Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Terrorist Takedown - Konec všem nadějím

  12:00aktualizováno  3:36
Teroristé, protiteroristické jednotky a obyčejní lidé mrtví nebo trpící hladem, vyčerpáním a dalšími následky války proti terorismu jsou kulisou nové jednoduché střílečky, ve které jste na té správné straně a máte dostatek olova, abyste jím nakrmili celou Al-Kaidu i George W. Bushe.
25

Terrorist Takedown

Platforma: PC
Výrobce: City Interactive

Herní karta

Předtím, než se pustíme do pitvy další z obětí vláky proti terorismu, bych rád učinil prohlášení:
1. nemám osobně nic proti jednoduchým akčním hrám
2. nemám nic proti střílečkám s předdefinovanou dráhou pohybu, naopak, mám je rád od dob Amigy
3. nemám nic proti Islámu, nicméně nemám rád projevy extremismu ve všech podobách, snad s výjimkou extrémních sportů a sexu
4. nemám nic proti budgetovým hrám ani jejich recenzování
5. mám mnoho důvodů, proč nebýt nadšený ze znovuzvolení George W. Bushe, ale to sem nepatří

Po tomto prohlášení se mohu s klidem zanořit do útrob Terrorist Takedown bez toho, že bych mohl být obviňován z nějakých skrytých pohnutek pro zhanobení těla a duše padlého bojovníka. Všechny pohnutky byly zveřejněny a tupení hry Terrorist Takedown bude naprosto otevřené, záměrné a hlavně zasloužené.

Terrorist Takedown Vezměme to ale trochu ze široka - levné hry tvoří vítanou alternativu ke špičkovým titulům. AAA hry nabízejí nové technologie, přinášejí často nové nápady a kvalitní hratelnost kombinují s perfektním technickým zpracováním. Tomu odpovídá jejich vyšší cena (samozřejmě i v kategorii "plnohodnotných her najdeme děsné propadáky, že Atari?). Budgetové hry, neboli hry levné s cenou 10,15 a nejčastěji 20 dolarů, naopak sázejí místo inovace na cenu. Používají starší grafické enginy, jsou kratší a většinou opakují myšlenky použité v kvalitnějších hrách. Protože velké množství hráčů nemá tolik peněz na nejnovější hry nebo ještě častěji nemá na moderní hry dostatečně výkonný počítač, mají levné hry své silné místo na trhu. V některých případech potom levná hra může hratelností překonat i několikanásobně dražší hru vydanou slovutným vydavatelem. V případě Terrorist Takedown to bohužel neplatí.

Špičkou tohoto žánru byla například série Virtua Cop, oblíbené jsou také implementace tohoto žánru v oblasti herních automatů.

Hra přitom vychází ze správných předpokladů. Sází na jednoduchost, tomu odpovídá žánr střílečky s předdefinovaným pohybem, což je vlastně taková hi-tech střelnice v počítači. Špičkou tohoto žánru byla například série Virtua Cop, oblíbené jsou také implementace tohoto žánru v oblasti herních automatů. Dále využívá mediální oblíbenosti slova terorista. Speciálně na americkou veřejnost musí možnost sednout za mířidla kulometu namontovaného na útočném vrtulníku nebo humvee (HMMWV) a střílet do teroristů působit jako pivo na švába. Když k tomu přičtete na krabici inzerovanou detailní 3D grafiku a neustávající akci, nejenže nezůstane jedno oko suché, ale dostanete hru, která sama skáče hráčům do nákupních košíků při jejich sobotním výletu do Wall-Martu.

Terrorist Takedown Bohužel, stejně tak rychle v drtivé většině poletí krabice od hry do popelnice s tříděným odpadem a plastová placka nejspíš skončí jako podložka pod plechovkou s mizernou napodobeninou Budvaru. Ptáte se proč? Protože Terrorist Takedown je hra naprosto příšerná, tupá a navíc děsivě krátká. Takové odsouzení je samozřejmě nutné odůvodnit, což v tomto případě nebude příliš obtížné. Jak už jsem prozradil, příběh hry se točí kolem boje proti teroristům. V případě Terrorist Takedown ovšem nejde o operace speciálních jednotek prováděných v podstatě s chirurgickou přesností, velice sofistikovaně a cíleně. V případě naší hry se do středu bojů dostávají obyčejní vojáci vybavení těžkými zbraněmi, kteří místo tajných operací likvidují v podstatě celá města a vyprazdňují jeden nábojový pás za druhým do všeho, co se hýbe. To platí doslova, protože v Jemenu, do kterého je hra zasazena, nejspíše všichni nevinní civilisté už dávno utekli.

5 % z čistého zisku z prodeje hry dostane nadace Bojovníků účastnících se speciálních operací Special Operations Warrior Foundation

Terrorist Takedown Právě skutečnost, že ve hře neexistuje nic jiného než váš kulomet, dopravní prostředek, na kterém je namontován a stovky teroristů s kalašnikovy, se nejvíce podepisuje na špatné hratelnosti. V případě hry Virtua Cop totiž hráč nemohl střílet úplně bez rozmyslu a kropit olovem všechno, co se hýbe, zásah do civilisty nebo, nedej bože, do rukojmích znamenal ztrátu frček a konec hry. Díky tomu se hráč musel soustředit na to, co dělá, a mačkat spoušť tam, kde to dávalo smysl. Zároveň tak hra dávala jasně najevo, že existuje rozdíl mezi zneškodněním zločince a střelbou do nevinných obětí. Jistě, takový moralismus není ve hře nezbytný, ale jde jen o doprovodný prvek, spíše vedlejší efekt zvýšené hratelnosti. Abychom společnosti City Interactive nekřivdili, kromě ovládání kulometu dostanete také možnost řídit vrtulník z klasického arkádového pohledu za strojem, ale žádné velké terno to není. No a když jsme u té morálky, pak vězte, že 5 % z čistého zisku z prodeje hry dostane nadace Bojovníků účastnících se speciálních operací Special Operations Warrior Foundation, která platí školné potomkům padlých členů speciálních jednotek.

