Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tomb Raider: Anniversary

  12:09aktualizováno  24. května 12:12
Nejpopulárnější videoherní hrdinka slaví desáté narozeniny, ale dárek paradoxně dostáváme my. Remake úplně prvního dílu série Tomb Raider navíc potěší nejen stárnoucí pamětníky.

Tomb Raider: Anniversary Když před více než deseti lety vyšel první Tomb Raider na první z rodiny PlayStation, jednalo se o poměrně značnou revoluci. Rozhodně se nedá říci, že by hry podobného typu v nějaké podobě neexistovaly, ale byla to právě Lara Croft, kdo s tímto žánrem zaútočil na povědomí široké masy hráčů a díky ní se i ještě mnohem širší obec nehráčů dozvěděla, že vůbec nějaké hry existují. A vůbec tehdy nevadilo, že její silueta byla ještě značně hranatá, špičatá a zubatá. Ostatně, která z videoherních postav to dotáhla až na titulní stránky společenských magazínů?

Když se ale objevily první zmínky o Anniversary, byli jsme poměrně dost skeptičtí. Sérii Tomb Raider se totiž v posledních letech nevedlo tak skvěle jako v jejích počátcích, a tak jsme měli za to, že se bude jednat spíš o pokus opět po nějakém čase slavnou dobyvatelku kobek připomenout a zároveň o snahu tak říkajíc zase o trošku více „zamáznout“ fiasko, ke kterému došlo na PS2. Z plánované trilogie totiž na vyšel pouze rozpačitý Angel of Darkness, načež byl vývoj odebrán studiu Core Design a na Tomb Raider: Anniversary poměrně slušně zvládnutém Legend již pracovali lidé z Crystal Dynamics, přičemž skutečnost, že se jedná o druhý díl plánované trilogie, je přinejmenším diskutabilní. Pokud v tuto chvíli čirou náhodou netušíte, o čem to tady vlastně blábolíme, pak vězte, že Anniversary je PS2 remakem úplně prvního dílu, takže se takzvaně „nepočítá“.

S nadsázkou řečeno potřeba prolézt půlku peruánských And, abyste dané soukolí poskládali dohromady.

Více než deset let je ale dost dlouhá doba, o čemž svědčí třeba fakt, že zde od té doby máme již třetí PlayStation a navrch jeden do kapsy, takže předělávka prvního dílu rozhodně není tak nesmyslná, jak by se někomu mohlo zdát. Navíc pokud vezmeme v úvahu, že se jedná o remake tak povedený jako v tomto případě. Tvůrci se totiž nespokojili pouze s vylepšením grafiky, ale dá se říci, že vytvořili v podstatě úplně novou hru, která se pouze drží reálií původní Tomb Raider: Anniversary předlohy. Zůstala tak zachována prostředí, respektive destinace, ale to je tak zhruba všechno. Konkrétní lokace byly nově přepracovány a změnám neušly ani hádanky. Velmi často se v této souvislosti hovoří o problému s mechanismem s ozubenými koly, tak nebudeme trhat partu. Ostatně ve hře se objeví jako první, a tak těmto řečem může každý dát za pravdu, aniž by musel celou hru dokončit. Zatímco tedy v původní hře byla ozubená kola v podstatě „na jednom místě“, v Anniversary bude s nadsázkou řečeno potřeba prolézt půlku peruánských And, abyste dané soukolí poskládali dohromady, a to na vás ještě vybafne Tyrranosaurus coby první masivní boss.

Jeho likvidace ale rovněž není pouze o tom, kolik střeliva jste si do té doby dokázali nastřádat a jak hbitě umíte skákat. Při souboji s ním totiž poprvé zjistíte, k čemu je zde vlastně ona variace na bullet-time, kterou vám hra hned v úvodu sama odprezentuje. Jedním dechem ale nutno dodat, že v tomto případě se nejedná ani tak o nutnost držet se trendů a zařadit do hry tento prvek, který dnes již z módy víceméně vychází, ale že zdejší zpomalení času je do hry Tomb Raider: Anniversary zakomponováno velmi citlivě a představuje příjemné zpestření. Funguje to tak, že pokud se některý z protivníků, rekrutujících se tentokráte ze zvířecí říše, dosáhne stavu zuřivosti, máte možnost vstoupit do režimu zpomaleného času a získat tím značnou výhodu. Pro jednou tedy napovězme, že v souboji s Tyrranosaurem je potřeba využít stejného principu. Nejprve je potřeba ho střelbou rozzuřit a poté provést podle instrukcí na obrazovce zpomalený úhyb, po němž to rozběhnutý napálí do některé ze zdejších překážek rozmístěných okolo. Je tedy navíc asi jasné, že nemá cenu se o tento manévr pokoušet uprostřed arény, ale neméně jasné je, že v zápalu rozhodně ne jednoduchého boje budete rádi, že se vůbec ještě držíte na nohou.

