V brzkých dnech má do našich obchodů dorazit očekávaná akce pro světelnou pistoli s názvem Time Crisis 2. Její automatová předloha je stará přes tři roky a jak je již u Namca typické, neváhalo ani nyní zapracovat na konverzi pro konzole, v tomto případě PS2, která se jim opravdu vydařila. V tento moment patří můj dík i Mondymu, jenž si na okamžik bere slovo a porovná automatovou podobu Time Crisis 2 s jejím bratříčkem na PS2:
Mondy: Tímto děkuji Martinovi za slovo a za možnost konečně nějak zužitkovat ty tisíce korun, které jsem během hraní automatové verze Time Crisis 2 utratil :o). Musím poznamenat, že konverze z nevýherního automatu se navýsost podařila a tvůrci dokázali vytáhnout z hardwaru PS2 slušný výkon. Lapidárně řečeno - tato verze je z grafického hlediska povedenější než její předloha. Je to vidět především na modelech postav, v kvalitních částicových efektech a v realisticky ztvárněných stínech. Kouř zde vypadá opravdu jako kouř (ne ona hrubá náhražka, jíž jsme byli doposud svědky), postavy při správném osvětlení vrhají stíny jako ve skutečnosti a když se z ničeho nic těsně před vámi objeví po zuby ozbrojený voják, vidíte jasně každý rys jeho tváře (toho si užijete
především v závěrečné fázi hry).
Z herního hlediska však zůstalo v Arcade módu vše při starém - skrýváte se za předměty, střílíte po nepřátelích, čas od času můžete přivést některý předmět k výbuchu a tím si ulehčit práci a zrychlit postup danou úrovní. Nijak se nezlepšila ani muška vašich nepřátel - valná většina projektilů kolem vás prosviští v těsné blízkosti a dokud neuvidíte varovný červený kruh kolem obrazovky, můžete být v klidu. Tento herní prvek mám já osobně mimo jiné ve velké oblibě - pokud totiž máte dostatečný postřeh, vždy dokážete uhnout kulce mířící na vaši hlavu a přitom se nezdržujete zbytečným ukrýváním před střelbou, jež míří pánubohu do oken. No, nebudu se ale zde dále rozepisovat a raději vrátím slovo Martinovi.
Martin: Takže nyní zase moje maličkost.
Každopádně v souvislosti s touto střílečkou je tady nutno zmínit skutečnost, že na PS2 zatím žádná podobná akce není. Vlastně jen Silent Scope, ale ten oficiálně nepodporuje světelnou pistoli (velmi neoficiálně tu musím říci, že jsem sice v některých diskusích zaslechl cosi o nějakém kvéru, se kterým si tuhle hru můžete zkusit zahrát, ale nikdy jsem se nesetkal s konkrétní informací, o jaký typ zbraně by se vlastně mělo jednat), což je pro tento žánr dosti velký deficit. Ten se bude snažit napravit až ohlášený Silent Scope 2,
který má údajně podporovat nejnovější pistoli GunCon 2, jíž najdete v jednom balíku právě se zde recenzovaným Time Crisis 2. O dojmy z této zbrusu nové pistole se s vámi podělíme už zítra (tedy s největší pravděpodobností). Každopádně ještě v předstihu pro vás máme hned dvě zprávy. Jednu špatnou a jednu dobrou. Ta dobrá je taková, že GunCon 2 rozchodíte i na 100 Hz televizi! Tedy takové, jakou máme třeba u nás v redakci. Negativní na tomhle všem pak je skutečnost, že přes zdárnou kalibraci se nám tato pistole v průběhu hraní nepříjemně "rozhodila" a střílela úplně někam jinam, než jsme mířili, takže přes spoustu přemlouvání a opakovaného zkoušení jsme nakonec Time Crisis 2 dokončili za přispění klasického ovladače.
Vcelku nemá cenu tady nějak sáhodlouze líčit příběhové pozadí u Time Crisis 2, prostě se musíte na předdefinovaných cestách prostřílet skrze tři herní úrovně, z nichž se každá sestává ještě ze tří krátkých epizod. Stejně jako v prvním díle je tady ta výtečná možnost, že se můžete schovávat za nějaký objekt a ve stejný moment přitom
automaticky dobíjíte svou zbraň. Systém krytí je samozřejmě prima, ale aby to pro vás nebylo zase tak snadné, máte tu pro každou scénu časový limit, znemožňující vám této výhody využívat příliš často.
