V posledních letech jsme si již docela zvykli na to, že u příležitosti nejrůznějších významnějších výročí vycházejí speciální edice her ze známých sérií, takže je pochopitelné, že se tak děje i v případě Tomb Raidera, jenž svého času nemalou měrou ovlivnil videoherní průmysl jako celek. Nejen tím, že skvěle zpracoval ne snad zcela neznámý, ale přinejmenším notně opomíjený žánr, ale zároveň i tím, že postava hlavní Hrdinky Lary Croft se začala objevovat i mimo videoherní média, čímž se hraní dostalo do povědomí mnohem širší veřejnosti. Lara dokonce zaznamenala několik výskytů na obálkách poměrně prestižních časopisů, které s videohrami nemají zhola nic společného, čímž o světelné roky předběhla zástupy hvězdiček typu Tomáš Savka, které to dotáhly maximálně tak na přebal týdeníku s televizním programem. A co si budeme povídat, zejména Lara je důvodem, proč se zejména mužská část publika této výroční hře vůbec nebrání.
Na první pohled je zřejmé, že ke ztvárnění Anniversary přistopili lidé z Crystal Dynamics velmi zodpovědně.
Faktem totiž zůstává, že když se tato známá archeoložka a dobyvatelka hrobek objevila před deseti lety na PSone poprvé, technologie ani zkušenosti
tvůrců ještě nedovolovaly, aby Lara vypadala tak skvěle jako dnes. Pakliže jste tedy ještě tuto informaci nezachytili, pak vězte, že Tomb Raider Anniversary je předělávkou úplně prvního dílu celé série, takže technologický pokrok, který tato hra prodělala bude tím prvním, co zejména pamětníky praští do očí. Zároveň je ale technické zpracování v tuto chvíli elementem, z něhož máme největší obavy.
Na první pohled je zřejmé, že ke ztvárnění Anniversary přistopili lidé z Crystal Dynamics velmi zodpovědně, a tak vypadá vše maximálně živě a to i přesto, že po drtivou většinu času je tu ticho jako v hrobce a kromě Lary není v širém okolí ani živáčka. Netopýři, vlci a medvědi se nepočítají. Přesto ale vše vypadá naprosto skvěle a možnosti současného hardwaru dodávají zejména zdejším lokacím onu monumentálnost, které nebylo možné v původní hře dosáhnout. Na
druhou stranu když je to potřeba, dokáže hra působit velmi stísněným dojmem, který ještě umocňuje vaši osamocenost. S trochou snahy se ještě i zde dají nalézt
dozvuky „kvádrového“ designu lokací, ale pokud si někdo nepamatuje, že v první hře se prakticky všechno skládalo z „jednotkových krychlí“, toho ani nenapadne o tom uvažovat. Potěšitelné tak například je, že různé římsy, po nichž velmi často ručkujete, nejsou pravidelnými obdélníky, ale v některých místech se naprosto přirozeně zužují tak, že po nich již dále není možné postupovat, atd. Celkový dojem je tak velmi uvěřitelný a reálný. Samozřejmě pouze za předpokladu, že přistoupíte na skutečnost, že Lara bez nejmenších problémů hází salta ve výškách desítek metrů a i když na některé římse visí sebedéle, nezačnou ji nikdy bolet ruce. A aby váš vizuální zážitek byl co nejlepší, opatřili autoři hru i širokoúhlým módem, 60 Hz režimem a progresivním scanem.
Vzhledem k desetiletému odstupu od původní hry disponuje Anniversary modernějším přístupem prakticky ke všemu.
Na druhou stranu nás ale technické zpracování nemile doslova šokovalo. V preview verzi hry, kterou máme k dispozici, je totiž docela běžné, že Lara bez nejmenších problémů zapluje do nějakého okolního šutru až po kolena a mnohdy ještě hlouběji. V tu chvíli navíc začne bláznit kamera takovým způsobem, že
naprosto ztrácíte orientaci, což je „ideální“ zejména v případech, že se na scéně objeví i nějací ti protivníci, kteří na vás vytrvale útočí. O různých kopancích ve videosekvencích raději ani nemluvě – mnohá tato videa byla totiž naprosto nesledovatelná. Chceme ale pevně věřit, že to jsou záležitosti, které budou v plné verzi odstraněny, jelikož zaprvé si Crystal Dynamics jistě nechtějí po slušném Tomb Raider: Legend hned záhy takto zkazit reputaci, ale hlavně si něco takového zadruhé žádná videohra jako dárek k významnému výročí nezaslouží.
