Tiger Woods PGA Tour '10 – René, já a Rudolf chodíváme na golf

Jeden z nejzdravějších sportů je zpět a v tradiční kondici. Tak na to si uvaříme kafe a objednáme pizzu. Salám, slanina.

Tiger Woods PGA Tour 10

Nejvhodnější dobou na sportování je noc. Kdo je pravidelným účastníkem Calex Open, nedá na aktivní život po setmění dopustit. Vždyť nějaký ten přenos nebo záznam sportovního klání v televizi k nočnímu klidu a mastným dobrotám z lednice neodmyslitelně patří. Docela často tam kolem hodiny duchů dávají takové skvělé věci jako poker, kulečník nebo – golf.

Těžko říci, zda sledovanost televizního golfu zvedají právě noční jedlíci, pravdou ale je, že se kolem honění malého poďobaného nesmyslu točí docela hodně peněz. Takže není divu, že nás pravidelně obšťastňuje i nová golfová hra. A asi nebude náhodou, že na poli virtuálního golfu nejvíc sype značka spojená se jménem Tigera Woodse – to je takový ten hezky opálený americký šikula, jak by řekl italský premiér.

Skutečně máme co do činění s „HD gamingem“?

Přiznejme si na rovinu hned zkraje: přitažlivost virtuálního golfu záleží, jste-li doma sami a nepřipojeni k internetu, na míře vašeho tichého bláznovství. A speciálně byznysmeni z EA Sports nedělají zrovna mnoho pro to, aby tento pocit oslabili. Pokud ale s konzolí připojeni k internetu jste, anebo máte pár známých, ochotných přijít něco popít a zakousnout a při té příležitosti si střihnout pár jamek, situace se dramaticky mění.

Vezmeme to ale popořádku. Tak nejprve grafika nového opusu. Ta je nazvdory řadě HD proklamací, jež vás úvodem předčasně natěší, dost rozporuplná. Modely hráčů nejsou špatné a disponují i slušnou řádkou individualizovaných animací, takže místy působí až překvapivě živě. V případě, že se nezadaří, se nad jejich reakcemi nezřídka i pousmějete – a humoru není nikdy dost.

Komu by předpřipravená nabídka světových golfistů a golfistek nestačila, může si vymodelovat borce sám v celkem štědrém editoru. A co je ještě lepší, dokonce lze zapojit do hry svou vlastní maličkost pomocí dvou fotografií, zepředu a z profilu, jež nahrajete z PS3 kamerky, nebo z libovolného digitálního fotoaparátu. Chvíli ale zabere, než nová postava dožene charakteristikami ty už hotové.

Pravým opakem solidně ztvárněných hráčů jsou ovšem diváci. Ne, že bychom od nich požadovali tutéž vizuální kvalitu jako od hvězd v popředí, nicméně by například nemuseli mít i ty nejbanálnější pohyby tak hromadně synchronizované – na svérázné varianty mexických vln to opravdu nevypadá. Při hře máte ale jiné starosti, než pitvat diváky, a když do nich napálíte míček, svíjejí se ti správní, takže mhouříme oko.

Rovněž jakákoli vegetace vyšší než tráva vás zrovna do extáze nepřivede. Naopak voda je přesvědčivá. Pokud tedy nejde o vodní plochu někde v dálce – ta bývá přímo hrozná a stejně tak vzdálené budovy, zaparkovaná auta a podobně – skutečně máme co do činění s „HD gamingem“? Pro hratelnost je ale důležitější, že jsou na trávnících obstojně zřetelná zvlnění a jiná úskalí terénu, jimž odpovídá i kvalitní fyzika míčku.

K odpalům slouží po vzoru nejen golfových her od EA analogové páčky: tou pravou nakláníte hlavici hole a levou provedete nápřah a švih – pohybem páčky k sobě a od sebe. Samozřejmě tím dosahujete při zdánlivě totožném postupu dosti různých výsledků, takže to chce cit, cvik a metodu pokusu a omylu. Pálit jako z děla ovšem není žádný problém a čtverečkem si můžete přepínat druh úderu, jakož i spodními „spouštěmi“ měnit hole, takže se nebojte, že si bez složitého tréninku nezahrajete.

Počasí výrazně ovlivňuje hru.

Komu by přesto ovládání analogem nesedlo, vyhne se mu stisknutím R3, čímž docílí ultimátně prostého ovládání jediným tlačítkem, kterým je pak pouze třeba vystihnout na základě pojízdného ukazatele ty správné okamžiky. Není divu, že na dvou nejvyšších obtížnostech je k dispozici pouze ovládání analogem.

A konečně puttování se děje ve zvláštním režimu, kde vám sílu chystaného úderu znázorňuje speciální vertikální ukazatel, a to včetně vyznačení optimálního pásma. Plus musíte samozřejmě sami dobře zamířit.

Kromě klasické, robustní hlavní Kariéry, spočívající v prokousávání se lepšími a lepšími turnaji, těžšími až krkolomnějšími výzvami, vylepšování charakteristik, vydělávání peněz a jejich utrácení, vám k sečtení dalších módů, jež mají posloužit k zábavě osamělého hráče, s přehledem stačí jedna ruka. A to i když přičteme režimy obsažené v Minihrách, kde bychom toho čekali pro sólovou hru víc. Na druhou stranu je třeba jedním dechem dodat, že samotář může de facto hrát jakýkoli režim, protože cíl je vždy stejný: trénink, abyste byli dobře připraveni na živé soupeře.

