Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Time Crisis 4 – nenech brouka žít

aktualizováno 
V tomhle světě kompjůtrů, pravdu má vždycky bouchačka. A co když jsou ty bouchačky rovnou čtyři? Tak je pravda čtyřnásobná.
65

Time Crisis 4

Platforma: PlayStation 3
Výrobce: Namco Bandai

  • Už se zdálo, že „světelné střílečky“ zmizely ze světa
  • Skloubení FPS a klasických pasáží
  • Tradičně svižná hratelnost
  • Hmyz
  • Některé pasáže nepřehledné
  • Klasický režim Arcade není tak chytlavý jako v minulosti

Slušná střílečka pro světelnou pistoli dokáže po delší době potěšit, přesto je ale zřejmé, že zdaleka ne všechny věci zde fungují ideálně.

Herní karta

Time Crisis 4

Time Crisis 4Střílečky, při jejichž hraní najde využití světelná pistole, jsme měli vždycky rádi. Většinou to totiž není nic složitého, takže to pochopí každý, a tak vedle pistole většinou stačí jedno další tlačítko pro krytí. Zároveň se tento žánr dá svým způsobem označit za jakousi nejčistší esenci akční zábavy – zkrátka jen zamíříte a pak hlava nehlava pálíte. A co si budeme povídat, s tím mířením to většinou taky nikdo moc nepřehání. Na obrazovce totiž vždy vidíte, kam vaše výstřely vlastně lítají a podle toho se případně muška zkoriguje. Když jsme Time Crisis 4 měli možnost si párkrát krátce zahrát již dříve, zdálo se, že splní všechny tyto předpoklady, což se vlastně i stalo, ale přesto je to ve výsledku zároveň i tak trochu jinak.

Celou hrou vás bude provázet jeden velmi nepříjemný nepřítel..

Příběh se točí opět kolem teroristů, vládních projektů, tajných zbraní a tak podobně. Ovšem pokud byste se nás zeptali, o čem je tato hra po stránce příběhu nějak Time Crisis 4přesněji, bez okolků přiznáváme, že netušíme. Zkrátka a dobře, zase musíte postřílet stovky nepřátel plus nějaké ty bossy, což je v podobných případech to jediné, co doopravdy potřebujete vědět. V hlavních rolích zde vystupují tři týpci, kteří to se zbraněmi umějí o poznání lépe než kdokoliv jiný, přičemž nám hra dává možnost zahrát si za všechny tři. To je samo o sobě jistě moc fajn, ale jak asi tušíte, rozdíly mezi tím, zda si zvolíte jednoho nebo druhého, jsou prakticky nulové, ostatně stejně jako v předchozích dílech.. Pokud si tedy nezvolíte třetího, o čemž ovšem bude řeč později.

Na začátku se vše jeví přesně tak, jak bychom čekali. Ocitáme se v letištní hale, kde se na nás řítí první vlny nepřátel, aby se vzápětí vřítily do bran věčných lovišť. Vedle střelby přichází pochopitelně ke slovu i zodpovědné krytí, které slouží nejen jako ochrana proti projektilům či dalším předmětům letícím vaším směrem (poznáte je podle toho, že je kolem nich červená „aura“, ostatní můžete klasicky v naprostém Time Crisis 4klidu ignorovat), ale zároveň se vám v krytu dobíjí zásobník aktuální zbraně. Mimochodem, zbraně jsou k dispozici čtyři – pistole, samopal, brokovnice a granátomet – a můžete mezi nimi libovolně přepínat. Pochopitelně pouze v případě, že do nich máte náboje. Neomezenou munici má pouze pistole, ale střelivo do brokovnice a samopalu „vypadne“ z některého ze zabitých nepřátel takřka každou chvíli.

Jistý vtip pak spočívá ve skutečnosti, že rozdíly mezi jednotlivými zbraněmi nenacházíme pouze v oblasti palebné účinnosti, ale časem se začnou objevovat nepřátelé, na které některá zbraň bude účinnější než jiná. No, volí se v těchto případech téměř výhradně mezi samopalem a brokovnicí, takže žádné strategické šachy tu určitě nehledejte. Tím se ale dostáváme k prvním problémům. Celou hrou vás totiž bude provázet jeden velmi nepříjemný nepřítel. Hmyz. Podle hry se jedná o nejnovější biologickou zbraň a nutno uznat, že když se na vás každou chvíli vyhrne hejno těchto nechutných hmyzáků, nejradši byste sami spáchali harakiri. Když na Time Crisis 4vás vypustí nová vlna nepřátel ještě hned v úvodním prologu na letišti mraky brouků, tak si řeknete, že je to tedy pěkný hnus a tím to pro vás v podstatě končí, ale v tu chvíli ještě vůbec netušíte, že střílet po broucích a hejnech létajících potvor budete v podstatě celou hru.

Náš hrdina v tomto režimu umí i skákat nebo se přikrčit.

