The Longest Journey - adventurní perla

  12:00aktualizováno  21. března 2003 11:08
Zatímco se na český herní trh dostal s mírným opožděním Atlantis 2, k nám do redakce dorazila až z dalekého Norska skutečná perla mezi adventurami. Nabízí nám vydat se na nejdelší cestu svého života po nádherném prostředí dvou zcela rozdílných světů - Arcadie a Starku. Tak co, přijmete její nabídku? Já tak učinil a výsledné postřehy z mé nejdelší cesty se můžete dočíst v této recenzi.
BonusWeb doporučuje! S klasickým výběrem celých vět při rozhovorech se v dnešních adventurách téměř nesetkáme

Vydejte se na nejdelší životní cestu s staňte se nejmocnější bytostí naší planety - velkým Guardianem, který hlídá Rovnováhu mezi světem vědy a magie.

Dobrý den. Jmenuji se Brian Westhouse a jsem jedním z mála Shifterů této planety. Přišel jsem, abych se s vámi podělil o své zážitky z... Cože? Aha, vy nevíte kdo je to "Shifter"... Ach jo... Shifter je přeci člověk, který může svévolně cestovat mezi Starkem a Arcadií. No, ale vraťme se k tomu, co jsem vám původně chtěl... Co prosím???? Vy NEVÍTE co je to Stark a Arcadia? Oj... Dneska to tu asi nebudu mít dvakrát jednoduché...

Tak prý nám klasické adventury vymřely! Ha-háá! Panečku, ani nevíte jakou mám radost vždy, když se můžu kecálkům, kteří tvrdí tyhle nesmysly, vysmát přímo do očí s krabicí od nějaké nové a SKVĚLÉ adventury v ruce. Ano, přiznávám, že opravdu KVALITNÍCH klasických adventur již dnes mnoho nevychází, nicméně každý rok se setkáme alespoň se třemi nebo čtyřmi špičkovými tituly, které nás adventuristy dokáží maximálně uspokojit. No a právě v tuto chvíli je mi ctí vám oznámit, že The Longest Journey (dále jen TLJ) bezesporu patří mezi tuto špičku a stává se tak prvním žhavým kandidátem na adventuru roku 2000. Pravda, k dokonalosti Gabriela Knighta 3 jí sice ještě malinký kousíček chybí, přesto však s přehledem strká do kapsy všechny letošní adventury v čele s opěvovaným Atlantisem 2.

Tržište v Marcurii. V kleci můžete vidět zatím ještě uvězněného mluvícího ptáka Ptáka

To, že TLJ bude adventura nadstandardních kvalit, jsem tušil už od listopadu minulého roku. Tehdy totiž tato hra, vyrobená norským Funcomem, zažila premiéru ve své severské vlasti a ohlasy tamních odborných magazínů byly přímo fantastické (hodnocení 10/10 nebo 5/5 nebyly nijak vyjímečné). Norskou verzi následovala posléze i verze holandská, švédská, francouzská a německá, které taktéž slavily nečekaný úspěch. Zcela překvapivě přišla jako poslední na řadu lokalizace do angličtiny - té jsme se dočkali až teprve v druhé polovině Dubna 2000. Na druhou stranu je ale jedině dobře, že se Funcom s anglickou verzí TLJ netlačil na loňský přecpaný vánoční trh a počkal si na jarní herní sucho, kde jejich hře nehrozí téměř žádná konkurence.

Tak tedy Stark... Jednoduše řečeno, je to náš moderní svět třiadvacátého století. Svět vědy a techniky, ve kterém vládne logika a platí všechny fyzikální zákony. Stark je jakýmsi zrcadlem našeho současného světa, které ukazuje, jak to na Zemi bude vypadat za nějakých dvě stě, tři sta let. Lidé se zde soustřeďují do obrovitánských měst, v nichž kvůli smogu nemají ani potuchy co je to obloha a za sebemenší živou rostlinu jsou nuceni zaplatit milióny dolarů. Přímo ukázkovým velkoměstem Starku je NewPort - metropole plná mrakodrapů, mlhy, neonových světel a vznášedel, které již před dávnými časy nahradily zastaralé a omezené automobily. V každém takovém velkoměstě se však najde nějaká ta oáza unikající všudypřítomné zbrklosti a všeobecné lidské nenávisti. V NewPortu jsou takovou oázou Benátky - předměstí charakteristické svými kanály a nezvykle velkým množstvím zrezivělého potrubí...