Vaše protivníky pohříchu představují toliko různě zakuklení teroristé vyzbrojení několika typy střelných zbraní, kde mezi nejúdernější patří raketomet či umně hozený granát (lze jej ve vzduchu rozstřelit), ale ani chlapíci s vrhacími noži, kteří mají tendenci objevovat se těsně před vámi, nepatří do kategorie úplně jednoduchých. K uvedenému si ještě připočtěte několik voleb obtížnosti, opravdu nepříjemného závěrečného bose (vlastně jsou tři, každý čeká na konci daného levelu), skutečnost, že se i nepřátelé často šikovně kryjí a mění pozice, a máme tady přese všechno relativně obtížný kus, pěkně návykový a pěkně adrenalinový. Nicméně ani Time Crisis 2 konečnou délkou svého dohrání nepředstavuje nějakou zářnou výjimku ve svém žánru a několik hodin neustálé akce vás do finále určitě dovede. A nepomůže ani to, že se v případě vaší smrti přesunete na samotný začátek hry. Věčná škoda, že v tomto ohledu tvůrci nechtějí výrazně přidat…
Vaším společníkem na cestách hlavním režimem hry - Story módem, je další speciální agent, s nímž to musíte společně a kompletně vystřílet. V singleplayeru má jeho chování kompletně v rukou počítač a tady musím něco říci. Přes prvotní dojem jakési vzájemné spolupráce brzy zjistíte tolik. Váš společník funguje de facto jen k tomu účelu, aby se oponenti na scéně nevrhli všichni jenom na vás, ale část z nich přesměrovala své aktivity i na vašeho partnera. Bohužel se v jeho případě jedná o stínového spolubojovníka, takže drtivou většinu práce musíte stejně odřít sami. Ale
ne tak v multiplayeru! Ano, slyšíte dobře, Time Crisis 2 má konečně multiplayer. Stříleček pro vícero hráčů tu na předchozí platformě – PSX, už pár bylo, vzpomeňme například sérii Point Blank či Judge Dredd. Ale. V Time Crisis 2 máte kooperativní režim, v němž se dva hráči zhostí každý jednoho z agentů a při rozdělené obrazovce si pak vzájemně kryjí záda. Tak tohle je prostě skvělé. Menším kazem na kooperativním multiplayeru je fakt, že se vedle rozděleného obrazu tento ještě dramaticky umenší (asi kvůli zachování plynulosti), takže musíte sedět u TV opravdu hodně blízko. Samozřejmě zapomeňte na nezdařený terčík z prvního dílu Trime Crisis, zde je zaměřovací
křížek zcela akceptovatelný. Tady pochopitelně mluvíme o ovládání za pomoci Dual Shocku, v případě pistole se s vizuálním zohledněním zaměřování na obrazovce rozlučte!
A pakliže se vám z nějakého důvodu nelíbí takto rozdělená obrazovka, díky linkovému propojení - dvě TV a dvě konzole - si tuhle hru můžete střihnout ve dvou a každý na vlastním monitoru, což je doopravdy docela nářezové! Do uvedeného multiplayeru pak můžeme zahrnout i pár vděčných miniher, kde určitě stojí za zmínku skeet, v němž na statické obrazovce na přeskáčku sestřelujete ze dvou stanovišť vystřelované asfaltové terče.
Singleplayer pak vedle zmiňovaného Story módu nabízí též Trial mise, což je nabídka levelů, do nichž jste se ve Story módu již stihli propracovat. A režim pro jednoho hráče dále disponuje výtečnou možností zkusit si hlavní mód se DVĚMA PISTOLEMI, což je doopravdy úchvatné. K tomu musím říci, že se tohle nechá hrát i ve dvou lidech najednou (k tomu to však asi původně není určeno), kdy pak musíte správně synchronizovat společné vykouknutí zpoza objektu, za nímž jste právě schovaní. Ale je to pěkná legrace! Po dokončení Story módu se otevře další
sekce v minihrách, představující zajímavý sled úrovní, v nichž kupř. na jeden život musíte vystřílet známé i neznámé lokace a přitom netrefit jediné rukojmí a podobně vypečené úkoly.
Velkým plusem je částečná interakce prostředí, jež vám místy opravdu výrazně zlepšuje vaše šance na přežití. Takové sestřelení zavěšené nakládací plošiny s protivníky na její palubě zlikviduje jak výše zmiňované, tak grupu vojáků stojících dole, což docela potěší. K tomu explodující sudy, automobily, pěkné efekty, jako je skleněná výplň telefonní budky, která vezme za své po první salvě, apod. Nábojů v tomhle příběhu máte neomezeně, tedy vyjma několika okamžiků, kdy jeden ze dvojice hrdinů sebere pohozený automat. V tomto kontextu musím říci, že jsem skutečně zvědav, zda-li tvůrci do tohoto žánru někdy přidají třeba takové prvky jako inventář. Dále zde oceníte jistou rozmanitost herních lokací a též skutečnost, že i vaše aktivity v nich mají přes neutuchající střelbu rozličné pozadí – divoká jízda na člunech, schovávačka v lese či závěrečná pasáž, kde jste se svými protivníky doslova tělo na tělo.
Time Crisis 2 se dá ovládat s klasickým Dual Shockem, stařičkým GunConem a avizovaným novým GunConem 2, přičemž v této souvislosti nutno připomenout, že nás od Namco čeká ještě slibně vypadající , takže se nám tady blýská na lepší časy. Nicméně přese všechno pozitivní Time Crisis 2 nijak zvlášť nevybočuje ze známého schématu tohoto typu her, je to sice svižná a návyková akce, ale stále příliš krátká a její reference tak zde výrazně vylepšuje zmiňovaný multiplayer. Ale všem příznivcům vřele doporučuji!
| Time Crisis 2 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
