Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Trek Extreme Mountain Biking

  4:50aktualizováno  10. července 2001 12:45
Trek Extreme Mountain Biking
Vyberte si: trénink nebo jednotlivý závod. Nic víc

Mé srdce pravověrného mountain bikera, který ještě nedávno jezdil závodně Český pohár, při prvním pohledu na hru od Head games zaplesalo. Zklamání po spuštění tohoto proklatého kousku pak bylo o to větší. Fuj, tak tohle není Jim Beam. A dokonce to není ani proklamovaný simulátor horského kola. Je to jen jedna z nejhorších her, kterou jsem kdy v životě viděl.

Každý opravdový horský cyklista v zimě trpí jako pes, pokud nemůže vyrazit do terénu. Pokud v záchvatech absťáku nerozjíždí nepříčetně vzteklým běžkařům stopy ve sněhových závějích, alespoň na koberci v obýváku rozebírá do posledního šroubku svého odpruženého miláčka a na videu si přitom pouští záběry ze závodů, aby se úplně nezbláznil. A teď je tady simulátor horského kola. Na zimu by to byla skvělá věc, jenže... on ten simulátor ježdění na kole vůbec nepřipomíná.

Zaplaťte Treku reklamu
Představte si, že by vám v obchodě nabídli reklamní leták, dejme tomu o počítačích, ale chtěli za něj peníze. Asi byste si zaklepali si na čelo - proč byste měli někomu platit jeho reklamu? Jenže Trek extreme mountain biking je postaven právě na tomto principu. Jediná značka kol, která zde vystupuje, je právě Trek. A o jeho výrobcích se z reklamně herní prezentace dozvíte celkem dost. Můžete si prohlédnout celkem osm biků: Pro Downhill, VRX, Y-Frame, Cross Country Hardtail...

Trek Extreme Mountain Biking: celkový dojem

Nic proti Treku, je to výborná značka, takže bych mu odpustil i reklamní prezentaci pomocí počítačové hry - ale jen pod podmínkou, že by to byla dobrá hra. A ona není.

Viděli ti lidé někdy závody horských kol?
Přesně takhle otázka se člověku neustále honí hlavou, když zděšeně pozoruje, co se objevuje na monitoru počítače. Celkem pěkně graficky vyvedené postavičky cyklistů se totiž pohybují v rozpitém 3D prostředí, které má znázorňovat krajinu. Nejvíc ze všeho ale připomíná sci-fi povrchy ze známé alienské střílečky Incoming.

Ale to není zdaleka nejhorší! Není totiž poznat, kudy vede trať! Každý, kdo jel závod na horském kole ví, že pokud trať zrovna nevede po cestě nebo pěšině, bývá obvykle docela dobře vyznačena takzvaným "mlíkem" (pro nezasvěcené - je to bílá umělohmotná páska potištěná reklamami - třeba i na pivo). Za "mlíkem" často postávají diváci - když už nikde jinde, tedy alespoň v místech, kde hrozí, že si některý z bikerů namlátí ústa. A tady nic... Kam má člověk jet, ukazuje jen ve vzduchu se vznášející zelená šipka.

Za chvíli se cyklista rozjede pozpátku

Tento ukazatel směru má ale dráhu svého letu určenu jen několika body, takže jedete za ním a najednou prásk! Začne ukazovat o devadesát stupňů doleva či doprava. Úchvatné. Orientoval-li bych se takto při skutečné jízdě v terénu, asi bych většinu času trávil v nemocnici s nekonečnou řadou zlomenin.

Na obvyklé druhy závodů zapomeňte
Každé bejby, které alespoň jednou stanulo na startovní čáře MTB závodů, ví, jaké disciplíny se obvykle jezdí. Pro poněkud masochisticky laděné řízky s neskonalou vytrvalostí je určeno cross country, tedy úmorná několikahodinová jízda, kde se střídají vražedné výjezdy do kopce a divoké sjezdy dolů. Adrenalinoví úleťáci pokoušející osud volí jednoznačně downhill (tedy sjezd z krkolomných kopců rovnou dolů) nebo alespoň paralelní slalom (o něco méně krkolomné kličkování z kopce, tentokráte se soupeřem a mezi brankami). Kromě toho lze ještě frajeřit podobně jako skejťáci ve street stylu nebo překonávat nepřekonatelné překážky v trialu.

Proč se o tom tak obšírně rozepisuji? Protože ve hře Trek Extreme Mountain Biking najdete jen jednu z těchto disciplin - downhill (a ten zde navíc nemá s reálným sjezdem takřka nic společného). Zazávodit si můžete v disciplínách "trials" (něco jako street style v přírodě), "single track" (šílené kroužení na ultrakrátkém bikrosovém okruhu), downhill (zde sjezd z kopce, ovšem bez toho, aby bylo jakkoli vyznačeno, kudy má závodník jet), a "gate racing" (podivná kličkovaná kolem ještě podivnějších branek).

Downhill. Kudy vede trať?