A tohle je ona - April Ryan v celé své kráse. No... podle mě je Lara větší kočka

O tom, že TLJ nebude jen tak obyčejnou adventurou, svědčí i ta skutečnost, že se zde zcela překvapivě objevuje v hlavní roli mladá dívka. Kdo z vás si ale nyní představuje akční hrdinku typu Xeny či Lary Croft, ten se šeredně mýlí. April Ryan, jak se naše hrdinka jmenuje, je jen obyčejná mladá žena, která se do Benátek v NewPortu přistěhovala kvůli studiím na místní Umělecké fakultě... Moment - teď, když tak nad tím přemýšlím, April není jen tak "obyčejná mladá žena", jak jsem před chvílí uvedl. Ona má totiž sny. Co sny - přímo noční můry, které jí připadají jako skutečné a každičké ráno způsobují nebývale velký počet kapek potu na jejím něžném těle. A právě tyto její sny, i když se to zpočátku může zdát zcela nesmyslné, jsou klíčem k záchraně celého světa, který se řítí závratnou rychlostí do záhuby.

Zato Arcadia je naprostým opakem Starku - fantasy svět, ve kterém vládne magie a kde by si prostí lidé ze Starku připadali jako v pohádce. Doslova na každém kroku zde narazíte na věci, o nichž se vám nesnilo ani v těch nejdivočejších snech. V hlubokých oceánech plavou příšery jako hory s ocasem tak velikým, že se jím mohou dotýkat hvězd. A kolik korábů a galeon už stáhly ke dnu, radmo povídat! Narazíte zde na nesčetné množství opuštěných ostrůvků, hlubokých lesů a měst, jejichž prapodivní obyvatelé by ve Starku neměli sebemenší šanci na přežití. Lidé se zde živí nám již dávno zapomenutými řemesly a oblékají se do šatů, které mohly být v módě někdy před čtyřmi, pěti sty lety. Tak jako NewPort je hlavním střediskem Starku, je Marcuria centrem všeho dění na Arcadii. Obrovské město plné obchodníků, řemeslníků, kněžích a spousty jiných bytostí, o jejichž rasách bysme zde mohli hovořit celé hodiny. Když jsem se prvně dostal ze Starku do Arcadie, připadal jsem si jako v ráji... Ono nadšení mě však po chvíli přešlo - i v této polovině našeho světa, která se na první pohled může jevit sebemírumilovněji, vám hrozí nebezpečí na každém kroku...

Takhle nějak vypadají ulice NewPortu - plné blikajících neonů a povalujících se odpadků

Rovnováha. To je to, co drží náš svět pohromadě. Aby vše klapalo tak jak má, musí být Stark a Arcadia v naprosté rovnováze pod dohledem samotného Guardiana. Podivné události, které se začínají projevovat v obou dvou tvářích světa, však znamenají jediné - s Guardianem není něco v pořádku a k moci se pomalu ale jistě dostává Chaos. Celá Země v tuto chvíli čeká na Spasitele - na "Vyvoleného", jehož schopnosti jsou natolik vysoké, že by byl schopen naleznout cestu ke Guardianovi a dát věci co nejrychleji do pořádku, dokud není pozdě. A světe div se, tou vyvolenou není nikdo jiný než zmatená a nic netušící April, která se za pomoci tajemného přítele Cortéze stává Shifterem a jejíž sny, v nichž nevědomky navštěvovala Arcadii, se stávají skutečností...