Což by samo o sobě taky zase až tak nevadilo. Problém je zde ovšem ten, že hmyzáci jsou poněkud nevypočitatelní. Naštěstí je pochopitelně nemusíte odstřelovat po jednom, ale i tak se vám každou chvíli nějaký přisaje na obličej, přestože už z dřívějška víte, odkud, kudy a kam se pohybují. Do jisté míry je tak jejich eliminace dílem štěstí a náhody. Občas se vám podaří je vymýtit bez ztráty kytičky a jindy vám budou docela řádně pít krev. U her tohoto typu je vcelku běžnou praxí, že se postupně naučíte, kdy kdo odkud vyskočí a kdy to kdo namíří přímo na vás, ale v případě zdejších hmyzáků se i tato znalost bohužel nezřídka míjí účinkem. Pár Time Crisis 4hmyzích bodnutí vás sice nestojí celý jeden život, ale zkrátka dokáže neskutečně vytočit, když se na vás valí hromady tohoto hnusu a navíc jich pár máte „zevnitř“ na obrazovce, takže toho moc nevidíte a pálíte doslova naslepo. Zkrátka a dobře, hmyz je jednoznačně nejhorší věcí z celé hry a ten, kdo to vymyslel, ten by zasloužil pětadvacet vosích bodanců na holou.

Bohužel ale trablům není ještě ani zdaleka konec, protože tu máme třeba jakési vedlejší mise. Ony ve skutečnosti vedlejší vůbec nejsou, protože se obejít nedají, ale na druhou stranu není další postup podmíněn jejich splněním. V praxi to vypadá asi takto: čas od času dojdete do místa, kde jeden z vaší party musí něco udělat (vypáčit zámek, nakopnout mašinu a podobně) a vy zatím musíte po nějakou dobu odrážet útoky nepřátel. To sice ve skutečnosti děláte celou dobu, ale tady navíc musíte měnit pozice a zajišťovat přinejmenším dva směry. Takže vystřílíte všechny protivníky, které vidíte, cuknete pistolí vpravo nebo vlevo Time Crisis 4mimo obrazovku a váš střelec se otočí požadovaným směrem. Tam zase vystřílíte úplně všechno a zase se otočíte jinam a tak pořád dále a dokola, dokud pozici neudržíte po stanovený čas nebo dokud přesile nepodlehnete. Tady „na papíře“ to zní jako docela zajímavé zpestření, což je ale pravda pouze částečně. Zpočátku jsou tyto vložky totiž poněkud stresující, když nevíte, kam vlastně dřív skočit (mnohdy i přes pokyny jakési vojandy z druhé strany sluchátka). Časem se ale pochopitelně naučíte, co že se to v které misi vlastně děje, takže to už bude v pohodě, respektive v těchto případech už tak trochu nuda.

G-Con 3

G-Con 3Společně s Time Crisis 4 se na trh dostává i nová pistole z řady G-Con. V prvním okamžiku možná lehce překvapí nejen její výrazně oranžová barva a „madlo“ pro druhou ruku, ale také i způsob instalace. Vedle pistole se totiž v balení nacházejí i dva senzory, které je potřeba umístit k horním rohům obrazovky, takže to celé svým způsobem vlastně funguje jako wiimote.
Zpočátku se nám zdálo, že je míření poněkud méně přesné, než co jsme si pamatovali z předchozího modelu, ale víceméně náhodně se ukázal skoro pravý opak. Základem je ale pečlivá a zodpovědná kalibrace, díky níž si leccos usnadníte. Nejhorší moment v celé hře je z hlediska míření asi sniperská vložka hned v úvodu. Kola náklaďáku se dařilo trefovat spíše náhodně a vzhledem k běžícímu času a pouhým dvěma ranám v zásobníku tu jde fakt o nervy. Když už pak ale člověka zoufalost dožene k tomu, že odhodí své macho odhodlání a zkusí tedy zamířit klasickým způsobem, tedy zavřít jedno oko a srovnat do lajny mířidla i cíl, pak se ukáže, že ono to fakt docela funguje. Jedna rána, druhá rána a nákaďák končí na boku. No vida.
Nová pistole pak nabízí i řadu nových ovládacích prvků. Zaprvé tu tak vedle spouště je ještě dalších šest tlačítek a navrch tu máme ještě dvě analogové páčky, které sice nejsou tak dobře provedené jako u klasických gamepadů, ale ve FPS pasážích se s nimi po jisté adaptaci hraje možná až lehce nad očekávání příjemně.