Hra je totiž poměrně hustě proložena checkpointy, takže při úmrtí se nikdy nevracíte kdovíjak daleko.

Na druhou stranu je ale třeba tvůrce pochválit, že hráče nestresují strachem ze smrti. Hra je totiž poměrně hustě proložena checkpointy, takže při úmrtí Tomb Raider: Anniversary se nikdy nevracíte kdovíjak daleko. Jistě, párkrát se nám stalo, že jsme museli znovu překonat poměrně obtížné místo, ale povětšinou jsou checkpointy právě před a za obtížnějšími pasážemi, takže není potřeba se bát každého střetu s protivníkem nebo každého obtížnějšího skoku. Hratelnost a ovládání totiž byly odladěny i v tomto ohledu, takže není potřeba složitě vyměřovat každý skok a tak odpadá frustrace z nevědění, zda tam či tam skutečně nejde doskočit nebo zda se vám to zatím jen nedaří. Výjimky se ale samozřejmě najdou i zde, třeba jakýsi podzemní antický chrám v Řecku, kde jsme zpočátku absolutně netušili, co máme dělat, následně jak to udělat a když už jsme začínali tušit, tak nám stále nedocházelo, jak se vlastně máme dostat tam, kam potřebujeme.

VIDEO

Takže to rozhodně není žádná selanka pro senilní pamětníky původní hry, ale to je rozhodně dobře, protože to k celé sérii už od jejích prvopočátků rozhodně patří. A třebaže byl Legend velmi slušným vzkříšením dobré pověsti, cítili jsme, že akčnější přístup není úplně to pravé, co by Laře slušelo nejvíc. Žádná Tomb Raider: Anniversary brnkačka to ale není ani po stránce pohybu po lokacích. Sice se již naštěstí nesetkáváme s frustrujícími momenty, ale rozhodně bychom v předchozím odstavci neradi vzbudili dojem, že se tady můžete prohánět jako králík na pasece. Přinejmenším odraz tedy musíte trefit správně, ale tentokráte se nemusí jednat o milimetrově přesnou práci, povětšinou stačí akorát odhadnout kroky tak, abyste se neodráželi metr před hranou plošiny, odkud se odrážíte. I zde je tak silně patrná věrnost původní předloze, jež je vhodně a decentně proložena standardy dneška.

A tak jediné, co nás lehce zklamalo, jsou zdejší puzzly. Ty jsou samozřejmě promyšlené a velmi dobré, ale povětšinou se odehrávají na velkém prostoru. Tím máme na mysli, že musíte například projít velké území než naleznete všechna tři ozubená kola, nebo že slézáte několikapatrový komplex tak dlouho než objevíte způsob, jak se dostat někam dál. Uvítali bychom ale více tak říkajíc „lokálních“ puzzlů, kdy by bylo potřeba na jednom místě třeba logicky šachovat s nějakým mechanismem, který by otevíral dveře. Tomb Raider: Anniversary Metoda „najdi způsob, jak se dostat tam do toho výklenku, protože tam možná bude klíč“ sice k sérii rozhodně rovněž patří a rozhodně nevoláme po jejím odstranění, ale proložení více logickými puzzly by hře podle našeho soudu rozhodně neuškodilo. Pokud si dobře vzpomínáme, tak výborný mix obojího nabídl třeba Indiana Jones and the Infernal Machine na PC.