Ano... Opravdu pozoruhodný příběh si pro nás mistři z Funcomu připravili. Komplexní, rozvětvený a neuvěřitelně složitý příběh, ke všemu ještě zcela netradičně zasazený do dvou zdánlivě neslučitelných prostředí - fantasy a sci-fi. I když jsem se zpočátku obával, že tyto dva žánry se k sobě nebudou příliš hodit, opak je pravdou. Jak Stark, který místy připomíná skvělého Blade Runnera, tak Arcadia, jejíž svět není nepodobný pohádkovému prostředí Simon The Sorcerera, jsou nedílnou součástí jako... jako nebe a peklo. April dle potřeby cestuje mezi oběma neuvěřitelně rozsáhlými světy, potkává velké množství zajímavých lidí a snaží se dosáhnout svého cíle za každou cenu. Co se mě týče, jednoznačně jsem si zamiloval Arcadii hlavně kvůli nádhernému pohádkovému prostředí, přátelským obyvatelům a především kvůli Ptákovi alias Havranovi, o kterém tady ovšem ještě bude řeč.

Nádherná mapa města Marcuria s vyznačenými lokacemi, které můžete navštívit

Jak už jsem se zmínil na začátku recenze, TLJ je klasická point-and-click adventura ze staré školy oblečená do moderního, částečně trojrozměrného kabátu. April Ryan, která je stejně jako všechny ostatní herní postavičky krásně trojrozměrná a celá polygonová, se prochází po 2D renderovaných lokacích, prozkoumává je, sbírá a používá hromadu předmětů a především komunikuje s doslova každým, na koho natrefí. No a právě na komunikaci s herními charaktery stojí a padá celý koncept TLJ. Proč stojí? No tak to je jasné - rozhovory jsou nedílnou součástí všech adventur a pokud jsou nápadité, mají co říct a k tomu všemu jsou ještě skvěle namluvené (a jakože v TLJ vskutku jsou), pak je to pro každou adventuru velké plus. A proč padá? Inu - jak se říká: všeho moc škodí. Tedy, ne že bych měl něco proti ukecaným adventurám, ale v TLJ je těch dialogů skutečně přehršel a místy, když se nemluví o ničem zvlášť důležitém, mohou leckomu připadat nudné. K tomu si ještě připočtěte ne zrovna jednoduchou angličtinu a mělo by vám být jasné, jestli je tohle hra pro vás nebo ne. Pokud jste tedy například Broken Swordu nebo Discworldu Noiru vyčítali přílišnou ukecanost, TLJ pro vás zřejmě nebude tou pravou volbou. Naopak vy, co se v rozhovorech přímo vyžíváte, budete v sedmém nebi.

Ale teď už bych vám rád vyprávěl o své nezapomenutelné cestě po Arcadii. První zajímavé dobrodružství jsem zažil v lesích Severské země, kde jsem svedl nelítostný boj se starou čarodějnicí. Ta ve své chatrči věznila několik zajímavých bytostí, jež se mi nakonec podařilo osvobotit a věřte mi, jejich vděčnost neznala mezí. Říkají si Krtonoši. Jsou to asi metr vysoká stvoření, celá chlupatá s narůžovělým obličejem a velkým rypákem. Jejich celodenní náplň spočívá v hrabání se v hlíně, vyhrabávání tunelů a zpívání písní o hlíně. Jinak jsou to velmi bojácná stvoření a těžko říci, kdo z nás se při našem prvním setkání leknul více. Brzy jsem poznal, kolik přátelství a dobré vůle se v nich skrývá a vyslechl si jejich příběhy z dob, kdy se do těchto lesů přistěhovali a taky o tom, že ta zlá čarodějnice jim za posledních pár měsíců stačila vyhubit půlku jejich osady. Večer u ohně jsem si promluvil s nejstarším Krtonošem - jakýmsi vůdcem celé osady, který byl tak laskav a nechal mě v jejich tunelech bezpečně přespat až do rána druhého dne, kdy jsem se vydal na další cestu...

