Je to logický krok. Vývojářům z Maxisu bylo více než jasné, že obrovské množství variant a kombinací položek, postav, animací, grafických prvků a komunikačních možností, tedy srdce verzí pro PC a „velké“ konzole, jednoduše do cartridge GBA nenacpou. V případě hanheldů tak zaměřili svou pozornost na prožitek jedné postavy, kterou si od „základů“ vypipláváte. A protože je Nintendo DS již nějaký ten měsíc na trhu, měli k dispozici dostatečné množství času, aby majitelům této dvojdisplejové konzole dali, co si zaslouží. Neopakoval se tak již případ The Urbz: Sims in the City, jejichž převod z GBA na DS byl takřka klonem technologickými výhodami DSka skoro netknutým.
Hrdina se plněním úkolů zdokonaluje v kreativitě, obchodu, zlepšuje se mu fyzická forma, charisma a nebo technická zdatnost.
Hotel na odstřelV případě The Sims 2 pro GBA hrajete roli agenta-provokatéra v reality show, Nintendo DS hráčům nabízí péči o hotel v zapadlém městečku kdesi v poušti. Opět se jmenuje Stragetown, to je ale jedna z mála paralel s ostatními verzemi. Octli jste se zde víceméně náhodou, když ale zjistíte, že manažer zdejšího hotelu záhadně zmizel a bez řádně fungujícího hotelu by město postihly problémy (dle lehce hysterického starosty:„Ekonomika by zkolabovala, lidé začali hladově a vypukly by války.“), berete nabízející se šanci za pačesy.
Kdyby existovalo evangelium podle Maxise, stálo by v něm, že na začátku bylo generování postavy. To je v Sim hrách totiž naprosto nevyhnutelné, jím vše začíná. I zde si lze vybrat pohlaví, barvu kůže, barvu a typ účesu a vousů a mnoho variant ošacení. Nejpodstatnějším je ovšem výběr vlastnosti, která vás hrou bude provázet. Takže můžete buď vydělávat o něco více peněz, snadněji si získávat přízeň ostatních, rychleji se regenerovat nebo vynikat ve svádění. Máte-li smysl pro alternativu hraničící s bizarností, můžete si vymodelovat hrdinu se stříbrným čírem a plnovousem v saku s kravatou a kraťasech, který je schopen fungovat takřka non-stop jen s občasným sledováním televize, a nikdo ve hře neřekne ani popel. Tomu říkám liberální společnost. Je však otázka, co by na to řekl estét :-).
Pak konečně začíná samotné dobrodružství. První dojmy ze hry jsou velmi pozitivní. Trojrozměrné prostředí je přehledné, orientace v něm jednoduchá, ovládání takřka intuitivní. Jednotlivé možnosti interakce se vždy ohlásí příslušnou ikonkou a stojí za pochválení, že se autoři neomezili jen na činnosti nezbytně nutné a že si vyhráli i s méně podstatnými detaily.
The Sims 2 pro NDS jsou určitě krokem vpřed.
Hrozba ChocholouškemHrdinu nyní není nutné opečovávat ve všech jeho potřebách. Jediné, o co se zde staráte, je jeho příčetnost. Skutečně! Jak se unavuje, nedostává se mu zábavy, hladoví nebo mu jen chybí kontakt s ostatními lidmi, hodnota této základní civilizační dispozice klesá. Taková sociální energie, dalo by se říct. Jakákoli sociální činnost ji totiž obnovuje. Návštěva WC, klábosení, sledování televize nebo jen chvilka odpočinku na kanapi vám poskytnou dostatek sil na další úkoly (na to pamatujte, protože Chocholoušek nikdy nespí a přijímá nové pacienty v každou denní dobu). Odpadá tak někdy poměrně únavné obíhání celého zástupu míst za účelem uspokojování vždy jen jedné konkrétní potřeby a to považuji za klad, můžete se totiž věnovat čistě hře samotné, která, jak už bylo zmíněno, je jiná, než jsou zvyklí například majitelé PC.
|
Zajímavým prvkem je reálný čas, který si hra „bere“ od konzole samotné a jehož rychlost je ... ehm ... reálná (ještě že je Einstein padesát let mrtvý). Neměla by vás tak překvapit reálná změna dne a noci, stejně jako doba, kterou zabere například přístavba dalších místností vašeho hotelu. Autoři se zde zřetelně snažili dostat hráčům „pod kůži“ tím,
|
The Sims 2 pro NDS jsou určitě krokem vpřed. PC verzi vzdáleně připomínají díky velkému množství přizpůsobitelných prvků, stále si ale udržují RPG/adventurní nádech. Byť je trojrozměrná grafika chudší než jsme zvyklí na jiných systémech a třeba minihry (samozřejmě, také tu jsou) činí o něco obtížnějšími, určitě hernímu zážitku dává více než dřívější „placka“. Tato hra také nekompromisně vyžaduje dotykové pero, bez něhož nejde ovládat většinu menu a hlavně „citově“ komunikovat. Nedovoluje sice multiplayer, s wi-fi připojením k internetu je ale možné obchodovat s nábytkem a dalším položkami.
The Sims 2 | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|