Terrorist Takedown Nepřátelé se odlišují v podstatě jen silou zbraní, někteří mají útočné pušky, další sedí u kulometných dvojčat a největší šmejdi na vás posílají protitankové střely. Vaším úkolem je zlikvidovat všechny těžké zbraně, magoři s kalašnikovy jsou jen takový bonus. Hra končí v okamžiku, kdy váš dopravní prostředek nepřátelé rozstřílejí. To se samozřejmě stane pouze v případě, že nebudete poctivě mačkat spoušť a necháte Arabáky, aby si z vašeho dopravního prostředku udělali řešeto. Pravděpodobně se to nestane, ve hře je šestnáct misí, ale většina z nich je nesmírně krátká, dvě minuty ohnivé palby a konec. Za tak krátkou dobu se většinou vaše vozidlo zničit nedá. Zlom přináší mise číslo patnáct, která je naopak nehratelně těžká a jen těžko se nachází důvod k takovému zlomu v hratelnosti. Připočtěme nemožnost nastavit obtížnost hraní a máte to: pár minut bezduchého střílení a následně rozmlátíte myš vzteky. Vlastně nerozmlátíte, protože to za to vážně nestojí. Obtížnost hry je skutečně nevyvážená, přitom postupné zvyšování obtížnosti s tím, jak hráč hru poznává, je jedním ze základů dobré hratelnosti. Nejspíše ne v sousedním Polsku, kde hra vznikla.

Troufám si odhadovat, že se nikdo nepokusí ani hledat na internetu pirátský klíč k odemknutí plné verze hry.

Kupředu, k poznávání dalších misí, vás nic nežene, i když si stáhnete trial verzi omezenou časem hraní, ujistíte, že vás nic neláká k vytažení kreditky a zaplacení kódu pro odemčení plné verze hry. Dokonce si troufám odhadovat, že se nikdo nepokusí ani hledat na internetu pirátský klíč. Takový čin by totiž svědčil nejen o ubohosti svého autora, ale také o naprosto děsivém vkusu, co se týká výběru her.

Terrorist Takedown I přesto, že Terrorist Takedown není hra, která by stála za pozornost, nezbývá, než se zmínit i o technickém provedení, které vás možná překvapí. Alespoň mě překvapilo nemile. První potíž přinesla už volba rozlišení. Chybí totiž podpora rozlišení 1280x1024. Hraní v jiném než nominálním rozlišení na LCD panelu je nezáviděníhodný podnik. Hra bohužel nepodporuje běh v okně, který by tímto způsobenou rozmazanost obrazu vyřešil, ale nešť, vždyť jde vlastně o hardwarový anti-aliasing.

Větší zklamání než grafika, která je alespoň rychlá a potěší majitele starších počítačů, jsou zvuky. Není jich mnoho, znějí uměle a hlavně je jich příliš málo na to, aby dokázaly plochou grafiku a příběh trochu prohloubit. Nakonec je tu ještě kurzor, nebo zaměřovač, který se nechová příliš poslušně, spíše se s vámi pere. A to není zrovna milé, i když to svým způsobem alespoň trochu zvyšuje obtížnost hry.

Největší problém pro mě osobně ale představovala chyba, která s železnou pravidelností při střelbě a současném pohybu myší do leva způsobovala pád hry na systémovou lištu, což požitek z hraní samozřejmě nijak nezvyšovalo. Je otázka, zda šlo o problém daný mou konfigurací nebo o rozšířenější chybu. Pro blaho hráčů doufám, že šlo o problém výjimečný, i když tomu moc nevěřím. Všem, kdo dočetli až sem, děkuji a přeji, aby se jim Terrorist Takedown z daleka vyhnul a Ježíšek k nim byl mnohem hodnější.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

25 %

Čtenáři

50 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 142 čtenářů



Nejčtenější

Iron Harvest
Strategie Iron Harvest obohatí 1. světovou válku o bojové roboty

Nový trailer očekávané strategické hry Iron Harvest ukazuje, jak by vypadala bojiště 1. světové války, kdyby mělo lidstvo k dispozici obří bojové roboty.  celý článek

Kingdome Come: Deliverance
Nový trailer na Kingdome Come poodhaluje příběh a létají v něm výkaly

Nová ukázka z historického RPG ukazuje násilný přechod hlavního hrdiny z bezstarostného mládí do dospělosti.   celý článek

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři ji předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Black Mirror Remake
Česká adventura Posel Smrti se dočká remaku. Budou ho dělat Němci

Jedna z nejlepších českých her vůbec se po 14 letech od vydání dočká kompletního přepracování. Nepracují na něm však původní autoři a od originálu se má lišit...  celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Další z rubriky

Sniper: Ghost Warrior 3
RECENZE: Sniper: Ghost Warrior 3 se příliš veze na vlně zájmu

Série Sniper: Ghost Warrior se vždy řadila spíše mezi ty, od kterých se toho očekávalo méně. Mezi vydáním druhého dílu a tím současným však uběhly čtyři roky a...  celý článek

The Surge
RECENZE: Ve sci-fi The Surge budete umírat na každém kroku. Stojí to za to

S tím, jak se v posledních let řada vývojářů vydala cestou zjednodušování a větší přístupnosti pro širší publikum, nastoupil i opačný trend. Nejznámějším...  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.