Marcuria je plná zvláštních bytostí, kteří žijí ve zvláštních příbytcích

Bylo by ovšem škoda na TLJ zanevřít pouze kvůli rozvláčným rozhovorům, protože hra má spoustu jiných velmi cenných atributů. Tak například rozsáhlost. Už po rozbalení krabice mi bylo jasné, že tuhle hru za jedno odpoledne nedohraju. 4 CD jsou na klasickou grafickou adventuru opravdu docela hodně. Celá hra je rozdělena do třinácti různě rozsáhlých kapitol, během kterých se projdete zhruba po 120 lokacích, z nichž některé ještě skrolují. Čeká na vás asi 60 až 70 komunikaticních charakterů , se kterými si budete moci promluvit, plus ještě nesmírné množství jiných postaviček, které se jen tak procházejí po lokacích a navozují tak příjemnou atmosféru reálného života. Avšak nejenom rozhovory jsou náplní TLJ - i kombinování s předměty si užijete habaděj, protože se vám jich v inventáři vystřídá více než sto! I přes všechny tyto vysoká čísla však u TLJ nestrávíte tolik času jako například u již zmiňovaných Gabriela Knighta 3 nebo DiscWorlda Noira, protože většina puzzlů nepřesahuje střední obtížnost a mě se za celou hru podařilo vážněji zatuhnout pouze třikrát. Těžko říct, zda-li se dá tato skutečnost považovat za klad nebo za zápor - záleží pouze na vašich schopnostech a vkusu. Mě vyhovovala perfektně - hra měla spád a myslím si, že těch 30 hodinek strávených na mé "nejdelší cestě" bylo docela adekvátních.

Vzhledem k tomu, že se po ulicích měst potuluje velké množství postav, si téměř nikdy nebudete připadat opuštěni. Nicméně i přesto se autoři rozhodli přidělit vám na cesty po Arcadii "tichého společníka". A zde se originalita vskutku nezapře - zatímco Holmesovým společníkem byl Watson a Gabrielovou Grace, v TLJ se jím stává mluvící pták Pták alias Havran. April ho v jisté fázi hry vysvobodí z klece a on se od ní za odměnu ani nehne. I když jeho hlavním posláním je April pomáhat, já jsem se vždycky nejvíc zasmál jeho sarkastickým projevům či narážkám, které prostě neměly chybu.

Nezapomenutelná plavba na lodi. A pozor - ty vlny napravo se skutečně plynule pohybují

Nyní si řekněme pár slov k ovládání, které lze taktéž považovat za klasické. Chůzi April ovládáte klasicky kliknutím myši na místo, kam chcete, aby došla, přičemž po dvojkliku se dá April do běhu, čímž si částečně urychlíte přesun mezi lokacemi. Po kliknutí na nějaký aktivní předmět na obrazovce se objeví malé grafické menu se symbolem ruky, úst a oka. Co který symbol znamená, to zde snad ani nemusím vysvětlovat. Používání předmětů je taktéž vyřešeno velmi příjemně - předmět uchopíte v inventáři pod kurzor a pokud s ním najedete na místo, kde ho lze použít, začne blikat. Dalšího skvělého nápadu (který jsem mimochodem viděl i ve starší české adventuře Dračí Historie) využijete hlavně při zátuzích. Pomocí kláves "A" a "S" totiž můžete rychle měnit předměty pod kurzorem a nemusíte tak zdlouhavě otvírat inventář a každý předmět zvlášť uchopovat. Co se vzájemného kombinování inventářních předmětů týče, docela mě zklamalo, že hra rozlišuje, zda-li používáte předmět A na předmět B nebo předmět B na předmět A. V jednom případě se úspěch dostaví, v druhém nikoli. Tím nám autoři trochu znepříjemnili práci a mě přivodili jeden docela slušný zákys.

Podobně jako inventář je nedílnou výbavičkou April i její diář, kam si v průběhu hry zapisuje všechny důležité informace. Není sice nutné si diář pročítat, nicméně hlavně v prvních fázích hry nebo při zákysech zde naleznete spoustu informací, které vám osvěží paměť a tím pomohou nějaký ten problém vyřešit. O každém novém příspěvku do diáře jste samozřejmě informováni, neboť jeho ikonka, která se spolu s ikonkou inventáře nachází v horní části obrazovky, vždy za doprovodu zvukového efektu zabliká.

