Většina z vás určitě zná spíš filmovou podobu než její papírovou předlohu. Kniha Michaela Endeho "The Neverending Story" si však svou popularitou s filmem nijak nezadá - byla přeložena do 25 jazyků a po celém světě se jí prodalo přes 6,5 miliónu výtisků. Němečtí discreet monsters měli se získáním licence pro vytvoření počítačové hry značné problémy. Vlastníkovi práv na Endeho dílo se po zkušenostech s hollywoodskými producenty, pod jejichž vedením se původní Nekonečný příběh změnil takřka k nepoznání, zřejmě nechtělo riskovat další znetvoření, a tak se zástupci discreet monsters museli hodně snažit, aby spisovatelovu vdovu přemluvili. Podstatné je, že se jim to nakonec povedlo a že se tak budeme všichni moci pokusit o záchranu pohádkové země Fantazie před hladově se roztahující Nicotou.
Aby se hráči umožnila určitá volnost v rozhodování a pohybu po světě a přitom ve hře zůstal silný příběh (kteréžto dvě složky je obvykle těžké skloubit dohromady), použili autoři pro TRNS systém, kde jsou stanovené některé pevné dějové milníky, kterými hráč musí projít, a zároveň je kolem nich dost variabilních "questů", jejichž vývoj už záleží na hráčových rozhodnutích a reakcích na situace, kterým je vystavován. Většina puzzlů, kterých bude ve 
hře rozmístěno dost, se bude dát vyřešit několika způsoby, což je rozhodně postup, který oceňuji - vždycky mi vadilo, že místo soustředění se na řešení problému jsem spíš musela odhadovat myšlenkové pochody tvůrců.
Důležitou informaci o žánru TRNS bych vám málem zatajila, ale kdybyste to zkusili odhadnout, pravděpodobně byste se strefili - půjde o akční adventure z perspektivy vlastního pohledu. Co se týče obsazení komparsu, tak některá zvířata i postavy byly převzaty z knihy, jiné budou nové. Celkem jich bude přes 300 a všechny se mohou pyšnit vlastní osobností - některá jsou odvážná, jiná bojácná, další hloupá a jiná zase vychytralá - a i k vám budou přistupovat podle toho, jak se budete ve světě TRNS chovat. Před agresivním barbarem si ustrašená zvířátka radši zalezou do doupat a spíš můžete čekat, že se vám do cesty budou plést podobně naladěné postavy, která vás budou lákat do dalších a dalších násilnických dobrodružství.
Tím, co mě osobně připadá na TRNS nejzajímavější, je způsob, kterým se povedou dialogy. Autoři vytvořili speciální EDS systém (Emotion-Based Dialogue System), který funguje následujícně: ve spodním pruhu obrazovky se budou objevovat myšlenky vaší postavy, které vždy předurčují jednání či mluvení, jehož je postava v dané chvíli schopná. Po omezenou dobu máte možnost na základě zobrazené myšlenky buďto něco říct nebo udělat, ale pokud si nevyberete nic z toho, myšlenka zmizí a s ní i vaše možnosti, které budou nahrazeny zase nějakými jinými. Je to docela složité 
vysvětlit, ale v podstatě jde o snahu simulovat skutečné přemýšlení, které neprobíhá tak přímočaře, jak bylo zatím zvykem ve hrách zobrazovat.
Nemá cenu plýtvat místo vypisováním všech grafických technik, které ve hře uvidíte - jsou tam totiž skoro všechny, na které si vzpomenete. MonsterEngine, jak je nazýván 3D engine TRNS, by měl dokázat se stejnou dokonalostí zobrazovat jak venkovní, tak i vnitřní prostory. Prostředí, v němž se budete pohybovat, se bude sestávat z pěti různých krajů, ke kterým je třeba připočítat ještě desítku snových úrovní.
Osobně se mi to, co jsem se zatím o TRNS dozvěděla, líbí natolik, že překousnu i volbu mého neoblíbeného žánru a na podzim roku 2000 (kdy má hra být hotová) si ji určitě seženu, abych se pokusila ubohé vládkyni s jejím problémem pomoct.
