Dneska se podíváme na jednu hru, která se tak trochu vymyká všem zaběhnutým standardům. Abych to nějak upřesnil, nejde o počítačovou hru, ani o konzolovou hru. Je to hra, kterou si budeme moci (snad) zahrát na mobilních telefonech. Hra se jmenuje The Drop a jedná se o hru určenou pro více hráčů, jejíž koncept je malinko složitější a možná nebude až tak snadné to smysluplně vysvětlit.
Všichni hráči jsou rozdělení do dvou týmů (jedni jako špióni a druzí jako zastánci pořádku) a každý z nich si zvolí svého kapitána. Úkolem špiónů je ukrýt na vymezeném prostoru (viz níže) kufřík. Úkolem pořádkové služby je samozřejmě onen kufřík, v časovém limitu, najít. A nyní drobná komplikace: onen vymezený prostor je čistě v reálu (třeba obchodní centrum), ale hledaný kufřík je pouze virtuální.
Jde o kombinaci virtuální (mobilní) hry a akce v reálném světě.
Tahle věc je vyřešena tím způsobem, že každý hráč se v reálu pohybuje po obchoďáku, a při tom má u sebe mobilní telefon, který funguje jako sonar. Na displeji je pak zobrazena mapka blízkého okolí se všemožnými herními údaji. Aby se členové týmu nepotloukali jen tak, existuje dříve zvolený šéf, který má (třeba na notebooku) mapu celé oblasti a na ní má vyznačené všechny své hráče. Těm může dávat pomocí SMS, nebo mobilní konference podrobnější instrukce o tom, co mají dělat a kam jít.
Jenže i tak to pořád ještě není ono, a navíc by nebylo moc příjemné, kdyby se hráči soupeřících týmů, při prvním setkání, porvali, nehledě na to, že oni se ani v reálu nemusí znát. Kvůli vyřešení konfliktních situací má každý hráč 3 herní atributy, mezi které mu velitel před začátkem hry rozdělí 10 bodů. Jde o rychlost, která určuje, jak rychle se v reálu může hráč pohybovat (pokud to nedodrží, je diskvalifikován), dále to je utajení, které u špiónů určuje, jak obtížné bude je najít, zatímco u „policie“ to znamená přesný opak – jak snadno dokáží najít nepřítele. Navíc existují ještě 3 skenovací módy (čím silnější, tím více klesají bojové schopnosti). A naposledy to je síla, která určuje, když dojde ke konfliktu, jak to nakonec dopadne.
Boj samotný probíhá pouze virtuálně a to automaticky v okamžiku, kdy se soupeři přiblíží na vzdálenost menší než 5 metrů. A co je zajímavé, ani o sobě nemusí vědět. Když pak jednomu z nich přijde oznámení o tom, že přišel o své životy (do začátku jich mají všichni 5), zařídí se podle pravidel (špión je vyřazen ze hry a člen útočícího týmu se musí vrátit na respawn point).
Aby bylo možné najít soupeře, porovnávají se schopnosti utajení a ještě navíc to nějakou dobu trvá. Pokud se hráč zastaví, skener je citlivější a přesnější. V závislosti na atributech pak může každý hráč týmu vidět stejného nepřítele s různou přesností (tady se hodně vyplatí dobrá komunikace, nebo skupinka hráčů, kde jeden je dobrý průzkumník a druhý zase bojovník).
Špióni sice mají tu nevýhodu, že po porážce jsou natrvalo vyřazeni ze hry, ale na druhou stranu kolem sebe každý vytváří „stín“ ve kterém se snadno může ukrýt další špión, nebo který může zamaskovat lokaci kufříku. Je tedy docela snadné, obzvlášť pokud se hráči neznají a v reálu se chovají nenápadně, nachystat nějakou léčku.
Hra sice ještě není ani zdaleka dokončena (musí se vyřešit pár technických problémů), ale už svým nápadem dává tušit, že když se povede, máme se opravdu na co těšit.