Na druhou stranu je ale potřeba dodat, že právě tyto „prostorové“ hádanky značně dotvářejí skvělou atmosféru hry. Zatímco v Legend jste si občas připadali jako na habešské tržnici, zde prakticky nepotkáte živáčka, nemáte si s kým pokecat, a tak si připadáte značně osaměle. Když k tomu navíc připočtete ony rozsáhlé puzzly, které mnohdy na první pohled řešení velmi dobře skrývají, budete si navíc připadat i poněkud zoufale a téměř ztraceně. Hrou se navíc často rozléhají pouze kroky a hekání Lary, dramatická hudba se rozezní jen občas a sem tam zaslechnete nějaký ten zvukový projev okolí. O to větší je pak ale úlek, když se odněkud vyřítí třeba smečka jaguárů nebo ještěrů. Tohle se opravdu povedlo. Tomb Raider: Anniversary

A povedlo se nakonec i technické zpracování. V našich nedávných prvních dojmech jsme si lehce stěžovali na některé technické nedostatky, zejména co se týkalo prolínání polygonů, ale nyní můžeme s úlevou konstatovat, že do finální verze jich byla drtivá většina odstraněna, a tak je vše naštěstí v pořádku. U her nahlížených z pohledu třetí osoby je již jakýmsi zvykem postěžovat si na kameru, a tak nebudeme dělat výjimku ani tentokrát. V některých místech tak skáčete dost naslepo, ale obecně se dá říci, že kamera zde funguje velmi dobře, a v drtivé většině případů si tak můžete její úhel manuálně nastavit přesně podle svých představ.

Lara Croft naživo

Lara Croft je sice v prvé řadě videoherní postavou, ale v její roli se coby oficiální model objevila už nejedna kočanda. Začalo to poměrně nevinně, když se úplně první živou Larou stala tehdy neznámá Nathalie Cook, jíž právě pózování v šortkách a s pistolemi nastartovalo kariéru. V roce 1997 od ní převzala štafetu Rhona Mitra, což rozhodně také není dnes zcela neznámé jméno. Naší nejoblíbenější je ovšem Nell McAndrew, která se v kostýmu známé archeoložky objevila v dobách Lařiny největší slávy, tedy v letech 1998-99. Následovaly poněkud slabší roky, kdy se na postu „opravdické“ Lary vystřídaly Lara Weller, Ellen Rocche, Lucy Clarkson, Jill De Jong a v současnosti je živým obrazem Croftovic holky Karima Adebibe.

Klady a zápory

Plus V podstatě nová hra
Plus Skvělá atmosféra
Plus Rozsáhlé hádanky

Mínus Pestrost puzzlů mohla být větší
Mínus Občas pozlobí kamera

Celkově tak můžeme říci, že se „návrat na místo činu“ docela dost povedl. Hra zachovává atmosféru a reálie původní hry, ale zároveň je obohacena o řadu moderních prvků, takže jistě bude mít význam i pro pamětníky původního titulu. Nebo možná že právě pro ně? Ať tak nebo tak, Tomb Raider Anniversary naznačuje, že vývoj byl v případě Crystal Dynamics svěřen do těch správných rukou a nezbývá tedy než doufat, že od této chvíle budou hry s Larou Croft v hlavní roli opět nějakou dobu patřit tam, kam patřily vždy – na výsluní videoherní zábavy a vlastně možná i na ty titulní stránky společenských magazínů.

Tomb Raider: Anniversary
Výrobce/Vydavatel Crystal Dynamics/Eidos
Platforma PlayStation 2, PSP, Wii
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 216 kB
Verdikt: Staronová Lara se vrací ve výborné formě, takže doufejme, že jí vydrží i nadále.
Hodnocení: 85% (info)

Autor:




Nejčtenější

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Končím s vtipy o nacistech, slibuje populární youtuber PewDiePie

Po nedávných událostech v Charlottesville se jeden z nejpopulárnějších youtuberů rozhodl, že už nebude dělat žádné vtipy o nacistech.  celý článek

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři ji předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Batrman: The Enemy Within
Recenze nového Batmana od Telltale nebude. Je to totiž pořád to samé

Ano, nový interaktivní seriál od Telltale se opět podařil. Pokud vás bavila první sezona, běžte si koupit i druhou. Pokud vás první sezona nebavila, druhou si...  celý článek

Zaklínač 3: Srdce z kamene
VIDEO: Vtipný mod do Zaklínače 3. Geralt sviští jako profík na skejtu

Tohle video pobaví. Geralt se díky volně stažitelné modifikaci hry Zaklínač 3 pohybuje po herním světě jako na skateboardu.   celý článek

Další z rubriky

The Surge
RECENZE: Ve sci-fi The Surge budete umírat na každém kroku. Stojí to za to

S tím, jak se v posledních let řada vývojářů vydala cestou zjednodušování a větší přístupnosti pro širší publikum, nastoupil i opačný trend. Nejznámějším...  celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.