A ještě jedna perlička. Myslíte, že se dá jet nějaká dlouhodobá soutěž, například Trek cup? Že je to nabíledni? Není, holenkové! Hráč si může vybrat pouze mód "practice" nebo single race. První by měl být tréninkový, druhý reprezentuje jednotlivý závod. A jaký je mezi nimi rozdíl, se neptejte. Pátral jsem pilně, přesto ale žádný nenašel.

Fyzikální model? Co to je?!
Na krabici hry je napsáno "The first PC mountain bike sim ever". Čili po našemu, že máte tu čest s prvním MTB simulátorem všech dob pro platformu PC. Nenechte se opít rohlíkem... tohle NENÍ simulátor jízdy na horském kole.

Proč? Je to vcelku jednoduché. Dám záludnou otázku: Co se stane, když na kole zastavíte a sedíte si bez hnutí v sedle s nohama na pedálech? Říkáte, že nejspíš pomalu, prkenně a důstojně spadnete nalevo či napravo? Autoři tohoto simulátoru mají na věc jiný názor. Prostě zůstanete stát, říkají. A když zůstanete stát v kopci, začnete pozpátku sjíždět dolů, vycouváte do protisvahu a až vás přitažlivost zmůže, zase se rozjedete kupředu. Inu, fyzikální model zvaný "kulička ve vaně".

Létající šipka odbočila, jezdec se kácí

Další absurditou je fakt, že brzdy neumožňují zatáčet smykem, což je ovšem věc, bez které se při skutečném ježdění takřka neobejdete. Na to, že moderní bajky mají 3x8 či 3x9 převodů, autoři také pozapomněli. V úžasném simulátoru můžete volit ze dvou variant - buď jedete normálně nebo rychle.

O tom, že se na různé povrchy volí různé obutí kol, že celoodpružený sjezdový speciál a kolo pro cross country mají diametrálně odlišné vlastnosti, je zde škoda hovořit. Osm Treků, které si můžete ve hře vybrat, sice vypadá pěkně, ale rozdíly v jejich chování narozdíl od skutečnosti nepostřehnete.

Stromem projeď, branky se boj!
Také engine hry je jakýsi podivný. Logika a bolestné zkušenosti z reálného života velí, že stromům by se měl cyklista vyhýbat, zatímco slalomovou brankou může přinejhorším i projet (byť to bolí). Zde je to ale právě naopak. Stromem prosvištíte jako po másle. Zato branky jsou pevnější než protitankové zátarasy z pořádně tvrzené oceli.

Trek Extreme Mountain Biking
Výrobce: Head games
Distributor: Activision/Bohemia Int.
Minimální konfigurace: P166, 32 MB RAM, 4xCD-ROM,
80 MB na HD grafika s 1 MB RAM
Doporučená konfigurace: P233, 64 MB RAM
3D karty: Direct3D, 3Dfx
Multiplayer: ne
Verdikt: Uffff, tohle není Jim Beam. Zkuste počkat na No Fear Mountain Biking od Codemasters.
Hodnocení 19%

Pokud jde o volbu pohledů, což je pro simulátory zásadní věc, také žádná dobrá zpráva. Pohled zezadu shora na malé šlapající panáčky a panenky je trochu nudný a figurky se nedají přibližovat nebo oddalovat. Pohled "first person" by byl možná dobrý pro vznášedlo, ale ne pro závodníka na horském kole - nějak nedrncá (proboha, jel autor hry někdy na horském kole?). Dále je zde "thrill cam", což česky znamená "mravenec v dáli lezoucí zprava doleva či naopak" a konečně "reverse view" aneb naprosto nepotřebný pohled na jezdce zepředu. Všechno je navíc uděláno tak, aby hráč nikdy neviděl pořádně před sebe. A nastavit jinak to nejde.

Již nikdy více, zlá noční můro!
Co tedy kousek od Head games nabízí? Osm modelů horských kol značky Trek s kompletním reklamním popisem. Zhruba dvacet tratí s mimozemským vzhledem. Dvanáct odlišných jezdců, z toho šest samiček a šest samečků. Absolutní nerealističnost ...ááááá ... (pardon) a hrozitánsky ukrutnou nudu. Pro pravověrného bikera navíc i reálné nebezpečí, že se bude po nocích probouzet zkoupán ve studeném potu s hrůznými výkřiky: "Již nikdy více, vari pryč, ďábelská noční můro!"





Nejčtenější

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři ji předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Příznivci krajní pravice v Charlottesville ve Virginii (11. srpna 2017)
Končím s vtipy o nacistech, slibuje populární youtuber PewDiePie

Po nedávných událostech v Charlottesville se jeden z nejpopulárnějších youtuberů rozhodl, že už nebude dělat žádné vtipy o nacistech.  celý článek

Kingdome Come: Deliverance
Nový trailer na Kingdom Come poodhaluje příběh a létají v něm výkaly

Nová ukázka z historického RPG ukazuje násilný přechod hlavního hrdiny z bezstarostného mládí do dospělosti.   celý článek

Batrman: The Enemy Within
Recenze nového Batmana od Telltale nebude. Je to totiž pořád to samé

Ano, nový interaktivní seriál od Telltale se opět podařil. Pokud vás bavila první sezona, běžte si koupit i druhou. Pokud vás první sezona nebavila, druhou si...  celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Další z rubriky

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.