Z devíti miniher je vlastně jen jediná, Long Drive Contest, zaměřená na něco jiného, než na přesnou ránu – v tomto případě na co nejdelší ránu. U zbytku se po vás žádá dopravit míček co nejblíže danému místu, tedy středu terče nebo golfové jamce. Například v režimu T.I.G.E.R. se střídáte v odpalech na terč a kdo dá méně přesnou ránu, připíše si písmeno. Kdo zkompletuje jméno, prohrál.

Též slibně znějící minihra Capture the Flag spočívá v odpalech na terče. Můžete si vybírat, na který terč se zaměříte a trefíte-li některý z barevných kruhů jako první, je terč označen vaší barvou a hodí i nějaký ten dolar. I již „dobytý“ terč však může soupeř opět získat pro sebe - dostane-li svůj míček ještě blíže středu. Takové kratochvíle vás mohou chytit, nebo nemusí; je to všechno trochu příliš abstraktní a proti standardní hře nic tak zábavného, abyste toužili trávit čas právě zde. Škoda.

Koho uvidíme si zoufat

Muži: Michael Campbell, Darren Clarke, Chris DiMarco, Luke Donald, Nick Dougherty, Robert Farrel, Jim Furyk, Happy Gilmore, Retief Goosen, Anthony Kim, Travis Knox, Angus MacLeary, Ripper Malone, Rory McIlroy, Rocco Mediate, Colin Montgomerie, Ian Poulter, Raczilla, Justin Rose, Vijay Singh, Adam Scott, Camilo Villegas, Mike Weir, Tiger Woods

Ženy: Elsa Bjorklund, Paula Creamer, Priscilla Grimm, Natalie Gulbis, Bobbie Leigh, Christie Kerr, Se Ri Pak, Morgan Pressel, Annika Sörenstam

Jak jste si možná všimli, slavnými hráči jsou jen někteří z výše jmenovaných. Zbytek představují různí žertovní exoti, včetně takových extrémů, jako je Raczilla v huňatém kostýmu růžového králíka.

Zato volná hra, simulující skutečný golf, je jiné kafe. Zde je k dispozici dvanáct módů, plus si pochopitelně můžete sami upravovat moře parametrů, od počtu jamek přes povětrnostní podmínky až k výběru golfového hřiště z postupně odemykané nabídky šestnácti lokací. Počasí mimochodem výrazně ovlivňuje hru - míček, zápolící s větrem, nebo dopadající do vodou nasáklé trávy, si žádá zkušenost a správný odhad. Stejně jako za slunného bezvětří naštěstí fyzika nezklame a posiluje realistický pocit ze hry.

Zahrají si přitom až čtyři hráči – podstatě golfu mohou děkovat za to, že jim stačí jediný joypad. To také z aktuálního titulu činí ideální party hru pro odrostlejší hráče, čemuž výrobce napomáhá i tím, že zařadil dokonce hrst režimů pro dvě soupeřící dvojice.

Většina módů se od sebe neliší příliš výrazně, najdou se ale i výjimky. Například Battle Golf spočívá v tom, že vítěz každé jamky má právo sebrat soupeři libovolnou hůl z brašny. Případně, chybí-li už zmíněnému vítězi konkrétní jamky některá z jeho vlastních holí, může si ji vzít zpět. Nebo v módu One Ball se hraje na body, ale všichni používají tentýž míček.

Bohaté možnosti se pak nepřekvapivě skrývají i v online hře, od rychlé partičky na tři jamky až po volbu parametrů hry dle libosti – kromě náhodného výběru soupeřů je samozřejmostí pozvánka pro vzdálené kamarády. Připojení k internetu pak skrývá řadu dodatečných vychytávek, od automatického nastavení reálného počasí na daném hřišti pomocí Weather Channelu, přes soupeření se skutečnými aktuálními výsledky borců v PGA žebříčku, až po vkládané stručné zprávy o sportovních akcích po celém světě – debaklu Sparty pod Akropolí jsme tak neunikli ani na golfu.

Kde si budeme zoufat

Bay Hill Club and Lodge, Bethpage Black Course, Doral Golf Resort & Spa, East Lake Golf Club, Firestone Country Club, Harbour Town Golf Links, Hazeltine National Golf Club, Oakmont Country Club, Pebble Beach Golf Links, Pinehurst Resort, Old Course at St Andrews, Torrey Pines, TPC Boston, TPC Sawgrass, Turnberry - Ailsa Course, Wentworth Golf Club

Žel, žádný z těchto veskrze sympatických prvků léty ustálenou hladinu „tygří“ série nijak zásadně nečeří. A co hůř: především grafika znamená dokonce zklamání – výrobce si zjevně dává pozor, aby postupoval vpřed co nejpomaleji. Též o příležitostech k jinému vyžití než s golfovou holí si můžeme nechat jen zdát, byť skutečný golf toho nabízí rozhodně víc - počínaje projížďkou elektromobilem a konče dalšími kratochvílemi pod střechou, což bychom určitě viděli radši než řadu prakticky totožných miniher do počtu. Nemluvě o populární devatenácté jamce.

Na druhou stranu kvalitnější golfovou simulaci na současném trhu neseženete, takže si další sériový kousek jistě opět své kupce najde.