Věřte tomu nebo ne, ale ten sloup nalevo má v Arcadii stejnou funkci jako ve Starku telefony

Má cesta pokračovala lodí přes bouřlivé moře až do oblasti, ve které žijí podmořští živočichové Maerumi. Putují o nich strašlivé pověsti - prý už potopili tisíce lodí a sežrali každého člena posádky. Inu, buď jsou to jen prachsprosté povídačky a nebo jsem měl jednoduše štěstí, ale přes tyto nebezpečné vody jsem se dostal bez sebemenší újmy. Cílem mé plavby byl ostrov Alat. Prý na něm žijí podivní okřídlení lidé - skvělí vypravěči příběhů, kteří jsou na Arcadii již miliony let a díky svým křídlům se bez problémů dostanou kamkoliv. Navíc mají zatraceně dobrou paměť a vrozený dar o všem, co viděli, vyprávět. Ach, kolik příběhů mi jen za moji krátkou návštěvu stihli napovídat.... O vzniku světa, o válkách, o romancích, o tragédiích... prostě o všem. Ani se mi z jejich ostrova nechtělo odejít... Ale musel jsem, protože má cesta po Arcadii se již chýlila ke konci.

Stejně jako mě TLJ učarovala svým příběhem a rozsáhlostí, udělalo na mě dojem i její technické zpracování. Celá hra běží v rozlišení 640x480 buď v 16. nebo ve 32. bitové grafice a věřte, je na co se koukat. Pozadí všech lokací je vyrenderováno do nejmenšího detailu a vše vypadá tak nádherně, že se to snad ani nedá popsat. Ostatně okolní obrázky vám jistě prozradí víc. Co se mě týče, tak grafické zpracování pohádkové Arcadie mi přišlo o něco dokonalejší než šedivé ulice Starku, ovšem to je možná dáno i tím, že tíhnu spíše k fantasy než ke sci-fi. Některé lokace si projdete dokonce jak ve dne, tak i v noci (hostinec, loď) a nutno říci, že i taková drobnost dokáže hráče učarovat. Zřícené městečko létajících Alatinů je klasikou ukázkou nádherné grafiky Oproti renderovanému pozadí na nás čeká množství polygonových postaviček, většinou skvěle navržených a otexturovaných. Do 2D prostředí zapadnou velmi dobře a nikdy se nestane, že by v něm působily jako pěst na oko. Přesto však nejsou natolik dokonalé, jako byli hrdinové v Gabriel Knightovi 3 a možná právě proto ve hře nikdy neuvidíte detailní záběry jejich obličejů. Snad jediné, co bych těmto polygonovým hrdinům vytknul, jsou jejich občasné "divoké" pohyby při rozhovorech, kdy se značně nerealisticky klátí ze strany na stranu a mávají rukama jako zběsilí.

Tímto jsem se nenápadně dostal k animacím, které jsou minimálně stejně dokonalé jako grafika backgroundů. FMV je zde něco přes dvacet minut, jeho úroveň sahá dle očekávání hodně vysoko a skvěle doplňuje děj v jeho zlomových okamžicích. Nejúchvatnější jsou však in-game animace, které mě několikrát přinutily zírat na monitor s otevřenými ústy. Přál bych vám vidět třeba cestu na dřevěném korábu po rozbouřeném moři. Chodíte si tak jen po kolébající se palubě, která se kolébá ze strany na stranu a všude kolem vás vidíte perfektně rozanimované vlny. Vypadá to prostě fantasticky a vězte, že podobně rozanimovaných lokací je v TLJ spousta a je to skutečně pastva pro oči. BRAVO!

Superlativy, které jsem směřoval ke grafickému zpracování a animacím, si můžete zrovna přiřadit i ke zvukovým efektům. Hukot moře, vrzání paluby, hluk na tržišti, zpěv ptáků v lese, zvuky šlépějí všech postav na obrazovce (samozřejmě o různé hlasitosti podle toho, jak daleko se daná postava nachází)... Guardian je nalezen... Závěrečného souboje dobra se zlem se však April odmítá zúčastnit To vše je jedním slovem dokonalé. Velmi kvalitní je taktéž hudba, tu ale bohužel uslyšíte jen velmi zřídka, což mě po pravdě řečeno dost mrzí... Ovšem nemějte strach - díky skvělým zvukům nebudete v TLJ vůbec vědět co to je ticho...

