlépe prodávaného PC titulu minulého roku.
Sérii zkrátka dech nedochází a ani třetí pokračování nejspíš nebude posledním. Před případným čtvrtým dílem se jistě dočkáme několika datadisků a hlavně dalších miliónů prodaných kusů.
Sims se jakožto záležitost s volnou hratelností dočkala i samostatně spustitelných příběhových odboček. V době kralování The Sims 2 vyšly na jeho enginu následující tituly: Životní příběhy (PC), Příběhy mazlíčků (PC) a Příběhy trosečníků (PC, PS2, WII, PSP, NDS). Přestože to nebyly špatné hry, tolik ovací jako "klasické Sims tituly" nesklidily.
Několikrát zmíněná fanouškovská základna se umí postarat i sama o sebe. Na internetu objevíme hordu stránek určených výhradně této sérii a na nich najdeme vše potřebné. Užitečným informačním servisem počínaje a stahovatelnými domy či oblečením konče. K výměně svých výtvorů poslouží také oficiální stránky, na nichž si lze leccos koupit i za skutečné peníze.
O celé sérii Sims by se dala napsat nejedna kniha. Sims můžete milovat, nebo nenávidět, ale nic to nezmění na tom, že úspěch značky jako jedinec neovlivníte. Za sběrem vavřínů stojí jak "nekonečná hratelnost", odlehčené pojetí i zvolený přístup k přídavkům, za který vděčíme především Willu Wrightovi a vývojářskému studiu Maxis, jež celou mánii započalo.
Proto přejeme vše nejlepší k desátým narozeninám a tušíme, že za dlouhý čas oslavíme i dospělost, případně další desítku celého Sims univerza.