Poslední naše výtka pak směřuje na adresu jakési podivné nepřehlednosti hry. Dost často totiž budete mít pocit, že střílíte, aniž byste vlastně věděli proč, na koho a zda to má nějaký hlubší či skrytý smysl. Těžko říci, čím to vlastně je. Možná ne úplně vhodně zvolenými perspektivami pohledů, možná ne ideálně nakódovaným výskytem nepřátel a možná zjevnou snahou autorů o ještě akčnější a dynamičtější projev, která Time Crisis 4se rovněž ukazuje jako značně dvousečná zbraň. Na jedné straně tu tak máme například poměrně zajímavou pasáž v lese, kdy nepřátele kosíte doslova za běhu, ale na straně druhé tu je například temná jeskyně, v níž vidíte úplné kulové a střílíte víceméně naslepo, přestože tedy společně s mířidly ovládáte i kužel světla. Zbytek je ale tmavý, takže o nějakém dokonalém přehledu o aktuální situaci nemůže být moc řeč. Pokud si tedy již nepamatujete kdo kdy odkud vyskočí. Nebo třeba pasáže ve vrtulníku. Jsou super, protože na vás něco letí jednou za uherský rok, takže vlastně jenom kropíte náklaďáky, vrtulníky i lidi, ale „kamera“ tady místy švenkuje tak divoce, že nemáte moc času vědomě zareagovat, a tak se do něčeho trefíte tak trochu náhodně. O sniperské vložce, kdy z pohybujícího se vrtulníku musíte trefit kola pohybujícího se náklaďáku, ani nemluvě.

Ve výsledku ani tak nevadí, že jsou některé pasáže slabší, ale v prvé řadě zamrzí, že tím pak trpí i dojem z těch výborných. Tak nějak podvědomě si ty skvělé momenty Time Crisis 4člověk moc neužije, protože už ví, že za chvíli na scénu nastoupí další brouci nebo cokoliv jiného, co vyžaduje značné vypětí sil. Plusové body si ale tvůrci zaslouží přinejmenším za snahu o jakousi kombinaci žánru stříleček pro světelnou pistoli se světem regulérních FPS. V okamžiku vstupu do režimu Complete Mission navlékáme mundúr třetího zdejšího typose a s pistolí v ruce se vydáváme na vlastní misi ovládanou nejen spouští, ale i oběma analogovými páčkami (více o nové pistoli G-Con 3 v infoboxu) a několika dalšími tlačítky. Náš hrdina v tomto režimu umí i skákat nebo se přikrčit, do výbavy mu přibyl mimo nůž a vrhací granáty a nepohybuje se pochopitelně po předem nalajnovných trasách, ale sami ovládáme, kam se jít podívat. Funguje to možná až překvapivě dobře, i když je jasné, že nějaký ten čas si to na na adaptaci vezme. Největším problémem je asi nutnost zkoordinovat pohyb, otáčení a míření, ale je to otázkou cviku. Samozřejmě že tato vsuvka ve své současné podobě nemůže konkurovat regulérním FPS titulům, ale jako „bonus“ je to více než zajímavý dárek, zvláště když jsou tyto pasáže ve zmíněném režimu Time Crisis 4kombinovány s klasickými sekcemi známými z režimu Arcade.

Grafika je poměrně líbivá, ale z technického hlediska se nejedná o pranic světoborného, třeba již jen proto, že nepřátelé jsou zde vytvářeni podle zažitého schématu, v němž řadový voják je šedý a čas od času se na obrazovce zjeví i terorista žlutý nebo červený. Zvuky pak jsou přesně takové, jaké by čekal snad každý, a dabing pak nelze označit jinak než slovem „normální“. Takže se u něj nezhrozíte, ale ani si nevšimnete, že by byl kdovíjak úžasný. Technické zpracování tedy plně odpovídá celé hře: pobavíte se, zablbnete si, ale to nic nemění na vašem právu myslet si, že by tu leccos mohlo být provedeno jinak, případně lépe. Zvláště když se jedná o první „next-gen“ střílečku pro světelnou pistoli.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

65 %

Čtenáři

64 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 108 čtenářů



Nejčtenější

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři jí předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Končím s vtipy o nacistech slibuje populární youtuber PewDiePie

Po nedávných událostech v Charlottesville se jeden z nejpopulárnějších youtuberů rozhodl, že už nebude dělat žádné vtipy o nacistech.  celý článek

Kingdome Come: Deliverance
Nový trailer na Kingdome Come poodhaluje příběh a létají v něm výkaly

Nová ukázka z historického RPG ukazuje násilný přechod hlavního hrdiny z bezstarostného mládí do dospělosti.   celý článek

Iron Harvest
Strategie Iron Harvest obohatí 1. světovou válku o bojové roboty

Nový trailer očekávané strategické hry Iron Harvest ukazuje, jak by vypadala bojiště 1. světové války, kdyby mělo lidstvo k dispozici obří bojové roboty.  celý článek

Matterfall
Retro na steroidech: Matterfall je mistrovská střílečka se vším všudy

Vývojářské studio Housemarque se vrací s další arkádou, která zaujme nonstop akcí a retro feelingem.  celý článek

Další z rubriky

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Syberia 3 (PC)
RECENZE: Na výrobě Syberie 3 se až příliš šetřilo

Třetí Syberia se předchozím hrám série nevyrovná. Dolů ji táhne především technické zpracování a minimalistický příběh. Přesto by si ji opravdoví fandové mohli...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.