Ať jsem se snažil sebevíc, na TLJ se mi nepodařilo najít nějakou vyloženě zápornou věc. Pravda, někomu nebudou po chuti nekonečné rozhovory, jiný zase nebude stíhat v angličtině, někomu se to nebude zdát dostatečně obtížné a jinému zase může vadit občasný výskyt vulgarismů (třeba takový Burns Flipper řekne slovo "fuck" nebo "shit" v každé větě někdy i dvakrát). Jsem si ale jist, že se najde hromada hráčů, kterým bude tohle všechno vyhovovat (nebo alespoň většina, což je můj případ) a kteří budou TLJ považovat za jednu z nejlepších adventur, jaké kdy hráli.

A tím bych taky pro dnešek se svým vyprávěním skončil. Ovšem slibuji vám, že až se vrátím ze své příští poznávací výpravy v Arcadii, určitě se s vámi o své nové zážitky přijdu podělit. Takže děkuji za pozornost a někdy příště zase na shledanou!

Chvíle strávené v překrásné přírodě Arcadie byly ty nejkrásnější, jaké jsem u TLJ zažil

The Longest Journey
Výrobce: Funcom
Distributor: Empire Interactive
Distribuce v ČR: Cenega, české titulky, 999,- Kč
Hratelná demoverze: BonusWeb.cz
Oficiální homepage: www.longestjourney.com
Minimální konfigurace: Pentium 166 MMX, 32 MB RAM,
4xCD-ROM, 200 MB instalace
Doporučená konfigurace: P II 266, 64 MB RAM, 8xCD-ROM,
3D akcelerátor, 1 GB instalace
3D karty: ano (Direct3D kompatibilní), ale není vyžadována
Multiplayer: ne
Verdikt: Opravdu skvělý a téměř bezchybný kousek,
žhavý aspirant na titul "adventura roku 2000".
Hodnocení 90%

Autor:
  • Nejčtenější

Tak to se nepovedlo. Opětovné vydání dvacet let staré hry skončilo ostudou

Radost z opětovného vydání retro stříleček Star Wars: Battlefront nevydržela fanouškům dlouho....

Nosit sexy obleček se v chystané hře nevyplácí, boj s ním bude daleko těžší

Natěšeným fanouškům chystané akční hry Stellar Blade učaroval přiléhavý kostým, který si hlavní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

To byla rychlost. Polda 8 sehnal za den milion a rozloučí se s Luďkem Sobotou

Za pouhý den se podařilo sehnat peníze na vznik české komediální adventury Polda 8. Naposledy v něm...

Generace Z už na konzolích hrát chtít nebude, myslí si bývalý šéf Xboxu

Bývalý šéf značky Xbox Peter Moore se v rozhovoru s magazínem IGN nechal slyšet, že hardware...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vydělali jsme víc peněz, než naše malé studio zvládne, říká tvůrce Palworldu

Letošní herní hit Palworld už japonskému studiu Pocket Pair vydělal miliardy a stále se prodává...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Vyrábějí seznam woke her, fandí jim i Musk. Herní protestní hnutí nabírá sílu

O odporu proti konzultantské firmě, která podle kritiků kazí moderní hry korektní propagandou, se v...

Návrat legendárních Commandos se blíží, nový trailer vzbuzuje nostalgii

Po několika nepovedených remasterech původních dílů se letos dočkáme i regulérního pokračování...

Unikly specifikace PlayStationu 5 Pro, převezme žezlo nejvýkonnější konzole

Ačkoliv oficiálně nebylo prozatím nic oznámeno, citelně výkonnější verze konzole PlayStation 5 s...

Oblíbená deskovka ze světa Duny vyšla i v digitální podobě. A v češtině

Na Steamu se nečekaně objevila digitální adaptace populární deskové hry Dune: Imperium. K dispozici...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...