Třeba již jen proto, že co se týče hratelnosti, vykazuje Tomb Raider Anniversary velmi pozitivní výsledky. Pokud ale první díl nepamatujete, ale líbil se vám
třeba aktuální Tomb Raider Legend, budete možná zklamáni. Zatímco totiž Legend byl do značné míry akční záležitostí, v Anniversary se Tomb Raider dost navrací k původní myšlence průzkumu a hledání cesty. A zatímco v Legend se neustále „něco dělo“, čímž máme na mysli neustálou komunikaci vysílačkou s
podpůrným štábem, zde se „neděje nic“. Lara je zde zcela osamocena a časté ticho ruší jen její kroky, případně nějaký ten zvuk prostředí. Když pak ale spustí dramatická hudba, o to větší hrůzu zažijete. Je až překvapivé, že ačkoliv tušíte, že za každým rohem může čekat něco, co vás bude chtít zlikvidovat, stejně se zde budete lekat častěji než v leckterém méně povedeném hororu.
Na akci s pistolemi, případně dalšími zbraněmi samozřejmě rovněž dojde i zde, přičemž vyváženost a návaznost akčních pasáží s těmi průzkumnickými můžeme v tuto chvíli pouze pochválit, ale přesto je zde oproti Legend patrný větší důraz na průzkum a hádanky. Proto se nelze divit, že i zde člověk čas od času
hledá, kam má vlastně jít. A když ví, kam jít, tak zase hledá způsob, jak se tam dostat.
Moderní outfit ale dostaly i hádanky a akce.
Vzhledem k desetiletému odstupu od původní hry disponuje Anniversary modernějším přístupem prakticky ke všemu, ale i tak je zde jasně patrný odkaz prvního dílu. Opět tedy budete nejednou zkoušet přeskočit nepřeskočitelné a podobně. Legendární momenty, kdy bylo potřeba časovat skoky na milimetr přesně tak zde již nejsou tak frustrující, což ale neznamená, že by vám hra dala něco zadarmo. V praxi to tak znamená, že nemusíte být přesní milimetrově, ale řekněme že spíše na centimetry až decimetry. Zkrátka dá se to hrát.
Moderní outfit ale dostaly i hádanky a akce. Co se týče puzzlů, tak je pamětníci jistě hned poznají, ale jejich řešení, ač principiálně stejné, nebude možno
založit na tom, co známe z původní hry. Byly totiž lehce přebudovány jak samotné hádanky, tak samozřejmě i lokace, v nichž se odehrávají, takže i staří harcovníci
zde naleznou nové výzvy, jelikož pakliže se v původní hře nacházel klíčový předmět „tamhle za tím stromem“, pak tam v Anniversary bude s největší
pravděpodobností buď pouze část řešení a nebo se obrazně řečeno bude nacházet ještě o nějakých pět stromů dál. Co se týče akce, zaznamenali jsme zde další variaci na již letitý bullet-time, nicméně v případě Anniversary musíme konstatovat, že zakomponování tohoto prvku do hry je velmi střídmé, a tím pádem i vkusné.
Pokud tedy pomineme výše zmíněné problémy s technickým zpracováním, můžeme s klidným svědomím konstatovat, že Tomb Raider Anniversary je hrou, kterou se určitě vyplatí připsat do seznamu očekávaných titulů. Snad možná ještě kamera mohla být lépe ošetřena, protože se nám zdálo, že jsme s ní byli nuceni manuálně pracovat více než nám připadalo nutné. Je to tedy tak trochu paradoxní situace. Legendu se sice podařilo do značné míry kompenzovat předchozí poměrně dlouhé hluché období série, ale přesto se zdá, že zašlou slávu navrátí Laře v plném lesku asi až právě remake úplně prvního dílu.
Index očekávání: 85%
